990

II. 56., jednatel, loď, obec, Ortsgemeinde,
Dch., jména. Sbtk. Rostl. 38. Die schlesi-
schen Ortsnamen, ihre Entstehung und Be-
deutung. Von A. Adamy. Breslau 1887. Cf.
Jagić. Arch. XI. 143. M. věty příslovečné
Vz Brt. S. 3. vd. 190.

Místník, u, m. = lokál (pád). Čít. pro
2. tř.

Místnost = místo. Skladní m., Nieder-
lagsräurne, Dch , obecní, Gemeinde.okaliiät,
J. tr., hospodářské m-sti, Wirthschaftsräume,
Del) , spoková. Us. Pdl.

Místný = určitý. M. správa. Šf. Strž. II.
312. Kdo chce místné zprávy o něm dojíti.
Abr.

Místo, na kterém co jest atd. Cf. List.
fil. XI. 170., Mkl. Etym. 196. M. geometri-
cké, Jd. Geom. I. 19., Jrl. 421., Vnč. 1.,
Nz., chemické, Rm. 54., posvátné, Št. Kn.
š. 169., bezplatné, Freiplatz, Mour., čestné,
Us., k stání (ne: na stání). Km., Dch., bo-
lavé, Dch., styčné (kde se stýkají trámy
příčné s hlavními), Šln. I. 71., zahájené, die
Schonungi-fläche. Sl. les. M. nad lesem:
nadlesí, za lesem: zálesí, za břehem: zá-
břežek. Sl. les. M. schůzky, der Sammel-
platz, Mour., náseku či náseče, Anhiebsort.
Sl. les. Směnka svědčící v místo zahraničné,
auf einen ausländischen Platz ausgestellter
Wechsel. Šp. Cena z místa Karlina, Preis
ab Karolinenthal (cena z nádraží, P. ab
Bahnhof). Skř. Místa nabyti, Raum gewin-
nen, někomu poskytnouti; nemůže z místa,
er kann Nicht vom Fleck kommen; dej to
zase na m.; bylo to na svém místě, es war
passend. Bydlí v těch místech, kde . . . Dch.
Plat z místa, der Lagerzins, na trhu: das
Standgeld. Us. Šd. Nejlepší místa spisu. Fr.
Plavec místa neznalý. Mour. Protože na ně
místečka neměla. Sš. P. 762. Hořelo tam.
Ale kterými místy ? Us. Vk. Kterými místy
(kde) jsou ty šaty? Us. u Dobrušky. Vk.
To je místem. List. Za půl hodiny jsme na
místě (určitém). Šml. I. 50. Udělej místo
šp. m.: odsedni, odlehni, uhni. Brt. Neníť
místy roztažen, räumlich ausgedehnt. Št.
A ne tak jest Bůh v nebi neb kdežkoli na
kterém místě, aby jej tak držalo místo, aby
jím bylo zaměstnáno (erfüllter Ort), neníť
místa i jednoho, byť tu nebyl. Št. Prosil ho
dvakrát, třikrát místem (= dvakrát, třikrát).
Mor. Brt. Mtc. 1878. 37. Žena má již dva
měsíce jest na miste (leží, jest nemocna).
U Kruml. Plsk. Zatím čas i m. (příhodné)
uhlédavši sobě. Výb. I. 473. O tom svým
místem už pověděno. Let. 177. Šel kolikrát
místo (kolikrát a vždy nadarmo). Ve Velk.
Postřelmově. Ant. Krmela, bohosl. Inhed
v tom mieste rozkáza, aby . . Alx. A podlé
plápolánie té milosti byl by vzal miesto
s těmi anděly. Št. Kn. š. 128. Dědictví své
dskami ,s miestem' nebo ,bez miesta' komu
po své smrti zapsati. Vš. 227., 463. Co jest
,miesto' v zápisech! Vz Vš. 287. — M- čeho
atd. Na místě toho, anstatt dessen. Dch.
Při svú na miestě svém (statt seiner) otčímu
svému poručil; Koma žaluje na místě ženy
své; A dluhy na jich mieste spravil; Vy-
znala na místě přísahy své. NB. TČ. 11.,
112., 143., 196. Ten dům místo nemocnice

byl. Har. Když miesto sebe má jiného. Št.
Kn. s. 154. ,Místo' ve staré češtině klade
se přívěsmo. Bž. 218. Budeš Jana mne —
miesto za syna jmieti. Anth. I. 3. vyd.
XXXVII, Hr. Ruk. 259. Já na tvém místě
bych to neudělal, lépe: já jsa tebou bych
to n. Brt. — Na místě = hned. Cf. ex templo
a Ht. Brs. 28. A jakž to náhle povědě, na
tom mi sté inhed vzvědě. Hr. ruk. 183. —
Na místo, z mí ta = docela etc. Nemám
z místa co na krk (dokonce nic). Us. Vk.
Bylo to nahé, nemělo to z místa co obléct.
Us. Brt. D. Tam nedostaneš z místa nic
(pranic). Brt. Mtc. 1878 37. Dy ja sem to
na místo zapomněla. Mor. Brt. D. 230. —
Od místa, bez místa. Já nevím, že necháte
všecko od místa (ležet). Us. Nebude bez
místa (neprospěšno) pozorovati to. Šim. 49.
NeRadostného zjevu toho příčiny vyčítati
tuto od místa (nemístné) by bylo. KB. III.
Nebude od místa, zmíníme-li se zde o . . .
Mus. 1880. 412. Nebude od místa pozasta-
vili se při dskách mor. Pal. Rdh. II. 429. —
M. = obydlí, ves atd. M. léčebné. — M.
dáti něčemu. Dal tomu u sebe místo. Dch.
Dáme-li tomu místo, musíme za to míti.
Šf. Strž II. 134. Čemuž sem i tehdáž místo
dal a ještě místo dávám (přivoluji). Žer. I.
213. Chci miesto lepšímu naučení dáti. Exc.
Což dobrého našii, tomu místo dali. Bl.
Rozkoši místa nedáše. Hr. Ruk. 7. Tomu
miesta nedadúce. Alx. V. 11., 40. Nedajte
miesta hněvu. Kar. 8. Prosbám slušným
bude dáno místo. Výb. II. 697. — M. míti.
Ten rekurs místa nemá. J. tr. To v Čechách
místa nemá. Vš. 113. To u nás místa nemá.
V. — M. = úřad, služba. Někomu nu. za-
opatřili. Us. Dch. Jsi už chlap na místo
(dospělý). Mor. Šd. M. dostati. Us. Dch.
Kluzké a plzké jest první místo u králův.
Výb II. 1602. — M. co byste, šp. m.: místo
abyste .... Vz Co (konec v dod.). — M.
(Město), Platz, v Žatecku. Blk. Kfsk. 621.

Místoadmirálka, y, místoadmirálová, é,
f., Vicoadmiralsfrau. Šm.

Místodatel, e, m. (!), der Lokal (En-
dung). Šm.

Místodesátník, a, n., Vicekorporal.

Místodržící. Jsem m. úřadu purkmistrov-
ského. Wtr. M. královský. Arch. VIII. 215.

Místohejtmanský. M. správa zemská.
Mus. 1880. 454.

Místohrabí, m., der Vicomte. Šm.

Místohrabství, n., das Vizthum. Šm.,
Rk.

Místoišpan, a, m., der Vicegespan. Šm.

Místojméno. Utvořil Ros. - Sš. J. 152.,
Šf. III. 481.

Místojmenka, y, f., autonomasia. Šm.

Místoklíčník, a, m., subclaviger. Tk.
Dj. Pr. III. 231.

Místokomorník. Vz Arch. VIL 729.,
VIII. 613.

Místokrálovna, y, f, die Vicekönigin.
Koll. III. 268.

Místolistý, blättervertretend. Sl. les.,
Rsf. 441.

Místopalistný, nebenblattvertretend. Vz
Rst. 442.