980

Millionina, vz Milionina.

Millionový, vz Milionový.

Millionský, Million-. Ty m. kluku! Us.

Milliontý, der millionte. Šm.

Milné, ého, n., das Meilengeld. Athen.
III. 328.

Milnet, a, m., Mühlneth, ves u Vyšního
Brodu.

Milník římský. Vlšk. 16., 69.

Milo. A když jim bylo milo k světu,
chovali se rozkošné. Št. Kn. š. 84. — M.,
a, m. = psí jm. Skd.

Milobleský, liebfunkelnd. Šm.

Milobrach, a, m. = milý brach. Vký.

Miločarodějný, lieblichzauberhaft. M.
hudba. Pl. II. 34.

Milodar, u, milodárek, rku, m., Liebes-
gabe. Dch., Arb., Pdl., Arch. pam. 1887.
51.

Milodárný, mildreich. Dch.

Milodarý = milodárný. M. oběť. Msn.
Or. 83.

Milodechý, wohlduftend. Šm.

Milodějný, liebewirkend. M. kvítí. Dch.

Milodětský. M. robě. Osn. Or. 29.

Miloduch, a, m. Sbtk. Rostl. 52., 242.
až 243.

Miloherný. Pl.

Milohlasí, n., liebliche Stimme. Ntr. V.
83.

Milohlídek, dka, m., wer einen lieben
Blick hat, Beiname des Amor. Šm.

Milohrad, u, m., Lustschloss. Pl. II.
263., Koll. III. 231., Dch.

Milohravý, liebliech spielend. M. motýl.
Čch. Sl. 38.

Milochovský Jan, ev. kněz. 1678. Jg.
H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 34.

Milojarní, lieblich wie im Frühlinge.
Šm.

Milojímavý, gemüthlich, lieblich ein-
nehmend. Šm.

Miloklidný, gemüthlich. M. světnička.
Dch.

Milokosť, i, f., Milokoscht, ves u Uher.
Ostrohu. Šd.

Milokrásný. Dch., Čch. Mch. 46., Čch.
Dj. 725.

Milokvět, u, m., charianthus, rostl. M.
červcový, ch. coccineus. Rstp. 578.

Milokvětný. M. háj. Sš. Bs. 97.

Milokvětovitý. M. rostliny, charian-
theae: milokvét, hvězducha. Rstp. 566.,
578.

Miloladiti, il, ěn, ění, wohlstimmen. Šm.

Milolibý, wunderlieblich. Šm.

Milomilý, sehr lieb. Km.

Milomrak, u, m. eine liebliche Wolke.
Pl.

Milon, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 123. —
M. = psí jm. Mor. Brt.

Milon, é, m. = Amatus (sv.). Šd.

Miloněžný, lieblichzart. Osv. I. 40. M.
postava dívky. Čch. Bs. 43.

Milonice, Millonitz, ves u Lipůvky a
u Bučovic. Tov. 130.

Miloňov, a, m., Miloniow, revír u Rož-
nova; údolí u Karlovic na Val. Vck.

Milonka, y, f., dvůr u Panenské Tý-
níce.

Miloňovice, Millonowitz, ves u Strako-
nic. Rk. Sl.

Milonský, ého, m., os. jm. Arch. VII.
594.

Miloobraz, u, m., ein liebliches Bild.
Pl. I. 185.

Milopanina, y, f., Liebfrauenmilch, -wein.

Šm.

Milopanka, y, f. = milopanina. Šm.

Milopěvec, vce, m., der Liebesänger.
Dk. Vz Minstrel.

Milopévný věštec. Vc. Lab. 118.

Miloslav, a, m. Sbn. 119.

Miloslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
123.

Milosnivý, lieblich träumend. Dk. Aesth.
554.

Milosrdenský skutek. Vz Milosrdný.
Kaizl 26.

Milosrdenství. Hr. ruk. 459., Ž. wit.

50. 3., Št. Kn. š. 4., 23. M. boží;Ktož ne-
činí m., ten bude bez m. súzen. Št. Kn. š.
8., 24. Slepé m. Hus III. 351. Sedmero skutků
m. duchovního, tělesného. Mž. 18., 19. Při
soudu spravedlivém zachovej také m., což
přílišného a nad míru jest, nedostatek v sobě
nese. Us. Hkš.

Milosrdie, vz Milosrdenství. Št. Kn. š.
186., Hr. ruk. 139., Ž. wit. 6. 5., 16. 7.,
Mkl. Etym. 197., Kar. 112., Pass. mus. 331.
V MV. nepravá glossa. Pa. Milosrdie Ž.
brn. Co jest m. dražie? Alx. Učinil jsem
s várna m. BO. Spasena mě učiň pro m.
tvé. Ž. wit. Pro své milosrdie. Zj. sv. Brig.
Z m. svého. Pravn. 2609. M. dojdu; M-diem
hnuv sě. Ev. víd. 91., 294.

Milosrdně někoho mučiti. Hus I. 141.

Milosrdnosť. Sv. ruk. 42., 294. Věřím,
žes (Marie) m. jistá. Exc. 15. stol.

Milosrdný, stran synonym vz Lítostivý.
M. Buoh. Št. Kn. š. 8. M. bratří. Vz Rk.

Sl. — ke komu. Milosrden buď k nevin-
nému. Alx. V. v. 296. (HP. 8.). — v čem.
Žeť jsem tichý v obyčejích a m. v pomstění.
Hus II. 53. — proč. A ktož m-dní jsú
z milosti, blaze jim. Št. Kn. š. 39. — M.
sestra = frejířka. Us.

Milosť = líbeznost atd. Mkl. Etym. 197.
Krále s m-stiú přijemše. Alx. často se to
nahání, že chtiec k milosti učiniti člověka,
učinie bláznem. Št. Kn. š. 8. — M. = milo-
srdenství, přižeň atd. V 21. ř. sh. oprav
sacrificans v: sanctificans. M., misericordia.
Ž. wit. 32. 18., 105., 30., Hr. ruk. U. 512.,
580., D. 359. Nedělej m-sti (nezdráhej se).
Us. Rgl. Ženská m. nebezpečná; Ženská m.
mine. Ezp. 2372., 3374. Lidé se tam tlačili,
jakoby tam milosti boží rozdávali. Stnk.
Takový aby byl na milosti panské (ať s ním
vrchnosť naloží, jak chce). Sdl. Rychn. 7.,
40. Jen málo mužů nalezlo před očima jeho
m. Mus. 1880. 485. Bez m-sti někoho mu-
čiti. Výb. II. 10. Poče jemu na milosť jíti.
Výb. II. 44. Nalezl-li jsem m. u tebe. BO.
Vzdáti se na milosť i nemilosť. J. tr. Sv.
Ščepán plný m-sti činíše mnoho divuov.
Pass. M. vám a mír! ZN. Bezčíslá milosť.
14. stol. Živ. Jež. Móžeš k m-sti přijíti.
Hus I. 249. Z milosti koho opraviti; Aby
Buoh ráčil jeho svú m-stí posíliti; Snadně



	980

	Millionina, vz Milionina. Millionový, vz Milionový. Millionský, Million-. Ty m. kluku! Us. Milliontý, der millionte. Šm. Milné, ého, n., das Meilengeld. Athen. III. 328. Milnet, a, m., Mühlneth, ves u Vyšního Brodu. Milník římský. Vlšk. 16., 69. Milo. A když jim bylo milo k světu, chovali se rozkošné. Št. Kn. š. 84. — M., a, m. = psí jm. Skd. Milobleský, liebfunkelnd. Šm. Milobrach, a, m. = milý brach. Vký. Miločarodějný, lieblichzauberhaft. M. hudba. Pl. II. 34. Milodar, u, milodárek, rku, m., Liebes- gabe. Dch., Arb., Pdl., Arch. pam. 1887. 51. Milodárný, mildreich. Dch. Milodarý = milodárný. M. oběť. Msn. Or. 83. Milodechý, wohlduftend. Šm. Milodějný, liebewirkend. M. kvítí. Dch. Milodětský. M. robě. Osn. Or. 29. Miloduch, a, m. Sbtk. Rostl. 52., 242. až 243. Miloherný. Pl. Milohlasí, n., liebliche Stimme. Ntr. V. 83. Milohlídek, dka, m., wer einen lieben Blick hat, Beiname des Amor. Šm. Milohrad, u, m., Lustschloss. Pl. II. 263., Koll. III. 231., Dch. Milohravý, liebliech spielend. M. motýl. Čch. Sl. 38. Milochovský Jan, ev. kněz. 1678. Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 34. Milojarní, lieblich wie im Frühlinge. Šm. Milojímavý, gemüthlich, lieblich ein- nehmend. Šm. Miloklidný, gemüthlich. M. světnička. Dch. Milokosť, i, f., Milokoscht, ves u Uher. Ostrohu. Šd. Milokrásný. Dch., Čch. Mch. 46., Čch. Dj. 725. Milokvět, u, m., charianthus, rostl. M. červcový, ch. coccineus. Rstp. 578. Milokvětný. M. háj. Sš. Bs. 97. Milokvětovitý. M. rostliny, charian- theae: milokvét, hvězducha. Rstp. 566., 578. Miloladiti, il, ěn, ění, wohlstimmen. Šm. Milolibý, wunderlieblich. Šm. Milomilý, sehr lieb. Km. Milomrak, u, m. eine liebliche Wolke. Pl. Milon, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 123. — M. = psí jm. Mor. Brt. Milon, é, m. = Amatus (sv.). Šd. Miloněžný, lieblichzart. Osv. I. 40. M. postava dívky. Čch. Bs. 43. Milonice, Millonitz, ves u Lipůvky a u Bučovic. Tov. 130. Miloňov, a, m., Miloniow, revír u Rož- nova; údolí u Karlovic na Val. Vck. Milonka, y, f., dvůr u Panenské Tý- níce.	Miloňovice, Millonowitz, ves u Strako- nic. Rk. Sl. Milonský, ého, m., os. jm. Arch. VII. 594. Miloobraz, u, m., ein liebliches Bild. Pl. I. 185. Milopanina, y, f., Liebfrauenmilch, -wein. Šm. Milopanka, y, f. = milopanina. Šm. Milopěvec, vce, m., der Liebesänger. Dk. Vz Minstrel. Milopévný věštec. Vc. Lab. 118. Miloslav, a, m. Sbn. 119. Miloslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Milosnivý, lieblich träumend. Dk. Aesth. 554. Milosrdenský skutek. Vz Milosrdný. Kaizl 26. Milosrdenství. Hr. ruk. 459., Ž. wit. 50. 3., Št. Kn. š. 4., 23. M. boží;Ktož ne- činí m., ten bude bez m. súzen. Št. Kn. š. 8., 24. Slepé m. Hus III. 351. Sedmero skutků m. duchovního, tělesného. Mž. 18., 19. Při soudu spravedlivém zachovej také m., což přílišného a nad míru jest, nedostatek v sobě nese. Us. Hkš. Milosrdie, vz Milosrdenství. Št. Kn. š. 186., Hr. ruk. 139., Ž. wit. 6. 5., 16. 7., Mkl. Etym. 197., Kar. 112., Pass. mus. 331. V MV. nepravá glossa. Pa. Milosrdie Ž. brn. Co jest m. dražie? Alx. Učinil jsem s várna m. BO. Spasena mě učiň pro m. tvé. Ž. wit. Pro své milosrdie. Zj. sv. Brig. Z m. svého. Pravn. 2609. M. dojdu; M-diem hnuv sě. Ev. víd. 91., 294. Milosrdně někoho mučiti. Hus I. 141. Milosrdnosť. Sv. ruk. 42., 294. Věřím, žes (Marie) m. jistá. Exc. 15. stol. Milosrdný, stran synonym vz Lítostivý. M. Buoh. Št. Kn. š. 8. M. bratří. Vz Rk. Sl. — ke komu. Milosrden buď k nevin- nému. Alx. V. v. 296. (HP. 8.). — v čem. Žeť jsem tichý v obyčejích a m. v pomstění. Hus II. 53. — proč. A ktož m-dní jsú z milosti, blaze jim. Št. Kn. š. 39. — M. sestra = frejířka. Us. Milosť = líbeznost atd. Mkl. Etym. 197. Krále s m-stiú přijemše. Alx. často se to nahání, že chtiec k milosti učiniti člověka, učinie bláznem. Št. Kn. š. 8. — M. = milo- srdenství, přižeň atd. V 21. ř. sh. oprav sacrificans v: sanctificans. M., misericordia. Ž. wit. 32. 18., 105., 30., Hr. ruk. U. 512., 580., D. 359. Nedělej m-sti (nezdráhej se). Us. Rgl. Ženská m. nebezpečná; Ženská m. mine. Ezp. 2372., 3374. Lidé se tam tlačili, jakoby tam milosti boží rozdávali. Stnk. Takový aby byl na milosti panské (ať s ním vrchnosť naloží, jak chce). Sdl. Rychn. 7., 40. Jen málo mužů nalezlo před očima jeho m. Mus. 1880. 485. Bez m-sti někoho mu- čiti. Výb. II. 10. Poče jemu na milosť jíti. Výb. II. 44. Nalezl-li jsem m. u tebe. BO. Vzdáti se na milosť i nemilosť. J. tr. Sv. Ščepán plný m-sti činíše mnoho divuov. Pass. M. vám a mír! ZN. Bezčíslá milosť. 14. stol. Živ. Jež. Móžeš k m-sti přijíti. Hus I. 249. Z milosti koho opraviti; Aby Buoh ráčil jeho svú m-stí posíliti; Snadně