953

Medovitý. Srdce kamenné, dubové hlavy
m-tý jazýček podlabe. Klc.

Medovna, y, f. = místnost, kde prodá-
vají, nalévají medovinu (med). Rgl.

Medovníček, čku. m.-= perník. Vz Me-
dovník. Sl. ps. Šf. II. 137., Sl. ps. 270.

Medovničiar, a, m. = pernikář, medov-
nikář. Slov. Frsc. Zor. I. 32.

Medovník, rostl. Cf. Rstp. 1182., Č. Kv.
257 , Slb. 322., Mllr. 67.

Medový. M. perník, Dch.. slova, Osv. I.
182., voštiny, NA. IV. 108., hruška (medo-
vička, medůvka, medula), Brt., květ (jetelj.
Němc. — Ž. wit. 107. 10.

Medozvěstka, y, f. = kukačka nedo-
zvěstná, indicatorina. Brm. II. 216.

Medozvěstný. M kukačka. Vz Medo-
zvěstka. Hlb. II. 262.

Měďozvučný, kupfertönend.

Medozvuký, honigsüsstönend. Lpř. Sl.

I. 533

Medříč, e, m., f.? = mlýn u Nov. Byd-
žova.

Medřičko, a, n., Meseritschko, ves u Le-
tovie. Také: Mezeřičko.

Medrunice, e, f = šalvěj lepká, salvia
glutinosa, Salbei. Slb. 328. — M. vonná =
čistec lesní, stachys silvatioa, Ziest.

Medula, vz Medový.

z Medulana Václ. 1475. Jir. Rk. II. 20.

Medulanský = mediolanský. Výb. II.
1122.

Medulany. V M nech = vinice u Litomř.
Blk. Kfsk. 1129.

Medule, vz Medula. — M. = hrušky
zelenavé velmi šťavnaté a sladké. Slez. Šd.
— M., clerus, der Bienenwolf, ein Insekt.
Sm.

Medulina. Vz Zbrt. 232.

Medulovitý, clavicornius, hmyz. Šm.

Meduň, ě, f., melissa. die Melisse, rostl.
M. lékařská, m. officinalis. Rstp. 1178. Vz
Medunice, Kram. Slov., Mllr. 67.

Meduna, y, f. = líc peníze, pán. Při
hře rozhodí se (ustanoví se) penízem, která
strana je nahoře a tu volí vůdce m-nu n.
orla. U Sadské. Kšť. — M , y, m — M.
Jan. děkan, + 1599. Vz Šb. D. ř. 312., Výb.

II. 1695. (zde stojí: Jak. Med., Krtský.).
Meduně, Medun, myslivna u Čáslavě.
Medunice = meduň lékařská, dubravnik,

rojovník, včtlník, matečník, melissa, marule,
marulka. meduňka, medunice. Vz Meduň,
Rstp. 1178. — M. = plícník Na jihových.
Mor. Brt. L. N. II. 140. — M. = kostival
lékařský, symphytum officinale. Slov. Rr.
Sb.

Medunišník. Cf. Rstp 485.

Meduňka, vz Medunice, Rstp. 1178.,
Slb. 332., Čl. Kv. 255 , Mllr. 67. — M. =
medovka, hruška, Laš. Tč., sladká slíva.
U N. Kdyně. Rgl. — M. = meita, motýl.
S. N. 509.

Medunkovitý. M. rostliny, melisseae:
doušník, nátchovice, dračí hlava, meduňka,
doubravník, dobrá mysl, černohlávek, šišák,
douška. Slb. 330.

Medunný kořen. Korn. 11.

Med'unovitý. M. rostliny, meiissineae:
meduň, hysop. Rstp. 1162., 1178.

Medusa. Cf. Schd. II. 541., Stč. Zem.
32., Vlšk. 110., 395, Brm. IV. 2. 463.-465.

Medvěd, vz Megzík, Mkl. Etym. 186.,
Rk. Sl. M. hnědý či mravenčí, ursus formi-
carius, Ameisenbär, lední, u. maririmus, Eis-,
malajský (bruan), u. malayanus, Bruan, malý,
Kleinbär, mrší, u. aretos, Land-, popelavý
či šveřepý, u. cinereus, Grisli-, pyskatý, u.
labiatus, Lippen-, stromní, Wickel-, tibet-
ský, u. torquatus, KRagen-. Brm. I. 2 115.,
171 , 192., 199., 202.. 203., 206., 232. Cf.
Schd. II. 396.-398., Kram. Slov., Sdl. Hr.
III. 20., 140., Vega. II. 341. Na m-da do-
raziti. Reš. Když se m. v zimním spánku
svém na druhý bok obrací (25/1,. na obra-
cení sv. Pavla). Němc. IV. 449. Leží v tom,
co m. v brlohu. Mus. III. d. 60. Čím já se
živiti budu, snad dlaň lízati budu jako m.?
Ib. Nevzchopuj se na m-da, kocourku! Lpř.
Má-li m. med. ví, kam s ním. Vrů. Když na
m-da dub padne, bručí, a když větev, mlč-
kem se klidí. — M. = člověk za m-da pře-
strojený. Vz Mus. 1853 492., Zbrt. 19., 20.,
44. V úterý masopustní ponejvíce večer,
někde i na škaredou středu chodí chasa
mužská s m dem. Sš. P. 732. Z maškary
medvěda trhají o ostatcích hospodyně hra-
chovinu a dávají ji do husího hnízda, aby
husy dobře vyseděly. Mus. Vz Hrachováč.
— M. = český tanec. Dch. — M. souhvězdí
Vz Sbtk Výkl. 55., Schd. I. 202., 217., Stč.
Zem. 24.

Medvědář, vz Hrachováč.

Medvědí, ěte, n. = medvídě. BO.

Medvědí pazour = paznehtík, acan
thus, Bärenklaue. Rsfp. 746.,, 1223., Slb.
370. M. tlapa, vz Plavnň.

Medvědice rostl. Cf. Slb. 382., Cl. Kv.
270, Mllr. 15., 17., Rosc. 138., Rstp. 988.
M. hroznik. ucho, ouško, sádlo, pazneht,
veš. Vz Mllr. 15., 82., 20., 7., 12. - M-,
ursa. V MV nepravá glossa. Pa. — M. =
čepice z kůže medvědí. Us. Dvd. — M. =
Nedvědice, ves v Litomř. Blk. Kfsk. 234.,
Rk. Sl.

Medvěditi se, bären (o medvědici). Rk.

Medvěditý = medvědovitý. Rk.

Medvědka, zokor, die Scharrmaus. Sl.
les.

Medvědonožec, žce, m., orctopus, der
Bärenfuss. Rk.

Medvědový, Bären-. M. koža. Mt. S. I.
58.

Medvězí, zašlá osada na Kouřimsku. Rk.
Sl.

Medvídásek, ska, m., phalaena caja, die
Bärenmotte. Rk.

Medvídek, dka, m.. os. jra. Tk. V. 41.

Medvídka, jm. polí u Bílovce ve Slez.
Šd.

Medvinka, y, f.. rostl. L. Učík.

Medynek, das Honiggras. ČI. Kv. 105.,
Slb. 157., Rstp. 1742., Rosc. 108.

Medynkovitý. M. rostliny, holcaceae:
medynek, osvíř, strďovka. Rstp. 1742.

Medz, e, f. = mez. Vyšla čeleď na medze.
Sl. sp. 140.

Medza = mez. Slov. Loos.

Medzenie. Chotár od chotára býva na-
značený chotárnymi kopcami čili medzami.