Předchozí (966)  Strana:967  Další (968) |
|
|||
967
|
|||
|
|||
Štulc I. 125. Lodička metáše se vlnami. ZN.
Nedvěd hlavú mece. Št. N. 153. Mece blá- tem. ML. 104. a. Ohněm naň mecíce. Pass. 510. Již po mrše jako ptáci sem hi tamo sobů mecú. Alx. BM. v. 221. (HP. 86). — co oč. O sukni jeho losy m-li. Pref. 172. 172. Mecíce o ně los. N. Zák. Br. 68. a.— kam. M. pšenici v moře, ZN., něco vzhůru, Us., siemě v zemi, ZN., někomu výčitky ve tvář, Šmb., něco na vodu, Št. Kn. š. 147., v někoho blesky, Kká., někoho na ostrov. Výb. II. 10. Vítr v tváře metal kotouče nám listí. Vrch. Co sem tržila, metala sem do skleničky. NB. Tč. 118. Ryby mecí se naň (na ostrov). Mand. 60. a. Ty meče v ho- rúcie peklo. Alb. 60. a. My jeho dary před svině mecemy. Alb. 24. b. Drahého kamenie nemecte před svině. M. — odkud. Z dálky metány oštěpy proti nepříteli. J. Lpř. Věci s vozů mečíce. Let. 82., Dač. I. 22. — se kde proč. Poče se (dítě) radoščiemi ve mně m. Hr. ruk. 187. — čím po kom: slovy. Lpř. 81. I. 81. — jak. Metá as 30 křížů po sobě (rychle). Ňrd. v Osv. I. 84. . — se komu kdy. Ráno se jí neštovice počaly m. Črn. Zuz. — se. Poče se ryba m. BO. Meci se celú noc jako ryba. Máj. Sen. Metčín, a, m., rybník na Teplicku. Blk.
Kfsk. 859. Metec, funiculus flagelli. A kdež ty bi-
čové meči mezi ně sě zapletěchu. Kat. 2369. (Jir. Mor. 46.). Mětec v Alx. Toto slovo posud není vy-
loženo. Bdl. Obr. 130. Metel, Metelí, ves u Kardašovy Řečice.
— M. = metelice. Slov. Phľd. II. 365. Vz
Metela. Val. Brt. D. 230. Metela, y, f. = metelice. Mor.Brt. D. 142.
Metelice, cf. Kúřenica, Mkl. Etym. 193. — M., vz Metla.
Metelička, vz Metla. Metelka, y, f. = metelice. Us. — M.,
sám. u Turnova. — M., y, m., os. jm. Dr. Jindř. M., prof. a spisov., v Praze. Vz Skra- tek: Tl. M. Cf. Mus. 1886. 633., Tf. Mtc. 249., 250., Bačk. Př. 129. — M. Dan, farář 1768. Jir. Ruk. II. 24. Metelník, u, m., ferula communis, rostl.
Desolda. Metelný, vz Metelní. M. rána (metlou
daná). Alb. 76. b., Kruml. 204. a. (List. fil. 1886. 374.). Metelovice, dle Budějovice, Metillowitz,
ves n Místka. Metelsko, a, n. M. Horní a Dolní, Ober-,
Unter-Medelzen, vsi u Horšova Týna. Arch. III. 490., VII. 636. Metelský, ého, m , os. jm. Sdl. Hr. III.
288., Tk. IV. 377. Metempsychosa = převdušení. Msr. 178.
Cf. Sbtk. Rostl. 20. Meteor. Cf. Schd. I. 256.
Meteorace, e, f. M. vodní. Stč. Zem.
635., 641. Meteorický, meteorisch. M. voda, srážky
(déšť, sníh atd.). Stč. Zem. 536. Meteorit, u, m. = povětroň. M. železný,
kamenný. Osv. V. 2., 5. Cf. Krč. G. 10., Stč. Zem. 252., Osv. 1875. 2. a násl. |
Meteoritní, Meteor-. M. těliska, prach,
roj. proud. Stč. Zem. 291., 254., 256., 258. Meteoritový, meteorartig. M. hmota,
kámen. Osv. V. 2., 4. Meteorognosie, e, f., z řec. Meteoro-
gnosie, f. Nz. Meteorologie, vz Schd. I. 160.
Meteoroskop, u, m., řec. = nástroj k po-
zorování meteorologickému. Rk. Sl. Meteorový, meteorisch. M. (povětroňové),
železo, Nz., Osv. V. 5., prášek, Osv. V. 17., luna, velekoule, Ib. 20., asteroid. Mj. 476. Meteš. Cf. KP. I. 422.
Mětež kopí a štítů. Msn. Or. 18. Cf.
Mkl. Etym. 189. Methakrylový. M. kyselina. Vz Rm. I.
436. Methan, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 138.,
423., Rm. I. 150. Methazonový. M. kyselina. Rm. I. 191.
Methintrikarbonový. M. kyselina. Rm.
I. 195. Methoda vyučovací: náslušná (akroama-
tická), vyprávěcí (historická), mechanická, ukazovací (deiktická), diktující, ukládací, hovorná (dialogická), tázací (erotematická), prostě hovorná (rozmluvila), řízené hovorná, vyptávací (examinatorní), doptávací (heuri- stická, Sokratická), katechetická. Blanda 54., 56., J. Sýkora. M. dovozovací, Dk. Aesth. 3, analytická, synthetická, Hlv., pozorovací, induktivní, nejmenších čtverců (Stč. Zem, 322.), vážení (Bordová, odchylu či oscidační), koincidenční. ZČ. 1. 6., 8., 81., 140. M. srovnávací. Mus. 1880. 504. M. ku stanovení délky kyvadla sekundového (Bordova, Katerova a Bohnenbergrova). ZČ. I. 147., 149. M-dy v kartografii jsou dvo-
jího druhu: průmětné či projektivní nebo stejnoznačné či aequipollentní. Stč. Zem. 387. Methoděj, e, m., vz Methud, Kyrill (dod.),
Mus. 1845. 452 Methodiénosť, i, f. M. ve studiu filosofie.
Dk. Methodologie, e, f. Mus. 1880. 431.,
S. N. V. 279. Methodosloví, n., die Methodenlehre. Dk.
Dj. fil. 58. Methud. Cf. Rk. Sl., Methoděj.
Methusalem byl prý 969 let stár. To
je m. = člověk velmi starý. Us. Methyl, u, m., plyn C2, H3. Rk. Sl.
Methyiaethylbenzol, u, m., v lučbě.
Vz Šfk. Poč. 548. Methylalizarin, u, m., v lučbě. Rm.
II. 271.
Methylalkohol, u, m., v lučbě. Rm. I.
184. Methylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 463., Rm. I. 202. Methylanilin, u, m., v lučbě. Rm. II.
27. Methylanthracen, u, m., v lučbě. Rm.
II. 262. Methylanthrachinon, u, m., v lučbě.
Rm. II. 271. Methylantimonový. M. sloučeniny. Rm.
I. 211. Methylarsenový. M. sloučeniny. Rm.
I. 205. |
||
|
|||
Předchozí (966)  Strana:967  Další (968) |