998;

Mladcová, nyní Mlacov. D. ol. VI. 704.

Mládcový, Jünglings-. M. mysl, animi
juvenum. BO.

Mladě jarý. Nrd. Blld. 21., Osv. V. 825.
M. (nerozvážně) o tom se uradil. Výb. II.
841. M. jste se dali druhé straně podtr-
hnouti. Pal.

Mládě míti, Dch., mláďata sypati (o drob-
ných zvířatech), Junge werfen. Us. Škd.
M., lactans. Bj., B. mik. Luk. 2. Ptáci už
majú mláďata, jedno mláďa spadlo. Laš. Tč.
Padá-li na mláďátka drobný sníh, mrou ná-
sledujícího roku děti, pakli veliký, mrou
dospělí lidé. Us. — M. = veliká buchta,
která se dává pacholkům a děvečkám, když
o novém roce ze služby jdou. Ve vých.
Čech. Neponese odtamtud mládě. Us. Kšť.,
Sn., Olv. Mor. Knrz. — M. = veliký koláč
svatební. Mor. Knrz., Jsk.

Mladé. Ta řeč má u ní mladé (roste u ní,
přidává k ní). Us. Vk.

Mladé Buky, Jungbuch, ves u Trutnova.

Mládec. Pass. mus. 329., 367., Ž. wit.
77. 63., Št. Kn. š. 202., 271. Tehdy ten m.
byl střelcem; Vesel se, mládče, v tvém ji-
nošství. BO. Vidím, ano před tobú krásný
m. stojí. Pass. mus. 431. Mládcóv. jakožto
bratří. ZN. Mládce, tobě pravi, vstaň. Hus

II. 359. Pověděchu mládci. Ev. víd. 46.
Vedlé noh mládce. B. mik. Acta 7.

Mladecko, a, n., Mladetzko, ves v Opav-
sku.

Mládeček, vz Mládec. BO., Pass. mus.
425.

Mladěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mladějov, a, m., Bladenzdorf, ves u Šum-
berka; Biosdorf, ves u Mor. Třebové; Mí-
chelsdorf, ves u Podbořan; Mladiejov, ves
u Sobotky. Blk. Kfsk. 1367., Sdl. Hr. V.
363., Rk. Sl.

Mladějovice, dle Budějovice, Bladowitz,
ves u Šternberka, vz Mlaďovice; Mladiejo-
witz, ves u Strakonic. — Tk. VII. 166.,
Tk. Žk. 29., Blk. Kfsk. 489., Sdl. Hr. L
247., III. 33., 67., Let. 185., Rk. Sl., Arch.
VIII. 597.

Mladějovský, ého, m., os. jm. Sdl. Hr.

III. 134.

Mládek = mladý člověk. Č. Kn. š. 230.
a j. Každý m. má svůj spádek. Bž. — M.
= mládenec o svatbě. Mor. Knrz. — M,
os. jm. Mus., Blk. Kfsk. 1367., Výb. II.
1274.

Mladen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mládencovati = mládencem býti, žíti
jako mládenec. Us. C. Kn. š. 373. Víno
věčně m-cuje. Ib. 225. — M. = jako učitel-
ský mládenec (podučitel) působiti. Kos. Vz
Mládenčiti.

Mládenčí kameny, Mannssteine, v Krkonš.
Řvn. 481.

Mládenčiti = mládencovati; jako jinoch
se chovati. Tč., Lpř. Minuly sa i fašanky a
on zostal i na ďalej m. N. Hlsk. IV. 316.
Do smrti m. Ntra. IV. 132.

Mládenec, infans. BO. Ženu a dva m-ce
(děti) ztratil jsem. GR. M. jak výlupek. Sk.
Voňavý, voňavý z rozmarínu věnec, ešče
voňavější Bětíků m. Sš. P. 562. Lepší je
m. trebars o záplate ako starý vdovec vo

striebre vo zlate. Sš. P. 70. To je m. — na
devátém smetlisku. Mor. Rgl. — M-ci starí
budou po smrti mandelovati. Us. u N. Bydž.
Kšť. Rozdělte m-ce živého na dvě čiesti.
Ev. olom. 123. Keré vtáček na dvoch du-
bech sedá, dozaista falešnosti hledá, tak
jako ten mládeneček, keré sedá vedlé dvóch
děveček. Sš. P. 268. — M., os. jm. M.
z Miličína Sdl. Hr. V. 180.

Mládeneček, čku, m. = vítod rostl. U
Modletína. Neud.

Mládenek. Karafiát, kvet červený, nikdy
farbu nepremenie, ako taká panenka, ktorá
nemá m-nka, ostane bez porušenia. Sl. spv.
IV. 123. Na m-nky, dies st. infantum. Ev.
olom. 97. Maží své m-nky olejem. Mill. 112.

Mladění, n., die ErneueRung. Bern.

Mládenkovati = šibati na den mla-
ďátek. Slov. Mt. S. I. 175., Koll. Zp. I. 435.,

II. 64.

Mládenky, pl., f. = mládenkování. V ge-
merskej šibají sa na den mláďátek mladí
ľudia vespolok a volajú to mládenky. Mt.

S. I. 175.

z Mladenovic Petr, Moravan, rektor
univers, pražské, f asi 1451. Vz Tf. H. 1.
3. vd. 54., Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 40.,
Šb. D. řeč. 270,, Pyp. K. II. 543., S. N.,
Rk. Sl.

Mladenovice, dle Budějovice, míst. jm.
i Tk. IV. 734.

Mládenský = mládenecký. Slov. V prsách

m-ských vre požiar citov. Sldk. 318. (319.).

Budem veriť, že m. řeč falešná. Sl. ps. 78.

Nebudem sa ženiť ani za celý svet, nad ten

stav m-ský krajšieho stavu nieť. Bl. Ps. --

Sb. sl ps. II. 1. 58.

Mládenstvo, a, n. = mládenci. Slov.
Koll. Zp. I. 260. Složiac ruky kňazské na
mládenca blahoslavil v ňom všetko m. Phľd.
IV. 470.

Mladěný; -ěn, a, o, erneuert. Bern.

Mladětice, ves v Plzeňsku. Arch. VII.
623., 677.

Mládež nemá ctnosti. Bujnosť mládeže
nestrpí otěže. Č. M. 305.

Mládežka, y, f. = mládež. Zb.

Mládí. Co sem v m. činil, na oči mi leze.
Sš. P. 10. Uč se z m., co ti otec radí a na
stáří pán Bůh tě obdaří. Tč. Komu z m.
nestačí, ten na starosť zbídačí. Tč. exc. Co
síti budeš v m., to žíti budeš v stáří. Mž.

6. M. tvoří, stáří moří a boří. Hlč. — M.,
sam. u Volyně. — M. = křoví, mladé ha-
lúzky. Na Hané. Bkř. — M. Ježíšovo, spis.
Vz Jir. Ruk. II. 41., Výb. L 387. (výňatky).

Mladice, Bj., juvencula. Ž. wit. 67. 26.
Chci, aby m. muže pojímaly. ZN. Málo-li
(jest), co bezděky panen mladic za staré
muže dadie?; M-ce milovaly tě. Hus I. 200.,

III. 10.

1. Mladický, jugendlich. Rk.

2. Mladický les kláštera plaského. Arch.
VII. 628.

Mladictví sladu. KP. V. 253.

Mladička. BO. Kleštěnec jest strážný
všech mladiček králových. BO. — ZN. —
Výb. II. 535.

Mladík, u, m. = mladý slad. KP. V.
251.