1001

Bodaj mal zlú žeň i mlatbu, keď mňa pri-
pravil o svatbu. Koll. Zp. I. 321. — M_; =
co mláceno. Nestaraj sa, žena moja, už je
m. všetka doma. Ib. 310.

Mlatbiště, ě, n. = mlat, die Tenne. Srn.

Mlatcoň, ě, f.= mlatevna. Mor. Šd.

Mlatebna. Mlátieše i vějieše obilé na
m-bně. BO.

Mlatebné, ého, n., der Dreschlohn. Srn.

Mlatební, -ný. M-ný vóz, m-bné humno.
BO.

Mlatec. Št. K. š. 139., tribulator. Sv.
ruk. 321. M. mlátiti bude. BO. Uvalil si
(ukrojil si) zglomek chleba jak m. Mor. Sd.

— Půh. II. 76. — M. = drozd hnědý. Brm.
II. 2. 170.

Mlátek, der Schlägel, Fäustel. Bc, Hr.
38. — id., kleine Tenne. Na malém mlátku
také se mnoho vymlátí. Bž. exc.

Mlatévka, y, f., kleine Tenne, Scheuer.
U Ostrohu. Šd.

Mlatevna. Mor. Mtl., Tč., Sš. I. 44., Brt.,
Bkř.

Mlatevna. m., dle Bača = neohrabaný
chlap. Mor. Vck.

Mlatevně, ě, f., vz Mlat. Zlinsky.

Mlatibařina, y, m. = tlachal. Mor. Brt.

Mlátička, y, f. = mlátící stroj, Dresch-
maschine. Dch. Práce ve stodolách m-kou
dávno již odbyta. Us. Hk. M. ruční, žen-
tourová. Nár. list. 1883. č. 119.

Mlatidlo, a, n., vz Mláticí. Pk., NA. IV.
83. M. parní, Dampfdreschmaschine, f. Šp.
M. s bijáčky, Schlagleistendreschmaschine,
ruční s nýtky či nýtkové, Stiftenhanddresch-
maschine. Šp.

Mlatistroj, e, m. = mlatidlo. Pk.

Mlátiti. Cf. Mlíti. Šf. III. 501., Mkl.
Etym. 200., Mlácení. — abs. Ktož mlátí.
ZN. Mlať, dokud se mlátí; mluv, dokud po-
slouchají. Bž. exc. Najprv mlátia, potom
platia. Slov. Orl. IX. 247. — koho čím.
Holí ďábla mlátil. Vrch. — čím, kam kde.
Statně holí mlátil v záda zmetka. Vrch.
Mlátil sebou jako had v pářatech orla. Osv.
I. 87. M. holí okolo sebe. Dch. — co kdy
kde. V ten čas mlátievše na humně pšenici.
BO. — kam. Do sebe m-li. Us. Dch. —
co čím odkud. Polenem by moh z něho
maso m. (o tlustých). V Kunv. Mak. — co
komu kde. Len si mu povol, bude ti co
chvíla hrach na chrbte m. Phľd. VIL 122.

— jak. Mlatci pravili, že jsú m-li z osmi-
nácté měřice. Půh. II. 76. Mlátíja z míry,
z platu (dostávají buď desátou měřici nebo
denní mzdu). Mor. Brt. D. Mlátí z posled-
ního (z ostatnieho, slov.) také = brzo umře.
Us. M. ve čtyřech, ve čtvernici: Pes na
patře, shoď ho bratře. Dch. V pěti, v pa-
ternici: Buchty v peci, koláče na peci. Mřk.
Nebo: Půl páté kopy. Mor. M. ve dvojnici,
ve trojnici, v sesternici. Šd. Vz Mlatba. Žena
mlátí doma ve dvoje a on hraje v karty
v hospodě. Brt. P. II. 391. Mlátí (tluče) do
něho jako do žita. Us. Tkč. — se kudy =
špatnými cestami (jeti). Us. Tbz.

Mlatka, y, f. = mlácení. Jsem v mlatce
u paní Ruzálky. Slez. Šd. — M. = silnější
jedle. Slov. Némc. IV. 412,, Hdk. C. 380.

Mlatkati = mátati. Slov. Ssk.

Mlatko. Byl ustrojen na mlatko (lebce).
Us. u Solnice.

Mlátkonoš, e, m. = Mulciber. Koll. St.
871.

Mlatnavý, traberig. Ssk.

Mlátnička, y, f. = sládková. Slov. Bern.

Mlátník, a, m. = mlatec; sládek. Slov.
Bern.

Mlátný = malatný, schwach. Rk.

Mláto převrci, zkypřiti. Suk. Cf. o m.
Schd. I. 417., Mkl. Etym. 200.

Mlatotlask, nadávka. Dh. 127.

Mlátovina, y, f. = hmota mláta, die
Träbermasse. Šp.

Mlatoviště, ě, n. = násada mlatu. Hř.

39.

Mlátovitý, träberartig. Sm.

Mlatovna, y, f. = mlatevna. Rr. Sb. —
M., das Eisenhammerwerk. Hř.

Mlátovnica, e, f. = kořalka z mláta,
der Tr.iberbranntwein. U Uher. Hrad. Té.

Mlatový, Hammer-. M. kladivo. Pdl.

Mlatývka, y, f. = mlatévka. Mor. Sd.

Mlava, y, f. = řeka v Srbsku a krajina
při této řece. Šd.

Mlaz, u, m. = jeden střik mléka při do-
jení. List. fil. X. 329. — M. = mladý les.
BPr.

Mláza = mláze. Hdk. C. 380.

Miazga, y, f. - lýko. V Oravě na Slov.
Pokr. Pot. II. 259.

Mlazgač = mlaskač. Slov.

Mlazgačka, y, f. = slzské, oslzlé, ne-
chutné jídlo. Slez. a laš. Šd., Brt. D. 231. —
M = cesta rozmrzlá, rozbředlá, oslzlá, íá-
pačka, ťápanice; rozbředlé bláto. Slez. a
laš. Šd., Brt. D. 231.

Mlazgati = mlaskati. Slov. Bern.

Mlazgavý chléb = lepavý, brouskovitý.
Mor., laš. Brt. D. 231.

Mlazí. Byl jsem mlazí a již sem se »sta-
ral. Št. Kn. š. 29.

Mlází. Čch. Sl. 14., 32. — M. = soujem
všech sloupků a zelených letorostů na révě.
KP. V. 154.

Mlazice, Mlasitz, ves u Mělníka. Blk.
Kfsk. 1144., Rk. 81.

Mlázina. Pl. II. 51.

Mlaziti se. Opět se tam mlazí = sbírá
se nová bouřka. V Kunv. Msk.

Mlazov, a, m., Mlazow, ves u Klatov.
S. N. XI. 524., Rk. Sl.

Mlázovčí, n. = mlází. Řezníček. (Rgl.).

Mlazoví oprav v: mlázový.

Miázovice. Tk. IV. 734., Tk. Žk. 185.,
Blk. Kfsk. 537., 779., Sdl. Hr. I. 256., V.
363., Let. 62., Rk. Sl.

Mlažditi = deptati. Slov. Tč., Ntr. VI.
86.

Mlcati = mlsati. Ezp. 1249.

Mlčáčka, y, f. = les v Řetěcbově. Sk.

Mlčák, a, m., der Schweiger. Mor. Šd.
— M., os. jm. Šd.

Mlčanie = mlčení. Slov.

Mlčanka, y, f. = mlčení. M. nikoho ne-
pokouše. Bž. exc, Č. M. 77.

Mlčanlivosť = mlčenlivost. Slov. a mor.

Mlčanlivý = mlčenlivý. Slov. a mor.
Phľd. VIII. 249.



	1001

	Bodaj mal zlú žeň i mlatbu, keď mňa pri- pravil o svatbu. Koll. Zp. I. 321. — M_; = co mláceno. Nestaraj sa, žena moja, už je m. všetka doma. Ib. 310. Mlatbiště, ě, n. = mlat, die Tenne. Srn. Mlatcoň, ě, f.= mlatevna. Mor. Šd. Mlatebna. Mlátieše i vějieše obilé na m-bně. BO. Mlatebné, ého, n., der Dreschlohn. Srn. Mlatební, -ný. M-ný vóz, m-bné humno. BO. Mlatec. Št. K. š. 139., tribulator. Sv. ruk. 321. M. mlátiti bude. BO. Uvalil si (ukrojil si) zglomek chleba jak m. Mor. Sd. — Půh. II. 76. — M. = drozd hnědý. Brm. II. 2. 170. Mlátek, der Schlägel, Fäustel. Bc, Hr. 38. — id., kleine Tenne. Na malém mlátku také se mnoho vymlátí. Bž. exc. Mlatévka, y, f., kleine Tenne, Scheuer. U Ostrohu. Šd. Mlatevna. Mor. Mtl., Tč., Sš. I. 44., Brt., Bkř. Mlatevna. m., dle Bača = neohrabaný chlap. Mor. Vck. Mlatevně, ě, f., vz Mlat. Zlinsky. Mlatibařina, y, m. = tlachal. Mor. Brt. Mlátička, y, f. = mlátící stroj, Dresch- maschine. Dch. Práce ve stodolách m-kou dávno již odbyta. Us. Hk. M. ruční, žen- tourová. Nár. list. 1883. č. 119. Mlatidlo, a, n., vz Mláticí. Pk., NA. IV. 83. M. parní, Dampfdreschmaschine, f. Šp. M. s bijáčky, Schlagleistendreschmaschine, ruční s nýtky či nýtkové, Stiftenhanddresch- maschine. Šp. Mlatistroj, e, m. = mlatidlo. Pk. Mlátiti. Cf. Mlíti. Šf. III. 501., Mkl. Etym. 200., Mlácení. — abs. Ktož mlátí. ZN. Mlať, dokud se mlátí; mluv, dokud po- slouchají. Bž. exc. Najprv mlátia, potom platia. Slov. Orl. IX. 247. — koho čím. Holí ďábla mlátil. Vrch. — čím, kam kde. Statně holí mlátil v záda zmetka. Vrch. Mlátil sebou jako had v pářatech orla. Osv. I. 87. M. holí okolo sebe. Dch. — co kdy kde. V ten čas mlátievše na humně pšenici. BO. — kam. Do sebe m-li. Us. Dch. — co čím odkud. Polenem by moh z něho maso m. (o tlustých). V Kunv. Mak. — co komu kde. Len si mu povol, bude ti co chvíla hrach na chrbte m. Phľd. VIL 122. — jak. Mlatci pravili, že jsú m-li z osmi- nácté měřice. Půh. II. 76. Mlátíja z míry, z platu (dostávají buď desátou měřici nebo denní mzdu). Mor. Brt. D. Mlátí z posled- ního (z ostatnieho, slov.) také = brzo umře. Us. M. ve čtyřech, ve čtvernici: Pes na patře, shoď ho bratře. Dch. V pěti, v pa- ternici: Buchty v peci, koláče na peci. Mřk. Nebo: Půl páté kopy. Mor. M. ve dvojnici, ve trojnici, v sesternici. Šd. Vz Mlatba. Žena mlátí doma ve dvoje a on hraje v karty v hospodě. Brt. P. II. 391. Mlátí (tluče) do něho jako do žita. Us. Tkč. — se kudy = špatnými cestami (jeti). Us. Tbz. Mlatka, y, f. = mlácení. Jsem v mlatce u paní Ruzálky. Slez. Šd. — M. = silnější jedle. Slov. Némc. IV. 412,, Hdk. C. 380.	Mlatkati = mátati. Slov. Ssk. Mlatko. Byl ustrojen na mlatko (lebce). Us. u Solnice. Mlátkonoš, e, m. = Mulciber. Koll. St. 871. Mlatnavý, traberig. Ssk. Mlátnička, y, f. = sládková. Slov. Bern. Mlátník, a, m. = mlatec; sládek. Slov. Bern. Mlátný = malatný, schwach. Rk. Mláto převrci, zkypřiti. Suk. Cf. o m. Schd. I. 417., Mkl. Etym. 200. Mlatotlask, nadávka. Dh. 127. Mlátovina, y, f. = hmota mláta, die Träbermasse. Šp. Mlatoviště, ě, n. = násada mlatu. Hř. 39. Mlátovitý, träberartig. Sm. Mlatovna, y, f. = mlatevna. Rr. Sb. — M., das Eisenhammerwerk. Hř. Mlátovnica, e, f. = kořalka z mláta, der Tr.iberbranntwein. U Uher. Hrad. Té. Mlatový, Hammer-. M. kladivo. Pdl. Mlatývka, y, f. = mlatévka. Mor. Sd. Mlava, y, f. = řeka v Srbsku a krajina při této řece. Šd. Mlaz, u, m. = jeden střik mléka při do- jení. List. fil. X. 329. — M. = mladý les. BPr. Mláza = mláze. Hdk. C. 380. Miazga, y, f. - lýko. V Oravě na Slov. Pokr. Pot. II. 259. Mlazgač = mlaskač. Slov. Mlazgačka, y, f. = slzské, oslzlé, ne- chutné jídlo. Slez. a laš. Šd., Brt. D. 231. — M = cesta rozmrzlá, rozbředlá, oslzlá, íá- pačka, ťápanice; rozbředlé bláto. Slez. a laš. Šd., Brt. D. 231. Mlazgati = mlaskati. Slov. Bern. Mlazgavý chléb = lepavý, brouskovitý. Mor., laš. Brt. D. 231. Mlazí. Byl jsem mlazí a již sem se »sta- ral. Št. Kn. š. 29. Mlází. Čch. Sl. 14., 32. — M. = soujem všech sloupků a zelených letorostů na révě. KP. V. 154. Mlazice, Mlasitz, ves u Mělníka. Blk. Kfsk. 1144., Rk. 81. Mlázina. Pl. II. 51. Mlaziti se. Opět se tam mlazí = sbírá se nová bouřka. V Kunv. Msk. Mlazov, a, m., Mlazow, ves u Klatov. S. N. XI. 524., Rk. Sl. Mlázovčí, n. = mlází. Řezníček. (Rgl.). Mlazoví oprav v: mlázový. Miázovice. Tk. IV. 734., Tk. Žk. 185., Blk. Kfsk. 537., 779., Sdl. Hr. I. 256., V. 363., Let. 62., Rk. Sl. Mlažditi = deptati. Slov. Tč., Ntr. VI. 86. Mlcati = mlsati. Ezp. 1249. Mlčáčka, y, f. = les v Řetěcbově. Sk. Mlčák, a, m., der Schweiger. Mor. Šd. — M., os. jm. Šd. Mlčanie = mlčení. Slov. Mlčanka, y, f. = mlčení. M. nikoho ne- pokouše. Bž. exc, Č. M. 77. Mlčanlivosť = mlčenlivost. Slov. a mor. Mlčanlivý = mlčenlivý. Slov. a mor. Phľd. VIII. 249.