988

1. Mířiti. — kam. Mysl na to míří, ist
darauf gerichtet. Dch. Nepřítel k táboru
míří. Mus. 1880. 27. — čím komu kam.
Dýkou zrádci v srdce míře. Kká.— odkud
za kým:z.dálky(jíti). Vrch.

2. Mířiti co: sváry 1450. I jiné m. hledí,
zum Frieden bringen. BR. II. 19. b —
koho s kým. Ať je, ta s tobú míří. Pravn.
2712.

Mířitko, a, n.= hledí, hledítko, násadka,
der Aufsatz. Pata, vrub, rámec, šoupátko
m-ka. čsk.

Mírka, zlínsky měrka. Brt. — M., y,
m., os. jm. Arch. VII. 577.

Mirko, a, m. = Miroš, Miroslav. Slov. Šd.

Mirkov, a, m., Mirkau, sam. u Hartmanic,
vz Smrčná; Mörkau, ves u Neštědic. Blk.
Kfsk. 54., Rk. Sl.

Mirkov, a, m., Mirschikau, ves u Horšova
Týna. Blk. Kfsk. 331., Rk. Sl., Arch. VII.
714.

Mírkovice, dle Budějovice, Mirkowitz,!
ves u Krumlova a u Hostouně v Plzeň.; !
Mierkowitz, ves u Příbora. Blk. Kfsk. 1366.,
Sdl. Hr. I. 96., Rk. Sl.

Miřkovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1366., Sdl. Hr. VI. 63. — M. Jiřík, 1610.i
Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 35., Sdl. Hr. V.
363.

Mírně mluviti. Ž. wit. 34. 20.

Mírněný; -ěn, a, o, massvoll. Dch.

Mírněti. Bž. 191.

Mírnitel břišní těhotným, der Bauch-
linder für Schwangere. Esc.

Mírnitelka, y, mírnitelkyně, ě, f., die
Mässigerin. Šm.

Mírniti M., krotiti, dusiti — synonyma.
Vz Mus. 1845. 550. — čím. Péro svým vzpru-
žením ráz mírní. NA. IV. 215. Při tom
mírní se pohyb bržděním na 3 stopy za
sekundu. NA. IV. 155. — se v čem: ve
slovech. Šbr. Peršané mírní se v oděvu.
Abr. I. 92.

Mírnivě, mässigend. M. působiti.

Mírnivec, vce, m., der Moderantist. Rk.

Mírnoplynoucí, mildfliessend. M. me-
lodie. Dk.

Mírnost', die Massigkeit. M. a střídmost
ve všem nejlepší. V. Co jest mnoho, všecko
škodí, m. pravé blaho plodí. Sbor. uč. —
Nepekli-li pekari chléb v msti = k míře.
Wtr. exc. z 15. stol.

Mírnota, y, f., die Mässigung. Dch.

Mírný = massig, mittelmässing. M. svah,
Osv. L 379., náraz. ZČ. 1. 269., sval, Šbr.
Zaj. 703., oheň, KP. V. 276., provise, od-
měna, poplatek, kritika, honorár, zakřivení,
spád, skloň, stoupání, zima. U. Pdl. — M. =
friedlich. Snášelivý a m. k jinověrcům. Pal.
Rdh. II. 421. — M. = k měření sloužící. M.
trest. Alb. 88. a. — M. = měřitelný, men-
surabilis. Toť si mierny postavil dni mé.
Ž. wit. 38. 6. — M. = pouhý, lauter. Mor.
Je mokrý, jak dyby ho hodil do mírněj
vody; Sám mírný snět je v tom žitě. Zlín-
sky. Brt. Mtc. 1878. 37.'
Mírocelovati, den Friedenskuss geben.
Sm., Rk.

Mírodajný, mierodajný = smerodajný.
Slov. Nár. nov. 1885. č. 93. '/,.

Mírodárný, friedensprechend.

Mírodatný, friedenspendend. Šm.

Mirohorský (Eman. Salom. šlechtic Fried-
berg), c. k. polní podmaršálek na odpoč.,
nar. 1829. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 197., Šb. Děj.
ř. 2. vd. 241., Friedberg ve S. N., Šb. D.
ř. 241., Rk. Sl.

Mirochov, a, m., Mirochau, ves u Chlumce
v Třeboň. Sdl. Hr. III. 272., IV. 372., Rk.
Sl.

Mirokovice. Sdl. Hr. III. 304.

Mirolib, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mirolibec, bce, m., der friedensfreund.
Šm.

Míromil, a, m. = mírolibec. Rk., Loos.

Míromyslný, friedlich. Šm., Loos.

Miron, ě, m., Irenaeus, EiQrjvalog. Desold.
sv. Iren.

Mironěha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Míronoš, e, m., der Friedensbringer. Dch.

Míroskrovník, u, m., der verjüngte Mas-
stab. Slov. Loos.

Miroslav, a, m., Friedrich.Šd. — M-,
os. jm. Tov. 130., Pal. Rdh. I. 123., Jg. H.
1. 600., Sbn. 319. — M., Miroslaw, ves
u Benešova v Buděj.; Friedrichsdorf, ves
u Vys. Mýta; Misslitz, městečko u Mor.
Krumlova. PL., Rk. Sl.

Miroslava, y, f, Friederike. Šd.

Miroslavka, y, ŕ. = louk«. Arch. VIII.
540.

Mírosloví, n., die Metrologie. Loos.

Mírostroj, e, m., der Graphometer. Loos.

Miroš, e, m. = Miroslav. Šd. — M. Jan,
farář 1513. Vz Jg. H. 1. 600, Jir. Ruk. II.
35., Mus. 1882. 543.

Mirošov, Miröschau, městečko u Roky-
can, ves u Jihlavy; Miroschau, ves u Horní
Bobrové; Miroschow, ves u Klobouk u Uher.
Hrad. Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. IV. 276.,
Rk. Sl.

Mirošovice, dle Budějovice, Mireschowitz,
vz Mirešovice; Miroschowitz, ves u Uhlíř.
Janovic a u Čern. Kostelce. Sdl. Hr. III.
304., Rk. Sl.

Mirota, y, m. = Friedrich. Desolda.
Postil.

Mirotice, Mirotitz, mě. u Čimelic. Tk.
V. 221., Tk. Žk. 6., Rk., Sl., Blk. Kfsk. 167.

Mirotický Jan, úŕedn. 1579. Jg. H. 1.
600., Výb. II. 1557. (s výňatky), Sbn. 913.,
918 , Jir. Ruk. II. 35., Šb. D. ř. 270.

Mirotín, ves u Kamenice nad Labem.
Blk. Kfsk. 517., Rk. Sl.

Mirov, a, m., Mürau, městečko u Mohel-
nice. Rk. Sl.

Mírovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 232.

Míroveček, cka, m., Möhrdörfel, ves
tamtéž.

Mírověstný, friedenkündend. Dch.

Mirovice, Mirowitz, mě. u Březnice; ves
u Kostelce nad Lab. Blk. Kfsk. 1366., Rk.
Sl., Sdl. Hr. VI. 134.

Mířovice, dle Budějovice, Miřowitz, ves
u Veltrus. Vz Miřejovice. Blk. Kfs. 1366.,
Rk. Sl.

Mírovka, y, f.,Mirowka,sam. u Klatov.

Mírovský, ého, m., os. jm., Blk. Kfsk.
1366.; potok u Mirova. D. ol. VIII. 196.



	988

	1. Mířiti. — kam. Mysl na to míří, ist darauf gerichtet. Dch. Nepřítel k táboru míří. Mus. 1880. 27. — čím komu kam. Dýkou zrádci v srdce míře. Kká.— odkud za kým:z.dálky(jíti). Vrch. 2. Mířiti co: sváry 1450. I jiné m. hledí, zum Frieden bringen. BR. II. 19. b — koho s kým. Ať je, ta s tobú míří. Pravn. 2712. Mířitko, a, n.= hledí, hledítko, násadka, der Aufsatz. Pata, vrub, rámec, šoupátko m-ka. čsk. Mírka, zlínsky měrka. Brt. — M., y, m., os. jm. Arch. VII. 577. Mirko, a, m. = Miroš, Miroslav. Slov. Šd. Mirkov, a, m., Mirkau, sam. u Hartmanic, vz Smrčná; Mörkau, ves u Neštědic. Blk. Kfsk. 54., Rk. Sl. Mirkov, a, m., Mirschikau, ves u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 331., Rk. Sl., Arch. VII. 714. Mírkovice, dle Budějovice, Mirkowitz,! ves u Krumlova a u Hostouně v Plzeň.; ! Mierkowitz, ves u Příbora. Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. I. 96., Rk. Sl. Miřkovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. VI. 63. — M. Jiřík, 1610.i Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 35., Sdl. Hr. V. 363. Mírně mluviti. Ž. wit. 34. 20. Mírněný; -ěn, a, o, massvoll. Dch. Mírněti. Bž. 191. Mírnitel břišní těhotným, der Bauch- linder für Schwangere. Esc. Mírnitelka, y, mírnitelkyně, ě, f., die Mässigerin. Šm. Mírniti M., krotiti, dusiti — synonyma. Vz Mus. 1845. 550. — čím. Péro svým vzpru- žením ráz mírní. NA. IV. 215. Při tom mírní se pohyb bržděním na 3 stopy za sekundu. NA. IV. 155. — se v čem: ve slovech. Šbr. Peršané mírní se v oděvu. Abr. I. 92. Mírnivě, mässigend. M. působiti. Mírnivec, vce, m., der Moderantist. Rk. Mírnoplynoucí, mildfliessend. M. me- lodie. Dk. Mírnost', die Massigkeit. M. a střídmost ve všem nejlepší. V. Co jest mnoho, všecko škodí, m. pravé blaho plodí. Sbor. uč. — Nepekli-li pekari chléb v msti = k míře. Wtr. exc. z 15. stol. Mírnota, y, f., die Mässigung. Dch. Mírný = massig, mittelmässing. M. svah, Osv. L 379., náraz. ZČ. 1. 269., sval, Šbr. Zaj. 703., oheň, KP. V. 276., provise, od- měna, poplatek, kritika, honorár, zakřivení, spád, skloň, stoupání, zima. U. Pdl. — M. = friedlich. Snášelivý a m. k jinověrcům. Pal. Rdh. II. 421. — M. = k měření sloužící. M. trest. Alb. 88. a. — M. = měřitelný, men- surabilis. Toť si mierny postavil dni mé. Ž. wit. 38. 6. — M. = pouhý, lauter. Mor. Je mokrý, jak dyby ho hodil do mírněj vody; Sám mírný snět je v tom žitě. Zlín- sky. Brt. Mtc. 1878. 37.' Mírocelovati, den Friedenskuss geben. Sm., Rk. Mírodajný, mierodajný = smerodajný. Slov. Nár. nov. 1885. č. 93. '/,.	Mírodárný, friedensprechend. Mírodatný, friedenspendend. Šm. Mirohorský (Eman. Salom. šlechtic Fried- berg), c. k. polní podmaršálek na odpoč., nar. 1829. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 197., Šb. Děj. ř. 2. vd. 241., Friedberg ve S. N., Šb. D. ř. 241., Rk. Sl. Mirochov, a, m., Mirochau, ves u Chlumce v Třeboň. Sdl. Hr. III. 272., IV. 372., Rk. Sl. Mirokovice. Sdl. Hr. III. 304. Mirolib, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Mirolibec, bce, m., der friedensfreund. Šm. Míromil, a, m. = mírolibec. Rk., Loos. Míromyslný, friedlich. Šm., Loos. Miron, ě, m., Irenaeus, EiQrjvalog. Desold. sv. Iren. Mironěha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Míronoš, e, m., der Friedensbringer. Dch. Míroskrovník, u, m., der verjüngte Mas- stab. Slov. Loos. Miroslav, a, m., Friedrich.Šd. — M-, os. jm. Tov. 130., Pal. Rdh. I. 123., Jg. H. 1. 600., Sbn. 319. — M., Miroslaw, ves u Benešova v Buděj.; Friedrichsdorf, ves u Vys. Mýta; Misslitz, městečko u Mor. Krumlova. PL., Rk. Sl. Miroslava, y, f, Friederike. Šd. Miroslavka, y, ŕ. = louk«. Arch. VIII. 540. Mírosloví, n., die Metrologie. Loos. Mírostroj, e, m., der Graphometer. Loos. Miroš, e, m. = Miroslav. Šd. — M. Jan, farář 1513. Vz Jg. H. 1. 600, Jir. Ruk. II. 35., Mus. 1882. 543. Mirošov, Miröschau, městečko u Roky- can, ves u Jihlavy; Miroschau, ves u Horní Bobrové; Miroschow, ves u Klobouk u Uher. Hrad. Blk. Kfsk. 1366., Sdl. Hr. IV. 276., Rk. Sl. Mirošovice, dle Budějovice, Mireschowitz, vz Mirešovice; Miroschowitz, ves u Uhlíř. Janovic a u Čern. Kostelce. Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl. Mirota, y, m. = Friedrich. Desolda. Postil. Mirotice, Mirotitz, mě. u Čimelic. Tk. V. 221., Tk. Žk. 6., Rk., Sl., Blk. Kfsk. 167. Mirotický Jan, úŕedn. 1579. Jg. H. 1. 600., Výb. II. 1557. (s výňatky), Sbn. 913., 918 , Jir. Ruk. II. 35., Šb. D. ř. 270. Mirotín, ves u Kamenice nad Labem. Blk. Kfsk. 517., Rk. Sl. Mirov, a, m., Mürau, městečko u Mohel- nice. Rk. Sl. Mírovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 232. Míroveček, cka, m., Möhrdörfel, ves tamtéž. Mírověstný, friedenkündend. Dch. Mirovice, Mirowitz, mě. u Březnice; ves u Kostelce nad Lab. Blk. Kfsk. 1366., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 134. Mířovice, dle Budějovice, Miřowitz, ves u Veltrus. Vz Miřejovice. Blk. Kfs. 1366., Rk. Sl. Mírovka, y, f.,Mirowka,sam. u Klatov. Mírovský, ého, m., os. jm., Blk. Kfsk. 1366.; potok u Mirova. D. ol. VIII. 196.