Předchozí (959)  Strana:960  Další (961) |
|
|||
960
|
|||
|
|||
Měnecký obchod, Wechslergeschäft, n.
Nz. Menechný. Us. u Chotěboře. Neud. Měnek. M. průdělný, diatomer, Schiller-
spath o. Schillerstein ; polouhranolový, he- miprismatischer Sch. o. Bronzit; osodělný, prismatoidischer Sch. o. Hypersthen Nz. — Schd. II. 47. Meneslav, a, m. (šp. m. Menelaos). Vký.,
Lšk. Meni. Za Výb. I. polož.: 669. Povýšil si
jeho málem menie ot andélóv (t. j. méně), Ž. wir. 8. 6. Byť m. byl. Šr. 94. Mění. Aby mi prodal zboží za svobodné
k věčnému mění a požívání. Půh. II. 419. Měnický, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1363.,
Sdl. Hr. V. 290. Měničný, Wechsel-. M. list. Koll. III. 107.
Měnidlo. Všeobecným měnidlem v tržbě
jest zlato a stříbro. Skř. — Kaizl 145. Měník, a, m., Mienik, ves u Nov. Byd-
žova, u Litovle. Menilit, u, m., nerost. Bř. N. 182.
Menín, a, m., Mönitz, městečko u Židlo-
chovic. Sdl Hr. V. 314, Arch VII. 601. Meningitis cerebralis, zánět plen mozko-
vých. Čs. lk. Menisk-us, u, m. = čočka dutovypuklá.
ZČ. III. 166. Menistosť, i, f. = měňavost. Slov. Bern.
Menistý = měnivý. Mor. Ziak.
Menít, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 14
Ménit koho = plísniti. Mor. Brt. D. 230.
Měnitel, e.,m., der Veränderer. Dk. Aesth.
499. Der Verwandler beim Reduciren, die Reduktionszahl. Nz., Šim. 35. Měniti, vz Mkl. Etym. 195. M., jinačiti,
obrátiti, převrátiti, onačiti — synonyma. Vz Mus. 1845. 546. — co: stráž, J. tr., peníze, Šp., hlas, víru. Us. Pdl. — se komu. Ať se nám ta chvíla mění. Sš. P. 14. — se kde. lim na věci nic se nemění. Us. Pdl. Mění nám obraz před očima každým okamžikem. Vlč. Takovou má postel čistou, až se na ní oči mění. Us. Črk. M. se ve tváři. Dch. — čím. M-li se i rúchem. Pč. 23. Voda teplem mění se v páry. Mj. 3. — se več. Týraná příliš trpělivost měnívá se v popud- livosť. Mudr. 111. V noc mění se šero. Hdk. Slabá v mohutnosť mění se odvaha. Kyt. 1876. 6. I tobě zpěv se mění v pláč? Osv. VI. 518 — se nač. Vždy sa mysel na inšé meni a (byla vrtkavá). Sl. ps. 32. — se jak. Kořenů změt na kotouče zeměplazů měnila se mému oku. Vrch. M. se periodicky. ZČ. III. 24. Hmota nemění v běhu svém ani směru ani rychlosti sama od sebe. Mj. 8. Vše dobrým Buoh mění k dobrému. Št. Kn. . š. 30. Směr se mění znenáhla. Dk. Měnivec, vce, m. M. železnatý. Schd. II.
52. M. železný, der Parachrosbaryt, Spat- eisenstein. Nz. Měnivo, a, n. = co se mění. Dk. Monadol.
§. 12., 25. Měnivosť, i, f., die Veränderlichkeit, Va-
riabilität. NA. V. od. II. 41. M. barev, světla. Pdl., Posp. Měnivý. Pal. Rdh. III. 258. M. pomůcky,
Šp., sazeniště, Sl. les., směr, Dk., rozpína- vosť lokomotivy, NA. IV. 209., touha, Vrch., |
situace politická, Tš., hvězdy, teplota, Stč.
Zem. 46., 50y., veličina, rýchlosť, moda, Us. Pdl., scenerie, Řvn. 158., barvolesk. Č. Kn. š. 225. Měnka. y, f. = mínění. Slov. Tč. Veřejná
m. Ntr. VI. 331. Ménko, a, n. = jméno. Slov. Sl. ps. č. 52.
Měnlivosť, i, f. = měnivosť. M. příjmů.
Us Pdl. Měnlivý = měnivý. M. stav, věc, Dk.,
veličina. Jd. Geom. IV. 40.. Hra. Měnník, numularius. ZN. — M. = kur-
sovní lístek, der Courszettel. Nz. Měnníkový, Wechsler-. M. stoly. ZN.
Ježíš m. stoly zpřevracel. Krist. 76. b. Měnnobarvý, wechselfärbig. Vz Rst. 441.
Měnnotvarý, wechselgestaltig. Vz Rst.
441 Měnily chod, der Wechselgang. V těloc.
Rgl.
Méno. EZ., Glč. I. 103.
Měnopis, u, m., der Courszettel. Rk.
Menoslov, a, m., das Namensverzeich-
niss. Slov. Menoušek, ška, m., sam. u Něm. Brodu.
Menovanec, nce, m., der Namensvetter.
Slov. Ssk. Menovati = jmenovati. GR., Št. Kn. š.
243. Menovité = jmenovitě. Št. Kn. š. 41.,
Půh. II 569. Menovitý = jmenovitý. Na m. den. Půh.
II. 268.
Měnozpyt, u, m., Coursarbitrage. S. N.
IV. 1081., V. 245. Měnozpytný počet, Arbitragerechnung.
Nz. Vz Počet. Mensinger, gra, m. M. K., kněz. Jg. H.
l. 599.
Mensura lékárnická. Kk. Fys: 1.
Menšek, sku, m. Vede důvod od větška
k menšku. Sš. L. 125. Menší právo. Tov. 118. — M. Frant.
1744. Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 23. Menšík, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1363.,
119. -- M. Jak., místosudí 1600. Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 23., Šb. D. řeč. 269. — M. Jos. St. f 1863. Vz Šb. D. řeč. 269 — M. z Menšteina. Sdl. Hr. III. 43 , IV. 372. Menšilka, y, f, die Subtraktionstafel. Ssk.
Menšina = minuta. Kde v noci čísla
hoditi a menšin osvětlená se ukazují. Koll. III. 69.
Menšinový, Minuten-. Šm.
Menšitebný, das zu vermindernde Šm.
Menšiti se komu. Menší se mu dech
Šbr. Zaj. 658. — se v čem. Člověk, jenž se menší v chytrosti. BO Mentagra, vz Slov. zdr.
Mentěka, y, f, = mentěk. Šm.
Menterovati = mentiti. lháti. Dh. 92.
Menthen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 337.
Menthol, u, m., v lučbě. Šík. Poč. 583.,
Rm. II. 337. Mentíček, čku, m., vz Mentěk. Koll. Zp.
II. 193.
Mentík, u, m. = mentěk. Šm.
Mentina = trocha, drobet. Nenechal ani m-ny. V Jičín. Prk. Mentiti. BO. |
||
|
|||
Předchozí (959)  Strana:960  Další (961) |