997

Mizojem, cisterna (chyli). Vz Jem. Nz. lk.
Mízotok, lymphorrhoea, chylorrhoea. Nz.
lk.. S N. V. 378.

Mízotvorný, safterzeugend. NA. V. od.
II. 25.
Mízovitosť, i, f, die Saftartigkeit. Šm.
Mízovitý. Močení moči m-té, Chylurie,
f. Exc.

Mízovod či průtok mízní hrudníkový či
prsníkový, ductus thoracicus, der Milch-
hrustgang. S. N. XI. 383., Nz., Schd. II.
361., Křž. Por. 428., Slov. zdrav.

Mízový, Lymph-; Saft-. M. průduch,
Lymphkanal, -gang, uzlík, -knoten, tělisko,
-körperchen, rourka, -röhrchen, soustava,
-system, záhať, -thrombose, cesta, dráha,
-bahn, míšek, -follikel, Nz. lk.. kruh, Hg.,
vak. Osv. I. 484.

Miž = než. Mor. Brt. D. 174. Jak král
vidźel, že ožił a že jest mładší miž prvej.
U Opavy. Brt. D. 365. A volim ja, volim
přes ten dunaj plynúť mižli v tvojich ru-
kách zhynúť. Sš. P. 777. Miž se chleba raz
najedli, do syta se naplakali. VSlz. I. 2.
Míždí, cf. Mkl. Etym. 196.
Mížditi, cf. Mkl. Etym. 196. Proti to-
muto Jiřík odpierá a lid podlé sebe mieždí
pravé. Výb. II. 721.

Mižgřiť = mačkati. M. sa v čem n. s čím
— ostouzeti se s něčím. Mor. Brt. D. 231.
Mja skupina, vz Mkl. aL. 228.
Mjačgať, rozmjačgať = mačkati, zer-
drücken. U Frýdka. Tč.
Mjadlica, e, f. = mědlice. Laš. a slov. Tč.
Mjadlovati = mnědliti. Laš. Tě.
Mjadžganina, y, f. = mazanina, das Ge-
sudel, Geschmier. Laš. Tč.

Mjadžgati = mazati. Laš. Tč. M. ru-
kama hnáty, massiren. Laš. Tč.
Mjagačka, y, f. = mazanina. Laš. Tč.
Mjantati, -tám, ceš, ce, alles in einander
mischen, vermengen, verfitzen, veRwiRren. —
co: niti, bavlnu. Laš. Tč.
Mjenka, y, f. = měnka. Ntr. IV. 23.
Mjeriť = mířiť. Slov. Bern.
Mješať = míchati. Slov. Bern.
Mketnutie, n. = pohyb? Jehož malitké
m. srdce porazí. Št. (Jir.).

Mknouti, mykati, movere, trudere, rücken.
Šf. III. 473., Mkl. Etym. 206. Vz Mčeti.
M. = pomknouti, hnouti. Brt. Kamen se
mknul a stavba se svalila ; Ať se mi z místa
nemkneš, rühr dich nicht; Mkni se dále,
abych si mohl sednouť; M. klíčem (hnouti).
Laš. Tč.

Mkytati. Za Št. polož: Kn. š. 278. (Liška)
po poli sem tam mkytá. Ezp. 810.

Mlac, e, m. = mlatec. Mor. Brt. D. Vz
Mlacovati.

Mláca, dle Bača, kdo při jídle mlaská.
U Nepoměřic. Rč.

Mláce, Mlác zkrácené m. Mladotice na
Pláště. BPr.

Mlacek, der Drescher. Ten jí jako m.
Laš. Tč., Šd., Brt. — M., cku, m. = cep,
der Flegel, Dreschflegel. Sl. les.

Mlácení. M. ve třech, vz Bráti co, Troj-
nice; o šesteru, vz Šesternice; o sedmeru,
vz Žito; o osmeru, vz Víc. Cf. Paternice,
Dvojnice, Brt. Dt. 72. S humenice aneb

s pjatra se shodí asi půl kopy snopů, což
slove: sházka, a stačí na tři posady po 10
snopech. Když se snopy oklepaly (takové
snopy oklepané = oklepky), položí se v řádu
podél humenice, rozvážou a přemlátí se
na obou stranách a pak se sláma vytřísá;
jestliže obilí nepouští, přehrabe a přemlátí
se ještě jednou. Rovná sláma dá se pak
do otipek, otěpek, pomrvená do zavijanek,
mrvjanek. Pozůstalé zrno atd. se převrátí
hráběmi a vyhrabané ohrabky se osejí na
ohrabečnici, ostatek se uklidí do kouta, a
když je ho dost mnoho, zvěje se vívkou.
Obdržený tím vałek (hromada zrna) se pak
na drutě drutuje, a zdrutované na burdáku
burdákuje. Zburdákované pak se sebere
(= sbírka) a na sypání — sýpku vynese.
Opav. Klš. Mlácení hluchých slov, Phrasen-
drescherei. Dch.

Mlácený; -en, a, o, gedroschen. Rk.

Mlachuba také = tlustý, široký obličej;
tučné dítě. Us. Tkč.

Mlacina, y, f, sam. u Neveklova; M.
Prostřední, sam. tamtéž.

Mlacka, y, f., die Drescherin. Mor. Bkř.,
Brt. D. Máme dvě mlacky a jednoho mlatce.
Slez. Šd. — M. = mlácení, das Dreschen.
Máte ještě hojně mlacky? Slez. Šd.

Mlackovia = mlatci. Slov.

Mlackula, y, f. = mlacka, die Drescherin.
Laš. Tč.

Mlacov, a, m., Mlatzow, ves u Zlina. Vz

Mládcova.

Mlacovati = mlacem býti. Slez. Šd., Brt.
D. 231.

Mlacov ý = mlatcový. Us.

Mlač, Lautsch, ves u Litovle.

Mlačina, y, f. = mlaka. Na M-ně = po-
zemky v Pisec. BPr.

Mláčina, y, f. = prostřední jedle. Němc.
IV. 412.

Mláčka. Zažeň kačky na mlačky, nech
sbírajú chrobačky. Koll. Zp. I. 190.

Mlad, u, mláď. Z rnladu. Št., M. Ješto
sem slýchal ještě za mladu od své báby.
Št. Kn. š. 83. Trn se z mladu ostře pučí.
Alx. Musím toho z mladu pokusit. Výb. I.
808. — M. = mladý konec vyrostlý na
větvi, der einjährige Trieb am Baume. Na
již. Mor. Vz Mládek. M. = mladý les. Rst.

— M. ječmenná — co vyroste z vytřepa-
ného zrna. Mor. Brt. D. 231. Mláď = děti,
mládež; mladé. Osv. I. 593., Kká. K sl. j.
87., 189., Pal. Rdh. II. 49. A Slováci žijú,
ač jim z hniezda mlaď vybrali. Ppk. II. 190.

— M., a, m. = juvenis. Mkl. aL. 4.
Mlada, y, f. = mladosť. Poza búčky a

klady, tancuj, šuhaj, za mlady. Sl. spv. II..
52. — M., pl., n. = mlází, paseka. Na mla-
dech. U Bělohr. Bf.

Mladá, é, f., ves u Starých Benátek, Blk.
Kfsk. 1163.; Mladay, ves u Liběšic; Lodus,
ves u Budějovic. Rk. Sl.

Mladava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Phl'd. IL 499.

Mládce, Lautsch, ves u Litovle. Vz Mlač.

Mládce, e, m. = mládec. A já m. s hrudi
vřelou na službu se vlasti dal. Štulc I. 87.
(169). Dobrý mládce, juvenis. BO.