984

Mimoplodidlový, extragenital.

Mimopobřišničný, extraperitonäal. Nz.
lk.

Mimopodmětný. M. či předmětná je-
stota. Pal. Rdh. I. 338.

Mimopodstatný, ausserwesentlich. Nz.

Mimopochod, u, m., der Vorbeimarsch.
Šm.

Mimopouzdrový. Ztuhlý sval m., extra-
kapsuläre Ankylose.

Mimopravidelný, abnorm.

Mimopřirozený, nicht angeboren. M.
dary. Lenz, Anthr. 261.

Mimořádnosť. J. tr.

Mimořádný. M. stav = mimořádnosť,
J. tr., sněm, Dch., posluchač vysokých škol,
schůze, valná hromada, Us. Pdl., paprsek,
Mj. 304, příjmy a vydání, Šp., dávky. Šmb.
S. II. 129.

Mimosa, vz Citlivka, die Sinnpflanze.
Rstp. 422.

Mimosluneční, Aussersonnen-. Osv. I.
112.

Mimosmyslný, aussersinnlich. Nz. lk.,
Msr. 52.

Mimosoudní, aussergerichtlich. Šm.

Mimosvátostný. M. dostiučinění. Us.
Pdl.

Mimoškolní práce, Arbeit ausser der
Schule. Dch.

Mimoškolský = mimoškolní. Šm.

Mimotah, u, m., der Vorbeizug. Šm.

Mimotělesný, ausserkörperlich. Tudíž
nemohla duše dříve žíti ve stavu m-sném.
Hlv.

Mimotělý = mimotělesný. Šm.

Mimotiny, pl., f., allotria. Rk.

Mimotně, nebenbci. Šm.

Mimotropický, aussertropisch. M. kra-
jiny. Stč. Zem. 588.

Mimoúřední, ausserämtlich. M. cestou.
Osv. I. 127.

Mimoúzemnosť, i, f., die Exterritoriali-
tät, S. N. V. 345.

Mimov, a, m., Mimowa, ves u Horšova
Týna. Blk. Kfsk. 1365., Rk. Sl.

Mimovati, mimuji = mívám. Mor. Brt.
D. 157.

Mimové při pohřbech řím. Vz Vlšk. 478.

Mimověcný, extraneus a re. VV. 40.

Mimoveltržní směnka, Aussermesswech-
sel.

Mimověrec, rce, m., ein Konfessions-
loser. Rk.

Mimoveslí, n. = dolní kraj na obou
koncích lodi, kde už se nevesluje. Lpř. Sl.
II. 83.

Mimoveslový kraj lodi. Vz Mimoveslí.
Lpř. Sl. II. 83.

Mimovolně, unwillkürlich. M. připadlo
mi na mysl. Us. — Ntr. V. 241.

Mimovolný. M. vražda, Šmb. S. I. 440.,
pohyb. Dk. P. 7.

Mimozemní = mimozemský. Dch. M.
právo. J. tr.

Mimozemnosť, i, f. = mimozemství. Dch.,
Rk. Sl.

Mimozemský, ausserhalb der Erde. M.
projekce, Stč. Zem. 411., prostor, obor, Osv.

V. 5., 1., předsvěty. Stč. Zem, 246., zobra-
zení. Stč. Zem. 410.

Mimozor, u, m., die Aphaeresis. Šm.

Mimra, y, f. Dám ti mimru = nic. U Stráž-
nice. Šd. Ty víš mimru, Quarkspitz weisst
du (nic). Dch. — Mimry mamry = nic,
nebo nechce-li kdo říci pravdu. Co.s při-
nesl? Mimry mamry. Val. Vck.

Mimráček, čka, m., mimral, a, m. =
mimra. Rk.

Mimránek, nka, m., os. jm. Mor. Sd.

Mimrati, vz List. fil. X. 325., Mkl. Etym.
192.

Mina svatá = třezalka, zvoneček, děravec,
křížek, sv. Jana bylina, krevníček, Joannis
amor, hypericum, Johanniskraut. St. Kn. š.
307. (Pdl.). Cf. Sbtk. Rostl. 294., Zbrt. 288.
— M. = podkop. M. elektrická, Observations-
mine, kontaktní, Kontakt-, mořská, See-.
Kpk.

Mína = Vilémina.

Minaret, u, m. = štíhlá a vysoká věž
při tureckých modlitebnicích, s níž turečtí
kněží pětkrát denně k modlení vyzývají.
Fřt. exc, Rk. Sl.

Minářík K., studuj., přispěl do tohoto
slovníku. (Mnk.).

Minart, a, m., Meinhard. Šd.

Minartice, die Budějovice, Minartitz, ves
u Votic. Blk. Kfsk. 493., 1222., Rk. Sl.

Míňať, iterat tvar slovesa minouti. Mor.
a slov. Brt. Nemáme chleba, ale do neděle
už se musíme tak m. Na již. Moravě. Šd.
Roky se míňaly a pominuly. Dbš. Sl. pov.
I. 21. Mouka se už míňá (ubývá ji). Na
Hané. Wrch.

Mince peněžní. Geldmünze, Šp., cou-
rantní. Kaizl 150. M. lichá = špatná. Pal.
Rdh. II. 101., Tk. VI. 342., Sdl. Hr. V.
153. M. němá = bez nápisu. Črm. 17. M.
české. Vz Pal. Rdh. II. 113., Zř. zem. 459.,
694., Tk VII. 416., Blk. Kfsk. 1365., Ukaz.
32., 55., Rk. Sl. Sto hř. groši peněz mince
drobnej. List hrad. 1467. Stejnou mincí ně-
komu spláceti. Albieri.

Mincéř, vz Mincíř.

Mincíř = váha, větší přesmen, který se
na klín věší a jehožto ručička tíži váženého
předmětu ukazuje, die Schnell-, Zeiger-,
Federwage. Škd., Wrch., Sl. les., Jdr. Nieto
väčšieho cigána ako je minder (neukazuje-li
dobře). Slov. Zátur. — M. = dělník, který
ve středověku z prvků stříbrných tříbil čtyř-
hranné kusy (farfule), z nichž pláty na pe-
níze robili. Dědeček.

Mincírna, y, f. = mincovna. Rk.

Mincmajstr = mincmistr. Vš. 386., Půh.
I. 208., Let. 51.

Mincmajstrství, n. = mincířství. Št.
Kn. š. 161.

Mincmistr, vz Zř. zem. 459., 693.

Mincmistrský, Münzmeister-. Šm.

Mincmistrství, n., Münzmeisteramt. Šm.

Mincovaný; -án, a, o, gemünzt. M. kov.
Us.

Mincovní libra, Mj. 65., dvůr, Münzhof,
Dch., číslo, vz Schd. I. 356., požitky čes.
král. komory. Vz Pal. Rdh. II. 111.

Mincovnictví, vz KP. IV. 282.

Mincovník. Pal. Rdh. II. 101.



	984

	Mimoplodidlový, extragenital. Mimopobřišničný, extraperitonäal. Nz. lk. Mimopodmětný. M. či předmětná je- stota. Pal. Rdh. I. 338. Mimopodstatný, ausserwesentlich. Nz. Mimopochod, u, m., der Vorbeimarsch. Šm. Mimopouzdrový. Ztuhlý sval m., extra- kapsuläre Ankylose. Mimopravidelný, abnorm. Mimopřirozený, nicht angeboren. M. dary. Lenz, Anthr. 261. Mimořádnosť. J. tr. Mimořádný. M. stav = mimořádnosť, J. tr., sněm, Dch., posluchač vysokých škol, schůze, valná hromada, Us. Pdl., paprsek, Mj. 304, příjmy a vydání, Šp., dávky. Šmb. S. II. 129. Mimosa, vz Citlivka, die Sinnpflanze. Rstp. 422. Mimosluneční, Aussersonnen-. Osv. I. 112. Mimosmyslný, aussersinnlich. Nz. lk., Msr. 52. Mimosoudní, aussergerichtlich. Šm. Mimosvátostný. M. dostiučinění. Us. Pdl. Mimoškolní práce, Arbeit ausser der Schule. Dch. Mimoškolský = mimoškolní. Šm. Mimotah, u, m., der Vorbeizug. Šm. Mimotělesný, ausserkörperlich. Tudíž nemohla duše dříve žíti ve stavu m-sném. Hlv. Mimotělý = mimotělesný. Šm. Mimotiny, pl., f., allotria. Rk. Mimotně, nebenbci. Šm. Mimotropický, aussertropisch. M. kra- jiny. Stč. Zem. 588. Mimoúřední, ausserämtlich. M. cestou. Osv. I. 127. Mimoúzemnosť, i, f., die Exterritoriali- tät, S. N. V. 345. Mimov, a, m., Mimowa, ves u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 1365., Rk. Sl. Mimovati, mimuji = mívám. Mor. Brt. D. 157. Mimové při pohřbech řím. Vz Vlšk. 478. Mimověcný, extraneus a re. VV. 40. Mimoveltržní směnka, Aussermesswech- sel. Mimověrec, rce, m., ein Konfessions- loser. Rk. Mimoveslí, n. = dolní kraj na obou koncích lodi, kde už se nevesluje. Lpř. Sl. II. 83. Mimoveslový kraj lodi. Vz Mimoveslí. Lpř. Sl. II. 83. Mimovolně, unwillkürlich. M. připadlo mi na mysl. Us. — Ntr. V. 241. Mimovolný. M. vražda, Šmb. S. I. 440., pohyb. Dk. P. 7. Mimozemní = mimozemský. Dch. M. právo. J. tr. Mimozemnosť, i, f. = mimozemství. Dch., Rk. Sl. Mimozemský, ausserhalb der Erde. M. projekce, Stč. Zem. 411., prostor, obor, Osv.	V. 5., 1., předsvěty. Stč. Zem, 246., zobra- zení. Stč. Zem. 410. Mimozor, u, m., die Aphaeresis. Šm. Mimra, y, f. Dám ti mimru = nic. U Stráž- nice. Šd. Ty víš mimru, Quarkspitz weisst du (nic). Dch. — Mimry mamry = nic, nebo nechce-li kdo říci pravdu. Co.s při- nesl? Mimry mamry. Val. Vck. Mimráček, čka, m., mimral, a, m. = mimra. Rk. Mimránek, nka, m., os. jm. Mor. Sd. Mimrati, vz List. fil. X. 325., Mkl. Etym. 192. Mina svatá = třezalka, zvoneček, děravec, křížek, sv. Jana bylina, krevníček, Joannis amor, hypericum, Johanniskraut. St. Kn. š. 307. (Pdl.). Cf. Sbtk. Rostl. 294., Zbrt. 288. — M. = podkop. M. elektrická, Observations- mine, kontaktní, Kontakt-, mořská, See-. Kpk. Mína = Vilémina. Minaret, u, m. = štíhlá a vysoká věž při tureckých modlitebnicích, s níž turečtí kněží pětkrát denně k modlení vyzývají. Fřt. exc, Rk. Sl. Minářík K., studuj., přispěl do tohoto slovníku. (Mnk.). Minart, a, m., Meinhard. Šd. Minartice, die Budějovice, Minartitz, ves u Votic. Blk. Kfsk. 493., 1222., Rk. Sl. Míňať, iterat tvar slovesa minouti. Mor. a slov. Brt. Nemáme chleba, ale do neděle už se musíme tak m. Na již. Moravě. Šd. Roky se míňaly a pominuly. Dbš. Sl. pov. I. 21. Mouka se už míňá (ubývá ji). Na Hané. Wrch. Mince peněžní. Geldmünze, Šp., cou- rantní. Kaizl 150. M. lichá = špatná. Pal. Rdh. II. 101., Tk. VI. 342., Sdl. Hr. V. 153. M. němá = bez nápisu. Črm. 17. M. české. Vz Pal. Rdh. II. 113., Zř. zem. 459., 694., Tk VII. 416., Blk. Kfsk. 1365., Ukaz. 32., 55., Rk. Sl. Sto hř. groši peněz mince drobnej. List hrad. 1467. Stejnou mincí ně- komu spláceti. Albieri. Mincéř, vz Mincíř. Mincíř = váha, větší přesmen, který se na klín věší a jehožto ručička tíži váženého předmětu ukazuje, die Schnell-, Zeiger-, Federwage. Škd., Wrch., Sl. les., Jdr. Nieto väčšieho cigána ako je minder (neukazuje-li dobře). Slov. Zátur. — M. = dělník, který ve středověku z prvků stříbrných tříbil čtyř- hranné kusy (farfule), z nichž pláty na pe- níze robili. Dědeček. Mincírna, y, f. = mincovna. Rk. Mincmajstr = mincmistr. Vš. 386., Půh. I. 208., Let. 51. Mincmajstrství, n. = mincířství. Št. Kn. š. 161. Mincmistr, vz Zř. zem. 459., 693. Mincmistrský, Münzmeister-. Šm. Mincmistrství, n., Münzmeisteramt. Šm. Mincovaný; -án, a, o, gemünzt. M. kov. Us. Mincovní libra, Mj. 65., dvůr, Münzhof, Dch., číslo, vz Schd. I. 356., požitky čes. král. komory. Vz Pal. Rdh. II. 111. Mincovnictví, vz KP. IV. 282. Mincovník. Pal. Rdh. II. 101.