981

u něho nalezneším.; Milosť k někomu míti.
St. Kn. š. 2., 9., 17., 42. M. panská bez
štědroty nech se klidí za ploty! Us. Bž. —
M. .= odpuštění. Obecná, Generalpardon.
M. komu dáti, uděliti. J. tr., Výb. II. 17.
U Boha m,, u pekara žemľa. Slov. Rr. MBš.
Ani m. bude bez viery. Št. Kn. š. 7. —
M. = titul. My k jeho prosbě vašiem mi-
lostem oznamujem, že ... . NB. Tč. 287.
Snažně slúžil tvej milosti. Výb. II. 13. —
M. = láska. Ž. wit. 108. 5., Hr. ruk. M.
15., 105., 426., 547., 600. a j., Sv. ruk. 388.
M. nic jiného nenie než lidské sklamánie:
hlavě zhúba, v měšci diera, v srdci konečná
muka. Výb. II. .644. M. božie nade všecko
sbožie. Ib. 27. Ó m-sti, jak máš mnoho roz-
ličných příhod! Ib. 1337. Co je po mla-
dosti, dy neni m-sti. Sš. P. 160. Jenž naj-
viec zbudí k m-sti. Smil v. 265. Učiň to
pro m. pokoje. Wtr. Jetelinka o čtyřech
lístcích značí m. Us. K ní velikú m. míti
počal. Pass. mus. 319. M. přílišná, nájemná,
otročie, smilná, přietelská, duchovnie, to-
vařišná, tělesná, pro užitek. Št. Kn. š. 35.,
38., 44. A proto duostojni jsú božie m-sti;
Nečijí v sobě m-sti k němu; K Bohu a
k bližniemu m-sti nemaje; I v manželství
ta přielišná a nemúdra m. Št. Kn. š. 12.,
16., 21., 38. Darmo hledati u kata lítosti,
u kurvy m-sti. Č. M. 122. Abyste vzkázali
jemu, žeť pro milosti nedužím. Hus III. 64.
I m. sestárne a spí. Pindar. Bezdečná mi-
losť — vytřená červenosť. Lpř. Kolik kvít-
kóv na poli, tolik bolestí v milosti. Hus
III. 111. M. nižádným nemóž býti uléčena
kořením. Hus Dc. (Výb. II. 213.). — M.
boží = čistec. Mllr. 98.

Milosta, y, m., os. jm. M. z Heršic. Půh.
II. 101. — Arch. VII. 321.

Milostenství, n. = milosť. Pl.

Milostice = Milhostice.

Milostin, a, o. Anna m-na dci. Půh. II.
255., 218.

Milostin. Sdl. Hr. III. 103., Rk. Sl.

Milostina, y, f. = almužna. Kaln. Bs.
208., Zbr. Lžd. 244. — M. lékařská = koní-
trud lékařský, gratiola, das Gichtkraut. Mllr.
52.

Milostinář, e, m., der Almosensammler.
Hrvát. Šd.

Milostivě. Die m. Št. Kn. š. 117. —
NB. Tč. 204., Hus I. 372.

Milostivost (pietas) ke všemu užitečna
jest. ZN.

Milostivý. Hr. ruk. 459., Homl. v. 172.
Stran synonym vz Lítostivý. M. Buoh, St.
Kn. š. 20., tvorce, Výb. II. 35., vrchnosť,
Mus. 1880. 85., zloděj, Lpř, léto. Vz Rk.
Sl. Ktož Boha nemá milostiva. Št. Kn. š.
122. — jak. Buď m-stiv nad právo. Výb.
I. 923. — komu. Ať jí Buoh ráčí m-stiv
býti. Št. Kn. š. 43., Výb. II. 26. - ke
komu. Kdož ho (Pluta) má k sobě m ho.
Jel. Enc. m. 10. — čím, vz Nemilostivý. —
M. léto, annus jubileus. BO. — M. obraz,
das Gnadenbild. Dch.

Milostka, y, f. = jídlo na Hané. Obzor
1884.

Milostkvělý, lieblich glänzend. M. slunce.
Č. Kn. š. 182.

Milostna, y, f., emilia, die Emilie, rostl.
M. mléčolistá, e. sonchifolia. Rstp. 914.

Milostné, die Gnadengabe. J. tr.

Milostnice všech hubených (sv. Marie),
Sv. ruk. 293., všeho světa. Výb. I. 290.

Milostníček, čka, m., der Mignon. Rk.

Milostnička, y, f., die Mignonne. Šm.

Milostník králův. BO., Pal. Rdh. II.
399. -- Ž. wit. 95. 7., Hr. ruk. 113., Sš. J.
163.

Milostnosť. Dch., Pal. Rdh. I. 313., Sš.

II. 150., Jg. Slnosť. 45.

Milostný = laskavý. M. pohled. Hrts__

M., Liebes-. M. dobrodružství, cit, Us. Pdl.,
kochání, Lpř., písně, vz Sš. P. 194., 781.,
795., Brt. N. p. I. 69. a násl., II. 395. nn.,
věštba, Vlšk. 198., známosť. Šml. M. starosť
(mládencova o to, kde se sejde s milou).
U Žamb. Dbv.

Milostovice, dle Budějovice, Milosto-
witz, ves u Opavy.

Milostslečna, y, f., gnädiges Fräulein.
Rk.

Milosvětlý, lieblich hell. M. obraz. Č.
Kn. š. 221.

Milošálený, angenehm getäuscht. M.
chasa. Ntr. V. 19.

Milošice, dle Budějovice, Milloschitz, ves
u Mécholup u Žatče. Blk. Kfsk. 1253., Rk.
Sl.

Milošovice, dle Budějovice, Milescho-
wifz, ves u Dolních Kralovic. Rk. Sl.

Milošumný, lieblich rauschend. M. mír.
Hdk

Milota, y, f. — dobrotivosť. Ta je samá
m. U Ronova. Rgl. — Phľd. IV. 436. —
M. = milička, eragrostis, rostl. Slov. Let.
Mt. S. VIII. 1. 17., Němc. IV. 46. — M. -
Ammdus (sv.). Šd. — M., os. jm. D. ol. I.
100., Půh. II. 239., Pal. Rdh. I. 123. Blk.
Kfsk. 372. M. z Kravař. Výb. II. 380. Pro-
radný zlosyn M. Výb. I. 442.

Miloteplý, lieblich warm Šm.

Milotice, dle Budějovice, Milotitz, ves
u Uhlíř. Janovic; Millotitz, ves u Kyjova,
u Hranic a u Pelhřimova. PL., Blk. Kfsk.
1365., Rk. Sl.

Milotičky, pl., f., Klein-Millotitz, ves
u Pelhřimova.

Milotin, -na, o, dem Milota gehörig.
Anna, Milotina dci. Půh. II. 219. Ku páně
M-ně rucě. lb. 516.

Milotka, y, f. = sličná milička, eragrotis
poa, rostl. Hdk. C. 380., 178.

Milounce = velmi mile. Us. Rgl.

Milousování, n. = milkování. U Sol-
nice.

Milov, a, m.,Millau, ves u Kašperských
Hor. Rk. Sl.

Milovačka, y, f., u pernikářů, die Man-
delform. Šp.

Milovan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Milovanec, nce, m., der Geliebte, Lieb-
ling. Šm.

Milování. M. Boha, bliežnieho. St. Ku.
š. 36., 37. M. měli mezi sebú. ZN. M. s ně-
kým míti. Mus. 1880. 461. V mlynařovem
splavků bila husa plyva, že z velkeho m.
malohdy co byva. Sš. P. 180.