983

Milý, dilectus. Z. wit. 28. 6., 76. 8., List.
fil. X. 441., Mkl. Etym. 197. Pokládáme za
milou povinnosť poděkovati se. Us. Pdl.
M. prostota, Us., upomínka. Vlč. Ze všech
nejmilejší (řiť). Bdl. Žena se za milým ne-
unavíš se. Us. Bž. Sladkého se do syta ne-
najíš a m ho nikdy nenavolíš. Č M. 239. —
komu. Čím komu dobré milejšé; Každá
práce těžká je tomu, komuž nenie milá;
Komuž jest Bóh mil. Št. Kn. š. 27., 33., 82.
Byl by mi milejí než bratr. Hus I. 156.
Milý jest mi, jako hřebík v oku a kopí
v boku. Lpř. Kdo mě loni bil, ten i dnes
mi není mil Lpř. — k čemu. Krása milá
k pohledění strelky do srdce hádže. Slov.
Tč. Dřevo (strom) milé ku pohleděnie.
1450. Mus. 1884. 241. — jak. Někomu na
smrť nemilý. Hrb. — kde. Nechcej jiných
zahanbiť, jak chceš u všech milý býť. Laš.
Tč. — M. = milý, milovaný. Pro milou
krk pod vodou, pro milého nic těžkého.
Us. Dq. Už môj milý nepríde, pre zlé časy
nemôže. Lepší je môj najmilejší než ten
vet. Sl. spv. I. 4., II. 65. Nikdy som, milý
môj, v mysli to nemala, že by ti sľúbila,
potom oklamala; Príďže ma navštívit môj
milý dnes. Sbor. sl. ps. II. 1. 42., 65. Lepší
je jeden milý, jak všecek svět rodinný. Sš.
P. 784. Napomínáme vás pro milý Bůh.
Bart. 233. Keby milý věděl, akú ja bolasť
mám. třebas je daleko, veruby přišel k nám;
Ani mi to žatia poriadkom neide, keď si já
nevidím milého pri sebe ; Ale si pošlem
koňa vraniaho osedlaniaho pre mojho mi-
liaho. Koll. Zp. I. 158., 301., 306. Cf. Fiala,
Galanka, Frejerka. — M. = vážený atd.
A to také, milá bratřie, pilně znamenejte,
že . . . Št. Kn. š. 5. Na mou milou (duši)!
Bdl. Milá brachu, všaks ty ode mne peníze
brala. NB. Tč. 51. Bratři v Boze milí. Žžk.
3. — M.= u vypravovaní ten, o němž byla
řeč. Milý žebrák odešel. Ale m. voják nedál
sa. Brt. D. 230.

Milžany, dle Dolany, Milsau, ves u Ka-
daně. Blk. Kfsk. 1100., Rk. Sl.

Mimetesit, u, m, nerost. Bř. N. 191.

Mimetický. M. hieroglyfy. Lpř. Dj. I.
31.

Mimický herec. Vz Vlšk. 391. M. idylla.
Jg. Slnosť. 130.

Mimika. Cf. Vlšk. 385. Rk. Sl.

Mimo, val. nimo. Vz Brt. D. 185. Všecko
mi jde mimo, alles geht mir fehl; Rána šla
mimo. Dch. Přešli srny mimo oheň. Ž. wiť
62. 12. — Ad 1. A zchopiv se zabode Šara-
dického mimo (vedlé) hospodáře NB. Tč. 106.
— Ad 2. Aby se žádnému moc mimo právo
nestala. NB. Tč. 123. Rozháněje odtud knezy
i nájemníky mimo panský nález. Půh. II.
253. — Ad 4. A ony pak baby jedna mimo
druhú mistrujie svá kůzla; Kakžkoli všecky
máme milovati, však od Boba jest to zřie-
zenie, abychom jedny větší žádosti mimo
druhé milovali. Št. Kn. š. 93., 42. — M.
s genit. Také na Lašsku. Tě. Mimo našich
oken teče voda skokem. Sš. P. 277. Šéł m.
našeho pola. Brt. D. M. ženy mojí nikdo
tam nebyl. Laš. Tč. Dyž půjdeš mimo nás,
m. našich dvéří, jenom ty zavolej: Má milá,
otevři! Sš. P. 281. Aby to m. něho nebylo

prodáno. NB. Tč. 12. Mohl podíl manželky
své dosáhnouti m. toho, co již na stříbře
dostal. Hrad. ruk. 1672. Tč.

Mimobásnický, nicht dichterisch. Dk.

Mimoběžný. M. přímky = mimoběžky.
Jd. Geom. I. 7., NA. V. 54. M. proud, gal-
van. Exstrastrom. Nz.

Mimobíleční, ausser dem Eisweiss lie-
gend. Vz Rst. 441.

Mimočeský. M. země, nicht böhm. Us.

Mimočetný, ungezählt. Dk.

Mimoděk, unwillkürlich. Us. Pdl. M. za-
předen byl do sporu. Kos. Ol. I. 111.

Mimoděložný. M. těhotenství, Extra-
uterinschwangerschaft. Nz. lk. Cf. Ott. I. 34.
M. aplasie. Ott. II. 513.

Mimodobý. M. pravda; Klassičnosť co
ideal jest m-bá a bezprostorá. Dk. Aesth.
98.. 97.

Mimoduší, n. Jsoucnost (reálnosť) i m.
přičítali realisté věcem. Blý.

Mimohled. M. roční (parallaxa), sluneční,
Stč. Zem 102., 177., obzorníkový, rovniko-
obzorníkový. NA. V. 397., Schd. I. 195.

Mimohospodářský, ausserwirthschaft-
lich. Kaizl.

Mimohrtanový, extralaryngeal.

Mimohudební, nicht musikalisch. M.
zvuky. Dk.

Mimochod, vz Mkl. Etym. 424. M. místo
inocHodec. Šf. III. 626. Naučíš koně lehký
jíti m-dy. M. — M. = stroj, der Beipass.
Samočinný m. J. Krost.

Mimochodní. M. hražení. NA. III. 136
Osvícení prorocké jest vždy jen m. Hlv.
325.

Mimochodníček, čka, m. = kůň. Vz
Mimockodník. Drsk.

Mímochodník kůň, ambulator. Sv. ruk.
319. a., Arch. VII. 226. M-ci vaši chodie
tuční. Hus II. 222.

Mimolalůčkový, extralobularis.

Mimolebec, bce, m, exencephalus.

Mimoletem, im Flug. M. něco vzíti. Č.

Mimoletný = mimoletící. M. vlastovky,
myšlénka. Č. Kn. š. 330., 57., ptáčkové. Ib.
330

Mimolidský, aussermenschlich. Dk. Rozb.
fil. 23.

Mimoliterarní život (spisovatelův). Schlz.

Mimoloukoť, i, f., v hora., die Neben-
felge. Šm.

Mimomanželský, ausserehelich. Dch.

Mimomíslní, auswärtig. Šp.

Mimomozečný, extracerebral.

Mimosmyslný, aussersinnlich. Nz., Ssk.

Mimoň od Mimona. Pal. Rdh. I. 131. —
Tk. IV. 347., V. 192., Blk. Kfsk. 1365., Sdl.
Hr. I. 256., Rk. Sl.

Mimoobřatníkový. M. či ektropický obor
větrný. Stč. Zem. 641.

Mimoobyčejný, aussergewöhnlich. M.
dítě. Koll. Zp. I. 420.

Mimoojky, pl., f., das Kopfgeschirr des
Pferdes. Lpř.

Mimoojník, a, m., das Nebenross, Bei-
pferd. Lpř. Sl. II. 85

Mimopažní, extraaxillaire.

Mimoperlík, u, m., der Nebenschlag-
hainmer, Šm.