1000

Mladuch, a, m. = mladoch. Slov. Klčk.,
Zb. III. 5., Sokl. II. 249. Také mor. Šd.

Mladucha = nevěsta, mladá paní. Němc.
IV. 294. Hudci už hrajú a družba už zvŕta
m-chu (tančí s ní do kola). Dbš. Obyč. 23.
Moji druhové jeli do Bystřice pro m-chu,
kde i sobáš a svatba se konaly. Koll. III.
40. V takovém případu spává m. (nevěsta)
u testiny, dokud není za muž súca; Starejší
ženicha či pytač vyžádá m-chu dlouhou řečí
biblickou. Pokr. Pot. I. 213., 218. Také
mor. Šd.

Mladušík, a, m. = mladoch. M. zajac
hore pozerá. Sldk. 7.

Mladušin, a, o = nevěstin. Na straně
m-ně jsou hlavní osoby: oddavač, široká či
svatbica, družica. Slov. Koll. I. 445.

Mladuška, y, f. = mladucha. Slov. A ty
nevis, mladý pan, co m. ma! A ona ma
tulipan, to pre cebe, mlady pan, ona ci ho
da. Sl. ps. 370. — M. = mladá včela práce
v úli obstarávající. Lšk.

Mladušký. Odpadau lístoček s javora
tenušký, nežeň sa, šuhajko, ešte si m. Sl.
ps. 319. A na jarku rybky loví m. nevesta.
Chlpk. Sp. 77. — Sldk. 4.

Mladý, dle Dolany, sam. u Blatné.

Mladý. Ž. wit. 148. 12 a j. (230.), Mkl.
Etym. 200. Mlazší. Pč. 10., Žvt. otc. 48. a.,
Bž. 135., Kar. 15., Hr. ruk. 459., BO., M.
M. manželství, Šml. I. 58., jitro. Mcha. Kdež
ten je ode mne mladší (= mne, než já). Brt.
Ešte som v mladom veku by!a (mladá). Sl.
ps. 18. Z mladého jitra není dlouho ke dni.
Hdk. Já sem ráda, že sem mladá. Brt. N. p.
I. 320. Pokal' služa mlade leta. Sl. ps. 16.
Keby som ja bola mladým veveriatkom, pre-
skočila by som desat bukov riadkom. Sl.
spv. VI. 209. Keď mladý člověk umiera a
hyne, průvod to smutný ale záslužný. Trok.
157. M. může, starý musí zemříti. Sk. Črty
19. M-mu starý nerád rozumívá. Exc. Oho-
lím si bradu, vezmu si mladú (o vdovci).
Us. M. pán ze starého věku (starý mladík,
žertov). U N. Bydž. Kšť. Byl moc mladý,
když se narodil, nebylo mu ani den (o ne-
rozumném). U Lužan. Kšť. M. čas je drahší
od čistého zlata. Ht. Sl. ml. 209. Ej kaď
sam já biv mlad, sakomu sam biv drag. Sš.
P. 800. Kým si mladá, vtedy sa zdaj, keď
ti prejdú mladé časy, nik sa potom neohlásí.
Koll. Zp. I. 69. Jmieše v sobě smysl mladý
n'umě sobě dáti rady. Alx. Opět sv. Pavel
die k svému mlazšiemu. Št. Kn. š. 115. (57.).
Vyběhše dva lvi z paseky mladé; Jí po-
sluhujíc jako mlazšie přietelnice. Ib. 117.,
290. M-mu třeba rozum do hlavy vháněti.
Bž. exc. M. všemu uteče. Us. Mladí ľudé
ene růže viďú, trní ťeprem něskorší učujú;
Starého uctívej, na-ho učívej. Slez. Šd. Mladý
ač řiedko múdr bývá. Dal. 49. 13. M. pán,
ze Staré cihelny (= starý); Je mladá, ale
má stará střeva. Us. Rgl. — čím: rodem.
Lpř. — nač: na léta. Kom. Na radu jsem
mladá. Kká. Td. 355. — na čem. Bieše
mlad na duši. M. — v čem. Dokud sem
byl mladý v létech i rozumu, také sem byl
z té rubriky bláznivé. Hus I. 302. — k čemu.
Podal to na nás a my sme řekli, že srny
k tomu mladi (neschopni). NB. Tč. 208. —

s inft. Ač my mladí nejsme, ale tyto pře-
mladí jsme rozeznati. NB. Tč. 234. Má ce-
ruško, mlada si milovat. Brt. D. — M. Bole-
slav, Vožice, vz tato slova.

Mládza, y, f. = otava. Vz Mláze. Slov.
Němc. III. 300., Rr. Sb., Ssk. Kosci kosia
mladú mládzu, otavu. Hdž. Šlb. 41.

Mládzať, den Sauerteig einmachen. Slov.
Ssk. Vz Mlázeti.

Mladzivo = mlezivo. Slov. Ssk.

Mlaga, y, f. = mlaka. Slov. Vchř., Ssk.
Mlágnúť = udeřiti. Slov. Ssk.

Mlaha, y, f., les u Rožnova.

Mlach, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.. 123.

Mlajší, vz Mladý. Bž. 39.

Mlaka = močál, kaluž. Němc. IV, 416.,
Hol. 329., 371., Mkl. Etym. 198. Cf. Od-
vlaka. (Kat. 3148.). Žabu čo po samom zlate
vodiť budeš, predsa najde mláku. Phľd. III.
544. — M., ves u Písku a u Lomnice v Bu-
déjov. Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 305.,
Rk. Sl. — M.. = les u Helfenburka; Na
Mlakach, Ve Mlace, U Mlak = pozemky
v Písecku. BPr.

Mlakavosť, i, f. = kalužnatosi. Slov.
Bern.

Mlakavský les. Čechy L 208.

Mlakavý = kalužnatý. Slov. Bern.

Mlamol, u, m. Bž. 223.

Mlandravý = bez síly, bez energie, útlý,
aj o nektorých pokrmoch. Slov. Zátur. Pri
tej m vej vôli. Phľd. II. 345.

Mlas, a, m., os. jm., Pal. Rdh. I. 123.

Mlaskačka, das Schnalzen, Schmatzen.
Vz Šmigrust, Šmigačka. U Uher. Hrad,. Tč.
— M., die Schnalzerin, Schmatzerin. Šm.

Mlaskati. Výb. I. 1115 23., Mkl. Etym.
198. — abs. Vepř mlaští. Tristr. 120. Štěnci
potekú za ním (vlkem) mlaštiece. Alx. V.
1416. — kde. Raci mlaští pod kořeny.
Knrz. — čím: jazykem. Us.

Mlaskavka, y, f. = mlaskavá hláska.
Šrc. Ml. rus. jaz. II. 189. — M., sam. u Ja-
blunkowa.

Mlaskavý zvuk. Pdl., Wtr. Vz Maznavý.

Mlaskně. Písnička m. skočná. Nrd. Blld.
37.

Mlasknouti koho = plesknouti, udeřiti.
U Kr. Hr. Kšť.

Mlaskotačka, y, f. = die Schmatzerin.
Šm., Bern.

Mlaskotání, n., das Schmatzen. M. pri
jedění něch u teba v zvyku není. Glč. II.
193. Luďé m. nechcú poslúchati. Ib. II. 193.

Mlaščeti, vz List, filol. 1884. 457., Mlas-
kati.

Mlaštiti = udeřiti. Mor. — koho Tak
tě mlaštím! Vck. — koho čím: cepem. —
jak: po hubě. Šd.

Mlat, cf. Mlíti. Šf. III. 495., Bž. 31.,
Tok, Zátínek, S. N. V. 378.. Mlátek., Mkl.
Etym. 200. M., malleus. V MV. nepravá
glossa. Pa. Hádanka: 1. Štyry kúty. dva
vrzgúty, na prostředku pleskač. 2. Čtyři
strany, dvě brány, na prostředku cupy dupy.
Brt. Dt. 143., Km. 1886. 720. — M. = bití.
Dostaneš mlatu. Us. Ehr., Sd., Brt. Mtc.
1878. 37.

Mlatba, tritura, mlácení. BO., Bhm. 79.
Jaká mlaťba, taká plaťba. Brt. Vz Mlat.