996

nechati mohl. NB. Tč. 102., 254. Měv se
mnú vše dobré činiti tu mi vpadl v mé
zboží. Půh. II. 90. Tedy on měl říci (m.:
řekl prý). Žer. Záp. I. 36. Má se báti, aby..;
Když mají kam jíti; Který má umřieti prve;
Chtěl od lidí míti službu. Št. Kn. š. 5., 6.,
10., 11. — Pozn. V druhé větě bývá slo-
veso moci. Měli ste ít, mohli ste také něco
dostat (kdybyste byli šli, byli byste do-
stali). Měli ste sa ponáhlit, mohli ste mět
svázané (obilí). Mor. Brt. D. — se. Přidej:
(jak). Ten by se měl, kdyby tam přišel.
Us. Dch. — Str. 1035. 23. ř. sh. oprav
zmnenati v: v znamenati.

Mítina, vz Mýtina (dod.).

Mítinka, vz Mýtinka (dod.).

Mitis, a, m. M. Tom., spisov. 1523—1591
Vz Pyp. K. II. 339., Sbn. 899., Tf. H. 1 3.
vd. 43., Jir. Ruk. I. 36. — M. J., 1568.
Jg. H. 1. 600. — M. Augustin, kněz 1619.
Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 36.

Mítiště, vz Mýtiště (dod.).

Mítiti, vz Mýtiti (dod.).

Mitiťuk, a, m. = nemotora. U Strun-
kovic. Rjšk.

Mitmánek, nka, m. M. Václ., kazatel
1553. Vz Jir. Ruk. II. 38., Sbn. 945.

Mítnosť, vz Mýtnošť (dod.).

Mítný, vz Mýtný (dod.).

Mítor, u, m. = míchanina ? Slov. Len
v duši Sáry zmätok, citov m. Phľd. III. 1.
30. Kde krovin m. s jedlinami. Ib. VI. 251.

Mítosled, vz Mýtosled (dod.).

Mítosvaz, vz Mýtosvaz (dud.).

Mítosvaznice, vz Mýtosvaznice (dod.).

Mitov, a, m., ves u Blovic. Rk. Sl.

Mitrailleusa Maximova. Vz Světz. 1888.
č. 34., KP. IV. 508.

Mitrha, y, í. = prostý selský vůz. Slov.
Jaj, nechť Slovač v m-hách a vy v zlatém
koči. Hdk. C. 122. Nie sme k ničomu, jako
rozbité m-hy. Phľd. VIII. 264. — Lipa I.
124.

Mitrnos, a, m., os. jm. NB. Tč. 63.

Mitrov, a, m., Mitrow, zámek u Horní
Bobrové. Tov. 130., Tk. IV. 734., Rk. Sl.

Mitrovice, dle Budějovice, Mitrowitz, ves
u Místka; Mitrowitz, ves u Mohelnice, u Su-
doměřic, u Rokycan; zámek u Sedlce; Staré
M., Altmitrowitz, ves u Sedlce. PL. — Tk.
VI. 176., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Mitrovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1366., Sedl. Hr. L 256., IV. 372., V. 363.,
VI. 277., S. N., Rk. Sl. — M. hrabě. Zl.
Jg. 310., 408., 321.

Mitterbacher, chra, m. M. Ludv. 1823.
Jg. H. 1. 600.

Mittner Em., farář, nar. 1815. Bačk. Př.
112., 148.

Mitvald, a, m., mě. v Kladsku. Arch.
VIII., 383.

Mitvalský, ého, m., os. jm. M., dr. lékař,
přispívatel do tohoto slovníku. (Msk.).

Mítvati sa v knížkách = přemítati. Val.
Brt. D. 231.

Mitvavo = střídavě. Val. Vck., Brt. D.
231.

Mítvem = šikmo. Val. Brt. D. 231.

Mitýsko, a, m., os. jm. M. Ondř. M.,
prof. mathem. v 16. stol. Vz Pal. Rdh. I.

110., Jir. Ruk. II. 39., Sb. D. řeč. 270.,
Mus. 1829. I. 61.

Mívalý = kdo míval, wer gehabt hat.
Šm.

Mívaný; -án, a, o, der Gehabte. Šm.

Mixík, a, m., os. jm. Půh. II. 324.

Mixturní rejstřík u varhan. Us. Vz Mix-
tura.

Mixturový hlas. Vz Mixturní. S. N. V.
377.

Míza. Vz Mkl. a L. 290., Schd. II. 36.,
Bž. 46., Kram. Slov., Mkl. Etym. 196., Rk.
Sl., Rm. II. 417. Tvoření-se mízy, Chylifi-
kation. Exc. Proud, doba, oběh, přítok mízy.
Šp. Pustil dnes mízu — prohrál. Fta. I on
má odtud mízku (zisk). Dl.

Mízati = fňukati. Nemocné dítě mízá.
U Nové Kdyně. Rgl.

Mizdření, n., vz Mizdřiti. Jdr.

Mizdřice, e, f., das Stahleisen.

Mizdřiti. Vz Matj. 43., Prm. IV. 247.

Mizera Ondř., bratr, tiskář 1616. Jg. H.
1. 600., Jir. Ruk. II. 39.

Mizerka, y, f. = vrch a les na Vsacku.
Vck.

Mizerněti, ěl, ění, mager werden, siechen.
Us. Sd., Brt.

Mizerník, a, m., der Elende. Aby nebyl
m-ník po všecky dni života svého. Krnd. 65.

Mizerný. Brt., Neor. Je m., jakby švrčky
lúpal. Zlínsky. Brt.

Mizerov, a, m., Miserau, ves v Těšínsku.
— M. = potok v karpat. pohoří. Škd.

Mizeti, vz Bž. 40., Misati. — abs. M-lo
to jako sníh na výsluní. Kos. — čemu:
zraku. Kk. Fys. 50. — kde s kým. Stezka,
ježto mizí v oblacích. Kká. Mizí s tlupou
v šeré noci cloně. Kká. K sl. j. 155.

Mízga, y, f., vz Míza. Mor. Brt., Tč.

Mízgra, y, f. = míza. U Star. Jičína.
Vhl., Rk. Sl.

Mízha, y, f, vz Míza. Sal. 241., Bž. 12.

Mízholec, lce, m., Messhals, ves u Hor-
šova Týna. Blk. Kfsk. 1366.

Mizhýřovitý, grapfenartig. Šm.

Mizina. I vpadli na m-nu. Krnd. 173.

Mízira, y, f. = mázdra. Val. Brt. D. 231.

Mizi-us, a, m. M. Vojt, 1616. Jg. Hl. 1.
600.

Mizivě, verschwindend. M. malý. Dch.

Mizivý = který záhy mizí, bald ver-
schwindend. M. březnové slunce, Světz. 1875.,
plémě hmyzu. Čch. Sl. 54.

Mízkolezy = Mískolezy.

Mízký = nízký. V Podluží. Brt.

Mizna, y, f. = uplakané, kňouravé děvče.
Vz Mízati. U N. Kdyně. Rgl.

Mízní, Lymph-; Saft-. M. mrtvice, apo-
plexia serosa. S. N. V. 522. Vz Mízný.

Míznice, vas lymphaticum. Cf. Schd. II.
356., 361., Ves. I. 4., Slov. zdrav., Čs. lk.
M., das Lymph-, Saftgefäss. Nz. lk. M. pod-
pažní. Rozšíření míznic Nz. lk. Zánět míz-
nic, angioleucitis.

Míznicový, Lympbgefäss-. N. nádor, Ge-
schwulst, Lymphangiom. Nz. lk.

Miznouti. Miznoucí cit, jev, nálada, před-
stavy. Dk.

Mízný, vz Mízní. M. žláza, céva (míz-
nice). Nz. lk.