967

Štulc I. 125. Lodička metáše se vlnami. ZN.
Nedvěd hlavú mece. Št. N. 153. Mece blá-
tem. ML. 104. a. Ohněm naň mecíce. Pass.
510. Již po mrše jako ptáci sem hi tamo
sobů mecú. Alx. BM. v. 221. (HP. 86). —
co oč. O sukni jeho losy m-li. Pref. 172.
172. Mecíce o ně los. N. Zák. Br. 68. a.—
kam. M. pšenici v moře, ZN., něco vzhůru,
Us., siemě v zemi, ZN., někomu výčitky ve
tvář, Šmb., něco na vodu, Št. Kn. š. 147.,
v někoho blesky, Kká., někoho na ostrov.
Výb. II. 10. Vítr v tváře metal kotouče
nám listí. Vrch. Co sem tržila, metala sem
do skleničky. NB. Tč. 118. Ryby mecí se
naň (na ostrov). Mand. 60. a. Ty meče v ho-
rúcie peklo. Alb. 60. a. My jeho dary před
svině mecemy. Alb. 24. b. Drahého kamenie
nemecte před svině. M. — odkud. Z dálky
metány oštěpy proti nepříteli. J. Lpř. Věci
s vozů mečíce. Let. 82., Dač. I. 22. — se
kde proč. Poče se (dítě) radoščiemi ve
mně m. Hr. ruk. 187. — čím po kom:
slovy. Lpř. 81. I. 81. — jak. Metá as 30
křížů po sobě (rychle). Ňrd. v Osv. I. 84.
. — se komu kdy. Ráno se jí neštovice
počaly m. Črn. Zuz. — se. Poče se ryba
m. BO. Meci se celú noc jako ryba. Máj.
Sen.

Metčín, a, m., rybník na Teplicku. Blk.
Kfsk. 859.

Metec, funiculus flagelli. A kdež ty bi-
čové meči mezi ně sě zapletěchu. Kat. 2369.
(Jir. Mor. 46.).

Mětec v Alx. Toto slovo posud není vy-
loženo. Bdl. Obr. 130.

Metel, Metelí, ves u Kardašovy Řečice.

— M. = metelice. Slov. Phľd. II. 365. Vz
Metela. Val. Brt. D. 230.

Metela, y, f. = metelice. Mor.Brt. D. 142.
Metelice, cf. Kúřenica, Mkl. Etym. 193.

— M., vz Metla.
Metelička, vz Metla.

Metelka, y, f. = metelice. Us. — M.,
sám. u Turnova. — M., y, m., os. jm. Dr.
Jindř. M., prof. a spisov., v Praze. Vz Skra-
tek: Tl. M. Cf. Mus. 1886. 633., Tf. Mtc.
249., 250., Bačk. Př. 129. — M. Dan, farář
1768. Jir. Ruk. II. 24.

Metelník, u, m., ferula communis, rostl.
Desolda.

Metelný, vz Metelní. M. rána (metlou
daná). Alb. 76. b., Kruml. 204. a. (List. fil.
1886. 374.).

Metelovice, dle Budějovice, Metillowitz,
ves n Místka.

Metelsko, a, n. M. Horní a Dolní, Ober-,
Unter-Medelzen, vsi u Horšova Týna. Arch.
III. 490., VII. 636.

Metelský, ého, m , os. jm. Sdl. Hr. III.
288., Tk. IV. 377.

Metempsychosa = převdušení. Msr. 178.
Cf. Sbtk. Rostl. 20.

Meteor. Cf. Schd. I. 256.

Meteorace, e, f. M. vodní. Stč. Zem.
635., 641.

Meteorický, meteorisch. M. voda, srážky
(déšť, sníh atd.). Stč. Zem. 536.

Meteorit, u, m. = povětroň. M. železný,
kamenný. Osv. V. 2., 5. Cf. Krč. G. 10.,
Stč. Zem. 252., Osv. 1875. 2. a násl.

Meteoritní, Meteor-. M. těliska, prach,
roj. proud. Stč. Zem. 291., 254., 256., 258.

Meteoritový, meteorartig. M. hmota,
kámen. Osv. V. 2., 4.

Meteorognosie, e, f., z řec. Meteoro-
gnosie, f. Nz.

Meteorologie, vz Schd. I. 160.

Meteoroskop, u, m., řec. = nástroj k po-
zorování meteorologickému. Rk. Sl.

Meteorový, meteorisch. M. (povětroňové),
železo, Nz., Osv. V. 5., prášek, Osv. V. 17.,
luna, velekoule, Ib. 20., asteroid. Mj. 476.

Meteš. Cf. KP. I. 422.

Mětež kopí a štítů. Msn. Or. 18. Cf.
Mkl. Etym. 189.

Methakrylový. M. kyselina. Vz Rm. I.
436.

Methan, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 138.,
423., Rm. I. 150.

Methazonový. M. kyselina. Rm. I. 191.

Methintrikarbonový. M. kyselina. Rm.
I. 195.

Methoda vyučovací: náslušná (akroama-
tická), vyprávěcí (historická), mechanická,
ukazovací (deiktická), diktující, ukládací,
hovorná (dialogická), tázací (erotematická),
prostě hovorná (rozmluvila), řízené hovorná,
vyptávací (examinatorní), doptávací (heuri-
stická, Sokratická), katechetická. Blanda
54., 56., J. Sýkora. M. dovozovací, Dk.
Aesth. 3, analytická, synthetická, Hlv.,
pozorovací, induktivní, nejmenších čtverců
(Stč. Zem, 322.), vážení (Bordová, odchylu
či oscidační), koincidenční. ZČ. 1. 6., 8.,
81., 140. M. srovnávací. Mus. 1880. 504. M.
ku stanovení délky kyvadla sekundového
(Bordova, Katerova a Bohnenbergrova). ZČ.

I. 147., 149. M-dy v kartografii jsou dvo-
jího druhu: průmětné či projektivní nebo
stejnoznačné či aequipollentní. Stč. Zem. 387.

Methoděj, e, m., vz Methud, Kyrill (dod.),
Mus. 1845. 452

Methodiénosť, i, f. M. ve studiu filosofie.
Dk.

Methodologie, e, f. Mus. 1880. 431.,
S. N. V. 279.

Methodosloví, n., die Methodenlehre. Dk.
Dj. fil. 58.

Methud. Cf. Rk. Sl., Methoděj.

Methusalem byl prý 969 let stár. To
je m. = člověk velmi starý. Us.

Methyl, u, m., plyn C2, H3. Rk. Sl.

Methyiaethylbenzol, u, m., v lučbě.
Vz Šfk. Poč. 548.

Methylalizarin, u, m., v lučbě. Rm.

II. 271.

Methylalkohol, u, m., v lučbě. Rm. I.
184.

Methylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 463., Rm. I. 202.

Methylanilin, u, m., v lučbě. Rm. II.
27.

Methylanthracen, u, m., v lučbě. Rm.
II. 262.

Methylanthrachinon, u, m., v lučbě.
Rm. II. 271.

Methylantimonový. M. sloučeniny. Rm.
I. 211.

Methylarsenový. M. sloučeniny. Rm.
I. 205.