1008

8dl. Hr. 1. 32., 39., nebeský (který ma hlavné
jen dešťovou vodu), Prm. IV. 271., cukerní
(prístroj v cukrovaru), Us., mačkací či dej-
lovy k odstraňování trusek z litiny, die
Zängmaschiene, Včř. I. 5., KP. V. 176., amal-
gamovací, NA. IV. 171., přední, die Vor-
schieuder, Šp., na čištění obilí, na barvy,
Dch., na škrob, Zpr. arch. VIII. 88., pu-
chovný, NA. IV. 159., na rudu, Arch. VIII.
18tí., o šesti kolách, Půh. II. 280., 301.,
o více kolách. Žer. Záp. II. 128. Cf. o m.
Schd. I. 64., Kram, Slov., Sdl. Hr. I. 16., 32.,
186. O m. římských vz Vlšk. 502. M. samo-
tižný. Sdl. Hr. 11. 124. M. platnýřský =
brusírna, Schleifmühle. 1555. Přijel s troškou
do mlýna (o tom, kdo skáče do řeči). U Tře-
bonína. Oiv. Míti ve mlýně (míti spěch).
U Jižné. Vrů. K tichému mlýnku palce (ru-
kou) sestavil. Čch. St. 67. M. se škrtí (jde-li
na prázdno). Us. Hk. M. nahnati, ins Kreuz
ziehen. Šp. Lítá kolem mlýna (má běkavku).
Val. Vck. Přijíti na mlýnek (do vyšetřo-
vání). Us. Šg. Dostal se ženské na mlýn
(do ženskýcn pomluv). Jrs. Darebné sú
pusté mlýny pod suchým rybníkom. Glč. I.
114. M. a senk sú čertova škola. Slov. Orl.
IX. 247. Každý púštá na svůj m. (vodu).
Slez. Šd. Voda šumí a mlýny melí. Bž. exc.
Mlýny boží melou zdlouha, ale zdrobna. Us.
Kát. Kdy padá voda na m. ? Když prší. Brt.
Mluva mlynu: M. svádí mlynáře k nepocti-
vosti hlanolem: ber ber ber ber, ber ber
ber ber! Brt. Dt. 75., Km. 1886. 410. Ct.
Zálubí, Zálubné, Zámelka. Hra na mlýn. Vz
Brt. Dt. 170. — M. v télocv. = přesedáni
odnožmo v zadu. Rgl. exc. — M., Mlin, ves
u Sobéslavé, cf. Rk. Sl.; M. pod Jedlinou,
Unterjedlinermühle, mlýn u Rychn. n. Cidl.
Mlýny na Vltavě. Tk. IV. 171.

Mlyňany, Lindles, ves u Žlutic. Rk. Sl.

Mlynár Eliaš. Jg. H. 1. 601.

Mlynář suchý = na mizinu přišlý. Brt.
Mlynař sa vtedy prebudí, keď mu mlýn za-
stane. Slov. Zátur. Šuká, jak mynár do ru-
kávu (jí hltavé). Brt. Mynář mele, až sa
třese, voda mu užitek nese. Sš. Ps. 537.
Dávajú ma za mlynára: vo mlýně sa práší,
to sa mi nepáči, nepuojdem zaň. Koll. Zp.

I. 63. Nač má m. bílou čepici? Na hlavu.
Brt. Cf. Er. P. 393. Patron m-řů sv. Vino-
kus. Zbrt. 241. Dětské říkadlo: Potkal me-
nář kominíka, nevyhnuli se, vo sebe dež
zavadili, pohádali se. Menář trochu počer-
něné, kominík zas pobílené — vo to se tak
hádali, vino (vinu) sobě dávali. Menáříčko,
tiše, tiše, černým na bílým se píše. Brt. Dt.
126. — Hadanka. Když vody nemá, vodu
pije; když vodu má, víno pije (mlynář),
ib. 161. — M. obecný, polyphylla fullo,
brouk. Kk. Br. 186., Šír li. 61., Schd. II.
508. - M., os. jm. Blk. Kfsk. 1367.

Mlynařčič, e, m., os. jm. NB. Tč.

Mlynárčička, y, f. = mlynářička. Mt.
S. I. 71.

Mlynářčík, a, m., der Müllergeselle. Slez.
Šd. Slov. Mala som frajera mlynarčíka, spa-
dol mi do vody do rybníka. Sbor. sl. ps.

II. 1. 73.

Mlynáře. Ve M-řích = pozemky u Žatce.
Blk. Kfsk. 1254.

Mlynářík, polyphylla fuho. Vz Mlynář.
Brm. IV. 99. M. růžový, acredula rosea,
šedohřbetý, a. tephronata, španělský, a. Irbii.
Brm II. 590. — M. = plesnivec, rostl. Slb.
436., Schd. II. 444.

Mlynářka, y, f. = sýkora. Brm. II. 2. 590.

Mlynářovice, dle Budějovice, Mlinařo-
vic, ves u Planíc Nových; Müllerschlag, ves
u Prachatic. Vz Rk. Sl.

Mlýnářovati, vz Mlynářiti. Šm.

Mlynářový hlas, vox molentis. BO. —
M-vých Eliáš. Vz Jir. Ruk. II. 42.

Mlynářský. M. stezka. Čechy I. 90.

Mlynce, Leinitz, ves u Milešova; Linz, ves
u Klence a u Lubence; Milles, ves u Hajdy;
Mlinetz, ves u Klatov; Přibik, mlýn u Su-
doměřic. Čechy I. 77., Blk. Kfsk. 1367., Rk.
Sl.

Mlýnec, nce, m., sam. u Jistebnice; mlýn
u Jílového; Kleine Mühle, mlýn u Votic;
Lenz, ves u Žlutic; Mleinetz, mlýn u Sedl-
čan a u Kopidlna; Mleiuitz, mlýn u Tur-
nova; M. Nový, Neu Lenzel a M. Starý,
Alt-Lenzel, vsi u Litoměřic. Cf. Blk. Kfsk.
1367., Sdl. Hr. III. 108., Rk. Sl.

Mlyneček, čku, m., Stallung, ves u Do-
mažlic. — Vz Mlýn. Rk. Sl.

Mlýnek, sam. u Čechtic; Kleine Mühle,
mlýn u Světlé v Ledečsku; Mlenek, mlýn
u Skřípova a u Opavy: Sackmühle, mlýn
u Poděbrad. PL. — M. Hra na m. Vz Rk.
SI. — M., nka, m. = vlastník malého mlýna.
U Žamb. Dbv.

Mlýnice. Prm. IV. 271. Mynář šel na
mlýnicu, mele réž a pšenicu. Sš. P. 128.
Motáme se jako slepí koně ve m ci. Kos.
01. 1. 246. — M., Lenz, ves u Šimberka;
M. Dolní, Nieder-Lendorf a M. Dvůr, Hof-
Lenz, vsi tamtéž.

Mlýniska, pl.,n. = jm. pozemků v Ja-
sené u Vyzovic. Šd.

Mlýniště. Vidúce, že nám z toho m.
mlýna zrušeného požitky nejidú. List. hrad.
1467. Tč. Mlýny s mlýništěmi pustými v těch
záměrách, jakž .... Arch. III. 505., VIII.
613. S roli, s lesy, mlýništěm atd. Půh. II.
414. — M. slula louka u Rakovníka. — M.,
Leinisch, ves u Milešova.

Mlýnkování, n. = doba vytáčení, die
Schleuderzeit. Šp. Cf. KP. V. 46. Vz násl.

Mlýnkovati, vz Vytáčeti. Pta.

Mlynky, sam. u Strážnice.

Mlynná, é, f, dolina táhnoucí se k Dum-
bieru na Slov. Orl. VI. 70.

Mlynný. M. potřeby, 1430. Wtr. exc,
jez, Vyb. 1. 175., duom. List. hrad. 1447. Tč.

Mlýnostavitelství, n., Mühlenbaukunst,
f. Šm.

Mlýnový, Mühl-. Hlas m-vých kol. ZN.
— M., ého, m. = kdo bydlí v mlýně nebo
u mlýna. V Kunv. Msk.

Mlýnský. M. průmysl, die Mühlenindu-
strie. Dch. Že se v raz jak m. kámen tvoje
hlava točí. Hdk. C. 34. Hra na m. kolo.
Vz Brt. Dt. 171. — M. Hamr, Mühlhainmer,
hamr u Hořovic; M. Mlýn, Mleinsker Mühle,
mlýn u Mšece.

Mlýny, sam. u Neveklova; ves u By-
střice v Budějov.; M. na dolech, mlýn u Li-
báně. Cf. Rk. Sl.