Předchozí (1007)  Strana:1008  Další (1009) |
|
|||
1008
|
|||
|
|||
8dl. Hr. 1. 32., 39., nebeský (který ma hlavné
jen dešťovou vodu), Prm. IV. 271., cukerní (prístroj v cukrovaru), Us., mačkací či dej- lovy k odstraňování trusek z litiny, die Zängmaschiene, Včř. I. 5., KP. V. 176., amal- gamovací, NA. IV. 171., přední, die Vor- schieuder, Šp., na čištění obilí, na barvy, Dch., na škrob, Zpr. arch. VIII. 88., pu- chovný, NA. IV. 159., na rudu, Arch. VIII. 18tí., o šesti kolách, Půh. II. 280., 301., o více kolách. Žer. Záp. II. 128. Cf. o m. Schd. I. 64., Kram, Slov., Sdl. Hr. I. 16., 32., 186. O m. římských vz Vlšk. 502. M. samo- tižný. Sdl. Hr. 11. 124. M. platnýřský = brusírna, Schleifmühle. 1555. Přijel s troškou do mlýna (o tom, kdo skáče do řeči). U Tře- bonína. Oiv. Míti ve mlýně (míti spěch). U Jižné. Vrů. K tichému mlýnku palce (ru- kou) sestavil. Čch. St. 67. M. se škrtí (jde-li na prázdno). Us. Hk. M. nahnati, ins Kreuz ziehen. Šp. Lítá kolem mlýna (má běkavku). Val. Vck. Přijíti na mlýnek (do vyšetřo- vání). Us. Šg. Dostal se ženské na mlýn (do ženskýcn pomluv). Jrs. Darebné sú pusté mlýny pod suchým rybníkom. Glč. I. 114. M. a senk sú čertova škola. Slov. Orl. IX. 247. Každý púštá na svůj m. (vodu). Slez. Šd. Voda šumí a mlýny melí. Bž. exc. Mlýny boží melou zdlouha, ale zdrobna. Us. Kát. Kdy padá voda na m. ? Když prší. Brt. Mluva mlynu: M. svádí mlynáře k nepocti- vosti hlanolem: ber ber ber ber, ber ber ber ber! Brt. Dt. 75., Km. 1886. 410. Ct. Zálubí, Zálubné, Zámelka. Hra na mlýn. Vz Brt. Dt. 170. — M. v télocv. = přesedáni odnožmo v zadu. Rgl. exc. — M., Mlin, ves u Sobéslavé, cf. Rk. Sl.; M. pod Jedlinou, Unterjedlinermühle, mlýn u Rychn. n. Cidl. Mlýny na Vltavě. Tk. IV. 171. Mlyňany, Lindles, ves u Žlutic. Rk. Sl.
Mlynár Eliaš. Jg. H. 1. 601.
Mlynář suchý = na mizinu přišlý. Brt.
Mlynař sa vtedy prebudí, keď mu mlýn za- stane. Slov. Zátur. Šuká, jak mynár do ru- kávu (jí hltavé). Brt. Mynář mele, až sa třese, voda mu užitek nese. Sš. Ps. 537. Dávajú ma za mlynára: vo mlýně sa práší, to sa mi nepáči, nepuojdem zaň. Koll. Zp. I. 63. Nač má m. bílou čepici? Na hlavu.
Brt. Cf. Er. P. 393. Patron m-řů sv. Vino- kus. Zbrt. 241. Dětské říkadlo: Potkal me- nář kominíka, nevyhnuli se, vo sebe dež zavadili, pohádali se. Menář trochu počer- něné, kominík zas pobílené — vo to se tak hádali, vino (vinu) sobě dávali. Menáříčko, tiše, tiše, černým na bílým se píše. Brt. Dt. 126. — Hadanka. Když vody nemá, vodu pije; když vodu má, víno pije (mlynář), ib. 161. — M. obecný, polyphylla fullo, brouk. Kk. Br. 186., Šír li. 61., Schd. II. 508. - M., os. jm. Blk. Kfsk. 1367. Mlynařčič, e, m., os. jm. NB. Tč.
Mlynárčička, y, f. = mlynářička. Mt.
S. I. 71. Mlynářčík, a, m., der Müllergeselle. Slez.
Šd. Slov. Mala som frajera mlynarčíka, spa- dol mi do vody do rybníka. Sbor. sl. ps. II. 1. 73.
Mlynáře. Ve M-řích = pozemky u Žatce.
Blk. Kfsk. 1254. |
Mlynářík, polyphylla fuho. Vz Mlynář.
Brm. IV. 99. M. růžový, acredula rosea, šedohřbetý, a. tephronata, španělský, a. Irbii. Brm II. 590. — M. = plesnivec, rostl. Slb. 436., Schd. II. 444. Mlynářka, y, f. = sýkora. Brm. II. 2. 590.
Mlynářovice, dle Budějovice, Mlinařo-
vic, ves u Planíc Nových; Müllerschlag, ves u Prachatic. Vz Rk. Sl. Mlýnářovati, vz Mlynářiti. Šm.
Mlynářový hlas, vox molentis. BO. —
M-vých Eliáš. Vz Jir. Ruk. II. 42. Mlynářský. M. stezka. Čechy I. 90.
Mlynce, Leinitz, ves u Milešova; Linz, ves
u Klence a u Lubence; Milles, ves u Hajdy; Mlinetz, ves u Klatov; Přibik, mlýn u Su- doměřic. Čechy I. 77., Blk. Kfsk. 1367., Rk. Sl. Mlýnec, nce, m., sam. u Jistebnice; mlýn
u Jílového; Kleine Mühle, mlýn u Votic; Lenz, ves u Žlutic; Mleinetz, mlýn u Sedl- čan a u Kopidlna; Mleiuitz, mlýn u Tur- nova; M. Nový, Neu Lenzel a M. Starý, Alt-Lenzel, vsi u Litoměřic. Cf. Blk. Kfsk. 1367., Sdl. Hr. III. 108., Rk. Sl. Mlyneček, čku, m., Stallung, ves u Do-
mažlic. — Vz Mlýn. Rk. Sl. Mlýnek, sam. u Čechtic; Kleine Mühle,
mlýn u Světlé v Ledečsku; Mlenek, mlýn u Skřípova a u Opavy: Sackmühle, mlýn u Poděbrad. PL. — M. Hra na m. Vz Rk. SI. — M., nka, m. = vlastník malého mlýna. U Žamb. Dbv. Mlýnice. Prm. IV. 271. Mynář šel na
mlýnicu, mele réž a pšenicu. Sš. P. 128. Motáme se jako slepí koně ve m ci. Kos. 01. 1. 246. — M., Lenz, ves u Šimberka; M. Dolní, Nieder-Lendorf a M. Dvůr, Hof- Lenz, vsi tamtéž. Mlýniska, pl.,n. = jm. pozemků v Ja-
sené u Vyzovic. Šd. Mlýniště. Vidúce, že nám z toho m.
mlýna zrušeného požitky nejidú. List. hrad. 1467. Tč. Mlýny s mlýništěmi pustými v těch záměrách, jakž .... Arch. III. 505., VIII. 613. S roli, s lesy, mlýništěm atd. Půh. II. 414. — M. slula louka u Rakovníka. — M., Leinisch, ves u Milešova. Mlýnkování, n. = doba vytáčení, die
Schleuderzeit. Šp. Cf. KP. V. 46. Vz násl. Mlýnkovati, vz Vytáčeti. Pta.
Mlynky, sam. u Strážnice.
Mlynná, é, f, dolina táhnoucí se k Dum-
bieru na Slov. Orl. VI. 70. Mlynný. M. potřeby, 1430. Wtr. exc,
jez, Vyb. 1. 175., duom. List. hrad. 1447. Tč. Mlýnostavitelství, n., Mühlenbaukunst,
f. Šm. Mlýnový, Mühl-. Hlas m-vých kol. ZN.
— M., ého, m. = kdo bydlí v mlýně nebo u mlýna. V Kunv. Msk. Mlýnský. M. průmysl, die Mühlenindu-
strie. Dch. Že se v raz jak m. kámen tvoje hlava točí. Hdk. C. 34. Hra na m. kolo. Vz Brt. Dt. 171. — M. Hamr, Mühlhainmer, hamr u Hořovic; M. Mlýn, Mleinsker Mühle, mlýn u Mšece. Mlýny, sam. u Neveklova; ves u By-
střice v Budějov.; M. na dolech, mlýn u Li- báně. Cf. Rk. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (1007)  Strana:1008  Další (1009) |