1003

Mléčnatina, y, f., der Chylus. Rk., Loos.

Mléčnatosť, i, f., Milchigkeit, f. Šm.

Mléčné, die Milchsteuer. Arch. VIII. 613.

Mléčnice, die Milchhalle. Dch. — M.
v bot. Cf. Schd. IL 653., Mllr. 81. — M. =
mléčná dráha. Vz Mléčný. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Mléčnina, y, f.,die Emulsion. M. mastná,
die Fettemulsion. Šp.

Mléčnocukrový, Milchzucker-. Šm.

Mléčnokyselý. M. kvašení, Milchsäuren-
gährung. Nz.

Mléčný. M. dráha. Vz Schd. I. 214., Stč.
Zem. 148., Rk. Sl. M. kyseliny, Rm. I. 459.,
cukr. Ib. I. 572.

Mledivo, a, n. = mlezivo. Slez. Sd.

Mlejn, vz Mlýn.

Mlejnek, nka, m., os. jm. — M. Jan,
1615. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 42.

Mléko. Bž. 23. V MV. nepravá glossa.
Pa. Cf. Šrc. 152., 270., Kram. Slov., Hospo-
dářské noviny. 1864. č. 20. a 21., Slov.
zdRav., Čs. lk., Rm. II. 412., Mkl. Etym.
187., Rk. Sl. Stran odvození vz Jagić.
Arch. XI. 308. Sotva z german., jak Mkl.
myslí. M. sbírané, husté, ustálé, dojené. Us.
Rgl. Náhražky mléka mateřské!.o. Vz Slov.
zdrav, M. jako kvas (husté), Us. Dbv., kon-
densované či stužené. S. N. XI. 524. Ne-
pravidelnosti co do množství mléka (rodi-
ček) ; přílišné odměšování mléka; nadbytek
mléka; úchylky ve množství a jakosti m-ka;
stálé odtékání mléka, galaktorrhoea; mléko
úplně schází, agalactia totalis; nedostatek
mléka prvotní neb druhotní: m. má málo
kuliček mléčných; příliš mnoho mléčných
kuliček v mléce. Vz Křž. Por. 453.-455.
Užitek z mléka. Šp. Žlázy m. vypuzujíci;
léčení mlékem, Milchkur, f.; zkouška, zkou-
šení mléka. Nz. lk. Kráva najednou mléka
urazila (uménila). U Sadské a j. Kšť. Ten
materské m. sotva ztrávil, už chce mudro-
vati. Exc. Na mléko děvče přivésti, připra-
viti = obtěžkati. Us. Kšť., Vck. Budeme
hledět, aby bylo dítě na jednom mléce (aby
bylo krmeno mlékem od též krávy). Us.
Vk. Nedobré jest víno deťom, lepšia jest
im kaša s mliekom. Ht. Sl. ml. 226. Keď
mlieko zmútiť sa nedá, vynes zbelku na
krížne cesty, hned zmúti sa na maslo. Slov.
Dbš. Obyč. 60. Do mléka se má chléb dro-
biti, ne krájeti, jinak by krávy nedojily. Mus.
1853. 482. Po marjánce, dává-li se kravám,
bývá mléko pěkně žluté. Mus. Aby krávy
mnoho dojily, dávají jim vodu se svaře-
ného slezu. Mus. Ztratí-li kráva m., dávají
jí do žrádla libeček, vratič, petružel. Mus.
O jiných pověrách mléka se týkajících vz
Mus. 1855. 179. Nechráněné m. i psi ločí;
Na přikryté m. kočky nochodí. Bž. exc.
Máte-li m.? Ja, máme, ale ptačí (Rybí =
nemáme). Val. Vck. Zdá se mu do dna
v mléce tápati. Smil. K čemu chodiť k sou-
sedu pro mléko, když ti doma krávy dojí!
Němc. Prečo sa mlieko cedieva? Proto, že
sa nemôže umyť. Slov. Rr. MBš. Vz Čep-
kový, Dojeni, Dojivo, Kéška, Kýška, Ku-
řástva, Náběl, Mlezivo, SbÍRaný, Sedlesko,
Sedlý, Zdojky. Staroušek s hlavou jako m.
Us. Cf. Schd. I. 411. — M. Obilné zrno,

když v zemi vpadne, jako umře a v kakés
m. obrátí se. Št. Kn. š. 28. O rostlinném m.
vz Schd. II. 163. — M- sirné, magisterium
sulphuris, síra rozředěná vodou, S. N. V.
28., Šfk. Poč. 112., vápenné. Šfk. Poč. 254.,
Schd. I. 324., 332., KP. IV. 601., 374. —
M. hadí, vlčí. Mllr. 15.

Mlékobílý. M. pěna, Čch. Sl. 69., záře
(mléčné dráhy). Stč. Zem. 152.

Mlékobrádek, dka, m. = mladík, jemuž
ještě mléko po bradě teče, junger Lecker.
Us. Knrz., Dch.

Mlékodárný, milchspendend. Zl. klasy.

Mlékojed, a, m. = mlékojedce. Lpř., Sbtk.

Mlékojedce, e, m. = mlékojed, der Milch-
esser. Šf. Strž. í. 310.

Mlékojedy, dle Dolany, Mlikojed, ves
u Litoměřic a Kostelce n. Lab. Blk. Kfsk.
1116., 1117., Rk. Sl.

Mlékoseda, y, f., plumbago, die Blei-
wurz, rostl. M. europska, p. europaea. Rstp.
1238., Mllr. 81.

Mlékosedovitý. M. rostliny, plumbagi-
neae. Vz Rstp. 1237.

Mlékosos, u, m., der Milchsauger (šesti-
nedělkám). Rk,

Mlékosrby, dle Dolany, Mlikosrb, ves
u Chlumce v Jičín. Arch. II. 60., Sdl. Hr.
V. 363., Rk. Sl.

Mlékossavec, vce, m., der Milchsauger.
Lpř.

Mlékossavý, milchsaugend. Lpř.

Mlékotař, e, m. = mlékosos. Šm.

Mlékotok, vz Slov. zdrav.

Mlékotoký, milchfliessend. Šm.

Mlékovice, Mlikowitz, ves u Neveklova
a u Kouřimě. Arch. V. 572., Rk. Sl.

Mlékovod, ductus lactiťerus. S. N. XI.
383.. Schd. II. 361., Nz. lk.

Mlékovodný, milchführend, lactifer. Nz.
lk-

Mlékový. M. koule lampy, Šml., křen
(omáčka), Dch., boubele, Milchdrüsen, tě-
lisko, -kügelchen. Nz. lk. M. květ, flor. ver-
basci. U Nách. Gth. Cf. Mazání (dod.).

Mlendravý = útlý, zart, schwächlich.
Slov. Loos.

Mlenisko, a, n., sam. u Bogumina.

Mlesknouti do ruky = tlesknouti. U N.
Kdyně. Rgl.

Mletí pojednou, die Tiefmüllerei. Šp.

Mletiar, a, m., der Mehlgast. Slov. Ssk.

Mletivo, a, n. = co se mele, das Mahl-
getreide. Slov. Dbš. Phľd. III. 463.

Mleza, cf. List. fil. X. 330.

Mlezavý = šoukavý, zdlouhavý. M. do
práce. V Podluží. Brt. L. N. II. 67. Cf.
Mlezavý.

Mleziva, cf. Mledzivo, Kuřástva, Zdojka,
Mléko, Mkl. Etym. 188. M. = mléko před
otelením a první mléko (žluté) po otelení
krávy. Bž. 72., Psčk., Vck., Kš., Rjšk., Brt.,
Křž. Por. 93., Slov. zdrav., List. fil. X. 330.
— M. Táhne se jako m. (o zdlouhavci). Cf.
Mlezavý, Brt. D. 231.

Mleživec, vce, m. = nadávka dětská.
Slov. Rr. Sb.

Mlgati = mlzati. Mor. Šd., Vhl.

Mlgoň, ě, m. = dítě odrostlejší, které
chce ještě býti kojeno. Mor. Brt. D.