1005

Miň, fulgur. V MV. nepravá glossa. Pa.

Minář, e, m. = mlýnář. V Plzeň., v Plas-
sku. Prk.

Mlnářík, u, m., Minařik, mlýn u Blatné.
— M. = holub světlé barvy. U N. Kdyně.

Kgl.

Mlneska, y, f., der Kompass, die Draht-
nadel. Šm.

Mlněti, ěl, ění, elektrisch werden. Dám-li
železný hřebík do vody a nechám-li ho, aby
rezivěl, bude m. Kv. 1870. 315.

Mlnný = elektrický. M. proud. Kodym,
Kv. 1870. 316.

Mino, a, n. = elektřina. Kodym. Vz
Mluno.

Mlnoplodný, Elektricität erzeugend. M.
přístroj. Kv. 1870. 317.

Mlnoplozí, n. = co plodí mlno. Kv. 1870.
315.

Mlnověda, y, f., die Lehre von der
Elektricität. Kv. 1870. 326.

Mlnozpytec, tce. m , der Forscher im
Gebiete der Elektricität. Kv. 1870. 316.

Mlnozpytný. M. nástroj. Kv. 1870. 316.

Mlocok, cku, m. = teleci pupek. Slov.
Rr. Sb.

Mločík, a, m. M. brejlový, salamandrina
perspicillata, der Brillensalamander. Brm.

III. 2. 95.-96.

Mlodyněc, ňca, m. = mládenec, ženich.
Laš. Tč.

Mlok jeskynní, proteus anguineus, Dch.,
mexický, Kv. 1869. 142., obrovský, crypto-
brachus japonicus, S. N. V. 963. b., úhoří
(úhořík), amphiuma, vz Ott. II. 199., příčno-
zuby, amblystoma, Ott. II. 86., šupinatý,
lepidosiren paradoxa. S. N. XI. 498., Schd.
II. 132., 489., podélnozubý, mezoodon, der
Längenzähnler, černý, der Mohrensalaman-
der, pulcovitý, s. ichtyoideus, Fischmolch,
pulcovitý, krytožábrý, cryptobranchiator,
Fischling, žabernatý, s. phanerobrahchiatus,
der Kiemenfischling. Brm. III. 2. 77., 78.,
82., 103., 105., 111. Cf. Kram. Slov.

Mlokovitý, molch-, salamanderartig. M.
obojživelník, ryba. S. N. V. 963., XI. 524.,
NA. V. 623.

Mlokyta, y, f., die Bachweide. Laš. Tč.

Mlouska, y, f. = míza. U Zábřehu.
Kčk.

Mlovina, vz Mlov.

Mloviti = mluviti. Mlovil jest Hospodin
k Mojžiešovi. Ev. olom. 124.

Mls. List. fil. X. 328. Byloť mu pravým
mlsem, když .. . Vlč.

Mlsá, y, f. = jm. kozy. Hrts.

Mlsal, a, mlsala, y, m. = mlsač. Us.
Šd.

Mlsanina, y, f., das Naschwerk. Phl'd.

IV. 295.

Mlsati, aind. marí, mršati, berühren. Mkl.
aL. 262., List. fil. X. 328., Mkl. Etym. 187.

Mlsavý. Nikdy nebuď m., abys nebyl
churavý. Sb. uč.

Mlshuba, y, m. = mlsoun. Us. Msk.

Mlsná, y, f., sam. u Lišova.

Mlsnica, e, f. = mlsná, die Näscherin.
Slov. Bern., Zbr. Báj. 5.

Mlsnotina, y, f. = pamlsek. U N. Kdyně.
Rgl.

Mlsný, vz Kvárný, Paškrtný, Kvárník.
Mlsný ho honí = chtěl by rád mlsati. U Olom
Sd.

Mlsoň, ě, m. = mlsoun. Brt. D. 143.

Mlsotný = mlsný- M. páni kupují draho
indické hnízda. Sokl. I. 380.

Mlsounka, y, f. = mlsačka, mlsnice. Us.

Mlsout, a, m. = mlsoň. Us. Ehr., Kšť.,
Kos., Dvd.

Mlť, i, f. = prázdná sláma. U Studence
v Chotěboř. Neud.

Mluna, y, f. = mluno. Tyl, Kv. 1842.

Mluniti, il, ěn, ění. Budě pekná chvíla,
lebo sa mluní. Slov. Němc. IV. 441.

Mlunný. Jest i mlunná či světlo vydá-
vající ryba, milvus milvago. Koll. St. 549.

Mlunochov, u, m., der Elektrophor. Šm.

Mlunoléčebný, elektrochemisch. Šm.,
Rk., Loos.

Mlunovodní, hydroelektrisch. Šm., Rk.,
Loos

Mlunový. M. mračno. NA. V. 368.

Mluskati, mlusknút = pohlavkovati, ohr-
feigen, u Místka, Škd., tlouci. Vz Mlask-
nouti. Cigán Vajda chipál kýšku, cigánka
ho mlusk po pysku. Brt. Km. 1886. 636.

Mluv, u, m., vz Mluva. Ztratil nadobro
mluv. Šml.

Mluva, vz Mkl. Etym. 187. M. bohoslu-
žebná, Hnoj. 6., spisovná, Schriftsprache,
básnická, Us. Pdi., charakteristická, případná,
přesvědčivá, vnitřní pravdou oživená, Mus.
1880. 271., ušlechtilá, vybroušená, uhlazená,
Us., posunky, očima, Dk. P. 93., stilisovaná,
Dk. Aesth. 243., očí, Dk., Kká., rukou, Dk.,
lidu či obecná, Nz., dětská, vz Brt. Dt. 17.
Ohňová m. Ž. wit. 118. 140. Mluva členitá,
obrazná. Jg Slnosť. 62., 79. Ryzosť, lahoda
mluvy. Mus. 1880. 271. Stupeň mluvy: cito-
slovný (interjektionalní, pathognomický),
zvukodobný (onomatopoeický), přemítací
(reflexivní). Dk. P. 93. Pakli jest prodala
muže mající (vdaná) a ve dsky vložila, do-
kudž jest, muž živ, nemá o tom mluvy. Půh.
II. 328. Bujný oř jest mluva naše atd. Č.
Rž. XCII. O tom by mohla m. býti. Krist.
M. ptačí. Vz Brt. v Km. 1886. 358. a násl.
O básnické m. vz v Vor. P. 11., o ryzosti
mluvy v Vor. St. 16., o její určitosti ib. 20.
O původu a vývoji mluvy vz List. fil. I.
4. n. — M., der Dialekt, die Mundart. M.
toskanská. Mour. Cvič. kn. 6.

Mluvač, e, m. = mluvič, řečník. Slov.
Bern.

Mluvce. Buoh pravdy m. jest. Hus I. 36.

Mluvčí, loquens. Ev. olom. 325.

Mluvebný, sprechbar. Dk. Aesth. 243.

Mluvení, eloquium. Ž. wit. 17. 31. M. po-
spolité (konversace). Us. Pdl. Krátké a múdré
m. nepřicházá k pohanění. Tč. Jestli žádáš
m-ním svým jiným býti milým, mluv zřídka,
moudře a málo v příležité chvíli; K pěk-
nému m. pridaj i činění. Glč. I. 318., II.
104. Pod m-ním lestivým. Alx. K poslou-
chání budiž prvý a ke mluvení poslední.
Exc. Proto sv. Kateřina m. (řeč) neztratila
(když jí jazyk vyřízly). Pass. mus. 350.

Mluvený; -en, a, o. M. věc, Pč. 11., řeč
(opak: zpívaná). Us.