Předchozí (992)  Strana:993  Další (994) |
|
|||
993
|
|||
|
|||
Miter, tra, m. = Dimiter. Na Mitra (26/10.)
ukončujú bačovia i valaši svôj rok. Dbš. Obyč. 56. Mítěžiti kým: lidmi (klamati je). Výb.
II. 775. Míti. O tvarech i starších vz v List. fil.
1883. 135., 1884. 442., Bž. 210. Na Mor.: mam, mas, ma, mamy, matě (če), maju; mom, moš, mo, momy, motě, maju; mum, moš, mo, mumy, moče, maju; měj, mějmy, mějte (će); mij, mijmy, mijće; měť, méć: měl — měla, mil — měła, muł — měła. Tvary mom, momy, mij, jsou místecké, mum — mumy frýdecké. Vz Brt. D. 133. Dolnobečovské ča- sování vz v List. fil. 1845. 245., 1887. 384. až 385. Cf. List. fil. III. 218. — abs. Mal (měl) sem, mal sem, promaral (promařil) sem. Sš. P. 610. — co koho. Má to vše svůj cíl? Vrch. Měls šťastnou náhodu. Šml. Kdo chce míti oheň, musí i dým snášeti. Us. Každý výjev v přírodě má svou pří- činu. Mj. 2. M. přednášku, právo, zalíbení v něčem, strpení, kázání, dosti díla, pravdu, dobrou paměť, Us. Pdl., původ od někud, abstammen, Us., mši, správné: sloužiti, Us., slepičí mžitky (neviděti), Us. Rgl., vkus, tendenci nějakou, Dk., vinu, Sá., péči o tělo, omluvu, rozum, živú vieru, nedostatky, od- platu, milosrdenství, St. Ku. š. 6., 8., 13., 23., 29., 33., 34., obranu, Výb. II. 44., ve- liké sbožie. Pass. Co tě nemá! Co vás ne- má! Was dir nicht einfällt! U Olom. Sd. Kam měli jen některé sto kroků. Vlč. Mračna mají vrch, ale nemají spodku (je zamračeno, ale pršeti nebude). U Olom. Sd. Má to už odbyté. Us. Jedneho syna mala. Sš. P. 157. Co mám, to dám, jako chudá děvečka. Us. Msk. Keď som mal dvacať let. Sl. ps. 25. Přímky ty mají stejný směr. Pdl. Snad možieše tak juž jmieti druhé lieto po desieti. Anth. 1. 3. vd. 34. Ktož chce mieti dóm pevný; Ač má i mnoho hřiechův. Št. Kn. 3., 17. Méjieše paní prekrásnu. Výb. 11. 39. Ten jméno Štilfrid mějieše. Výb. II. 39. Každý oružie jmiechu; Otčika juž ne- jmiejieše; Tu mysl majú mnozí liudie. Alx. — čeho. K čemu máš takých šperků? Měl přístupu do vzácných domů; Koncert měl rázu historického; Aby mél vzduch volného přístupu; Chcete-li míti d-zů; Mělo to krát- kého trvání— šp. m.: také šperky, přístup, ráz historický, volný přístup, důkazy, krátké trvání. Brt. — co, se na čem. Na zřeteli něco m. Us. Mám rodiče na živu. Us. Míli na něčem příklad. Osv. I. 158. Nikdy na žadném jiném muži než na něm očí neměla. Sá. Mrti hřích na duši. Mž. 121. Nemohli jsme na nich nic jmieti, než dali jsme jim rok. NB. Tč. 219. Těch (peněz) jsem na něm nemohl m. Půh. I. 172. Ktož bude na pa- měti naše muky snažně m. Výb. II. 16. Kterak se má na zdraví ? Vrat. Měl na tom dobrého přítele. Bl. Živ. Aug. 48. Bratří měli úhlavní nepřátely na kališných. Čr. Máte na tom m. dosti. Št. Kn. š. 4., 22., 26., 46. Abychom to měli vždy na paměti, na péči, na mysli; Třebať jej na uzdě m.; Dosti má na tom přikázání. Ib. 57., 88., 172., 182., 126.— co, se nač. Na slova ta neměla žádné odpovědi. Sá. M. na někoho |
svrchu. Tbz. Na to jmají jmieti dva koni.
List. hrad. 1423. Tč. Nemějž na ny hněvu pro tvú matku žalostivú. Výb. II. 23. Tehdy črt má to sobě jako na znamenie tajné smlúvy. Št. Kn. š. 11. Na nohu dobře se nemám, tak že nevím, co dále s ní bude. Žer. 311. — co, se do čeho. Nic do ní nemají (nestojí za nic). U Dobruš. Vk. M. do sebe velikou důležitost, Us., nějakou přednosť, cenu, vadu, Tf., váhu. Osv. I. 485. Kuklík praví, že do toho nic m. ne- chce. NB. Tč. 185. Žádný člověk nemuože nalezen býti, aby do sebe neměl vad veli- kých. Jel. Jakoby zlé skutky do sebe jměli. BO. Nemaje naděje do božie pomoci; Ktožby všecky skutky dobré měl do sebe. št. Kn. š. 30., 113. — co oč. Měj o to radu s mú- drými. Št. Kn. š. 91. — koho co. Chci mít Johanku ženu (= za ženu); Kouby Znosa- írka dcerku budu mít věrnou manželku. Dh. 122., 123 — co, se koho k čemu. Míti k něčemu nechuť, záští, J. Lpř., odpor, Šbr. Zaj. 26., příčinu, Šmb., milosť k ně- komu, Št. Kn. š. 41., 42., se k něčemu, Dch., se ke spaní, Sbr., k odchodu, Us., někoho k posluze, Us., vztah k něčemu, Dk., lítosť k nemocnému. Št. Kn. š. 9. K tomu počali se m., aby . . . Ehr. 40. Už se k ránu mělo. Kyt. 1876. 78. Při stejně absolutní váze objemy dvou kapalin mají se obráceně k hutnostem. ZČ. I. 38. Jedné viny k němu nejměli. Hrad. 86. Není divu, že k nim nemají (k nim nelnou); Jen mi řekněte, co k ní máte (čím ji viníte). Us. Aby šel na ni zprudka, k tomu ji měl pří- liš rád. Sá. Co ke komu má (co se ji na kom nelíbí), hned mu to vysype (poví). Us. Vk. Nemaje peněz k zaplacení dluhu; Pamatoval jsem ho několikrát, aby ho k tomu mél NB. Tč. 38., 129. Vida, že se žádný ku pomoci jeho nemá. Har. Pěkně se k člo- věku maje (chovaje). Bl. Lenivé sě jměchu k brani (k obraně). BO. Túž (vieru) jmějte k dětem mým. Dal. 122. Neb což věříme, naději k tomu máme jmieti, že toho dojdem; Jakož srdce k Bohu máte jmieti. Št. Kn. š. 29., 111. Kterak sě mají k obrazům mieti (lidé); M. k němu mrzkosť a ohavnosť, jako má k údu těla odťatému. Hus I. 76., 146. — co před kým: respekt. Us. Neb sem to také měl sám před sebú (totéž jsem ob- mýšlel;. Výb. II. 1313. — co proti komu: antipathii. Us. Pdl. Otpúštějte, ač co máte proti komu. ZN. Protiv-li Bohu m. zdravie na malú chvilku. Št. Kn. š. 9. — (co) po čem. Po stříkačce nic nemají (nic po ní není). U Dobruš. Vk. Vezme-li to dvakrát na sebe, bude po něm Us. Vk. Má s ní již po přípovědi (jest s ní již zasnouben). Sá. Túhu po tom bude j. Št. Kn. š. 22. — kdy. Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Jak se máte po všechny časy? Us. V třetím boji měl pomoc od Jezu Krista. Pass. Snad po mně nebudete mieti tak brzo, kto by vám takú věc vypravoval; A v ta doba aspoň m. k Bohu dobrú žádosť; (Měla) po té věštbě naději; Viděl, že by té noci ženu měl. Št. Kn. š. 1., 3., 10. Bude m. za týden svatbu. Us. Pdl. Měl s ní dítě před svatbou. Us. Méli jsme o sv. Petru a Pavlu ve vesnici 430
|
||
|
|||
Předchozí (992)  Strana:993  Další (994) |