999

Mladíkov, a, m., Mladikau, ves u Vim-
berka. Rk. Sl.

Mladina ve sladovnictví. KP. V. 267.,
Schd. I. 417., List. fil. X. 327. — M. =
pole u Berouna. BPr.

Mladinkovod, u, m., die Würzeleitung.
Zpr. arch. IX. 44.

Mladinkový, Bierwürze-. M. kotel v pivo-
vaře. KP. V. 316.

Mladisko, a, n. = mládec. Lpř.

Mladistvě, jugendlich. Osv. V. 757.

Mladistvený; -en, a, o, verjüngt. Hdk.
Lum. V. 259.

Mladiství = mladistvosť. Lpř. Výbor
m-stva švárného. Pl. I. 175.

Mladiti (komu) co: líce. Nrd. Žeť jich
srdce mladí. Výb. I. 913. — nač: na zvěř,
na ryby (správně: vnaditi). Nvk. — se =
k dešti se chystati. Mladí se. U Poličky.
Kšá. U Velk. Postřelmova. Krmela.

Mladka, y, f. = mladá slepice, která ještě
nenese, Mor. Brt. D. 231.; os. jm. D. ol. IV.
278.; mladá jedle, junge Tanne. Mor. Vck.,
Sš. P. 772.

Mladkov, a, m., Mladkow, ves u Bo-
skovic; Wichstadtl, vesukrulicha (KRálík).
Blk. Kfsk. 160., Sdl. Hr. II. 278., Rk. Sl.

Mládkovství, die Jung-, Ortenmeister-
schaft. Sl. les., Šp.

Mladni, vz Návní.

Mladníček, čku, m., vz Mladnik. Phľd.
VI. 278.

Mladnička, y, f.= mladni, návni kosť.
Vz Návní.

Mladník pučí. Sldk. 569. — Koll. St.
60., Dbš. Obyč. 60.

Mládnouti. Lakomstvo roste a mladne
i s nejstarším. St. Kn. š. 184.

Mlado, jung. Rk. Za mladu, z m. Sš.

Mladobujný, jugendlichhitzig. Nrd.

Mladočech, a, m., der Jungböhme. M-ši =
strana politická stojící proti více konserva-
tivním staročechům, snažící se o rychlejší
proměnu dosavadních poměrů. V nejnovější
době vyskytli prý se také polomladočechové
(umírnění Mlado- a Staročechové). Us. O pů-
vodu jich vz v Rk. Sl. a Osv. 1875. 81. a
násl.

Mladočeský, jungböhmisch. M. strana. Us.

Mladočov, a, m., Mladotschow, ves u Lito-
myšle. Rk. Sl.

Mladodubový, jungeichen-. Šm.

Mladogrammatický. O škole m-cké na-
psal dr. Em. Kowář. V Praze 1885.

Mladogrammatik, a, ni., od. r. 1868.
Cf. Km. 1889. 230., Mladogrammatický.

Mladoch, a, m., os. jm. Arch. VII. 714.

Mlaďoch. Koll. Sl. dc. I. 39., Lšk. Také
na Mor. Neor., Té. V Aegyptě vyrostl v ne-
ohrabaného m-cha. Sš. II. 39. — M. =
mladý zajic. Brt. Mtc. 1878. 37.

Mladochoť, i, f. = mladá choť. Bylo to
věno m-ti, církvi od Krista věnované. Sš.
Sk. 22.

Mladoletný, jungen Fluges. Šm.

Mladoletý, jugendlich. Dch.

Mladomil, a, m., der eine Junge liebt.
Sm.

Mladoň. Č. Kn. š. 91. Martinko dospěl
v m-ňa. Phľd. III. 439.

Mladoně, ě, f., Neustift, ves u Kaplice.
Rk. 81.

Mladoňov, a, m., Platetschlag, ves u Chval-
šin. Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

Mladoňovice, dle Budějovice, Mladono-
witz, ves u Chrudimě a u Mor. Budějovic.
Blk. Kfsk. 923., 213., Sdl. Hr. I. 154., Rk. Sl.

Mladopanský, jungherrlich. Šm.

Mladorád, a, m., der Knax. Rk.

Mladoslav, a, m. Koll. III. 304.

Mladosť. Ot, z msti, a juventute. Ž. wit.
70. 17., 128. 1. Přítel z m-sti. Dch. Starosti
se vydala, by si m. kúpila (dítě uhnala?).
Slez. Tč. Ešte sa ten kameň vo vode obráti,
ale moja m. nikdy sa nenavrátí. Ht. Sl. ml.
244. Mladosť, moja m., vyšla's mi na mar-
nosť pro moju nedbalosť. Sš. P. 402. Hojže
Bože, jak to smutno, keď m. sa pominie,
Č. Čt. II. 136. Voda zhyne, druhá přijde,
moja m. už nepřijde. Koll. Zp. I. 68. Škol-
ský tenký prut vjac koná v m-sti, jak puto,
žalár, kat, meč v dospělosti. Trok. 5. M. je
anjel v prachu zaviatý. Sldk. 315. Však
sem to z mladosti slýchal; Jimiž ješče m.
vlade. Alx. Potom druhý věk (člověčí jest)
až do znamenie chlupóv brady a prsí a slove
m. Hus I. 116. Což nynie pro svú m. ne-
môžete rozuměti. Št. Kn. š. 1. Člověk jest
v m-sti nejvíc súcí k učení. Laš. Tč. Při-
vykej ctnosti hned od m-sti. M. a múdrosť
nebývají přátelé. Slez. Šd. M. má široký
rozhled. Bž, exc. Mladošť pochabošť. Slov.
Orl. II. 152. Hříchy m-sti kárá Bůh na staré
kosti. Bž. exc. Cf. Sl. ps. 15., Er. P. 98.,
Čes. mor. ps. 55. a násl., Starosť.

Mladostov, a, m., Mladostov, ves u Tur-
nova. Blk. Kfsk. 533., Sdl. Hr. V. 297., Rk.
Sl.

Mladošovice, dle Budějovice, Mlado-
schowitz, ves u Třeboně. Blk. Kfsk. 657.
Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

Mladota, y, m., os. jm. D.3 ol. II. 53.,
Blk. Kfsk. 1367., Sdl. Hr. L, 201., 204., II.
278., V. 363 , VI. 277., Rk. Sl. M. Ad. Ig.,
kanovník 1691. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk.
II. 41.

Mladotice, dle Budějovice, Mlatz, ves
u Kralovic v Plzeňsku; Mladotitz, ves u Čá-
slavě, u Klatov, u Písku, u Strakonic a u
Bojkovic. M., zaniklá ves na Opavsku, nyní
Mladecko. Pk. Češt. 21. — Cf. Blk. Kfsk
462., 688., Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

Mladotřetihorní, jungterciär. Sl. les.

Mladoušov, a, m., Mladauschow, ves
u Votic. Blk. Kfsk. 241., Rk. Sl.

Mladovice, dle Budějovice, Mladowitz,
ves u Benešova v Budějov. Blk. Kfsk. 212.,
489., Rk. Sl.

Mladoženice = mladoženka.

Mladoženich. Koll. Zp. II. 126., IV. 257.,
Orl. II. 63. M ši prstenkovaní, durch Aus-
tausch der Ringe verlobt. Vz Sdávanky
Dbš. Obyč. 15.

Mladoženka, y, f., junge Frau. Hlč.

Mladoženník, a, m. = mladoženich. Slov.
Rr. Sb.

Mladší, vz Mladý.

Mladšinka = mladší služka. Vz Star-
šinka.