Předchozí (1002)  Strana:1003  Další (1004) |
|
|||
1003
|
|||
|
|||
Mléčnatina, y, f., der Chylus. Rk., Loos.
Mléčnatosť, i, f., Milchigkeit, f. Šm.
Mléčné, die Milchsteuer. Arch. VIII. 613.
Mléčnice, die Milchhalle. Dch. — M.
v bot. Cf. Schd. IL 653., Mllr. 81. — M. = mléčná dráha. Vz Mléčný. V MV. nepravá glossa. Pa. Mléčnina, y, f.,die Emulsion. M. mastná,
die Fettemulsion. Šp. Mléčnocukrový, Milchzucker-. Šm.
Mléčnokyselý. M. kvašení, Milchsäuren-
gährung. Nz. Mléčný. M. dráha. Vz Schd. I. 214., Stč.
Zem. 148., Rk. Sl. M. kyseliny, Rm. I. 459., cukr. Ib. I. 572. Mledivo, a, n. = mlezivo. Slez. Sd.
Mlejn, vz Mlýn.
Mlejnek, nka, m., os. jm. — M. Jan,
1615. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 42. Mléko. Bž. 23. V MV. nepravá glossa.
Pa. Cf. Šrc. 152., 270., Kram. Slov., Hospo- dářské noviny. 1864. č. 20. a 21., Slov. zdRav., Čs. lk., Rm. II. 412., Mkl. Etym. 187., Rk. Sl. Stran odvození vz Jagić. Arch. XI. 308. Sotva z german., jak Mkl. myslí. M. sbírané, husté, ustálé, dojené. Us. Rgl. Náhražky mléka mateřské!.o. Vz Slov. zdrav, M. jako kvas (husté), Us. Dbv., kon- densované či stužené. S. N. XI. 524. Ne- pravidelnosti co do množství mléka (rodi- ček) ; přílišné odměšování mléka; nadbytek mléka; úchylky ve množství a jakosti m-ka; stálé odtékání mléka, galaktorrhoea; mléko úplně schází, agalactia totalis; nedostatek mléka prvotní neb druhotní: m. má málo kuliček mléčných; příliš mnoho mléčných kuliček v mléce. Vz Křž. Por. 453.-455. Užitek z mléka. Šp. Žlázy m. vypuzujíci; léčení mlékem, Milchkur, f.; zkouška, zkou- šení mléka. Nz. lk. Kráva najednou mléka urazila (uménila). U Sadské a j. Kšť. Ten materské m. sotva ztrávil, už chce mudro- vati. Exc. Na mléko děvče přivésti, připra- viti = obtěžkati. Us. Kšť., Vck. Budeme hledět, aby bylo dítě na jednom mléce (aby bylo krmeno mlékem od též krávy). Us. Vk. Nedobré jest víno deťom, lepšia jest im kaša s mliekom. Ht. Sl. ml. 226. Keď mlieko zmútiť sa nedá, vynes zbelku na krížne cesty, hned zmúti sa na maslo. Slov. Dbš. Obyč. 60. Do mléka se má chléb dro- biti, ne krájeti, jinak by krávy nedojily. Mus. 1853. 482. Po marjánce, dává-li se kravám, bývá mléko pěkně žluté. Mus. Aby krávy mnoho dojily, dávají jim vodu se svaře- ného slezu. Mus. Ztratí-li kráva m., dávají jí do žrádla libeček, vratič, petružel. Mus. O jiných pověrách mléka se týkajících vz Mus. 1855. 179. Nechráněné m. i psi ločí; Na přikryté m. kočky nochodí. Bž. exc. Máte-li m.? Ja, máme, ale ptačí (Rybí = nemáme). Val. Vck. Zdá se mu do dna v mléce tápati. Smil. K čemu chodiť k sou- sedu pro mléko, když ti doma krávy dojí! Němc. Prečo sa mlieko cedieva? Proto, že sa nemôže umyť. Slov. Rr. MBš. Vz Čep- kový, Dojeni, Dojivo, Kéška, Kýška, Ku- řástva, Náběl, Mlezivo, SbÍRaný, Sedlesko, Sedlý, Zdojky. Staroušek s hlavou jako m. Us. Cf. Schd. I. 411. — M. Obilné zrno, |
když v zemi vpadne, jako umře a v kakés
m. obrátí se. Št. Kn. š. 28. O rostlinném m. vz Schd. II. 163. — M- sirné, magisterium sulphuris, síra rozředěná vodou, S. N. V. 28., Šfk. Poč. 112., vápenné. Šfk. Poč. 254., Schd. I. 324., 332., KP. IV. 601., 374. — M. hadí, vlčí. Mllr. 15. Mlékobílý. M. pěna, Čch. Sl. 69., záře
(mléčné dráhy). Stč. Zem. 152. Mlékobrádek, dka, m. = mladík, jemuž
ještě mléko po bradě teče, junger Lecker. Us. Knrz., Dch. Mlékodárný, milchspendend. Zl. klasy.
Mlékojed, a, m. = mlékojedce. Lpř., Sbtk.
Mlékojedce, e, m. = mlékojed, der Milch-
esser. Šf. Strž. í. 310. Mlékojedy, dle Dolany, Mlikojed, ves
u Litoměřic a Kostelce n. Lab. Blk. Kfsk. 1116., 1117., Rk. Sl. Mlékoseda, y, f., plumbago, die Blei-
wurz, rostl. M. europska, p. europaea. Rstp. 1238., Mllr. 81. Mlékosedovitý. M. rostliny, plumbagi-
neae. Vz Rstp. 1237. Mlékosos, u, m., der Milchsauger (šesti-
nedělkám). Rk, Mlékosrby, dle Dolany, Mlikosrb, ves
u Chlumce v Jičín. Arch. II. 60., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl. Mlékossavec, vce, m., der Milchsauger.
Lpř. Mlékossavý, milchsaugend. Lpř.
Mlékotař, e, m. = mlékosos. Šm.
Mlékotok, vz Slov. zdrav.
Mlékotoký, milchfliessend. Šm.
Mlékovice, Mlikowitz, ves u Neveklova
a u Kouřimě. Arch. V. 572., Rk. Sl. Mlékovod, ductus lactiťerus. S. N. XI.
383.. Schd. II. 361., Nz. lk. Mlékovodný, milchführend, lactifer. Nz.
lk- Mlékový. M. koule lampy, Šml., křen
(omáčka), Dch., boubele, Milchdrüsen, tě- lisko, -kügelchen. Nz. lk. M. květ, flor. ver- basci. U Nách. Gth. Cf. Mazání (dod.). Mlendravý = útlý, zart, schwächlich.
Slov. Loos. Mlenisko, a, n., sam. u Bogumina.
Mlesknouti do ruky = tlesknouti. U N.
Kdyně. Rgl. Mletí pojednou, die Tiefmüllerei. Šp.
Mletiar, a, m., der Mehlgast. Slov. Ssk.
Mletivo, a, n. = co se mele, das Mahl-
getreide. Slov. Dbš. Phľd. III. 463. Mleza, cf. List. fil. X. 330.
Mlezavý = šoukavý, zdlouhavý. M. do
práce. V Podluží. Brt. L. N. II. 67. Cf. Mlezavý. Mleziva, cf. Mledzivo, Kuřástva, Zdojka,
Mléko, Mkl. Etym. 188. M. = mléko před otelením a první mléko (žluté) po otelení krávy. Bž. 72., Psčk., Vck., Kš., Rjšk., Brt., Křž. Por. 93., Slov. zdrav., List. fil. X. 330. — M. Táhne se jako m. (o zdlouhavci). Cf. Mlezavý, Brt. D. 231. Mleživec, vce, m. = nadávka dětská.
Slov. Rr. Sb. Mlgati = mlzati. Mor. Šd., Vhl.
Mlgoň, ě, m. = dítě odrostlejší, které
chce ještě býti kojeno. Mor. Brt. D. |
||
|
|||
Předchozí (1002)  Strana:1003  Další (1004) |