975

hájí se v temnu sečné rány. Kká. Tu přede
mnou tvář dívčí se mihla. Čch. Sl. 21. Jen
v oblacích cos chvílemi se mihne. Osv. VII.
30. — se kam (jak). Já kráčel, kam se
mihlo zlaté křídlo ptáka. Vrch. Laňka v lesy
mihla skokem. Hlk. Ale Hovorková počala
naňho míhať. Ntr. IV. 179. — kudy, (se
jak kde). Dívka mihla se stromy. Úsměv
mihnul se po její tváři; Blesk se mihnul
slabým kmitem skrze houští; Had se mihne
přes kmeny: Býlím se mihnul motýl. Vrch.
Meče míhají se vzduchem; Člun mihna ptá-
kem po vodě. Čch. Po jezeru hvězdný svit
se míhá Mcha. Něco se mu mihlo hlavou.
Vlč. Hustinou pod Bradlem vidím co's míhať.
Ntr. V. 310. Šerem blesk se mihne. Osv. VI
461- Tam větví pletivem podoba se v kmiru
mihla zraku. Kká. K. Sl. j. 176. Děva přes
potok se mihla. Kká. Td. 15. — se jak
(kde). Tlum zjevů divných do kola se
míhal. Osv. VI. 593. Naše Baruška za ho-
dinu krokem se mihne (je loudavá). Us. Vk.
To vše mihlo se mu v hlavě okamžikem.
Šbr. Zuj. 591. Ty perlami se stále míhají.
Vych. Myth. I. 207. Bleskem se m. Vrch.

Míhavec, vce, m., Räuber, der sich unter
der Erde aufhält. Šm.

Míhavice. Nz. Cf. Pověje.

Míhavka, y, f., vibrissaea, der Zitter-
fädling, houba. Vz Rstp. 1935.

Míhavý. M. krůpej rosy, Vrch., pohyb,
Frč, Nz. lk., paprsek, Šml., řásky. Šv. 71.

Mihlavec, vce, m., castnia, hmyz. Šm.

Mihnutí, n., eine einzige schnelle Be-
wegung. Čch. Petrkl. 31., Nrd. M. oka, Tbz.,
blesku. Kká.

Mihokovice, dle Budějovice, Mihokowitz,
ves u Třebíče.

Miholiti = mrholiti. Koll. St. 351.

Mihomluva, y, f.. die Mienensprache.
Šm., Loos.

Mihomluvec, vce, m., der Mienen-
sprecher. Šm., Loos.

Mihoh, ě, m., der Flinke, Šd.

Mihotati (se) — mžikati, funkeln. Dch.,
Sládek, Mkl. Etym. 208. — kde. Ludmila mu
len tak sa m-la v očiach; Len tu i tam
v nízkých stajách rehot koníkov mladých
mihoce. Ntr. IV. 139., V. 55. Na šíji se
m-tá zdoba zlatá. Kká. K sl. j. 30. — kudy.
Zář ohně m-la se po zdích. Jrsk. — odkud.
Či z listu jen to rosná krůpěje se m-tá? Kká.

Mihotavě, flimmernd, funkelnd. Dch.
Drahokam mihotavě svitne. Čch. Mch. 11.
M. hravá křídla; Křídla se m. třesou v barev
změně ustavičné. Čch. Petrkl. 43., 45. Z bot
slnko m. kuká (lesknou se mu). Phľd. V. 58.

Mihotavý, flimmernd, funkelnd. M. jas,
struny, záplava, Čch. Petrkl. 7., Mch. 35.,
Bs. 21.; svit, paprsek, Mkr., had. P. Tóth.

Mihotný, schimmernd. Phľd. VII. 61.

Mihule ryba. Cf. Schd. II. 492. M. na-
ložená, marinovaná. Šp. — M. = čepice do
špice vybíhající. — M. = svižná žena, dítě.
U Miletína. Dvd. — M., e, m., os. jm. Arch.
VII. 520., VIII. 476.

Mihulka, y, f. = věž v hradbách hradu
pražského, dříve státní vězení. Rk. Sl.

Mihy. Žrebec řehce ihy mihy. Slov. Koll.

Mích, a, m. = mnich. Cf. Michov a Mni-

chov, Michovice a Mnichovice, Michovka a
Mnichovka. — M., rybník u Netolic. BPr.
Micha. Cf. Schd. II. 333., Slov. zdrav.,
Čs. lk., Rk. Sl. Hlíva (bulbus medullae spi-
nalis), otřesení (commotio medullae spinalis),
zánět michy smáčknutím (Compressionsmy-
elitis); m. hrudní, Brustmark, dvojitá m.,
Diplomyelie, zánět michy tlakový, Druck-
myelitis; choroby kloubu při úbytích míchy,
arthropaties tabétiques. Exc. Ktt.

Míchací sud, NA. III. 131., přístroj. Wh.
Míchač = pružinka míchací, der Rührer.
Šp.

Míchačka = stírka, kde se míchá obrok
s řezankou a j. pro dobytek. U Košic. Brnt.

Michadlo, míchadlo, Maischmaschine, f.,
Rührscheit, n., Rührvonichtung, f. KP. V.
44.. ZČ. I. 478., Šp. M. ŕetízkové na kotle,
der Kettenrührer, Suk., v kotle rmutovém,
das Rührwerk. Zpr. arch. VIII. 64.

Michal. O sv. M-le. Kar. 35. Po M-le
boj Na povale (na půdě, t. j. veřejně všude
se pase). Slez. Sd., Brt. Dt. 245. Padají-li
před sv. M-lem žaludy, Nastane brzy zima.
Kšť. Cf. Km. 1886. 593. Michol žaby pichol
a jedne nechol, co by na ni do pekla jechol.
Brt. Dt. 111. — M., bratr. 1480. Jg. H. 1.
599., Jir. Ruk. II. 25., Výb. II. 879. a násl.

- M. 1843. Vz ib.

Michalec, lce, m. M. Mart., bratr, + 1547.
Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 26., Sbn. 933.,
945.. Pyp. K. II. 352., Výb. II. 833. M.
z Michalovic. Výb. I. 1027.

Michálek, lka, m. M. Ant, vz Tf. H. 1.
3. vd. 201., Pyp. K. II. 435. -- M. Dan.,
knihtisk. 1731. Jir. Ruk. II. 27.

Michalides. a, m. M. Samuel, superin-
tendent. 1732. Jir. Ruk. II. 27.

Michalka, y, f., os. jm. Mus. 1880. 467.

— M. = hruška. Brt.

Michalko, a, m. M. Pav., vydal fysiku,
f 1825. Vz Bačk. Písmn. I. 217., Jg. H. 1.
599., Šb. D. řeč. 269.

Michálkovice, dle Budějovice, Michal-
kowitz, ves u Mor. Ostravy.

Michálkovy Mlýn u Olešnice na Mor.

Michalov, a, m., několik domkův u Ka-
sper. Hor. — M. = jm. lesa u Přerova. Km.

Michalovice, dle Budějovice, Michalo-
witz, ves u Něm. Brodu a u Bohdanče, Dal.
190.; hrad u Ml. Boleslavě. Řvn. 542. —
Tk. IV. 734., V. 250., Sdl. Hr. III. 304.,
Let. 65., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1364.—1365.

Michalovič, e, m. M. Matouš. Jg. H. 1.
599., Jir. Ruk. II. 28. — M. S. L. Jg. H.

1. 599.

Michalovský Jan, dr. lékař., f 1781.

Michalův. Michalova Hora, Michelsberg,
mě. u Plané. Vz Míchal (konec).

Michalůvka, y, f. = hruška. Vz Michalka.
Brt,

Míchání-se do cizích věcí. Us. Pdl.

Míchanice, Michanitz, ves u Chomutova.
Blk. Kfsk. 1085., Rk. Sl.

Míchanka, y, f., Gemengsei, Mélange.
Dch. — M-ky = míchané brambory, bram-
borová kaše. U Košic. Brnt.

Míchaný vlak, správně: smíšený. Brs.

2. vd. 244.