1004

Mlha. Bž. 32., 43. M., nebula, Ž. wit.
146. 16., caligo, ib. 17. 10. Cf. Schd. I. 170.,
Stč. Z em. 621., Kram. Slov., Mkl. Etym.
209. Snů m. Čch. Bs. 88. Suchá m., der
Höhenrauch. NA. V. 384. M. rozejde se,
když bude zahnána paprslky slunečnými.
BO. — M. denní, hemeralopia, noční, ny-
ctalopia (nemoc oční). Schb. Vz Slov. zdrav.
— M. — mlýn u Telče.

Mlhatý, nebelreich. Dch.

Mlhaviště, ě, n. = mlhavé místo. Posel
z Budče 1884. 194.

Mlhavosť, i, f., die Nebeligkeit. Dk.
Poet. 162.

Mlhavý. M. přelud, Vrch. Myth. I. 219.,
pojem (undeutlich, unklar), Mus. 1880. 431.,
obrysy, Šml. 1. 87., šero dávnověkosti, Šml.,
dálka, Posp., podoba. Lpř. Vz Mlhový.

Mlhnouti, cf. List. fil. X. 330.

Mlhodechý, nebelhauchend. Kká. Td.
176.

Mlhohvězda, y, f., Nebelstern, m. Pl.
l. 107.

Mlhomrak, u m., Nebelwolke, f. Pl. I.
310.

Mlhoobraz, u, m. Kajeta jako m. v dálce
se šediví. Pl. II. 416.

Mlhoříše, e, f., das Nebelreich, der Ha-
des. Orfea jsi doháněla k bránám m-še. Pl.
1. 157.

Mlhostříbro, a, n., das Silber wie im
Nebel glänzend. Pl.

Mlhošeří, n., das Nebeldunkel. Pl. I. 35.

Mlhotkaný; -án, a, o, aus Nebel ge-
woben. M. roucho. Dk., Vrch.

Mlhotvorný, nebelerzeugend. M. přístroj.
KP. V. 127.

Mlhovatosť, i, f., die Nebeligkeit. Šm.

Mlhovina. Cf. Stč. Zem. 148., MS. 296.,
Schd. I. 257., 258. M. planetarní. S. N. V.
389.

Mlhovitý. M. hvězda, lesk, vlasatice,
světlo, Stč. Zem. 118., 156., 157., 249., ideal.
Vlč., háv, Vrch., obraz, Dk., den. Tbz.

Mlhový. M. duha, Vrch., tma, Kká.,
čepice, Posp., světlo, vrstvy. Stč. Zem, 153.,
629.

Mlhozmat, u, m. = chaos. Pl. 1. 165.

Mliazga, mliadzga, y, f. = miazga, mizga,
míza. Slov. Hdž. 193., Loos.

Mliazgatý = mízatý. Slov. Loos.

Mliazgotok = mízotok. Slov. Loos.

Mliazgový = mízový. Slov. Loos.

Mliaždiť, il, ěn, ění, quetschen. Toto
mlatidlo zrno nemliaždi. N. Hlsk. IV. 273.

Mlíč = míč. Us Rgl.

Mlíčačka, y, f., ein Milchmaul. U Olom.
Sd.

Mlíčák, a, m., der Milchner. — M. =
mlékař. U Olom. Sd.

Mlíčařka, y, f. = mlékaŕka. U Olom.
Sd.

Mlíčarňa, ě, f. = mlékárna, Milchkam-
mer, f. Laš. Tč.

Mlíček, čka, m., mlýn u Hodonína.

Mlíčeň, čně, f. = čepička jako punčocha
vzadu se střapečkem. Mor. Kmk. II. 95.

Mlíčínek, nku, m., vz Mlíček.

Mlíčiti = dojiti. Slez. Krava, kěro mnoho
ryči, malo mliči. VSlz. I. 221.

Mlíčňák, a, m. = malý hoch. Mor. Hrb.

Mlíčník, a, m., vz Mléčník.

Mlíčný, vz Mléčný. Us. Dch., Tč.

Mlíčorka, y, f. = mlíkařka. Laš. Tč.

Mlíčovice, dle Budějovice, Millesehitz,
ves u Vranova na Mor.

Mlieč, e, m. = rybí samec. Slov. Němc.
IV. 422. — M. houba, vz Mléč, Kochlatý.
Němc. IV. 410., Sl. ps. 241.

Mliečivka, vz Mléčivka. Loos.

Mliečnatina = mlěčnatina. Slov. Loos.

Mliečnica, e, f. = mlíčnice. Slov. Phľd.
III. 3. 294.

Mliečnik, u, m., das Milchgefäss; der
Milchzahn. Slov. Loos.

Mliečnosť, i, f., die Milchigkeit; der
Milchsaft. Slov. Loos.

Mlíkáč, e, m. = mlíčná ryba (samec).
Us Rgl.

Mlíkojedy, vz Mlékojedy.

Mlíkoměr, u, m., vz Mlékoměr.

Mlíkosrby, vz Mlékosrby.

Mlíkovice, dle Budějovice, vz Mléko-
vice. Blk. Kfsk. 155., Rk. Sl.

Mlíti. Bž. 184, Šf. III. 495., 501., List.
fil 1883. 138., Mkl. Etym. 186. Mleti molere
aus melti, l se přesmyklo a e se dloužilo
v é. Mkl. aL. 2. — abs. Chléb mlen bude.
Pror. 11. a. Aby mohlo mleno býti. Výb.

II. 175. Tak to nemele = nejde. Brt. D.
231. Koza mele, ovca múku seje. Sš. P.
742. Chce dříve m., než nasypal. Sk. Mel,
dokud vodu máš, schmiede das Eisen, so
lange es heiss ist. Us. — koho. Zima ho
mele (drobí). Us. Sd. — čím (kam). Koza
mele ocasem. Us. Brt. A to tele hlavú mele.
Sš. P. 622. Odepsala stará baba penzlíkem,
že prý do nich (do zubů) tuze melú jazy-
kem. Ib. 612. — nač. Mel už na chléb
bílý, mináříku! Brt. P. 80. — jak dlouho.
Mlel hodně dlouho (byl ve vězení). Ve
výcn. Čech. Kšť., Hspd. — kde (jak). Me-
lete pšenici, ječmen a oves na jednom slo-
žení (mluvíte páté přes deváté). U Rychn.
Slad sse mele ve mlýně v (na) hrubší mouku.
Anth. II. 419. — se. Vz M. abs. Vločky
(Schneeflocken) se melou (treiben wirr her-
um). Dch. Kde se mele, tam se práší. Dch.
Buď si voda kalná, jen když se mele. Bž.
exc, Lpř. Ať se mele (melou), jak chce
(chtějí), co je nám po tom? Us. Na Hané.
Wrch. Jak se ten svět mele, tak se mele.
Brt D. 231.

Mlivo, ef. Mkl. Etym. 186.
Mlízek, zka, m. Ten člověk je jako m.
(špatný, seschlý). V Kunv. Msk.
Mližkovský, ého, m., dvůr u Veltrus.
Mlkavý = prázdný? M. klas. Slov. Phľd.

III. 451.

Mlklý, cf. Mkl. Etym. 187. Odpovědě
nízkým a mlklým hlasem. Troj., Výb. II.
136.

Mlknouti. Mkl. Etym. 187.

Mlkot, u, m. = mlčení. Tíž zvládla sieňou,
m. tupý, že mušky prelet by si čul. Slov.
Phl'd. VI. 256.

Mlkvota, y, f. = zamlklost. Slov. K.
Nov. 1888. 52.

Mlkvý, vz .Vkl. Etym. 187. M. zrno.
Hdž. Šlb. 30.