969

Metlisko, a, n. = veliká n. nehezká metla.
Us. Šd.

Metlištní = v metlišti rostoucí, rožďový.
Rst. 441.

Metlnička, y, f. Tabák míchaný jetelin-
kovými m-mi. Prs.

Metlovitý = metlovatý. Rst. 441.

Metlovník, u, m., spartium, das Ruthen-,
Gerten-, Besenkraut, die Pfrieme. Rk.

Mětluky = Pnětluky.

Metly, pl., f., ves u Kasejovic. Pl., Rk.
Sl.

Mětně. Výb. I. 150., Alx. MB. v. 9. (HP.
81.).

Metník, a, m. = jaculator, der Werfer.
Hý. Ss., Hol. 20.

Méto, a, n. = mýto. Mor. Sš.

Metodějec, jce, m. = učeník, prívrženec
sv. Metoděje. Lčk. CM. 21.

Metoluník, u, m., ranunculus lingua. Vz
Pryskyřník jazykovitý. Odb. patb. III. 701.

Metonymie. Cf. Vor. St. 77., Tropus,
KB. 232., Jg. Slnosť. 68.

Metopa, y, f. = čelo či mezera mezi
triglyfy či trojřezy vlysu dorskeho. Us.
Rjšk., K. A. Madiera, Osv. 1878. 384., Vlšk.
6., 7., 23.

Metový stůl, der Sprungtisch. Vz Met.
V tělocv. Rgl.

Metr. Cf. Rk. Sl.

Metricky, metrisch. M. něco přeložiti.
Us. Rgl.

Metrický. M. řada, krásno (rozměrné).
Dk. M. zásady. Vz Listy fil. IV. 285. n.

Metrika. Cf. Vor. P. 9., 24., Jg. Slnosť.
75.

Metrit-is, y, f. = zánět dělohy. Čs. lk.

Metrologický, metrologisch. M. desky
(měroslovné). Nz.

Metropolitaní soustava ve zřízení cír-
kevním. Šmb. S. I. 375., 406. M. Knihovna.
Anth. I. 3. vd. IV.

Metrorrhagia, e, f. = krvotok děložní.
Čs. lk.

Metrovka, y, f. = míra metrová, svisle
postavené měřítko, der Meterstab. M. po-
suvná. Sand. II. 25., Hrbk.

Metr-um, a, n., cf. Jg. Slnosť. 74.

Metternich, a, m., kníže. Bylo vše po-
kojno, jako selský občan za časů Mtterni-
chových (před r. 1848.). Šml.

Metteur en pages v knihtiskárnách =
rovnač stran, sazeč řídící sazbu nějakého
díla, při němž více sazečů pracuje. Rk. Sl.

Metuděj, e, m. Dal. 189. Vz Methud,
Výb. I. 308.

Metuje, e, f., Böhmisch-Matha a M. Ně-
mecká, Deutsch-Matha, vsi u Police.

Metyja, e, t. = kaše prosná moukou za-
sypaná a mastná, na rozdíl od netyje, kaše
prosné s povidly. Mor. Vck. Na Slov. kaše
z tnrkyně se sýrem. Vchř. U St. Města
u Uh. Hrad. — múčné jídlo nadívané tva-
rohem. Tč.

Mexický. M. číslovky. Vz Šrc. 427., 452.

Mexiko. Cf. Rk. Sl. Je jako z Mexika
(snědý ve tváři). U Žamb. Kf.

Meyer Rudolf, 1837.—1865., dr. práv a
český básník. Vz Rk. Sl.

Meylí. Rstp. 779. Vz Jmelí. ..

Meyn, a, m. = Mohan. Dik.

1. Mez. MV., Mkl. Etym. 185. Meze tě-
lesa jsou plochy, meze plochy jsou čáry,
meze čáry jsou body. Jd. O m. vz Vš. VIII.
46., Sdl. Hr. I. 92., Rk. Sl. Nechce mi k mezi
docházeti, will nicht anbeissen. Bart. Ohle-
dávání mezí. Vz Zř. zem. 459.

2. Mez = mezi, zastr. V jednom mez
dcietmém létě. BO. Třetieho mez dciedma
léta. Bj.

Meza, y, f. = mez. Přiorává si mezu.
U Polič. Zkr. Přes mezu — nělezu. Slez.
Šd. Jedno leži pod mezum, o tym lude ně-
vědzum. Sš. P. 775. - Brt., Tč.

Mezák, u, m. = mezník. Sl. les.

Mezároš, e, m. M. Ondř., kanovn. 1812.
Jir. Ruk. n. 24.

Mězaruška, y, f., phrynium, Wasser-
ingwer, m., rostl. Vz Rstp. 1486.

Mezcestí, n. = jm. pole u Dluhonic na
Mor. Km. U Řenčova říkají jisté poloze:
Mejcestí.

Mezcietma. Ve dvú m. hř. groší. Půh.
II. 254.

Mezčí, Maulesel-, Maulthier-. Lpř. M.
kopyto. Kká.

Mezdní, Lohn-. M. důchod, smlouva.
Kaizl 290., 291., 294.

Mězdražice. Arch. VIII. 596.

Mezek. Brm. I. 3. 45., Hlb. I. 109., Schd.
II. 424., Kram Slov. M. mrcha neplodná,
neb nikdy nerodi ani mezek ani mezkyně.
Hus II. 130 — Hádanka: Rodiče mám, děti
nemám. Kro. 1886. 720.

Mězenec. Mkl. Etym. 196. Žíla mezi
ušníkem a miezencem. Sal. Rkp. 3. 4. Cf.
List. fil. XI. 172.

Mězený, vz Mězenec, List. fil. XI. 172.
M. prst, parvus. Ms. Ev. vid. Luc. 16. 24.,
Sv. ruk. 314.

Mezera. Mkl. Etym. 185. M. časová,
Mus. 1880.185., vojová, Treffendistanz, Čsk.,
mezi notovými liniemi, Fr. Chlum 3., v li-
teratuře. Us. Pdl.

Mezeří, n., tô fiéóóov. Vký. (šp.).

Mezeříč Valašský, Wallachisch-Meseritsh,
mě. v Olomoucku; M. Velký, Gross-Mese-
ritsch, mě. v Jihlavsku.

Meseřičko, a, n., Meseritschko, ves u Le-
tovic; ves u Měřína v Jihlavsku; M. Nové,
Neu-M., ves u Želetavy; M. Horní, Ober-
M., ves u Telče.

Mezerina, y, f. = mezera. Slov. Phľd.
II. 4. 117.

Mezerka, y, f. = mezera. M. v typografii
mezi jednotlivými odstavci. Us. Pdl.

Mezernatý, lückenhaft, porös. Ssk.

Mezerní drátníky = do rámků zaražené
hřebíky, aby se rámky mezi sebou nedo-
týkaly, Abstandsstifte. Lš.

Mezerník, u, m., der Oberton des In-
terwalls. Hud.

Mezeroměr, u, m. = míra ku pravidel-
nému zarážení drátníků do úlů nebo do
rámkův, das Stiftmass. Lš.

Mezerovitý = mezerovatý. Zpr. arch.
VII. 32.

Mezerový. M. rozedma, emphysema in-
tersticiale, zánět, intersticielle Entzündung.
Ktt.



	969

	Metlisko, a, n. = veliká n. nehezká metla. Us. Šd. Metlištní = v metlišti rostoucí, rožďový. Rst. 441. Metlnička, y, f. Tabák míchaný jetelin- kovými m-mi. Prs. Metlovitý = metlovatý. Rst. 441. Metlovník, u, m., spartium, das Ruthen-, Gerten-, Besenkraut, die Pfrieme. Rk. Mětluky = Pnětluky. Metly, pl., f., ves u Kasejovic. Pl., Rk. Sl. Mětně. Výb. I. 150., Alx. MB. v. 9. (HP. 81.). Metník, a, m. = jaculator, der Werfer. Hý. Ss., Hol. 20. Méto, a, n. = mýto. Mor. Sš. Metodějec, jce, m. = učeník, prívrženec sv. Metoděje. Lčk. CM. 21. Metoluník, u, m., ranunculus lingua. Vz Pryskyřník jazykovitý. Odb. patb. III. 701. Metonymie. Cf. Vor. St. 77., Tropus, KB. 232., Jg. Slnosť. 68. Metopa, y, f. = čelo či mezera mezi triglyfy či trojřezy vlysu dorskeho. Us. Rjšk., K. A. Madiera, Osv. 1878. 384., Vlšk. 6., 7., 23. Metový stůl, der Sprungtisch. Vz Met. V tělocv. Rgl. Metr. Cf. Rk. Sl. Metricky, metrisch. M. něco přeložiti. Us. Rgl. Metrický. M. řada, krásno (rozměrné). Dk. M. zásady. Vz Listy fil. IV. 285. n. Metrika. Cf. Vor. P. 9., 24., Jg. Slnosť. 75. Metrit-is, y, f. = zánět dělohy. Čs. lk. Metrologický, metrologisch. M. desky (měroslovné). Nz. Metropolitaní soustava ve zřízení cír- kevním. Šmb. S. I. 375., 406. M. Knihovna. Anth. I. 3. vd. IV. Metrorrhagia, e, f. = krvotok děložní. Čs. lk. Metrovka, y, f. = míra metrová, svisle postavené měřítko, der Meterstab. M. po- suvná. Sand. II. 25., Hrbk. Metr-um, a, n., cf. Jg. Slnosť. 74. Metternich, a, m., kníže. Bylo vše po- kojno, jako selský občan za časů Mtterni- chových (před r. 1848.). Šml. Metteur en pages v knihtiskárnách = rovnač stran, sazeč řídící sazbu nějakého díla, při němž více sazečů pracuje. Rk. Sl. Metuděj, e, m. Dal. 189. Vz Methud, Výb. I. 308. Metuje, e, f., Böhmisch-Matha a M. Ně- mecká, Deutsch-Matha, vsi u Police. Metyja, e, t. = kaše prosná moukou za- sypaná a mastná, na rozdíl od netyje, kaše prosné s povidly. Mor. Vck. Na Slov. kaše z tnrkyně se sýrem. Vchř. U St. Města u Uh. Hrad. — múčné jídlo nadívané tva- rohem. Tč. Mexický. M. číslovky. Vz Šrc. 427., 452. Mexiko. Cf. Rk. Sl. Je jako z Mexika (snědý ve tváři). U Žamb. Kf. Meyer Rudolf, 1837.—1865., dr. práv a český básník. Vz Rk. Sl. Meylí. Rstp. 779. Vz Jmelí. ..	Meyn, a, m. = Mohan. Dik. 1. Mez. MV., Mkl. Etym. 185. Meze tě- lesa jsou plochy, meze plochy jsou čáry, meze čáry jsou body. Jd. O m. vz Vš. VIII. 46., Sdl. Hr. I. 92., Rk. Sl. Nechce mi k mezi docházeti, will nicht anbeissen. Bart. Ohle- dávání mezí. Vz Zř. zem. 459. 2. Mez = mezi, zastr. V jednom mez dcietmém létě. BO. Třetieho mez dciedma léta. Bj. Meza, y, f. = mez. Přiorává si mezu. U Polič. Zkr. Přes mezu — nělezu. Slez. Šd. Jedno leži pod mezum, o tym lude ně- vědzum. Sš. P. 775. - Brt., Tč. Mezák, u, m. = mezník. Sl. les. Mezároš, e, m. M. Ondř., kanovn. 1812. Jir. Ruk. n. 24. Mězaruška, y, f., phrynium, Wasser- ingwer, m., rostl. Vz Rstp. 1486. Mezcestí, n. = jm. pole u Dluhonic na Mor. Km. U Řenčova říkají jisté poloze: Mejcestí. Mezcietma. Ve dvú m. hř. groší. Půh. II. 254. Mezčí, Maulesel-, Maulthier-. Lpř. M. kopyto. Kká. Mezdní, Lohn-. M. důchod, smlouva. Kaizl 290., 291., 294. Mězdražice. Arch. VIII. 596. Mezek. Brm. I. 3. 45., Hlb. I. 109., Schd. II. 424., Kram Slov. M. mrcha neplodná, neb nikdy nerodi ani mezek ani mezkyně. Hus II. 130 — Hádanka: Rodiče mám, děti nemám. Kro. 1886. 720. Mězenec. Mkl. Etym. 196. Žíla mezi ušníkem a miezencem. Sal. Rkp. 3. 4. Cf. List. fil. XI. 172. Mězený, vz Mězenec, List. fil. XI. 172. M. prst, parvus. Ms. Ev. vid. Luc. 16. 24., Sv. ruk. 314. Mezera. Mkl. Etym. 185. M. časová, Mus. 1880.185., vojová, Treffendistanz, Čsk., mezi notovými liniemi, Fr. Chlum 3., v li- teratuře. Us. Pdl. Mezeří, n., tô fiéóóov. Vký. (šp.). Mezeříč Valašský, Wallachisch-Meseritsh, mě. v Olomoucku; M. Velký, Gross-Mese- ritsch, mě. v Jihlavsku. Meseřičko, a, n., Meseritschko, ves u Le- tovic; ves u Měřína v Jihlavsku; M. Nové, Neu-M., ves u Želetavy; M. Horní, Ober- M., ves u Telče. Mezerina, y, f. = mezera. Slov. Phľd. II. 4. 117. Mezerka, y, f. = mezera. M. v typografii mezi jednotlivými odstavci. Us. Pdl. Mezernatý, lückenhaft, porös. Ssk. Mezerní drátníky = do rámků zaražené hřebíky, aby se rámky mezi sebou nedo- týkaly, Abstandsstifte. Lš. Mezerník, u, m., der Oberton des In- terwalls. Hud. Mezeroměr, u, m. = míra ku pravidel- nému zarážení drátníků do úlů nebo do rámkův, das Stiftmass. Lš. Mezerovitý = mezerovatý. Zpr. arch. VII. 32. Mezerový. M. rozedma, emphysema in- tersticiale, zánět, intersticielle Entzündung. Ktt.