950

Vlšk. 408., 414., římský, 424., lakedaimon-
ský. 414. Cf. Kram. Slov. Od meče zlost-
ného. Ž. wit. 143. 10. M. pravdy. Vrch.
Myth. I. 217. Ta má hubu jako m., ein
schneidiges Maul. Dch. S mečem vytrženým
přiběhl. NB. Tč. 243. Od meče sníti. Št. Kn.
š. 10. Meči se bíti Mill. 101. Svět neroz-
tržen nikdy tak mečem jako větrem ; Do-
kudž m. rozkazuje, jde jako po šňuoře,
kdež se berla připlete, bývá peřie zhuoru.
Krnd. 212. Jazyk majíc vňuž meč v sobě.
Anth. I. 3. vd. 34. Ktož mečem bez potřeby
bojují, všichni od meče schozují. Sv. ruk.
165. Kdo m. drží, pokoj udrží. Přítel zku-
šený a m. broušený v potřebách každý jest
peněz hodný. Hkš., Bž. exc. Koho se do-
tkne meč katův, bude prý odpraven. Us.
Kšf.

2. Meč = mlč od mlčeti. Meč, má milá,
nenařiké. Sš. P. 408.

Mečár, a, m. = mečíř. Slov. Bern.

Mečenosec, sce, m., vz Mečník.

Mečerda, y, m., os. jm. 1612. Mus. 1884.
506.

Mečeříž, Mečiříž, Mezeritsch, městečko
u Starých Benátek.

Mečerod, a, m., os. jm. Mus. 1880. 221.,
Blk. Kfsk. 1362.

Mečeti, cf. List. fil. X. 67.

Mečiar, a, m. = mečíř. Slov. Ssk., Loos.

Mečichov, a, rn., Metschikow, ves u Stra-
konic. Rk. Sl.

Mečík. V 9. ř. toho článku pulhu oprav
v: pluhu. — M. = lať v plotě. Na Hané.
Bkř. — M. = podpěrka, u tesařů, das
Strebeband. Nz. — M. = čásť kosti hrudní,
der Schwertfortsatz. Šv. 20. — M. = úzké
pravítko dírkované, jímž se stahují n. roz-
tahují oba díly rámce k vyšívání. Dvd. —
M. v bot. Cf. Rstp. 1538., 1540., 1542., Čl.
Kv. 131., Slb. 208., Dlj. 72., Rosc. 112.,
Mllr. 51., 56., Hlb. I. 38., 223.

Mečikovice. Sdl. Hr. III. 304.

Mečíkovitý, vz Mečík.

Mečín, a, m., Miedschin, městečko u Ne-
pomuk. Tk. IV. 733., Rk. Sl.

Mečíř, Metschiř, ves u Křiuce. — M.,
os. jm. Blk. Kfsk. 1362., Rk. Sl.

Mečířík, a, m., zdrobn. mečíř. Hlč.

Mečiříž, vz Mečeříž.

Mečisko, a, n. = veliký nebo nehezký
meč.

Mečistý, schwertartig. Mečík má listy
m-sté. Laš. Tč.

Mečitka, y, f., centronotus, ryba. Brm.
III. 3. 147.

Mečkov, a, m , Metschkau, ves u Mě-
čína. Arch. III. 476., Tk. IV. 733., Sdl. Hr.
I. 255., Rk. Sl.

Mečník, a, m. = mečenosec, mečovec, me-
čový rytíř či bratr, Schwertritter. M-ci =
rytířský duchovní řád od 1200.—1561. Vz
Rk. Sl.

Mečobojný, ^oKtóvo?, mit dem Schwerte
tödtend. Lpř. Sl.

Mečonosec, sce, m. = mečonoš. Rk.

Mcčoun, der Degenfisch. Cf. Brm. III.
3. 126., Schd. II. 503., Kram. Slov. — M.,
u, m. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

Mečov, a, m., Metschow, ves u Náchoda.
Sdl. Hr. V. 55., Rk. Sl.

Mečovec, vce, m., vz Mečník.

Mečovitý, ensiformis. Nz. lk.

Mečovka, y, f., xyris, die Degenbinse.
M. americká, x. americana, indijská, x. in-
dica. Vz Rstp. 1686.

Mečovkovitý. M. rostliny, xyrideae: me-
čovka. Rstp. 1685.

Mečovník = mečník. Rk.

Mečový. M. ostrosť. ZN. M. rána, gladii
(od meče). Ol. Num. 21. 24. M. ruka, gladii.
Ž. wit. 62. 11. Kněží císařští, ježto mečovou
víru mají. 1468. M. rytíř, vz Mečník. Částka
mečová (meče) jemu osta v hlavě. Výb. I.
817.

Mečozobec, bce, m., locimastes ensifer,
pták. Brm. II. 454.

Mečůrky, pl., f. = jm. luk u Radhoště.
Šd.

Med = sladká, hustá, žlutá n. bělavá te-
kutina, kterou včely z květů dobývají, při-
pravují a v plástech chovají. Blř. V MV.
nepravá glossa. Pa. Cf. Vlšk. 210., Kram.
Slov., Rk. Sl., List. filol. X. 66., Mllr. 66.,
Mkl. Etym. 186., Mkl. aL. 10. M. nekta-
rový (květový), listový (mannový), mšicový,
ovocný. Lš. M. s octem ocúnovým, oxymel
Scillae. Nz. lk. Dívek růžový med (ústa).
Osv. V. 751. Mnoho medu (příjemného) ne-
máme. Us. Píte vařený m. BO. Prodal by
to za med (jako med, draze). Us. Kf. Do-
mnívá se, že u souseda pečou chléb z medu
(že se jiným lépe vede). Us. Mnoho medu
(zisku) na tom není. Us. Vk. Jste dobrá
jako med. Šml. I. 60. Jest toho jako medu
(málo). Bf. Jed medem pomazaný jim stro-
jili. Bart. 304. Udělá to, vezme to jako
med = rád; To není m. lízat (snadné). Us.
Rgl. Mäd je mäd a skysne sa. Slov. Orl.
IX. 247. Iten-li med pije, ješto na brti leze?
Smil. Ani med nebývá milý, kdo ho jí zby-
tečně ; Múcha v madě se utopí a člověk
v rozkoši. Glč. I. 318., II. 63. Když med,
ber lžíci hned. Us. Bř. To je dobrý přítel:
Kaj je m., tam je hned; Kaj je m., tam sú
osy. Slez. Šd. Dej jenom med a much dosti
přilne. Bž. exc.

Měď, cf. Mkl. Etym. 194. V MV. nepravá
glossa. Pa. M. trhaná, čistá, NA. IV. 163.,
spálená, Sal., cementová. Šfk. Poč. 272.
Cf. Schd. II. 57., MS. 327., Včř. I. 10., Hlb.
I. 211, II. 32., Šfk. Poč. 271., 272., Schd.
I. 352., KP. IV. 138., 140., 144.-146., Vlšk.
290., 294., Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs.
lk.. Rosc. 37., Rk. Sl.

Měďáček, čku, m. = měděný peníz. Us.
— M. = srpnáček, der Augustapfel.
Medačeti, vz Medoněti.
Medaillované obrazy řím. Vz Vlšk. 89.
Medák, vz Čmelák. M. mechový, b. mus-
corum, skalní, b. lapidarius. Odb. path. III.
928. Cf. Brm. IV. 249., Mllr. 14., Schd. II.
513. Tu kde slídný m. bzučí. Pl. I. 71. --
M. = vůl. U Košic. Brnt.

Měďák, a, m., chalcophora, brouk. M.
borový, ch. Mariana. Kk. Br. 198. Vz Me-
dal. Hlb. I. 334.

Měďákolijec, jce, m., der Grapengiesser,
v hutn. Šm.