Předchozí (950)  Strana:951  Další (952) |
|
|||
951
|
|||
|
|||
Medal, a, m. M. borový = krasec bo-
rový, chalcophora Mariana, der Kiefern- prachtkäfer. Vz Měďák. Medalíř či penězořezbář. Koll. III. 415.
Medallion, vz Medalion.
Měďaný = měděný. Laš. Tč.
Mědař, e, m. Cf. Vlšk. 275.
Medář Jan. Výb. II. 1274.
Medard. Prší-li na sv. M-da (8/6)- Prší
potom 40 dní pořád jdoucích. Us. Nevy- vezeš-li hnoja do M-ďa, tož ti přes léto na dvoře hartá (leží). Val. Vck. Cf. Zbrt. 243. Měďárník, a, m., der KupferindustrielleR.
Hř. Měďařství, n , die Kupferindustrie. Hř.
Měďastý, kupferhältig. M. stříbro. Laš.
Tč. Medavý, honigsüss. M. slavík. Nár. bibl.
V. 112. Mědec, dce, m., Kupferkies, m. Ssk.
Měděc, ďce. m., der Kupferberg (u Lokte).
Šm. Medeček, čku, m. = nápoj z medu při-
pravovaný. U Třebíče. Jsk. — M. = brou- sek ve chlebě. U Polič. Kšá. Medek, vz Med. — M. = mellit, jehlan-
cová pryskyřice, der Honigstein. Hř. — M., dka, rn., os. jm. D. ol. IV. 644., Tk. V. 249., Blk. Kfsk. 1362., Výb. II. 380., 385., 883. Měděnářství, n. = měděnictví.
Měděnec, das Kupfererz. Hř. — M. =
měděný peníz. Hr. ruk. D. 188. — M., KupferbeRg, mě. u Klášterce. PL., Rk. SI. — M., os. jm. Blk. Kfsk. 1362.-1363., Sdl. Hr. IV. 372. Medenice, e, f., Medenitz, mlýn u Kutné
Hory a u Choltic. — M = rybník u Pištína v Bud. a u Paběnic v Čásl. BPr. Měděnice. BO. M. mosazná. Pč. 34. Voda
v m-ci. Živ. otc. 47. b., ZN., Bart. 267. Měděnictví, měděnářství, n., Kupfer-
schmiedehandwerk, n. Hř. Měděnička, vz Měděnice. — M., die
Kupferschmiedin. Medeník, a, m. = malé tlusté dítě. U Kr.
Hrad. Kšť. Měděnka = octan měďnatý, plísta. Šp.,
Hř., Věř. 1. 10. M. obecná, modrá, zelená. Mj. 47., Schd. I. 354., KP. IV. 147.. 696., Kram. Slov. — M. = měděný pekáč. Us. Mtl. Měděno. Na m. něco zabarviti. Dbš. Sl.
pov. I. 5C2. Měděnobradý, kupferbärtig. Šm.
Měděnodomský, -domý, chalcioicus. Šm.
Měděnohorský, Kupferbergwerks-. Šm.
Měděnonohý, kupferfüssig, eRzfüssig. Šm.
Měděnorudý, kupferroth. M. pleť. Sté.
Zem. 844. Měděný. M. Čerň, Br. N. 167., plech,
Sp., ostružky. Sal. 241. M peníze řím. Vz Vlšk. 30C. Medhard, a, m. Prší-li na M-da, pohanka
v zemi hartá. Mor. Šd. Vz Medard, Hartati. Medhuje, e, f., řeka u Hronova. Tk. IV.
206. Mediace = dělení dvojkou, Stč. Alg. 17.
Median = prostřední zvon. Slov. Z väze
kostolnej ozývá sa posvätný hlas m-na. Phľd. VII. 142. |
Mediana, y, f. = prostrední žíla ?, z lat.
Dal jí (nemocně) pouštěti m-nou. Vz Me- dizana. Črn. Zuz. 67. Medicejská Venus. Vz Vlšk. 110.
Mědicínitý sířičník, der Zinnkies. Šm.
Mědičervený, kupferroth. Rk.
Mědičnatý sirník, das Schwefelkupfer.
Sl. les. Hydrat kysličníku m-tého, Kupfer - oxydulhydrat, kysličník, Kupferoxydul. Nz. Medienka, y, f. = měděnka. Slov. Rúda
medenná či m. Hdž. Čít. 209. Mědilamač, e, m., der Kupferbrecher
(nástroj). Šm. Mědilíh, u, m., der Kupfergeist. Šm.
Mědilijec, jce, m., der Rotbgiesser. Šm.
Mědimodřeň, ě, f. = mědimodř. Šm.
Mediněk, ňku, m. = cukrová bylina,
holcus saccharatus, das Honiggras. Mllr. 54. Mědinička, y, f., rybník na Písecku.
Blk. Kfsk. 1180. Medínka, y, f. = sladká slíva (medunka);
jetelová hlavička. U N. Kdyně. Rgl. Mědipevný dům, xalxoßarrjq, ehern. Vký.
Mědíř, e. m. = hmoždíř. Ú N. Kdyně.
Rgl. Mědirytba, y, f. = mědirytectví. Nz
Mědirytec. Koll. III. 416., Nz.
Mědisko, a, n. = špatná měď, schlechtes
Kupfer. Šm. Mědišrutec, tce, m., v hutn., der Kupfer-
schröter. Šm. Mediště = oddělení úlu, kam včely to-
liko med snášívají, der Honigraum. Vz Med- ník. Ve vých. Čech. Vš. Měditec, tce, m. M. olovitý, der Plumbo-
chalcit. Šm. Měditi — medem mazati, mit Honig schmie-
ren. — co: chléb. Us. Šd. Měditiskařství, n., Kupferdruckerei, f.
Stat. př. kn. 1877. 35. Měditlač, e, f., der Kupferdruck. Slov.
Loos. Medium špiritistické = prostředník mezi
lidmi a duchy. M. materialisační, v jehož přítomnosti duchové na sebe berou podobu lidskou. F. Janiš O spirit. 15., 16. Mědivec, vce, m. = ruda měděná, kuprit,
das Kupfererz. Sl. les., Ssk. Medizana, y, f. = mediana. Že tak často
m-nou pouští. Črn. Zuz. 65. Medka, y, f., os. jm. z 14. stol. Mus.
1880. 467. Medkan, u, m., mellithsaures Salz, Nz.,
Ssk. Medkova Hora u Plumlova. D. ol. X.
838. Medky, ves u Hlinska.
Medký, suavis. Ž. wit. 99. 5.
Medl, vz Mdlý.
Media, Medlov, a, m., Meedl, ves u Úště.
— M., y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Medlanky, Medlanko, ves u Brna.
Medlešice, dle Budějovice, Medleschitz,
ves u Chrudimě. PL., Rk. Sl. Medlice, dle Budějovice, Medlitz, ves
u Znojma; Mödlitz, ves u Dvorce v Olom. Medličany, vz Metličany.
Medličko, a, n., Medlitschko, dvůr u Ba-
telova. |
||
|
|||
Předchozí (950)  Strana:951  Další (952) |