989

Mírulibý, mírumilý, friedliebend. Šm.

Miruš, e, m., os. jm. Pal. Děj. V. 2. 362.,
NB. Tč. M. {Miruše, Miros) Jan, vz Miroš.

Miruše, Mirusche, sam. u Lomnice v Bu-
děj. a u Veselí.

Míružádný = míru si žádající. Jindř.
Marek.

Mirzatý, vz Mrzatý.

Mis, i, f., vz Mísa.

Mísa. V 9. ř. tohoto článku vynech: M.
Cf. Mkl. Etym. 198. M, římské, vz Vlšk.
146. M. na maso, na pečeni, na kompot, na
salát, na koláče atd. Aby první v mísu Ne-
sáhali. Výb. II. 1420. Kterýž dotýká sě se
mnú rukama v mísu. Ev. víd. 252. Z jedné
mísy s nim jedl. Us. Šml. Nikdo nesměl
pozvati více lidí, než ku třem mísám a ku
každé míse posaditi nejvíce jen 12 osob.
Tak porušila rada opavská. Sláma Putov.
482. Déte misu moky. Sš. P. 759. Dívka ti
nepodá lásku na mise. Us. Sbk. Mísu mají
chudáci čistou jako panskou podlahu (prázd-
nou). Bs. Dbv. Jak mu něco řekneš, hned
to máš na míse (hned ti to vyčte). Us.
Němc. Nejez z mísy chleba, byl bys závi-
stivý. U Žatnb. Dbv. Co je po míse, když
je prázdná; Z prázdné mísy se nenajíš a
lásky se bRzo nasytíš. Us. Neboj se malej
misy, ale malého hrnca. Slov. Rr. MBš. Při
práci za nehty mu zašlo a při míse se potil
(mnoho jedl, až se potil). Č. Vz Miska,
Maso (hádanka. Dodatky).

Misák,a, m. = kdo prodává mísy. Mor.
Šd.

Misání, n., die Atrophie. M. mozku, S.
N. V. 517., všeobecné či celkové (marasmus).
S. N. V. 105.

Misati = mizeti, tabescere. Šf. III. 508.
Praes. mišu. Cf. Mkl. Etym. 197. Toto mišu
pokládáno neprávem za sigmatické futurum
slovesa minouti. (Kt. Strč. ml. 3. vd. §. 131.).
Sloveso toto zaniklo a nahrazeno slovesem
mizeti. List. fil. 1884. 88. — v čem (proč).
Člověk z neprázdni při rozličných věcech
světských vždy miše v náboženství. Št Kn.
š. 218. Duše jich ve zlostech mišaše. Ž. kl.
89. 6. — k čemu: k světským věcem. Št.
Ř. 179. 6.

Míšení, n., das Mischen. M. barev, die
Farbenmischung, Šp., Dk., krevní. Pdl.

Misera. M-ro nevlídná. Žk. 291.

Mísící, zum Mischen. M. stroj (měsidlo,
mísidlo). Zpr. arch. VIII. 102.

Mísidlo. KP. V. 302. M. v pivovaře, die
Maischmaschine, Zpr. arch. VIII. 64., na
škrob. Ib. VIII. 88.

Misinger, gra, m. M. Joach. Jg. H. 1.
600., Jir. Ruk. II. 36.

Mísiti, cf. Mkl. Etym. 196. — abs. KomáR
mísí, muška vodu nosí. Sš. P. 742. — čím
kde. V smole Rozplulé miešejíc rukú. Št.
Kn. š. 67. — co, se s čím. Tu miesíš lež
s pravdú. Hus III. 116. Rozkoš vždy se
s bolestí miesí. Hus. III. 127. Pitie s pláčem
m. Ž. wit. 101. 10. — co, se kam. M. se
k něčemu. Dch. Miesili sa jednotliví medzi
množstvo. Ntr. V. 306. Do červánků s nocí
den se mísí. Hdk. C. 41. V nějž (křik) psi
i mísili své vytí. Kká. K sl. j. 212. A u ta-
jemněné vod sténání mísí se dívčí pláč a

a lkání. Mcha. Úřad v to míšeje. Žer. 350.
— se také = stále se pohybovati, nepo-
kojným býti. Na Hané. — se kam kdy.
A jiní se mezi ně neřádi v ty časy miesili.
Let. 28.

Miska, vz Mísa. V předposlední ř. místo:
M. češule učiň: M. = cešule. M. na ovoce,
na cukr, Dch., na houbu, na sklenici, Nf.,
na baRvy, Hs., odkuřovací, NA. V. 440.,
secí, die Samenschale, Dlj., kališní (patena),
zaopatřovací, Hnoj., ušní (boltec). S. N. X.
46. M. včelařská z napájení a krmení včel
(skleněná láhvička s korýtkem). Lš. Každý
na svou mísku hrne a táhne. Bart. 340. —
M. Mísky kamenem po vodě dělati. Vz Mi-
stička, Babka, Kačena, Dlaska. — M., y,
m., os. jm. Arch. VIII. 17.

Miskař = misař. Hk., Bern.

Miskárňa, ě, f., die Schüsselwerkstätte.
Slov. Bern.

Miskářský, Schüsselmacher-. Bern.

Miskářství, n., die Schüsselmacherei, der
Schüsselhandel. Bern.

Mískatec, tce, m., afzelia, die Afzelie,
rostl. M. africký, a. africana. Rstp. 457.

Miskolezy, dle Dolany, Miskoles, ves u
Skalice, Sdl. Hr. V. 363.

Miskolizoun, a, m., vz Myší (jméno).

Miskov, a, m., Miskow, ves u Sedlce.
Rk. Sl.

Miskovati = mističky na mýdlo k hline-
ným umývadlům přidělávati. Vchř.

Miskovice, dle Budějovice, Miskowity,
ves u Soběslavě a u Kutné Hory.

Miskovitý, schüsselartig. M. sloh ne-
rostů. NA. V. 471. — jak. Sloh tence m-tý,
dünnschalige Struktur.

Miskovka, y, f., die Napfmuschel. Šm.

Misle = jesle. Rk.

Misný. M. ryba, štika vařená v míse cí-
nové, v níž se i na stůl nesla. Sdl. Hr. III.
56., 58., 153.

Misopsychie, e, f. = omrzelosť života.
Rk. Sl.

Missatický, z lat. M. moc = právo bi-
skupů dozírati na úředníky ve svých dioece-
sích. Šmb. S. II. 201.

Missie mezi pohany, domácí. Skočd. 171.,
520. Vz Misse.

Misslbeck, a, m. M. Jos. Václ., nar.
1848., čes. sochař. Vz Rk. Sl.

Místečko. Zdědil po rodičích m. (živ-
nůstku). Us. Šml.

Místek, stka, m., Mistek, mě. v Olomoucku
u slez. hranic; ještě roku 1522. psávalo se
Místko. Šd., Rk. Sl.

Mistička, vz Miska (dod.). — M. žalu-
dová, košatička, der Eichelbecher. Sl. les.

Místiti koho. Kos. 01. I. l85. — co
kde. On ty hory v Sarmatii místí. Šf. Strž.

I. 250. — se s kým jak. Dělá, jakoby se
s ní dobře m-la (srovnávala). U Rychn.

Místítko, a, n. = příznak místový, das
Lokalzeichen. Dk. P. 55.

Místky, vymaž, mať býti: Místek.

Místmo = místem. Rk.

Místně, cele a dokonale vyrozuměli. Výb.

II. 1458.

Místní dráha, Lokalbahn, Dch., NA. IV.
203., pohyb, Vch. Ar., Frč. 8., NA. V. od.