992

Míšanina, y, f. = míšanice, míšenina,
směska. M. = oves s vikou, ječmen s pše-
nicí n. se žitem. Mor. Brt., Nl., Tč., Vck.
Cf. Míšenina, Míšanice, Směska, Polovník,
Ježínka.

Míšanský. M. jablko = míšeňské. Na již.
Mor. Šd.

Míšati = míchati. Mor. Brt. — se =
hemžiti se. Tak sa toho ludu tu míše! Val.
Brt. D. 230.

Míšátko, a, n. = měsidlo, mísidlo. U Olom.
Sd.

Míšečnatý = míškovatý, bemäntelt, v bot.
Sl. les., Rst. 442.

Míšek, das Säckchen. Cf. List. fil. XI.
167. Cena do mieška nepadá (cena neide
do mecha). Slov. Rr. MBš. Plný m. dobrý
přítel, ale zlý myslitel. Slez. Sd. — Misky
kožní. Vz Slov. zdrav. M. vlasový. Čs. lk.
M. = zbroj jezdce. Pro ochranu země (mor.
při hrozícím vpádu Turku) z každých 35
lidí osedlých měl býti jeden jezdec držán.
Vyzbrojení tohoto jezdce mělo býti úplné:
měl mtli obojíček, piklhaubnu, míšky, ple-
chovice anebo místo míšků zárukaví, dřevce
husarske, meč a sekeru husarskou neb kla-
divo. Sbor. hist. IV. 71. - M. v bot. Cf.
Čl. Kv. XXII., Rosc. 90. Semenní m., cocca,
Samenbalg. m. Sl. les. M. = chmerek, sele-
ranthus, rostl. ptačincovitá. U Počát. Jdr. —
M. = stráň u Dřevíče u Berouna. Jsfk. —
M., Mníšek, Mnischek, ves u Plavska.

Mišelník, a, m. = kdo půjčuje bačovi
ovce bera od něho jisté užitky. Val. List.
fil. XI. 165.

Míšeň. Tohle děvče není žádné plánce,
to je pravá m. Sá. — M. niklová, die Nickel •
speise, kobaltová, die Kobaltspeise. S. N.
V. 835., Hř. — M., hrad, země a město. Vz
Tk. IV. 734., V. 250., VI. 352., VII. 416.,
Rk. Sl., Arch. VI1I. 597.

Míšencování, n., die Bastardzeugung, die
Bastarderzeugung. Sl. les., Rst. 442.

Míšenec, nce, m., místo u Putímě. Řvn.
305.

Míšenectví, n., die Hybridität. Rst. 442.

Míšenina, vz Míšanina.

Míšenka, y, f. = jablko. Mor. Brt., Kčr.
— M., Ragout, n. Dch.

Míšeňsko, a, n., vz Tk. VI. 352., VII.
416.

Míšeňský. M. groš. Mus. 1880. 371. M.
jablko. Mllr. 82. Dluhů bylo trikrát sto ťi-
sícův na m-sko. Bart. 16. — M., os. jm.
Tk. V. 250.

Míšeti, el, en, ení = míchati. Vodu s ví-
nem m. Jord.

Mišianka, y, f. = míšeňské jablko. Slov.
Loos.

Mišina, y, f., sam. u Turnova.

Miška, y, m., os. jm. D. ol. IX. 99. —
M. = Mikuláš. Koll.

Míška, dissidium, conturbatio, zmatek,
nesvornost. Bieše mieška a válka mezi nimi.
Kar.

Miškář, vz Lumbák. Mkl. Etym. 185.,
198. — M. = kdo všecko prohledává. Mor.
Knrz. Vz Miškovati.

Miškárčina, y, f. = mluva miškářů.
Koll. Hlas. 147.

Miškárka, y, f. = vymiškovaná svině.
Slov. Rr. Sb.

Miškárňa, ě, f., der Ort zur Kastrirung
Bern.

Miškářství, n., die Schweinschneiderei.
Šrn.

Míškatý = míšečnatý. Rst. 422.

Miško, a, m. = Michelchen. Slov. Šd.
Vz Mišo.

Míškonoh, a, m., thrips, der Blasenfuss
(eine Blattlaus). Šm., Rk.

Míškonožec, žce, m. = míškonoh. Rk.

Miškovati se do čeho, vec = míchati
se. U Olom. Sd. Cf. Miškář, Mkl. Etym.
198.

Míškovatý, vz Míšečnatý.

Miškovec, vce, m., Mischkolz, místo na
Slov. Loos., Rk. Sl.

Miškovka, y, f. = druh bramborů. Slov.
Rr. Sb.

Miškový, Beutel-, Sack. M. zánět střeva,
Folliculardarmkatarrh, enteritis follicularis,
žláza, Balgdrüse. Ktt.

Miškulace, e, f. = starosť, vrtochy. Nemá
nic jiného v hlavě než samé m.; To mu
děám. Us. Dšk., Dbv., Rjšk. — M. =
míchanina, směs ku př. tvarohu a másla
(toleranc), tabáku atd. U N. Kdyně. Rgl.

Miškunda, y, m. = kdo se zabývá věcmi
ničemnými, nepatrnými, jiným i protivnými;
Kdo vše vymiškuje. Mor. Kurz.

Miškvant, a, m. = hlupec, Tölpel. U Olom.
Sd.

Mišník, a, m., sam. u Křelovic.

Mišo, a, m., Michal. Vz Miško. Slov.
Hdž. Slb. 27.

Mišov, a, m., Mischow, ves u Rokycan.
Rk. Sl.

Mišovice, dle Budějovice, Mischowitz,
ves u Petrovic. Blk. Kfsk. 1366., Rk. Sl.

Mišpulanc, e, f. = kořalka s rumem.
U N. Bydž. Kšť.

Mišpule, mišpulenka. Cf. Slb. 516., Schd.
II. 308., Rstp. 513., Čl. Kv. 356., Kram.
Slov., Rosc. 164., Mllr. 68., Mkl. Etym.
198., Rk. Sl. To je trpká m. (stará panna
mrzutá). Šml. Světz. 1881. 282. Hoch jako
m. (hezký, boubelatý). Us. u N. Bydž. Kšť.

Mišpulí, Mispel-. Šm.

Mišpulina, y, f. = mišpule (plod). Sl. les.

Mišpulka, y, f., vz Mišpule.

Mišpuloň, vz Mišpule, Rstp. 513.

Mišpulový. M. ovoce. Hlb. I. 165.

Mišpulyně, ě, f., die Mispel (ovoce). Šm.

Mišta, y, m., os. jm. Pal. Děj. V. 1. 201.

Mišterny = ošklivý. U N. Kdyně., Rgl.

Mistička, y, f. = mistička. Slov. Šd.

Mišun, a, m., os. jm. Val. Vck.

Mišurec, rce, m., os. jm. Mor. Šd., Pk.
Npj. 127.

Mišurence, pl., kleine Mäuse. Slov. Ssk.

Mišurka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

Mit-niť. Vz M. V Podluží. Brt.

Míť, vz Mýť.

Mitas, a, m. M. Mik., bakalář a znalec
práv, + 1574. Vz Jir. Ruk. II. 36.

Mítati, ve hře v karty Vorhand sein.
Kdo míče? Jo mítum, ty míceš, oni mítajú.
Laš. Tč., Brt. D. 230.