963

Meruňka, vz Čl. Kv. 374., Slb. 514.,
Rstp. 476., Rosc. 165., Mllr. 82., Hlb. I.
502. M. nezralá, loupaná, pečená, kando-
vaná, zadělaná (v páře s octem, s koňakem,
s cukrem, s rýží), sušené, Šp., zavařené.
Us. Vz Meruňkový, Kram. Slov.

Meruňkovitý, aprikosenartig. Šp.

Meruňkový, Aprikosen-. M. pudding,
paštika, omáčka, suflé, křížalka, polívka,
huspenina, dort, víno, šarlotka, mražené,
knedlíky. M. marmelada. Vz Kram. Slov.

Měrutky, pl., Mierutek, ves u Kromě-
říže.

Meruzalka. Cf. Slb. 491., Čl. Kv. 350.,
Rstp. 684., Kram. Slov., Mllr. 89.

Meruzalkovitý. Cf. Rstp. 684., Rosc.
161.

Měrynda, y, f. = strava na cestu. Val.
— M., y, m. = hlupák. Val. Brt.

Mesác, e, m. = měsíc. Slov. Bern.

Mesáček, čku, m. = měsíček. Slov. Sl.
ps. 153.

Mesačník, a, m. = náměsíčník, der Mond-
süchtige. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 364., Ssk.

Mesáčno, mondhell. Bylo m. Slov. Ntr.
V. 286., Orl. XI. 114., Ssk.

Mesakonový. M. kyselina. Vz Rm. I.
524.

Měsební, Mischungs-. Japonci vyrábějí
mosaz z mědi a činku v rozličném m-bním
poměru. Jdr. exc.

Mesecní, Kupferkies-. M. pec, der Kies-
ofen. Šm.

Mesiac, e, m. = měsíc. Slov. Ssk.

Mesiačik, u, m. = měsíček. Slov. Tóth.
B. 49., Orl. II. 202.

Mesiačne = měsíčně. Slov. Ssk.

Měsíc. Cf. Bž. 233., Ž. wit. 229., Schd.
I. 234.; 236. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Stč Zem. 20., 214., 215., Kram. Slov., Rk.
SI. M-ců jména, vz Hš. Dod. I. 2., II. 2.,
Mus. 1849. 133., Mkl. Etym. 195. Jména
m-ců vz Sbtk. Rostl. 38. M. tvárný či ve-
dlejší. NA. V. 382. Bude-li modravý (mě-
síček), bude šóhaj zdravý, pakli červený,
bude šóhaj v zemi. Sš. P. 582. Na Lope-
níku pomáhají si o žních vzájemně. Při
měsíčku sejde se i 30 pacholkův a děvčat
s gajdošem. Popíjejíce darovaného jim od
gazdy páleného a vesele prozpěvujíce za
hodinu požnou celé pole. Tomu říkají: Žac
na mesjaček. Brt. L. N. II. 111. M. bledne.
Dch. Dnes je měsíček (je v noci jasno). Us.
Šd. Statek z pouhého štěstí a bez přičinění
nabytý jako m. ubývá. Exc. Spíše se ro-
zejde měsíček s hvězdičkami nežli my se
rozejdem, švarný šohajíčku. Sš. P. Vz Ni-
kdy. Při jasném měsíčku daľs mi hubičku.
Brt. N. p. I. 190. Co mu slunce ukáže, to
mu m. dá (zloději). As a jedné věci nauč se
v mesieci. Št. Kn. š. 12. V měsíci sedí prý
sv. David a hraje na harfu. M. se mění. BO.
I měsíc svítí, když není slunce. Hkš. Komu
slunce svítí, co mu do měsíce? Pes štěká,
ale m-ce neraní. Seje-li se za nova měsíce
ječmen, budou ho žráti zajíci; Na schodě
m ce nesej přísady, hlávky nebudou tvrdy;
nepřesazuj květin, nebudou plny; nedávej
stříhati vlasů, slezou ti. Zlinsky. Brt. Je-li
m. v ohradě (mlhovité obrubě), tož na třetí

den prší. Mor. Vck., Brt. Je-li slunce n.
měsíc v kole, nastane do třetího dne pro-
měna v počasí. Kld. Ustříhne-li si ženská
začátkem první čtvrti m-ce kus vlasů, tož
jí vlasy dobře rostou; jak ten měsíček
roste, tož tak ty vlasy rostou. Val. Vck.
Cf. Zbrt. 288. Hádanky 1. Pole neměřené,
ovce nesčítané a pastýř mezi nimi. (Obloha,
hvězdy, měsíc). 2. Roste, roste dub, na tom
dubě 12 haluzí, na každé haluzi 4 hnízda,
v každém hnízdě sedm mladých. (Rok, mě-
síce, neděle, dni). Brt. Dt. 156., 157. —
M. = doba čtyř neděl. Studené m., Hart-
monate. Ta ji dva měsiece nebeským po-
krmem krmila. Pass. 14. stol. V obci, kde
nedělají nebo neumějí dělati rozpočtu obec-
ního na celý rok (kde nemají přirážek), vy-
bírají starostové na větší výdaje obecní od
občanů tolik, co platí každý z nich daně
na měsíc. Tím činem platí občané 13., 14.
atd. měsíc v roce. Přespočetní tyto měsíce
daňkové jsou měsíce tmavé. Val. Vck.

Měsícovati = náměsíčným býti, mond-
süchtig sein. Sš. Mt. 241.

Měsícovatosť, i, f. M. obličeje, dieMond-
förmigkeit. Čch. Brč. 31.

Měsícovitý. M. kosť, os lunatum.

Měsícový. M. duha, Mj. 279., světlosť
Sv. Mař. v. 347. M. útvar, povrch, koule,
dráha. Stč. Zem. 210., 212., 219.

Měsíček. Ale ten mesáčik, ten je mlčen-
livý, našu vernú lásku nikomu nezjeví. Sl.
ps. 153. — M., rostl. Cf. Rosc. 129., Mllr.
27., Č. Kn. š. 257., Čl. Kv. 201., Slb. 428.,
Rstp. 920., Dlj. 34. — M., lunula, časť ko-
řene nehtu koží nepokrytá. S. N. V. 691. _
M. = bob kulatý červenobílý. U N. Bydž.
Kšť., Vchř. — M. nerost. Cr. Bř. N. 181. —
M. = pružné malé vážky pro domácnosť.

U Počátek. Jdr. — M. = čmýra. Nz. lk. -

M-čky = čmýra. Čs. lk. — M., čka, m.,
os. jm. Blk. Kfsk. 1364., Arch. VII. 539.,
Sdl. Hr. VI. 277.

Měsíčenka. Cf. Rstp. 74., Schd. II. 292.

Měsíčkovitý, der Ringelblume ähnlich.
Šm.

Měsíčkový. M. kámen. NA. V. 507.

Měsíční, vz Měsíčný.

Měsíčnice rostl. Cf. Slb. 706., C. Kv.
289., Schd. II. 494. — M., die Mondschein-
laterne (bei der Gasbeleuchtung). Polo-,
celonoční m. Šp.

Měsíčník, a, m., scytale, had. M. temno-
hlavý, s. coronata, Mondschlange. Brm. III.
400.

Měsíčný. M. kámen, S. N. V. 1126., šero,
Kká., uzly, Sl. les, skvrna, Kk. Br. 18., po-
vrch, kotouč, fase. Stč. Zem. 210., 214. —
M. = jednoho měsíce. M. schůze, Mus. 1880.
397., růže, Us. Pdl., seznam, výkaz. Us.
Pdl.

Měsíčtina, y, f., die Mondsprache. Čch.
Brč. 50.

Měsidlo na víno řím. Vz Vlšk. 77., 141.

Měsiti, vz Míšeti

Mesitin, u, m.. nerost. Bř. N. 150.

Mesitylen, u, m., v lučbě. Šfk. Poč.
548., Rm. II. 62.

Mesitylenový. M. kyselina. Rm. II. 173.

Mesitylol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 83.

428*