Předchozí (982)  Strana:983  Další (984) |
|
|||
983
|
|||
|
|||
Milý, dilectus. Z. wit. 28. 6., 76. 8., List.
fil. X. 441., Mkl. Etym. 197. Pokládáme za milou povinnosť poděkovati se. Us. Pdl. M. prostota, Us., upomínka. Vlč. Ze všech nejmilejší (řiť). Bdl. Žena se za milým ne- unavíš se. Us. Bž. Sladkého se do syta ne- najíš a m ho nikdy nenavolíš. Č M. 239. — komu. Čím komu dobré milejšé; Každá práce těžká je tomu, komuž nenie milá; Komuž jest Bóh mil. Št. Kn. š. 27., 33., 82. Byl by mi milejí než bratr. Hus I. 156. Milý jest mi, jako hřebík v oku a kopí v boku. Lpř. Kdo mě loni bil, ten i dnes mi není mil Lpř. — k čemu. Krása milá k pohledění strelky do srdce hádže. Slov. Tč. Dřevo (strom) milé ku pohleděnie. 1450. Mus. 1884. 241. — jak. Někomu na smrť nemilý. Hrb. — kde. Nechcej jiných zahanbiť, jak chceš u všech milý býť. Laš. Tč. — M. = milý, milovaný. Pro milou krk pod vodou, pro milého nic těžkého. Us. Dq. Už môj milý nepríde, pre zlé časy nemôže. Lepší je môj najmilejší než ten vet. Sl. spv. I. 4., II. 65. Nikdy som, milý môj, v mysli to nemala, že by ti sľúbila, potom oklamala; Príďže ma navštívit môj milý dnes. Sbor. sl. ps. II. 1. 42., 65. Lepší je jeden milý, jak všecek svět rodinný. Sš. P. 784. Napomínáme vás pro milý Bůh. Bart. 233. Keby milý věděl, akú ja bolasť mám. třebas je daleko, veruby přišel k nám; Ani mi to žatia poriadkom neide, keď si já nevidím milého pri sebe ; Ale si pošlem koňa vraniaho osedlaniaho pre mojho mi- liaho. Koll. Zp. I. 158., 301., 306. Cf. Fiala, Galanka, Frejerka. — M. = vážený atd. A to také, milá bratřie, pilně znamenejte, že . . . Št. Kn. š. 5. Na mou milou (duši)! Bdl. Milá brachu, všaks ty ode mne peníze brala. NB. Tč. 51. Bratři v Boze milí. Žžk. 3. — M.= u vypravovaní ten, o němž byla řeč. Milý žebrák odešel. Ale m. voják nedál sa. Brt. D. 230. Milžany, dle Dolany, Milsau, ves u Ka-
daně. Blk. Kfsk. 1100., Rk. Sl. Mimetesit, u, m, nerost. Bř. N. 191.
Mimetický. M. hieroglyfy. Lpř. Dj. I.
31. Mimický herec. Vz Vlšk. 391. M. idylla.
Jg. Slnosť. 130. Mimika. Cf. Vlšk. 385. Rk. Sl.
Mimo, val. nimo. Vz Brt. D. 185. Všecko
mi jde mimo, alles geht mir fehl; Rána šla mimo. Dch. Přešli srny mimo oheň. Ž. wiť 62. 12. — Ad 1. A zchopiv se zabode Šara- dického mimo (vedlé) hospodáře NB. Tč. 106. — Ad 2. Aby se žádnému moc mimo právo nestala. NB. Tč. 123. Rozháněje odtud knezy i nájemníky mimo panský nález. Půh. II. 253. — Ad 4. A ony pak baby jedna mimo druhú mistrujie svá kůzla; Kakžkoli všecky máme milovati, však od Boba jest to zřie- zenie, abychom jedny větší žádosti mimo druhé milovali. Št. Kn. š. 93., 42. — M. s genit. Také na Lašsku. Tě. Mimo našich oken teče voda skokem. Sš. P. 277. Šéł m. našeho pola. Brt. D. M. ženy mojí nikdo tam nebyl. Laš. Tč. Dyž půjdeš mimo nás, m. našich dvéří, jenom ty zavolej: Má milá, otevři! Sš. P. 281. Aby to m. něho nebylo |
prodáno. NB. Tč. 12. Mohl podíl manželky
své dosáhnouti m. toho, co již na stříbře dostal. Hrad. ruk. 1672. Tč. Mimobásnický, nicht dichterisch. Dk.
Mimoběžný. M. přímky = mimoběžky.
Jd. Geom. I. 7., NA. V. 54. M. proud, gal- van. Exstrastrom. Nz. Mimobíleční, ausser dem Eisweiss lie-
gend. Vz Rst. 441. Mimočeský. M. země, nicht böhm. Us.
Mimočetný, ungezählt. Dk.
Mimoděk, unwillkürlich. Us. Pdl. M. za-
předen byl do sporu. Kos. Ol. I. 111. Mimoděložný. M. těhotenství, Extra-
uterinschwangerschaft. Nz. lk. Cf. Ott. I. 34. M. aplasie. Ott. II. 513. Mimodobý. M. pravda; Klassičnosť co
ideal jest m-bá a bezprostorá. Dk. Aesth. 98.. 97. Mimoduší, n. Jsoucnost (reálnosť) i m.
přičítali realisté věcem. Blý. Mimohled. M. roční (parallaxa), sluneční,
Stč. Zem 102., 177., obzorníkový, rovniko- obzorníkový. NA. V. 397., Schd. I. 195. Mimohospodářský, ausserwirthschaft-
lich. Kaizl. Mimohrtanový, extralaryngeal.
Mimohudební, nicht musikalisch. M.
zvuky. Dk. Mimochod, vz Mkl. Etym. 424. M. místo
inocHodec. Šf. III. 626. Naučíš koně lehký jíti m-dy. M. — M. = stroj, der Beipass. Samočinný m. J. Krost. Mimochodní. M. hražení. NA. III. 136
Osvícení prorocké jest vždy jen m. Hlv. 325. Mimochodníček, čka, m. = kůň. Vz
Mimockodník. Drsk. Mímochodník kůň, ambulator. Sv. ruk.
319. a., Arch. VII. 226. M-ci vaši chodie tuční. Hus II. 222. Mimolalůčkový, extralobularis.
Mimolebec, bce, m, exencephalus.
Mimoletem, im Flug. M. něco vzíti. Č.
Mimoletný = mimoletící. M. vlastovky,
myšlénka. Č. Kn. š. 330., 57., ptáčkové. Ib. 330 Mimolidský, aussermenschlich. Dk. Rozb.
fil. 23. Mimoliterarní život (spisovatelův). Schlz.
Mimoloukoť, i, f., v hora., die Neben-
felge. Šm. Mimomanželský, ausserehelich. Dch.
Mimomíslní, auswärtig. Šp.
Mimomozečný, extracerebral.
Mimosmyslný, aussersinnlich. Nz., Ssk.
Mimoň od Mimona. Pal. Rdh. I. 131. —
Tk. IV. 347., V. 192., Blk. Kfsk. 1365., Sdl. Hr. I. 256., Rk. Sl. Mimoobřatníkový. M. či ektropický obor
větrný. Stč. Zem. 641. Mimoobyčejný, aussergewöhnlich. M.
dítě. Koll. Zp. I. 420. Mimoojky, pl., f., das Kopfgeschirr des
Pferdes. Lpř. Mimoojník, a, m., das Nebenross, Bei-
pferd. Lpř. Sl. II. 85 Mimopažní, extraaxillaire.
Mimoperlík, u, m., der Nebenschlag-
hainmer, Šm. |
||
|
|||
Předchozí (982)  Strana:983  Další (984) |