973

Mezizápěstuí kloub, a intercarpea.

Mezizdí, n., die Scheidewand, vz Mezi-
zeď. M. mezi židy a pohany odklizeno jest.
Sš. II. 91. Roztrhem spony chrámu oznamo-
valo se, že m. a meziosobí země a nebes
přestalo. Sš. Mr. 70.

Mezizemní, Binnen-. M. obchod, clo.

Mezizemský = mezizemní. M. clo. Nz.

Mezizpěví, n. = mezizpěv. Šm.

Mezizubí, n., die Zahnlücke. Šp. M. =
prostora mezi dvěma zuby ozubeného kola.
ZČ. III. 28., I. 99., Mj., Schd. II. 327.

Mezizubní, zwischen den Zähnen. M.
mezery. Vz Mezizubí. ZČ. III. 29

Mezižeberní. Bolesť čivová hřbetomezi-
žeberní, Dorsointercostalneuralgie.

Mezižlázový. M. vazivo, interglandu-
läres Bindegewebe.

Mezk. Ž. wit. 230.

Mezka. Dal. 189.

Mezkovice-, e, f. = mezková usně, Maul-
thierleder, n. Šp.

Mezkový. M. vůz, jho. Lpř.

Mezkyně, vz Mezek (dod.)

Mezlecký J. Václ. 1710.—1738. Jg. H.
1. 599 , Jir. Ruk. II. 24.

Mezlevo, a, n., zašlá osada v Plzeňsku.
Rk. Sl.

Mezmal = bez mála, vielleicht. U Frýdka.
Tč.

Mezňák, u, m., strom rostoucí na mezi. Šd.

Mezné, ého, n., Mezna, ves u Soběslavě
a u Pelhřimova; Mezno, ves u Sodoměřic,
u Sedlčan a u Nadějkova. PL., Blk. Kfsk.
1364., Rk. Sl.

Mezní. V 2. ř. mezenec oprav v: měze-
nec. M. rychtář, soudce, Sl. les., čára, Rm.,
spory. Dch. M. soud, vz Ukaz. 55.

Meznice, die Mittellinie beim Magnet. Nz.

Mezníček, čku, m. = špička houba.

Mezník. M-ky vymetati, překopati. Zř.
F. I. M. mechem obrostlý, vymletý. Sl. les.
Nepřeneseš mezníkóv. BO. Cf. o m. Zř. zem.
459., 693., Vlšk. 16., Zbrt. 288. — Jest již
svým m-kem (svým pánem). Na Hané. Bkř.
— M. Ant., dr. práv, dvorní rada ve Vídni,
nar. 1831. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 183., 200., Šb.
D. řeč. 269., Rk. Sl., S. N.

Meznovice, dle Budějovice, ves na Krnov-
sku. Šd.

Mezný, vz Mezní. M. bod, der Gränz-
punkt, tečka, Nz., úhel lomu, Mj., ZČ. III.
84., blánka, membrana limitans, Šv. 62.,
hodnota. Athen. III. 231. —- M. = trať lesa
v Mikulovce na Vsacku. Vch.

Mezotný verš. Sš. Mr. 31.

Mezouň, ě, f., Mezaun, ves u Berouna.
Vz Rk. Sl.

Mezovati. Brs. 90.

Mezovka, y, f. = tráva na mezích. Sl. les.

Mezřický Jan, farář; M. Viktorín, 1629;
M. Jabín, 1658. Vz Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. 25.

Mezříč, e, f., Medřisch, sam. u Rych-
nova; Mezdřitsch, ves u Jistebnice. PL.,
Rk. Sl.

Mezu = mezi, zastr. LS. Vz Bdl. Obr. 156.

Mezuch, u, m. = mezera mezi dvěma
stodolami, mezi kamny a zdí (sklípek). Laš.
Wrch.

Mezulán. Vz Sdl. Hr. II. 167.
Mezuláník, a, m., der Wolleuweber. Šm.

— M. = hlupák.

Mezulánka. Kša., Koll. III. 61., Sš. P.
786. — M. = pole u Dlouhé Louky na Pře-
šticku. BPr.

Mezulátko, a, n. = malé dítě. U Kras-
kova. Brnt. Cf. Jesulátko.

Mezúr, u, rn. = meze, hranice (příkop)
mezi chalupami, rolemi. U Místka. Škd., Brt.
D. 230.

Mezzofanti Giuseppe, 1774.—1849, kar-
dinal a proslulý polyglott». Vz S. N., Rk.
Sl. To je M. —- zná mnoho řečí. Us.

Mezzosopranistka, y, f., Mezzosoprani-
stin. Hud.

Mg. = milligramm.

Mhavý = mlhavý. M. dál. Osv. VIL 32.

Mhelnie. V prospěchu mhelniem, in festi-
natione nebulae. B. mik. Sir. 43. 24.

Mhla. Cf. Mkl. al. 77., 111., 272., Šf.
III. 466., Mlha, Mkl. Etym. 209. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. M. vlhká, suchá. S. N.
V. 383. M. přede mnou, m. za mnou, neví
nikdo, nežli Pánbůh nade mnou. Dch. Je
jich jak mhly (mnoho). Brt. Hvězda jitřnie
prostřed mhly. B. mik. Sir. 6. Cf. Střížaha.
— M. = sníh utlučený z bílků. Kaše z mhly.
Bavor. — M = v očích. Čs. lk. Má mhu
před očima. Vz Opilý. Us. Sn. Jak zahánějí
noční mhlu? Vz Mus. 1854. 536.

Mhlavý. M. šero. verschwommenes Halb-
dunkel. Posp. Vz Mlhavý.

Mhlistý. Ntr. V. 360., N. Hlsk. III. 286.,
Botto, Ssk.

Mhlíti. Mhlí se mi v očích, před očima.
Tč. Čtoucímu se to mhlí. Bkř. Tobě se cosi
mhlí (zdá). Tč.

Mhlivo, nebelig. Ssk.

Mhlivosť, i, f., die Nebelhaftigkeit. Ne-
světlota a m. Sš.

Mhlivý = mhlavý. Tč., Ssk.

Mhlokalný, nebelig, dunkel. Šm.

Mhlovitý, nebelicht. Šm.

Mhm vyslovuje se zavřenými ústy a má-li
přízuk první m, znamená: ano. Byľs tam?
Mhm. Otevřeně říká se u Uher. Hrad., v St.
Městě: aha, kde první a obyčejně vtáhnu-
tým vzduchem se vyslovuje. Je-li přízvuk
na druhém m, znamená to: a tak! a sol
Přízvukem opatřené m vyslovuje se tonem
asi o terci vyšším. Tč. Za ten džbán toliar
dám, aha, mhm, toliar dám. Sl. sp. Cf. Neor. 5.

Mhnění, n. = mihnutí. M. oka. Laš. Tč.

Mhnouti = mígati, míhati, blinzeln, flim-
mern. — čím: očima, prutem. Laš. Tč. Mhnu

- - mžen (okamžení). Bž. 190.

Mhnutí, n. = mihnutí. Ssk.

Mhoula, y, f. = mha; drobný deštík, pre-
hánka. Brt. D. 230. Sychravé se po lípě
střou rnhouly. Sš. Srn. bs. 28.

Mhoulečka, y, f. = zdrobn. mhoula.

Mhouran, a, m. = mhourál. M. pobočně
hledí. Kom. J. 283.

Mhourati. — jak: stranou. Kká. — čím
po kom. Ten divně po něm mhoural očima.
Us.

Mhouřiti. Mkl. Etym. 190., 208.

Mhykati = říkati: mhy! mh! zavřenou
hubou přitakovati. Laš. Tč.



	973

	Mezizápěstuí kloub, a intercarpea. Mezizdí, n., die Scheidewand, vz Mezi- zeď. M. mezi židy a pohany odklizeno jest. Sš. II. 91. Roztrhem spony chrámu oznamo- valo se, že m. a meziosobí země a nebes přestalo. Sš. Mr. 70. Mezizemní, Binnen-. M. obchod, clo. Mezizemský = mezizemní. M. clo. Nz. Mezizpěví, n. = mezizpěv. Šm. Mezizubí, n., die Zahnlücke. Šp. M. = prostora mezi dvěma zuby ozubeného kola. ZČ. III. 28., I. 99., Mj., Schd. II. 327. Mezizubní, zwischen den Zähnen. M. mezery. Vz Mezizubí. ZČ. III. 29 Mezižeberní. Bolesť čivová hřbetomezi- žeberní, Dorsointercostalneuralgie. Mezižlázový. M. vazivo, interglandu- läres Bindegewebe. Mezk. Ž. wit. 230. Mezka. Dal. 189. Mezkovice-, e, f. = mezková usně, Maul- thierleder, n. Šp. Mezkový. M. vůz, jho. Lpř. Mezkyně, vz Mezek (dod.) Mezlecký J. Václ. 1710.—1738. Jg. H. 1. 599 , Jir. Ruk. II. 24. Mezlevo, a, n., zašlá osada v Plzeňsku. Rk. Sl. Mezmal = bez mála, vielleicht. U Frýdka. Tč. Mezňák, u, m., strom rostoucí na mezi. Šd. Mezné, ého, n., Mezna, ves u Soběslavě a u Pelhřimova; Mezno, ves u Sodoměřic, u Sedlčan a u Nadějkova. PL., Blk. Kfsk. 1364., Rk. Sl. Mezní. V 2. ř. mezenec oprav v: měze- nec. M. rychtář, soudce, Sl. les., čára, Rm., spory. Dch. M. soud, vz Ukaz. 55. Meznice, die Mittellinie beim Magnet. Nz. Mezníček, čku, m. = špička houba. Mezník. M-ky vymetati, překopati. Zř. F. I. M. mechem obrostlý, vymletý. Sl. les. Nepřeneseš mezníkóv. BO. Cf. o m. Zř. zem. 459., 693., Vlšk. 16., Zbrt. 288. — Jest již svým m-kem (svým pánem). Na Hané. Bkř. — M. Ant., dr. práv, dvorní rada ve Vídni, nar. 1831. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 183., 200., Šb. D. řeč. 269., Rk. Sl., S. N. Meznovice, dle Budějovice, ves na Krnov- sku. Šd. Mezný, vz Mezní. M. bod, der Gränz- punkt, tečka, Nz., úhel lomu, Mj., ZČ. III. 84., blánka, membrana limitans, Šv. 62., hodnota. Athen. III. 231. —- M. = trať lesa v Mikulovce na Vsacku. Vch. Mezotný verš. Sš. Mr. 31. Mezouň, ě, f., Mezaun, ves u Berouna. Vz Rk. Sl. Mezovati. Brs. 90. Mezovka, y, f. = tráva na mezích. Sl. les. Mezřický Jan, farář; M. Viktorín, 1629; M. Jabín, 1658. Vz Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. 25. Mezříč, e, f., Medřisch, sam. u Rych- nova; Mezdřitsch, ves u Jistebnice. PL., Rk. Sl. Mezu = mezi, zastr. LS. Vz Bdl. Obr. 156. Mezuch, u, m. = mezera mezi dvěma stodolami, mezi kamny a zdí (sklípek). Laš. Wrch.	Mezulán. Vz Sdl. Hr. II. 167. Mezuláník, a, m., der Wolleuweber. Šm. — M. = hlupák. Mezulánka. Kša., Koll. III. 61., Sš. P. 786. — M. = pole u Dlouhé Louky na Pře- šticku. BPr. Mezulátko, a, n. = malé dítě. U Kras- kova. Brnt. Cf. Jesulátko. Mezúr, u, rn. = meze, hranice (příkop) mezi chalupami, rolemi. U Místka. Škd., Brt. D. 230. Mezzofanti Giuseppe, 1774.—1849, kar- dinal a proslulý polyglott». Vz S. N., Rk. Sl. To je M. —- zná mnoho řečí. Us. Mezzosopranistka, y, f., Mezzosoprani- stin. Hud. Mg. = milligramm. Mhavý = mlhavý. M. dál. Osv. VIL 32. Mhelnie. V prospěchu mhelniem, in festi- natione nebulae. B. mik. Sir. 43. 24. Mhla. Cf. Mkl. al. 77., 111., 272., Šf. III. 466., Mlha, Mkl. Etym. 209. V MV. ne- pravá glossa. Pa. M. vlhká, suchá. S. N. V. 383. M. přede mnou, m. za mnou, neví nikdo, nežli Pánbůh nade mnou. Dch. Je jich jak mhly (mnoho). Brt. Hvězda jitřnie prostřed mhly. B. mik. Sir. 6. Cf. Střížaha. — M. = sníh utlučený z bílků. Kaše z mhly. Bavor. — M = v očích. Čs. lk. Má mhu před očima. Vz Opilý. Us. Sn. Jak zahánějí noční mhlu? Vz Mus. 1854. 536. Mhlavý. M. šero. verschwommenes Halb- dunkel. Posp. Vz Mlhavý. Mhlistý. Ntr. V. 360., N. Hlsk. III. 286., Botto, Ssk. Mhlíti. Mhlí se mi v očích, před očima. Tč. Čtoucímu se to mhlí. Bkř. Tobě se cosi mhlí (zdá). Tč. Mhlivo, nebelig. Ssk. Mhlivosť, i, f., die Nebelhaftigkeit. Ne- světlota a m. Sš. Mhlivý = mhlavý. Tč., Ssk. Mhlokalný, nebelig, dunkel. Šm. Mhlovitý, nebelicht. Šm. Mhm vyslovuje se zavřenými ústy a má-li přízuk první m, znamená: ano. Byľs tam? Mhm. Otevřeně říká se u Uher. Hrad., v St. Městě: aha, kde první a obyčejně vtáhnu- tým vzduchem se vyslovuje. Je-li přízvuk na druhém m, znamená to: a tak! a sol Přízvukem opatřené m vyslovuje se tonem asi o terci vyšším. Tč. Za ten džbán toliar dám, aha, mhm, toliar dám. Sl. sp. Cf. Neor. 5. Mhnění, n. = mihnutí. M. oka. Laš. Tč. Mhnouti = mígati, míhati, blinzeln, flim- mern. — čím: očima, prutem. Laš. Tč. Mhnu - - mžen (okamžení). Bž. 190. Mhnutí, n. = mihnutí. Ssk. Mhoula, y, f. = mha; drobný deštík, pre- hánka. Brt. D. 230. Sychravé se po lípě střou rnhouly. Sš. Srn. bs. 28. Mhoulečka, y, f. = zdrobn. mhoula. Mhouran, a, m. = mhourál. M. pobočně hledí. Kom. J. 283. Mhourati. — jak: stranou. Kká. — čím po kom. Ten divně po něm mhoural očima. Us. Mhouřiti. Mkl. Etym. 190., 208. Mhykati = říkati: mhy! mh! zavřenou hubou přitakovati. Laš. Tč.