1011

Mnohohlasový, vielstimmig. Hud.

Mnohohlasový. M. střelba, Orgelge-
schütz. Čsk.

Mnohohlučný, stark rauschend. M. moře.
Puch.

Maohohodnotný, vieldeutig. Nz.

Mnohohranoměrství, n., die Polygono-
metrie. Jd. Geom. III. 12.

Mnohohrotý, vielspitzig. Šm.

Mnohohroznec, ence, m., polybotria,
eine Art Farrnkraut. Šm.

Mnohochlopný, vielklappig. Rst. 442.

Mnohochlubný, prahlerisch. Us.

Mnohojamka. Cf. Brm. IV. 2. 150.

Mnohojařemný, multijugus, vielpaarig.
Nz.

Mnohojazyčnosť, i, f., Vielsprachigkeit,
f. M. národů. Pal. Rdh. II. 21.

Mnohojazyčný, vielsprachig. M. litera-
tura uherská. Pal. Rdh. III. 241.

Mnohojazyký, vielzüngig, vielsprachig.
Lpř., Ndr., Dch. M-cí národové. Jg. Sb. sp.
1841. 157.

Mnohojed, a, m., der Vielesser. Šm.

Mnohojevnosť, i, f. Dk. Aesth. 524.

Mnohojezdilý, bereist. Šm.

Mnohojmenný, vielnamig. Lpř.

Mnohokam, u, m., der Polylith. Šm.

Mnohokloubný hostec, Polyarthritis
rheum. Nz. lk.

Mnohokomůrkatý. M-tí mřížovci, poly-
thalamiae. Ves. IV. 102.

Mnohokopytáč, e, m. = mnohokopytník.
Kodym.

Mnohokoutý, vieleckig. Šm.

Mnohokrát. Takéž ty m. odpusť. St.

Mnohokrátžilý, vielfachnerwig. Vz Rst.
442.

Mnohokřidlice, e, f., zymum, rostl. Sm.

Mnohokružný polyp. Vz Ott. I. 661., II.
922.

Mnohokuželový, vielkegelig. M. či poly-
konické zobrazení povrchu zemského. Sté.
Zem. 444.

Mnohokvětka, y, f., polyanthes, der
Polyanthus, Herbsthyacinth. Šm.

Mnoholáník, a, m. = vlastník mnoha
lánů, nokvlŕiioc;.

Mnoholesklý, glanzvoll. Dch.

Mnoholetý. M. válka, Anth. 1. 3. vd. IX.,
boje. Šf. Strž. L 568.

Mnoho-li. Mnoho-li u všech národů tak
utěšených písní; Ptám se, m. vás jest ve
sboru tomto, kteřížby ... Z toho lze sou-
diti, m. to bylo politické předvídavosti. Pal.
Rdh. I. 32., 240., III. 148. Ještě se vás
ptám, m. vám pohynulo; Optal se jí úřed-
ník, mnoho-li tomu let NB. Tč. 118., 208.
Oznámíte mi, mnoho-li mi košilí uděláno.
Žer. 349. Soudce má šetřiti, jak mnoho
z každé strany svědků. Vš. Pověz mi,
mnoho-li´s přiezní nabyl. GR. Mnoho-li
ovoce vezmeš z tobo dřeva, kteréžť má
suchý kořen ? Št. Kn. š. 33. Abych dal vě-
děti, mnoho-li budu mieti jezdných. Arch.
VII. 299. A ne jenom spisovatelům jest
mnoho-li oblíbeno, nýbrž i lidu. Nevěděl,
mnoho-li jest hodin, a tak často. Vyhledni,
sokole, vyhledni do pole, mnoho-li hostů
nevídaných jede. Sš. P. 799.

Muoholičný. Vch. Ar. II. 22. M. mou-
drost boží. Sš. Mr. 73. Hojné a m. spisy;
m. svědectví, skoumání, národové němečtí.
Sf. Strž. I. 3., 297., 558., 589., II. 27.

Mnoholidný kmen. Šf.

Mnoholistý kmen (lidu). Šf. Strž. I. 408.

Mnoholživý, lügenreich. Šm.

Mnohomanželný, polygamisch. Vz Čl.
Kv. XXII., Rst. 443. M. květ. S. N. X. 27.
Vz Mnohomanželstvo.

Mnohomanželstvo. Cf. Schd. II. 251.,
Slb. XLII.

Mnohomilý, vielgeliebt. Šm.

Mnohomluvení také obecně bez hřiechu
nenie; M. činí člověka nenávistného lidem.
Hus I. 271., 372. Nemúdrosť člověka v m.
bývá poznána. Výb. II. 945. V m. nenedo-
stane se hřiecha. Hus I. 271.

Mnohomluvník, a, m. = mnohomluvce.
M. polí (pálí) svým jazykem cuzé ploty.
Laš. Tč.

Mnohomluvnost. Sš. II. 144., Šf. III.
374. Vz Vyslyšeti.

Mnohomluvný. Hus I. 271.

Mnohomluvství, n. = mnohomluvnost.
Šm.

Mnohomocný pán. Arch. VII. 310.

Muohomodlení, n., VielbeteRei, f. Šm.

Mnohomožný. Šf. III. 297. M-žným býti
sobě nežádej, nemáš-li k tomu dostatečného
rozumu. Hkš. exc.

Mnohomužstvo. Cf. Schd. II. 249., Slb.
XLII., J. tr.

Mnohonárodný, volkreich M. kmen slo-
vanský. Šf. Strž. I. 79.

Mnohonásobnosť podřečí na Mor. Jir.

Mnohonásobný. M. cvičení, shovívání,
Pal. Rdh. I. 66., III. 182., zkušenosť, Tf. H.

l. 5, prospěch, KB. V., činnosť, příčiny,
členitosť, J. Lpř., bod, Vnč. 15., Jrl. 200.,
419., užitek. Us. Pdl.

Mnohonitý, vielfädig. Šm.
Mnohonožec, žce, m., der Vielfuss. Lpř.,
Kram. Slov.
Mnohonožka. Cf. Schd. II. 527., Hlb.

II. 548., Brm. IV. 682. M., housenky mnoho-
nohé, housenice nepravé, die Afterraupen
Sl. les.

Mnohoobročník, a, m. = kdo má mnoho
obroků (důchodů). Tk. III. 442., Hus 1. 11.

Mnohoobsažný, vielumfassend. Msr. 43.

Mnohoosní, vielachsig. M. soustava. Bř.
N. 11.

Mnohoostroví řecké. Sf. Strž. II. 18.

Mnohopádnosť, i, f., Wiederholung eines
Substantivs o. eines Verbums in verschiede-
nen Cas. o. Pers. o. Temp., das Polyptoton,
xb 7iokvnro)Tov. Nz.

Mnohopádný. M. slovo. Cf. Mnohopád-
nosť. Všk.

Mnohopanství, n., Vielherrschaft. Lpř.

Mnohopaznehtec, tce, m., der Vielhufer.
Ssk.

Mnohopaznehtý. M-tí (ssavci), multun-
gula, die Vielhufer. Nz.

Mnohopecký, vielsteinig. Rst. 443.

Mnohopěv, u, m., Chorgesang, m. Dch.

Mnohopěvný, lieder-, gesangreich Lpř.

Mnohopcha, y, f., polysticta, Eich-
schwamm, m. Šm.

431*



	1011

	Mnohohlasový, vielstimmig. Hud. Mnohohlasový. M. střelba, Orgelge- schütz. Čsk. Mnohohlučný, stark rauschend. M. moře. Puch. Maohohodnotný, vieldeutig. Nz. Mnohohranoměrství, n., die Polygono- metrie. Jd. Geom. III. 12. Mnohohrotý, vielspitzig. Šm. Mnohohroznec, ence, m., polybotria, eine Art Farrnkraut. Šm. Mnohochlopný, vielklappig. Rst. 442. Mnohochlubný, prahlerisch. Us. Mnohojamka. Cf. Brm. IV. 2. 150. Mnohojařemný, multijugus, vielpaarig. Nz. Mnohojazyčnosť, i, f., Vielsprachigkeit, f. M. národů. Pal. Rdh. II. 21. Mnohojazyčný, vielsprachig. M. litera- tura uherská. Pal. Rdh. III. 241. Mnohojazyký, vielzüngig, vielsprachig. Lpř., Ndr., Dch. M-cí národové. Jg. Sb. sp. 1841. 157. Mnohojed, a, m., der Vielesser. Šm. Mnohojevnosť, i, f. Dk. Aesth. 524. Mnohojezdilý, bereist. Šm. Mnohojmenný, vielnamig. Lpř. Mnohokam, u, m., der Polylith. Šm. Mnohokloubný hostec, Polyarthritis rheum. Nz. lk. Mnohokomůrkatý. M-tí mřížovci, poly- thalamiae. Ves. IV. 102. Mnohokopytáč, e, m. = mnohokopytník. Kodym. Mnohokoutý, vieleckig. Šm. Mnohokrát. Takéž ty m. odpusť. St. Mnohokrátžilý, vielfachnerwig. Vz Rst. 442. Mnohokřidlice, e, f., zymum, rostl. Sm. Mnohokružný polyp. Vz Ott. I. 661., II. 922. Mnohokuželový, vielkegelig. M. či poly- konické zobrazení povrchu zemského. Sté. Zem. 444. Mnohokvětka, y, f., polyanthes, der Polyanthus, Herbsthyacinth. Šm. Mnoholáník, a, m. = vlastník mnoha lánů, nokvlŕiioc;. Mnoholesklý, glanzvoll. Dch. Mnoholetý. M. válka, Anth. 1. 3. vd. IX., boje. Šf. Strž. L 568. Mnoho-li. Mnoho-li u všech národů tak utěšených písní; Ptám se, m. vás jest ve sboru tomto, kteřížby ... Z toho lze sou- diti, m. to bylo politické předvídavosti. Pal. Rdh. I. 32., 240., III. 148. Ještě se vás ptám, m. vám pohynulo; Optal se jí úřed- ník, mnoho-li tomu let NB. Tč. 118., 208. Oznámíte mi, mnoho-li mi košilí uděláno. Žer. 349. Soudce má šetřiti, jak mnoho z každé strany svědků. Vš. Pověz mi, mnoho-li´s přiezní nabyl. GR. Mnoho-li ovoce vezmeš z tobo dřeva, kteréžť má suchý kořen ? Št. Kn. š. 33. Abych dal vě- děti, mnoho-li budu mieti jezdných. Arch. VII. 299. A ne jenom spisovatelům jest mnoho-li oblíbeno, nýbrž i lidu. Nevěděl, mnoho-li jest hodin, a tak často. Vyhledni, sokole, vyhledni do pole, mnoho-li hostů nevídaných jede. Sš. P. 799.	Muoholičný. Vch. Ar. II. 22. M. mou- drost boží. Sš. Mr. 73. Hojné a m. spisy; m. svědectví, skoumání, národové němečtí. Sf. Strž. I. 3., 297., 558., 589., II. 27. Mnoholidný kmen. Šf. Mnoholistý kmen (lidu). Šf. Strž. I. 408. Mnoholživý, lügenreich. Šm. Mnohomanželný, polygamisch. Vz Čl. Kv. XXII., Rst. 443. M. květ. S. N. X. 27. Vz Mnohomanželstvo. Mnohomanželstvo. Cf. Schd. II. 251., Slb. XLII. Mnohomilý, vielgeliebt. Šm. Mnohomluvení také obecně bez hřiechu nenie; M. činí člověka nenávistného lidem. Hus I. 271., 372. Nemúdrosť člověka v m. bývá poznána. Výb. II. 945. V m. nenedo- stane se hřiecha. Hus I. 271. Mnohomluvník, a, m. = mnohomluvce. M. polí (pálí) svým jazykem cuzé ploty. Laš. Tč. Mnohomluvnost. Sš. II. 144., Šf. III. 374. Vz Vyslyšeti. Mnohomluvný. Hus I. 271. Mnohomluvství, n. = mnohomluvnost. Šm. Mnohomocný pán. Arch. VII. 310. Muohomodlení, n., VielbeteRei, f. Šm. Mnohomožný. Šf. III. 297. M-žným býti sobě nežádej, nemáš-li k tomu dostatečného rozumu. Hkš. exc. Mnohomužstvo. Cf. Schd. II. 249., Slb. XLII., J. tr. Mnohonárodný, volkreich M. kmen slo- vanský. Šf. Strž. I. 79. Mnohonásobnosť podřečí na Mor. Jir. Mnohonásobný. M. cvičení, shovívání, Pal. Rdh. I. 66., III. 182., zkušenosť, Tf. H. l. 5, prospěch, KB. V., činnosť, příčiny, členitosť, J. Lpř., bod, Vnč. 15., Jrl. 200., 419., užitek. Us. Pdl. Mnohonitý, vielfädig. Šm. Mnohonožec, žce, m., der Vielfuss. Lpř., Kram. Slov. Mnohonožka. Cf. Schd. II. 527., Hlb. II. 548., Brm. IV. 682. M., housenky mnoho- nohé, housenice nepravé, die Afterraupen Sl. les. Mnohoobročník, a, m. = kdo má mnoho obroků (důchodů). Tk. III. 442., Hus 1. 11. Mnohoobsažný, vielumfassend. Msr. 43. Mnohoosní, vielachsig. M. soustava. Bř. N. 11. Mnohoostroví řecké. Sf. Strž. II. 18. Mnohopádnosť, i, f., Wiederholung eines Substantivs o. eines Verbums in verschiede- nen Cas. o. Pers. o. Temp., das Polyptoton, xb 7iokvnro)Tov. Nz. Mnohopádný. M. slovo. Cf. Mnohopád- nosť. Všk. Mnohopanství, n., Vielherrschaft. Lpř. Mnohopaznehtec, tce, m., der Vielhufer. Ssk. Mnohopaznehtý. M-tí (ssavci), multun- gula, die Vielhufer. Nz. Mnohopecký, vielsteinig. Rst. 443. Mnohopěv, u, m., Chorgesang, m. Dch. Mnohopěvný, lieder-, gesangreich Lpř. Mnohopcha, y, f., polysticta, Eich- schwamm, m. Šm. 431*