1012

Mnohopisáctví, n., Vielschreiberei. Dch.

Mnohopisal, a, m., der Vielschreiber. Dch.

Mnohopisec, sce. m., der Vielschreiber.
Šm.

Mnohopisný národ, vielschreibend. Bdl.

Mnohoplátečný, vielblumenblättrig.
Mour., Rst. 443.

Mnohoplavka, y, f., cythere, aus den
Branchiopoden. Šm.

Mnohoplenný. Škoda krutá, m. Msn.
Or. 30.

Mnohopleťka, y. f., pherusa, červ. Šm.

Mnohoplodnosť, i, f., bedeutende Frucht-
barkeit. Lpř.

Mnohoplodý. M. rostliny. Vz Rosc. 140.

Mnohoplochý. M. buňka. Kk.

Mnohopočetný, zahlreich. M. družina,
národ. Šf. Strž. I. 525., II..83., 138. a j.

Mnohopočtý, vielfach. Šm.

Mnohoponzdrý, vielgehäusig. Sm.

Mnohoprsí, n, polymazia. Nz. lk.

Mnohoprstí, n.= nadbytečné prsty, poly-
dactylia. Nz. lk.

Muohoramenný, vielarmig. M. zdroj, Šf.
III. 467., svícen, kandelabr. Us.

Mnohoráz — mnohokrát. Slov. Ssk.

Mnohořečí, n., die Harangue. Nz. lk.

Mnohořečník, a, m., der Vielsprecher.
M. není múdrý, jazyk ho zradzuje; M. od
pravdy pochybí; M. obyčajně přítomného
mrzí; Buchala a m. všecko jedno plátá. Glč.
I. 230., II. 57., 200., 221.

Mnohořečnosť, i, f.. die Vielsprecherei.
Keďby múdrosť záležela na m-sti, každá
baba by musela míť hojnosť múdrosti; Kdo
nelúbi m., uhašuje zlosti; V m-sti není sta-
tečnosti; M. k veselosti zarubuje cestu, škodí
domóm i dědinám i každému městu. Glč.
II. 40., 187., 190., 278. V m-sti není mou-
drosti. Tč. exc.

Mnohořečný, vielgesprächig, geschwätzig.
Nesčíslný počet m-čných processův umenšil.
Koll. III. 161. M. blázen je všetečnosti vazeň
(vězeň); M. v svém jazyku nemá statečnosti;
Kde je m., mnohým je nevděčný. Mor. Tč.

Mnohoroční, -roký, viel-, langjährig.

Mnohorodý. M. semena pravdy. Pal. Kdh.
I. 309.

Mnohorolný, nokvkýios.

Mnohorozličný, sehr verschieden. M.
dary. Leg. Mnč. R. 21.

Mnohorozumný. M. vdova. Č. Kn. š. 97

Mnohoschraň, ě, f., careya, rostl. M.
bylinná, c. herbacea, jedovatá, c. arborea.
Rstp. 607.

Mnohoschránkovec, vce, m = mnoho-

Mnohoskladný. M. sloky. Dk. Poët 312.
Mnohoskypec, pce, mnohoskyp, a, m.,

polystoma. Nz. lk.

Mnohoslabičnosť slov. Pal. Rdh. III.
243,Šf. III. 448.

Mnohoslibný, vielversprechend. Čch Sl.
65., Dch., Smb. S. I. 85., Mour.

Mnohoslovan, a, m., der Polyslave. Šm.

Mnohosmyslý, vieldeutig. Šm.

Mnohosnubný, vielgetreit. M. dívka. Msn.
Or. 5.

Mnohospoječnosť, i, f., das Polysyn-
deton. Dch., Nz.

Mnohospreží, u. = mnohospřež. Ott. II.
996.

Mnohost. U něhožto ležieše m. nemoc-
ných. Ev. víd. 8.

Mnohostálství, n. Osv. I. 186.

Mnohostěn, u, m. Jd. Geom. II. 29.

Mnohostenný. Života cesta m. V. Šolc.

Mnohostěnný, polyedrisch.

Mnohostíník, u, m., polyscias, rost. Šm.

Mnohostoletý. Koll. III. 269.

Mnohostradalstvo, a, n., z rus. Slov.
Nár. nov. 1886. č. 174.

Mnohostran, u, m., Vielseit. Jd. Geom.

I. 25., S. N. V. 393., Dch.
Mnohostranně, vielseitig. M. něco znáti.

Osv. I. 483.

Mnohostrannosť, i, f., Vielseitigkeit, f.
Mus. 1880. 181.

Mnohostranný. M. vědomosti, Dch., vě-
dění, Fr., jehlanec, hranol, Us., užívání ně-
čeho. Dk. Aesth. 466. — Pal. Rdlh III. 255.

Mnohostřídavý, wechselvoll. Šm.

Mnohostrunný, vielsaitig. M. nástroj.
S. N. I. 5.

Mnohostýletý, vielhundertjährig. Šm.

Mnohosvazný, viel o. stark verbunden.
M. vor, nolvůeójLios. Lšk.

Mnohošárný, vielreihig. Rst. 443.

Mnohoštěť, i, f., mnohoštětník, u, m.,
aegilops, die Walch, rostl. tráva, M. vejčitá,
ae. ovata. Rstp. 1763., Slb. 125., Ott. I. 256.

Mnohošvý, vielnähtig. Lpř.

Mnohotahový, vielzügig. M. úloha ša-
chová. Světz. 1869. 68., 76.

Mnohotajitelný, viel borgend. Šm.

Mnohotajivosť, i, f. Dk. Dj. f. 164.

Mnohotajivý, viel verhehlend. Dk. Aesth.
558.

Mnohotisíciletí, eine Zeit von vielen
Jahrtausenden. Pl. I. 31.

Mnohotisícový, der vieltausendste. Mus.
1880. 271.

Mnohotlivosť, i, f. Ve vlastnostech velká
m. Pl. II. 248.

Mnohotlivý, zahlreich. Pl. I. 34.

Muohotnosť. Mrakověnec oko jímá barev
krásnou m-stí. Pl. I. 99. (59.)

Mnohotoký, vielfliessend. Lpř.

Mnohotrubký, vielröhrig. Šm.

Mnohotvářivý. M. k Koll. St. 733.

Mnohotvárnost, die Vielfältigkeit, Viel-
artigkeit, Vielgestaltigkeit, der Polymor-
phismus, Pleomorphismus. Dch., Bř. N. 98.,
ZČ. I. 250., Nz. lk. M. verše. Dk. M. řas,
hub. Hg.

Mnohotvárný. Šf. III. 590.. Pal. Rdh.

II. 462., III. 242., Dk. Aesth. 430. M. pře-
kážky, známosť nauk, učenosť, Pal. Rdh.

III. 258., I. 38., 99., podoba, Mour., zkuše-
nost, Stč. Zem. 501., vojna, Sš. L, známosť,
Mus. 1880. 197.. hmyz, Br. 1645., marnosť
světa, Kom. Lab., látky, ZČ. I. 250., mú-
drosť, multiformis. ZN.

Mnohotvarý, vielgestaltig, mannigfaltig.
Šm.

Mnohotvornosť, i, f., starke Schaffuugs-
kratt. M-stí jen vlastní lze tě hodně osla-
viti. Pl. L 35.

Mnohotvorný, viel schöpfend. Šm.