949

Máznouti, ul, ut, utí = udeřiti. — koho
čím. Us. Brut. — čím = mrštiti o zem.
Brt. D. 230

Maznula, y, f = mazlena, mázna. Mor.
a slov. Sd., Tč. Já Nejsem taková m., coby
se práce lekala. Ntr. VI. 329.

Mazný. Cf. Mkl. Etym. 185.

Mazoch, a, m. = přítok Řeky Ostravice.
Škd.

Mazoň, ě, m. = mazánek. U Star. Jičína.
VIII. .

Mazor, u, m. =. kyjanica železom obitá.
Rr. Sb., Ssk.

Mazosnětivý, Rotzbrandig. Šp.

Mazosnětivosť, i, f., die Rotzbrandig-
keit. Šp.

Mazované v Polsku. Vz Šf. Strž. II.
420.

Mazovitý, kleisterartig-, Sp.; pruhovaný,
striemig, streifig. Mor. Šm. Vz Maz (konec).

Mázový. Má m-vou hubu. Vz Opilý.

Muzur, u, m.= mazurek Šm.

Mazuři (Mazované). Vz Šf. otrž. II. 420.

Mazurka, y, f., vz Mazuři. — M., jm.
feny. Škd.

Mazurový. M. osudie, vasa eboris. ZN.

Mažár. To moje srdénko v takovém ža-
lári, jak keby ho tlkol v meděném m-ri.
Sl. ps. 114.

Mažditi = mačkati Slov. Bern.

Mažgati = mačkati. Slov. Bern.

Mažiar, u, m. = mažár Slov. Zátur.

Mažice, dle Budějovice, Maschitz, ves
u Veselí v Tábor. Blk. Kfsk. 1362., Sal.
Hr. III. 304., IV. 37., Rk. Sl.

Met. (q) = metrický cent.

Mčely, Mcel, ves u Nimburka. Blk. Ktsk.
307 , Rk. Sl.

Mčenovice, dle Budějovice, Mčenowitz,
ves u Vel. Meziříčí.

Mčeti (mčieti), mču, mčíš, mčal, pl. mčeli;
ve tř. II. mknúti. Vz List. fil. 1884. 457.,
Semžieti, Přimčieti, Mkl. Etym. 206. Uzře-
chom dva, ana sě po nás mčita na vel-
blúdech. Otc. 398. a. Kako zlí duchové
mčechu do muk, ducebant. lb. 272. a. Po-
tom ten den celý skrze lesa púšť jsú sě
mčéli. Tust. rkp. strah. (St. skl. IV. 215.).
Potom ji před město mčéchu. Um. Jiř. 97.
Tělo na horu Sinal mčéli. Kat. (Jir. Mor.
60. u Mknúti)

Mčík, u, m., die Fahrtsprosse, v horn.
Bc.

Mdel, vz Mdlý. Byl mdel času ukrutnej
zimy. Ev. olom. 35.

Mdla, y, f. = mdloba. V smutce pro
mdlu jedva sypáše. Výb. I. 1171.

Mdle bílý, zelený.ZČ., Dk. Kmit měsíce
m. osvěcoval údolí. Šml.

Mdlec, e, m. = člověk mdlý, der Schwache,
Unmündige. Sš. I. 219.

Mdlení, n , vz Mdleti, Mdlíti.

Mdléti. Cf. Šf. III. 495., List. fil. 1884.
443., Mkl. Etym. 206. Oči moji mdlele. Ž.
wit. 118. 123. — čím (po kom). (Maria
Magd.) myslcí i živótkem mdléše. Hrad.
29. 6. Čijí na sobě, že mdlejí tělem. Št
Kn. š. Po něm milostí mdleji. Hr. ruk. 113.
— v čem: u víře. Sš. 137.

Mdličakan, u, m., u zlatníků, der Matt-
bunzen. Šm.

Mdlo. Brousiti na m., matt schleifen. Šp.

Mdloba. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav.
Těžká m. Pravn. 1707. Jde na mne m. Dch.
M. rýmu. Dk. Poet. 407. Kehdy hlava vstóně
mdlobú. Alx (Anth. I. 3. vd. 34.). Ženskou
mdlobu i stín straší. Konč.

Mdlobný = mdlý. M. oko. V. Šolz.

Mdiobonosný, Ohnmacht herbeiführend.
M. květy. Bendi I. 18.

Mdlopozlátko, a, n., das Mattgold. Šm.

Mdlosť. Kdo zbytečnú smělosť drží na-
protiva mdlosti, ten je blázen, aneb isté
stojí v ukrutnosti. Glč. II. 229.

Mdlosvitný, mattseheinend, -schimmernd.
Dch.

Mdloučce, vz Mdle.

Mdlounce, vz Mdle.

Mdlounký, vz Mdlý.

Mdlovitec, tce, m. M. jehlancový, Jehle-
nit. pyramidaler Adiaphanspath. Hř.

Mdlý, cf. Mkl Etym. 206. Medl. BO. To
je m. jídlo, m. chuť (fad); Je mně mdlo.
Us. Neor. M. hlas, jitra svit, Vrch., zrak,
Tbz., rým, Dk. Poet. 407., světlo měsíce.
Šml., lesk, Stč. Zem. 156.. kmit lampičky,
Hrts., sklo. ZČ. 111. 8. M. se silným ne-
bojuj. Lpr. Ať mdlý k mocnému se nepři-
lúčí; Mocný v své hrdosti činí mdlému
(slabému) křivdy dosti; M. silnému takéž
neodolá nikakéž. Ezp. v. 462., 463., 2558.
Odsoudivši mocnějšího mdlejšímu dědinu
přisoudila. V. li jsú i mdlí, neb jsúce bez
milosti nic dobrého k spasení činiti nemohu.
Hus 11. 255. — v čem: u víře. GR. II.
639. a Vz Zakládati si na čem.—- na čem:
na rozumu. Hus II. 250. Medl byl již na
těle. Ev. olom. 81. — čím: hlasem, honbou.
Vrch. — proti komu. Za apoštolóv cierkev
sv. mdlá jest byla proti protivníkóm svým.
Hus III. 99. — več. Až budu Mdlejí v ži-
vot, tehdy rozdám zbožie i skot. Výb. 1. 250.,
Hr. ruk. 317. — jak. M. jak mláto. Brt. —

inft. Medl jsem jie dozřieti. Pravn. 2025.

- M. = nemocný. Kdožkoli nemohl jíti jsa
mdlého života, vsadili sú jej na klisě. BO.
Neb m ho života bieše. Dal. 163. — čím,
Bolesti, hořem srdéčko mdlo bieše. Výb.,
li. 11.—jak dlouho. Jsa m. od přirození.
Zk. exc.

Mě užívají na Moravě i po předložkách:
od mě, ku mé, o mé. Ztvrdlý tvar mne
slyšeti jen v městě Příboře: nech mne, ke
mne, o mne. Mor. Brt. D.

Mec = met, i, f., udeření dle Er. v Kat.
2369. Ale tam je dle Gb. meczy 3. os. pl.
slovesa metati mecí. — M. = míra, der
Metzen. Dostali jsme po půl meci. Slov.
Koll. (Rgl.).
Měcek. Výb. 1. 488., 418. 24.
Mecenášský. M. štědrost, dar. Pdl.
Mecenášství, n., das Gönnerthum. Osv.
1. 187.

Meclov, a, m., Metzring, ves u Horšova
Týna. Rk. Sl., Blk. Kťsk. 662.

1., Meč, cf. mknouti, rücken. Šf. III. 473.
Got. mekis, stsas. miaki, ags. mêce, skand.
moecir. Šf. Strž. I. 470., Mkl. Etym. 208.,
Rk. Sl. V MV. nepravá glossa. Pa. M. řecký,