954

V čas takéhoto medzenia bývalo v obyčaji,
že vyšlý úrad s oboch súsediacich obcí, keď
sa na stanovišti chotárneho kopca usniesol
a ho z Hliny u kamenia spravil, Niekoľ-
kých chlapcov z oboch obcí ta pod neja-
kou zamienkou dovedených, náležite na
tomže kopci švihkou lieskovicou vyobšíval
z tej příčiny, aby ustanovený kopec ne-
prišiel do zapomenutia, lebo chlapci až do
najďalšej smrti bi potom památali to miesto,
na ktorom boli dostali nezaslúžený výprask.
Obyčaj tento zachovává se u nás ešte i do
dneška, keď niekedy povstane mezi súse-
diacimi obcami škriepka o niektorý taký
kopec. Do chotárných kupcov dávali pred-
kovia naši uhlie a sklo, aby nemohlo sa
pochybovať o pravom kopci, keby o hra-
nice chotárne povstal nějaký spor. Poru-
šenie takého kopca trestávalo sa veľmi
přísně (až do 100 zl. terajších). V Bošáci
na Slov. Rr. MBš.

Medzera = mezera. Slov. Ssk._; Loos.

Medzi = mezi. Slov.

Medziúsobný. M. závisť. Slov. Hdž.
Rkp.

Medzník, u, m. = mezník. Slov. Loos.

Medzurka, y, f. Huba malá dzurka, ale
veľká m. Slov. Orl. IX. 246.

Mega, y, m. = neohrabané chlapisko, ein
ungeschickter, ungehobelter Mensch. Val.
Vck., Brt. D. 230.

Megabasit, u, m., nerost. Vz Bř. N.
196.

Megaera, y, f., řec. = vzteklice, furie;
vůbec zlá ošklivá žena. Rk., Kšť.

Megál, a, m. = tlustý človek. Val. Brt.

Megalobatrach-us, a, m. Vz Stč. Zem.
734.

Megalofotografie, e, f. = obrazy malo-
vané s osobami v přirozené velikosti. Rk.
Sl., KP. IV. 529., Vlšk. 98.

Megalosaur-us, a, m. Stč. Zem. 715.

Megaňa, ě, m. = tlustý člověk. Val. Brt.

Megander, dra, m. M. Krišt., ev. kazatel
1620. Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. II. 20.

Měgati = křičeti, schreien. Mor. Vck.
Koza měgá = mekoce. Brt.

Megera, vz Megaera.

Měgnúť = škaredě upadnouti. M. sebou.
Val. Vck., Brt. D. 223. Cf. Mejknouti.

Mego, a, m. = tlustý člověk. Val. Brt.
Slov. Rr. MBš.

Megot, u, m., Glanz, Schimmer. U Olom.
Sd.

Megotati (se) = lesknouti se, glänzen,
blicken. U Olom. Sd.

Megotavý, glänzend, schimmernd. U Olom.
Sd.

Měgýcnouti = udeřiti. M. sebou = ška-
redě upadnouti. Val. Vck. Vz Měgnúť.

Megzík, a, m. = medvěd. U Místka. Škd.

Meh, u, m. = mrhol, drobný déšt. Slov.
Hdž. Čít. XIII. Cf. Mrholiti.

Mehadia, e, f, lázně Herkulovy v Ba-
nátu. Slov. zdrav.

Mehelník, a, m., hora v Písku. BPr.

Mehelný, Nebel-. V pospěchu m-ném,
in festinatione nebulae. BO.

Mehnouti. Tak, jakoby oknem mehna,
Buoh bolesti jich ukrátil. Sv. ruk. 137.

Měhoděk. M. lékařóm. Hus. I. 293. —
Bart, 170., Sv. ruk. Al. 367.

Meholiti, cf. List. fil. X. 67., 327., Mkl.
Etym. 209., 429.

Měhtati se = mihotati se. Val. Brt. D.
230., Sv. rak. Al. 367.

Mech, muscus. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf List. fil. X. 352., Mkl. Etym. 206., Rk.
Sl. M. bokoplodý, prutníkovitý, vrcholo-
plodý, rašeliníkovitý. Rosc. 74.-77. M.
mořský, škrkavičný, lesní, stromový. Mllr.
48., 55., 61. M. hadí = plavuň obecná. Bar-
tol., Němc. IV. 410. — Cf. Rstp. 1771., 1794.
nn., 1857., 1988., Schd. II. 260., Krč. G. 860.,
Hlb. I. 29., 372 , Musci v S. N. Prvotiny
(dějin) zakryty jsou bujným mechem bájí a
pověstí. Šmb. S. II. 718. Trvá ako moch
na streche. Slov. Rr. Sb. Kde jaký neřád,
hrabej pořád, mech, ten nech. Kámen sě
mehem neobalí, jenž sě často s miesta valí.
Výb. I. 838.

Měch = pijtel. Vz Pytel, Ž. wit. 29. 12.,
Hr. ruk. U. 612., D. 369., Šrc. 126., KRam.
Slov., List. fil. XI. 166., Sv. ruk. S 205.,
Mkl. Etym. 194. M. na víno, Vlšk. 141., na
led. Wld. M., saccum. BO. M. na led (v lé-
kařství). Do měcha něco strčiti- Sš. P. 633.
Kteréž (slepice) zasáhnu do měchu. Žk. 338.
Z jara s měch deště a s hrsť bláta; na pod-
zim s hrsť deště a s měch bláta. Val. Vck.
Mynáříček dobře mele, z pěti měchů jeden
bere. Sš. P. 680. M. napomíná voznico a
oba só z koudele. Na Hané. Bkř. Měchem
pobúchaný = hloupý. Mor. Brt. Mtc. 1878.
36. Chmát měchy a ten tam (utekl). Val.
Vck. Oblečeni jsú v měchy (saccis vestiti);
Oblekl sě jest měchem. Ev. olom. 127.
Každý dýchá do měchu teď svého (stará
se jen o sebe). Vc. Lab. 64, By tma po
všem svetu jako v měše. Hr. ruk. 259. Ne-
udrží se to v měchu (nezůstane to tajno).
Us. Sd. Opilý jako m. (na mol). Us. Všec-
kého nech, budeš spát jako m. Val. Vck.
Co čího nech, vyspíš se jako m, (nekraď).
Val. Vck. Prázny mech do hora nestojí.
Rr. MBš. Staví se jako prázdný měch (jak
zmrzlá kušula). Brt. — M. dymací, na Mor.
dúchač. Vz Zaduchati. M. zámečnický, ko-
vářský ; měchy rovnoběžné, Paralellbälge,
kruhové, bubnové, válcové, Cylinder-. Vz
Včř. Zám. 11. 6. M. stolní (k pracím s per-
lami a bronzem), Us. Pdl., špičatý. Wld.
Došly mu měchy (umřel). Tkč. Ku každému
mechu motúz sa najde (každá sa vydá).
Slov. Orl. IX. 247. Děravého měchu ne-
nadmeš a hlupce nepoučíš. Us. Bž. Há-
danka: V chlívě se to vylíhlo, na pastvě
se to páslo a teď to železnou hubu má.
Km. 1886. 720., Brt. Dt. 142. — M. = pellis,
kůže (vydři); vlčí m., Wolfsbalg. List. fil.
XI. 166. — Měchy = plíce. Má dobré m.
BPr. — M. = břicho. Nacpal si měch. Us.
Dvd.

Měchač, e, m. = kdo natahuje, šlape u
varhan měchy, der Kalkant. Slez. Šd. Vz
Měchař.

Mechačka, y, f, brysosis, die Mooswatt,
rostl. M. peřitá, b. plumosa. Rstp. 1863.

Mechačka. Bitý m-čkou je suchý (hu-
bený). Us. Rgl.