1010

gius, die Seerobbe, der Seemönch. Ves. IV.
78. — M., os. jm. D. ol. X. 388. — M.,
ves u Strumiena a u Jindř. Hradce; Mühles,
ves u Kardašovy Řečice. Blk. Kfsk. 321.,
476., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl. — M., u,
m. = koza, der Eisbock, -brecher. Slov.
Ssk.

Mnichota, y, f., Mönchsthum, m. Krnd.
78.

Mníchov, München, ves u Ústí n. Lab.;
Minichhof, ves u Bíliny. Tk. IV. 734., V.
200., VI. 82., Blk. Kfsk. 1367, Sdl. Hr. IV.
81., Rk. Sl.

Mnichové, ého, n., Michowy, ves u Rych-
nova; Münchengrätz (Mnichovo Hradiště).
Rk. Sl.

Mnichovice, dle Budějovice, Michowitz,
ves u Čechtic; Mnichowitz, mě. u Říčan.
Tk. IV. 174., 252., V. 250., Blk. Kfsk. 573.,
Sdl. Hr. I. 7., II. 278., Rk. Sl.

Mnichovka. y, f., Michowka, ves u Že-
lez. Brodu. Blk. Kfsk. 1367., Rk. Sl.

Mnichovství, n., sam. u Vamberka.

Mnichovy. Sdl. Hr. II. 195.

Mnichový, Mönchs-. M. stav, Žvt. otc.
55. b., život, ib. 48. b., rúcho, Anth. I. 3.
vd. XL., klášter. Výb. II. 592. Vz Mnišský.

Mnichožrout, a, m., der Mönchfresser.
Osv. I. 265.

Mník. Cf. Schd. II. 499., Hlb. II. 39. To
je chlapík jako m. (jak by ho vystrouhal).
V Kunv. Msk. Proklouzla skrze zástup jako
m. Němc. V. 71.

Mníkový olej, vz Mikovy.

Mnislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mniš, e, m., os.jm.D. ol. III. 107., Blk.
Kfsk. 275.

Mníšecký potok. Kv. 1885. 573.

Mnišek, ška, m., os. jm. Tk. V. 250.

Mníšek = bylina, aconitum. Vz Odb.
path. III. 686., Slb. 662., Rstp. 22.-24. —
M , ška, m. = zdrobn. mnich. Starší bratřie
a všichni miskové. Otc. 50. b. Mníška bo-
sáčka proroctví. 1449. Jir. Ruk. II. 42. —
Výb. I. 1174. —M., mě. Tk. IV. 734., Blk.
Kfsk. 1367., Sdl. Hr. II. 278., III. 305., IV.
332., V. 46., VI. 277., Rk. Sl., Arch VIII.
597.

Mniškový arch (špatně vytištěný), Mönchs-
bogen, m. Šm.

Mnišovský, vz Soběhrd Raf. Jir. Ruk.
II. 42., Šb. D. ř. 312., Sbn. 915.

Mnívati, vz Mněti.

-mno. Cf. Bž. 232.

Mnohaletý = mnoholetý. Mus. 1880. 16.,
Stč. Zem. 604.

Mnohdykrát. V.

Mnohem. Vz List. fil. 1886. 421.

Mnoho substant. M. jsem o něm slyšel.
M. tam Nepořídil. Není m., přece je radosť
z toho. Dch. Co je m., to je m. Us. Sá. Co
vhod, dobro, m. nezdrávo. Wtr. exc. Není
nás na mnoze, wir sind nicht viele. Sš, P.
575. Činieše mnoho divuov. Pass. V nižád-
ném údu těla našeho nemáme tak mnoho
článkóv jako v rukú. Hus III. 61, Což by
se tuto v mnohu přivésti mohlo. Výb. II.
1547. Oznamte mi, jak mnoho načkáno. Črn.
Zuz. 318. Trpěl mnoho pro ny. Št. Kn. š.
20. Kde člověk m. (o sobě myslí), tam lidé

málo; Dal Bůh m. a chce se vždy více. Bž.
exc. Jak m. po předu k nim šetrnosti, tak
m. po stranách nevážnosti bylo. Kom. L.
140. Dle Brt. lépe: Kolik — tolik. Kdo m.
před se béře, málo dokoná. Sb. uč. Je jich
m., co na poli klasů, co na hlavě vlasů atd.,
vz Bílo, Čečetka, Den, Dítě, Dluh, Kaše,
Kavečka, Maso, Mhla, Pantoky, Peníze. —
Pozn. Za mnoho užívá se místy na Moravě
obyč. velo, vela, vela, hojně; na Zlínsku jen:
moc. Brt. Mtc. 1878. 37. — Jako adj. Ve
mnoze jsem zemiech byl. Hr. ruk. 21. Vz
Mnoho-li.

Mnohobarevnosť, -barvosť, i, f., Pleo-
chroismus. Nz., Mj., NA. V. 252., 473. M.
krystallů. Bř. N. 69.

Mnohobarvý = mnohobarevný. Šm.

Mnohobožectví, n. = mnohobožnictví,
der Polytheismus. Nz., Sš. Sk. 207., Ssk.

Mnohobožnictví, n., vz Mnohobožectví.
Ssk.

Mnohobožství, TtolvO-éia. Nz., Sš. II.
241. Vz Kram. Siov.

Mnohobratrstvo. Cf. Schd. II. 249., Slb.
XLII.

Mnohobratrý. Nz.

Mnohobunečný, vielzellig. NA. V. odd.
2. 6.

Mnohočástečnosť, i, f. = mnohodílnosť.
Nz.

Mnohočástečný = mnohodílný. Nz.

Mnohočelistí, n., polygnathia.

Mnohočet. Křn.

Mnohočetný. Dch., Křn., Č. Kn. š. 190.
M. zástupy, Šb. F., vojsko, Šmb., postayy
černé (kněžské), Čch. Mch. 70, národ. Št.
Strž. I. 146.

Mnohočíslný, zahlreich. M. pluk. Šf.
Strž. I. 274. Saduceové nebyli četní a m-ni.
Sš. Sk. 44.

Mnokočítalosť, i, f., die Belesenheit.
Šm.

Mnohočítalý, belesen. M. paní. Koll.
III. 130.

Mnohočítanosť, i, f., die Vielgelesen-
heit. Šm.

Mnohočlánkovaný, vielgefiedert. Posp.

Mnohočlánkový, vielgefiedert. M. bu-
dova. Pal. Kdh. I. 198.

Mnohočlen, u, m., das Polynom. Šim.
186., Brt., Ssk.

Mnohočlenový = mnohočlenný. M. vý-
raz, das Polynom, Šim. 31., vzorec, die Po-
lynomialformel. Nz., Šim. 186.

Mnohodárný, vielspendend. Pl. I. 39.

Mnohoděr, u, m = houba domácí (na
shnilé podlaze atd.). Hospodář. 1881.

Mnohodětství, n. Kaizl. 56.

Mnohodílnosť, i, f., die Polychotomie.
Nz.

Mnohodílný, polychotomisch. Nz.

Mnohodomý, polygamisch. M. rostliny.
Slb. XLII.

Mnohoduť, i, f., fabricia, die Fabricie,
Rostl. M. myrtolistá, f. myrtifolia. Rstp.
588.

Mnohodutal, u, m. = mnohoduť. Šm.

Mnohohlasý, vielstimmig. M. sbor. Čch.
Sl. 29. - Kká. Td. 137.