Předchozí (965)  Strana:966  Další (967)
966
kové naši mětami řezanými, čeho pamato-
vati bylo třeba, zaznamenávali. Anth. I. 3.
vd. XXXIV.
Metaboran, u, m., v lučbě. Šfk. Poč.
132.
Metacarpi-um, a, n., lat. = záprstí, kosti
ruky od chbí až k prstům. Rk. Sl.
Metaceton, u, m., v lučbě. Rm. I. 412.
Metacentrum, a, n. = zástředí. ZČ. I.
298.
Metací řemen, der Schlagrieinen. Wld.
Metacíničitan, u, m., metazinnsaures
Salz. Nz.
Metacíničitý. M. kyselina, Metazinnsäure.
Nz.
Metač, der Kehrer, Kehrmann. Dch.
Metáček, čku, m. M-čky = koláče, jež
se o svatbě s vozů mezi lid metají, der
Wuríkuchen. Us. Hk., Kv. 1871. 182., Er.
P. 300., Tkč., Kšá.
Metačka, y, f., die Werferin. Šm.
Metaderivaty v lučbě. Šfk. Poč. 530.
Metadlový = k metadlu se vztahující.
M. plech. Wld.
Metafora. Cf. Dk. P. 95., Vor. Sl. 73.,
List. fil. I. 97. n., Jg. Slnosť. 67.
Metaforický. O m. obrazech básnictví
národního zvl. slovanského vz Gb. v List.
fil. 1874. 234. nn., 1884. 225. nn. M. ozna-
čování zvířat. Vz Šrc. 102.-108. M. názvy
hromu. Ib. 118.-120.
Metafosfat, u, m., v lučbě. Šfk. Poč.
184.
Metafosforečňan, u, m., metaphosphor-
saures Salz.
Metafosforečný. M. kyselina, Metaphos-
phorsäure. Nz.
Metafysický, metaphysisch. M. otázka.
Mus. 1880. 196. M. badání. Vz Šrc. 298.-300.
Metafysika. Vz Sbn. 410. O m. napsal
Dr. Jos. Durdík v Kroku 1887.
Metagaliový = metadubenkový. M. ky-
selina, Metagallussäure. Nz.
Metagnostika, y, f. = metafysika.
Metagram, z řec. = druh hádanky, kde
uhodnouti jest slovo, které změnou či pře-
psáním písmene u př. prvního, nabývá ji-
ných významů. Příklad:
Před prvním se v černém lese bojíš.
Před druhým však nikdy neobstojíš;
Ve třetím se, dívko, ráda točíš.
Čtvrtý na zádech pak často zočíš.
První písmeno slova mění se čtyřikrát. —
Rozřešení: kanec, hanec, tanec, ranec. Hlas.
1877. č. 6. Dch.
Metachloral, u, m., v lučbě. Šfk. Poč.
444.
Metachlorcyan, u, m., das Metachlor-
cyan. Nz.
Metachromatopie oprav v: metachro-
matypie.
Meták, u, m. = přemítací, setrvační
kolo, setrvačník,
das Schwungrad. — M., vz
Zmítač. — M., a, m. = metač, der Kehrer.
Us. Pdl.
Metakarpi-urn, a, n., lat., vz Metacar-
pium.
Metakopaivový. M kyselina. Rm. II.
369.
Metakostičnan, u, m. = metafosforeč-
ňan. Nz.
Metakřemičitan, u, m., das Metasilikat.
Sl. les.
Metakrolein, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I.  351.
Metal, u, m., die Medaille. Mor. Tč. —
M. Dostaneš m. Dvojsmyslně = vymetou
tě. U Uher. Hrad. Tč. — M. = hraničník,
z lat. meta. Slov. Phľd. VIII. 171.
Metaldehyd, u, m., das Metaldebyd. Nz.,
Šfk. Poč. 443., Rm. I. 338.
Metallický. M. doba. Stč. Zem. 738.
Metallisování, n., die Metallisirung. Zpr.
arch. IX. 30.
Metallisovati = zkovnatiti, metallisiren.
S. N. V. 273.
Metalloid, u, m., vz Schd. I. 262., 276.
Metalloskopie, e, f., z řec. = přiklá-
dání rozmanitých deštiček kovových na tělo
za príčinou léčení. Vz Slov. zdrav.
Metalova barevna, sam. u Humpolce.
Metamerický, metamerisch. Nz.
Metamerie, e, f., die Metamerie. Nz.
Metamerný. M. látky, Rm. 61., tělesa.
Al. Jandouš.
Metamery v lučbě. Vz Šfk. Poč. 390.
Metamorfický. M. kamení. Vz Krč. G.
77.
Metamorfism-us, u, m. = přeměněnství,
der Metamorphismus. Nz. M. skal na mokré
cestě. Krč. G. 75.
Metání oštěpem. Lpř. Sl.
Metanov, a, m., ves u Počátek. Blk.
Kfsk. 850., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.
Metantimoničnan, u, m., v lučbě. Šík.
Poč. 199.
Metaoxybenzový. M. kyselina. Rm. II.
151.
Metapektan, u, m. M olovnatý, meta-
pektinsaures Bleioxyd Šp.
Metapektinový. M. kyselina, Metapek-
tinsäure, f. Sl. les.
Metaplasm-us, u, m., řec. = přetvoření,
změna ve tvaru slova. Rk. Sl.
Metaplastický, z řec. = přetvořený.
Lpř.
Metař, e, m. = metač, der Kehrer, Gassen-
kehrer. Us.
Metařský, Gassenkehrer-. M. nářadí. Stat.
př. kn. 1877. 115.
Metasantoniu, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II.  366.
Metastasa, y, f., řec. = rozklad, Brt.;
přeložení, přejití nemoci z údu do jiného
údu. Rk. Sl.
Metastrofa, y, f., řec. = odvrácení my-
šlének od nějaké věci. Rk. Sl.
Metastrongyl us, a, m. = měchovec
plícní.
Čs. lk.
Metaterebenten, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 324.
Metathes-is, vz Přesmykování, Mkl. aL.
302.
Metati. Bž. 41., Listy fil. IX. 316..Obilí
už mecá (metá). Ú Údoleně. Neud. — co:
kadidlo, Bj., blesky, Lpř., vlny, losy. Št.
Kn. š. 139., Št. Ř. 236. a. - čím (se, kam,
po kom). Kopím po někom m., na někoho
m. Lpř. Metne tebou v propasť bezednou.
Předchozí (965)  Strana:966  Další (967)