991

Místopis. J. tr. Český m. Vz Ukaz. 32.
Zlomky starého m-su. Vz Pal. Rdh. II. 374.
a násl. Ohlídka v strčes. místopisu. Vz Pal.
Rdh. I. 144.-175., Mus. 1846. I. 55.-83.
Nesnáze starého m-su. Vz Pal. Rdh. 11. 357.
a násl., Mus. 1851. II. 3. 17. M. luny (luno-
pis), die Mondtopographie. Nz.

Místopísař, vz Zř. zem. 459., 694., Arch.
VII 613.

Mistopísařský, Vicelandschreiber-. Šm.

Místopisný, topographisch. M. výkres,
J. tr., mappa, Stč. Zem. 385., NA. V. 101.,
S. N. 369, Rozbor těla, pytva, t. Anatonie.

Mistopol, a, m., os. jm. Mus. 1880. 577.

Mistopřednosta, y, m., Vicepräsident.
Šm.

Místopředsedník, a, m. = místopřed-
seda. Koll. III. 424.

Místopřísežný. M. prohlášení, eidesstät-
tige Erklärung. Pr. tr.

Místopurkmistr, a, m. = místostarosta.

Místopurkrabí, n. a m. Arch. VII. 485.

Mistořápičný = řápík nahrazující, blatt-
stielvertretend. Rst. 441.

Místoředitelka, y, f., die Vicegouver-
neurin. Šm.

Místoředitelský, Vicegouverneurs-. Šm.

Místorektor, a, m., der Vicerektor. M.
universitní. Us. Pdl.

Místosloví, n., die Topik. Ssk.

Místostarosta, také der Vícepräses. M.
spolku. Us. Pdl.

Místostopečný, blüthenstiel vertretend.
Sl. les., list. 442.

Místostřídník, a, m. = místosvobodník.
Čsk.

Místosudí, vz Zř. zem. 459., 694., Arch.
VII. 729., VIII. 613.

Místosvobodník, a, m. = místostřídník,
der Vicegefreiter. Čsk.

Místověda, y, f., die Ortskunde. Dch.

Místověštec, štce, m., der Viceweissager.
Lpř. Sl. II. 171.

Místověštkyně, ě, f, die Viceweissage-
rin. Lpř. Sl. II. 171.

Místovětevný = místo větve zaujíma-
júci, astvertretend. Vz Rst. 442.

Místovní, die Stelle vertretend. Šm.

Místovnický, Stellvertreter-.

Místovník, a, m. = zástupce, vikář. M.
biskupský. Hnoj., Loos.

Místový = místní. M. příznak. Dk. P.
18., 55.

Mistr kuchyně, Sdl. Hr. I. 3., vrátní, ná-
plavní, der Flossmeister. Sl. les. Tebe m.
(kat) ještě políbí (budeš popraven). Bdl.
Kdyby který od jinud mezi námi při mistru
řemeslo dělati chtěl. 1606. Exc. — M. =
učitel. Imieše mistra svého. Alx. Anth. I.
3. vyd. 33. I učí jeden veliký m. jménem
Bonaventura. Št. Kn. š. 181. Mistři učení
praž. Vz Tk. VI. 352. — M. = dokonalý
ve své věci. M. na housle ku př. Fr. On-
dříček. I největším mistrům umění chybuje.
Bž. exc. M. sv. písma. Št. Kn. š. 141. Žáden
m. s nebe nespadl. Us. Sd. Mistr mistru ne-
řád ukazuje. Bž. Účinek chválí mistra. Us.

Mistř, e, m. = mistr, zastr. Kat. 118.,
Mst. 67. Vz Listy filol. 1880. 113.

Mistřice, Mistritz, ves u Uher. Hradiště.

Mistřině, ě, f. = mistryně. Hus I. 385.

Mistrno = dokonale; divno. Vz Mistrný.
Člověku bývá v navi jaks m. a těžko. Mš.

Mistrnosť = neuprimnosť, Falschheit, f.
Co jest v světě za m. a chytrosť lidskou,
žádný neuvěří, kdo jak živ není tomu zvy-
klý než samé upřímnosti. Črn. Zuz. 142.

Mistrný = dokonalý v něčem. Tesař
velmi m. GR. M krajci. 15. stol. Mořský
převozník m., nauta gnarus. BO. — M. =
divný. Ač věděli všichni, že je mistrná,
přece ji meli rádi i ti, kterýmž mentern
odřekla pití na řad. Sk. Črty 15.

Mistrokus, u, m. = mistrovský kus, das
Meisterstück. Pcht.

Mistrová Naše m. v černej župici uva-
řila nám švába v krupici a volaja k živu
Bohu vytáhla švába za nohu. Brt. Dt. 121.,
Km. 1886. 628.

Mistrovatel, e, m. = kdo koho mistruje.
Dk. Děj. fil. 61.

Mistrovati co: vína (strojiti, fälschen).
St. Kn. š. 170. — kde. Kdo mistruje u krále
(vliv má). Krnd. 204. — nad kým, Pal.
Rdh. I. 43. — co jak. A ony pak baby
jedna mimo druhú mistruje svá kůzla. Št.
Kn. š. 93.

Mistrovice, dle Budějovice, Mistrowitz,
ves u Ústí n. O. Blk. Kfsk. 577., Sdl. Hr.
II. 278., Rk. Sl.

Mistrovka, y, f. = mystrovkyně; mi-
strova hůl (sarkasticky). Šd.

Mistrovný. M. dílo. BO.

Mistrovský = uměle dělaný. Na této
knůtí Daniel m. kus knihařům ukazoval.
1607. M. řeč. Us. — M. — mistra se týka-
jící. M. poplatek, Meistertaxe, J. tr., hod-
nosť, Tf.., stav, hostina, Šp., statky. Zř. zem.
459.

Mistrovství, -stvo. Alx. V. v. 353. (HP.
9.). Což jeden učinil o témž m-stvu, též
i druhý. GR. Neb tak sú zahradili to mi-
strovství, že nelze k němu přijíti, nebude-li
těch přístrojů v míti. Hus I. 454. — M. =
umění. A my s svým m-stvem do pekla
budem svrženi. Pass. mus. 464. — M. =
učitelství. M-stvie sv. písma. Št. Kn. š. 141.

Mistrový = mistrovský. M. česť. Št. Kn.
š. 268.

Mistrstvo, a, n. = mistrovství. Alx. Anth.
1. 3. vd. 35.

Mistryně. Hus I. 278., Št. Kn. š. 71.

Miš, e, m., os. jm. D. ol. II. 77.

Mišač, e, m., der Mischer. Vz Míšeč.
Las. Tč.

Mišačka, y, f., die Mischer in. Laš. Tč.
— M. = vařečka. Laš. Tč. M. z hrnca vy-
šla, začala se vadit. Sš. P. 705.

Mišák, a, m.= mišač. U Olom. Sd.

Míšanica, e, f. = míšanina, směska. M. =
oves, jačmeň, hrách, vika spolu posiate. Rr.
Sb. Vz Míšenice.

Míšaník, a, m. = podílník na ovcích.
Některý salaš patří několika podílníkům,
kteří své ovce společně dávají pásti. Ta-
koví podílníci slují m-ci. Val. Vck. Salaš
ten obsahuje 700 jiter lučin a pastvin a
jsou do něho čtyři m-ci; Každému m-ku
košaruje se rok. Brt. L. N. I. 181., 183.