993

Miter, tra, m. = Dimiter. Na Mitra (²⁶/₁₀.)
ukončujú bačovia i valaši svôj rok. Dbš.
Obyč. 56.

Mítěžiti kým: lidmi (klamati je). Výb.
II. 775.

Míti. O tvarech i starších vz v List. fil.
1883. 135., 1884. 442., Bž. 210. Na Mor.:
mam, mas, ma, mamy, matě (če), maju; mom,
moš, mo, momy, motě, maju; mum, moš,
mo, mumy, moče, maju; měj, mějmy, mějte
(će); mij, mijmy, mijće; měť, méć: měl —
měla, mil — měła, muł — měła. Tvary mom,
momy, mij, jsou místecké, mum — mumy
frýdecké. Vz Brt. D. 133. Dolnobečovské ča-
sování vz v List. fil. 1845. 245., 1887. 384.
až 385. Cf. List. fil. III. 218. — abs. Mal
(měl) sem, mal sem, promaral (promařil)
sem. Sš. P. 610. — co koho. Má to vše
svůj cíl? Vrch. Měls šťastnou náhodu. Šml.
Kdo chce míti oheň, musí i dým snášeti.
Us. Každý výjev v přírodě má svou pří-
činu. Mj. 2. M. přednášku, právo, zalíbení
v něčem, strpení, kázání, dosti díla, pravdu,
dobrou paměť, Us. Pdl., původ od někud,
abstammen, Us., mši, správné: sloužiti, Us.,
slepičí mžitky (neviděti), Us. Rgl., vkus,
tendenci nějakou, Dk., vinu, Sá., péči o tělo,
omluvu, rozum, živú vieru, nedostatky, od-
platu, milosrdenství, St. Ku. š. 6., 8., 13.,
23., 29., 33., 34., obranu, Výb. II. 44., ve-
liké sbožie. Pass. Co tě nemá! Co vás ne-
má! Was dir nicht einfällt! U Olom. Sd.
Kam měli jen některé sto kroků. Vlč.
Mračna mají vrch, ale nemají spodku (je
zamračeno, ale pršeti nebude). U Olom. Sd.
Má to už odbyté. Us. Jedneho syna mala.
Sš. P. 157. Co mám, to dám, jako chudá
děvečka. Us. Msk. Keď som mal dvacať let.
Sl. ps. 25. Přímky ty mají stejný směr. Pdl.
Snad možieše tak juž jmieti druhé lieto po
desieti. Anth. 1. 3. vd. 34. Ktož chce mieti
dóm pevný; Ač má i mnoho hřiechův. Št.
Kn. 3., 17. Méjieše paní prekrásnu. Výb.
11. 39. Ten jméno Štilfrid mějieše. Výb. II.
39. Každý oružie jmiechu; Otčika juž ne-
jmiejieše; Tu mysl majú mnozí liudie. Alx.
— čeho. K čemu máš takých šperků? Měl
přístupu do vzácných domů; Koncert měl
rázu historického; Aby mél vzduch volného
přístupu; Chcete-li míti d-zů; Mělo to krát-
kého trvání— šp. m.: také šperky, přístup,
ráz historický, volný přístup, důkazy, krátké
trvání. Brt. — co, se na čem. Na zřeteli
něco m. Us. Mám rodiče na živu. Us. Míli
na něčem příklad. Osv. I. 158. Nikdy na
žadném jiném muži než na něm očí neměla.
Sá. Mrti hřích na duši. Mž. 121. Nemohli jsme
na nich nic jmieti, než dali jsme jim rok.
NB. Tč. 219. Těch (peněz) jsem na něm
nemohl m. Půh. I. 172. Ktož bude na pa-
měti naše muky snažně m. Výb. II. 16.
Kterak se má na zdraví ? Vrat. Měl na tom
dobrého přítele. Bl. Živ. Aug. 48. Bratří
měli úhlavní nepřátely na kališných. Čr.
Máte na tom m. dosti. Št. Kn. š. 4., 22.,
26., 46. Abychom to měli vždy na paměti,
na péči, na mysli; Třebať jej na uzdě m.;
Dosti má na tom přikázání. Ib. 57., 88.,
172., 182., 126.— co, se nač. Na slova ta
neměla žádné odpovědi. Sá. M. na někoho

svrchu. Tbz. Na to jmají jmieti dva koni.
List. hrad. 1423. Tč. Nemějž na ny hněvu
pro tvú matku žalostivú. Výb. II. 23. Tehdy
črt má to sobě jako na znamenie tajné
smlúvy. Št. Kn. š. 11. Na nohu dobře se
nemám, tak že nevím, co dále s ní bude.
Žer. 311. — co, se do čeho. Nic do ní
nemají (nestojí za nic). U Dobruš. Vk. M.
do sebe velikou důležitost, Us., nějakou
přednosť, cenu, vadu, Tf., váhu. Osv. I.
485. Kuklík praví, že do toho nic m. ne-
chce. NB. Tč. 185. Žádný člověk nemuože
nalezen býti, aby do sebe neměl vad veli-
kých. Jel. Jakoby zlé skutky do sebe jměli.
BO. Nemaje naděje do božie pomoci; Ktožby
všecky skutky dobré měl do sebe. št. Kn.
š. 30., 113. — co oč. Měj o to radu s mú-
drými. Št. Kn. š. 91. — koho co. Chci mít
Johanku ženu (= za ženu); Kouby Znosa-
írka dcerku budu mít věrnou manželku.
Dh. 122., 123 — co, se koho k čemu.
Míti k něčemu nechuť, záští, J. Lpř., odpor,
Šbr. Zaj. 26., příčinu, Šmb., milosť k ně-
komu, Št. Kn. š. 41., 42., se k něčemu,
Dch., se ke spaní, Sbr., k odchodu, Us.,
někoho k posluze, Us., vztah k něčemu,
Dk., lítosť k nemocnému. Št. Kn. š. 9.
K tomu počali se m., aby . . . Ehr. 40. Už
se k ránu mělo. Kyt. 1876. 78. Při stejně
absolutní váze objemy dvou kapalin mají
se obráceně k hutnostem. ZČ. I. 38. Jedné
viny k němu nejměli. Hrad. 86. Není divu,
že k nim nemají (k nim nelnou); Jen mi
řekněte, co k ní máte (čím ji viníte). Us.
Aby šel na ni zprudka, k tomu ji měl pří-
liš rád. Sá. Co ke komu má (co se ji na
kom nelíbí), hned mu to vysype (poví).
Us. Vk. Nemaje peněz k zaplacení dluhu;
Pamatoval jsem ho několikrát, aby ho k tomu
mél NB. Tč. 38., 129. Vida, že se žádný ku
pomoci jeho nemá. Har. Pěkně se k člo-
věku maje (chovaje). Bl. Lenivé sě jměchu
k brani (k obraně). BO. Túž (vieru) jmějte
k dětem mým. Dal. 122. Neb což věříme,
naději k tomu máme jmieti, že toho dojdem;
Jakož srdce k Bohu máte jmieti. Št. Kn. š.
29., 111. Kterak sě mají k obrazům mieti
(lidé); M. k němu mrzkosť a ohavnosť, jako
má k údu těla odťatému. Hus I. 76., 146.
— co před kým: respekt. Us. Neb sem
to také měl sám před sebú (totéž jsem ob-
mýšlel;. Výb. II. 1313. — co proti komu:
antipathii. Us. Pdl. Otpúštějte, ač co máte
proti komu. ZN. Protiv-li Bohu m. zdravie
na malú chvilku. Št. Kn. š. 9. — (co) po
čem. Po stříkačce nic nemají (nic po ní
není). U Dobruš. Vk. Vezme-li to dvakrát
na sebe, bude po něm Us. Vk. Má s ní již
po přípovědi (jest s ní již zasnouben). Sá.
Túhu po tom bude j. Št. Kn. š. 22. — kdy.
Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Jak se máte
po všechny časy? Us. V třetím boji měl
pomoc od Jezu Krista. Pass. Snad po mně
nebudete mieti tak brzo, kto by vám takú
věc vypravoval; A v ta doba aspoň m.
k Bohu dobrú žádosť; (Měla) po té věštbě
naději; Viděl, že by té noci ženu měl. Št.
Kn. š. 1., 3., 10. Bude m. za týden svatbu.
Us. Pdl. Měl s ní dítě před svatbou. Us.
Méli jsme o sv. Petru a Pavlu ve vesnici

430