Mnohoúhelník. JdJ Geom. I. 22. M.
složek, das Kräftepolygon, výslednic, vz
Pcl. 31., Zpr. arch. VIII. 11., Pek. 10., 11.,
NA. V. 134.

Mnohoúhelníkový. M. stavba, ein Bau
in Vielecken. Zpr. arch.

Mnohoúhlý, vielwinkelig. Šm.

Mnohovec, vce, m., der Polymignit. Šm.

Mnohověd germanský. Šf. III. 99.

Mnohověký. M. útrapy. Kos., zápasy.
Pal. Rdh. III. 168.

Mnohoveslý, vielruderig. M. loď. Lpř.

Mnohovětí, n., zusammengesetzter Satz.
Dk. Poët. 253.

Mnohovětvý, vielästig.

Mnohověžatý, vielthürmig. M. Praha.
Us. Kutn.

Mnohovitosť, i, f = mnohotnosť. Slov.
Bern.

Mnohovitý = mnohotný. Slov. Bern.

Mnohovládí, n. = mnohovláda. Lpř.

Mnohovládství, n = mnohovláda. Lpř.
Sl. 4.

Mnohovlasec, sce, m. = ploník pospo-
litý, polytrichum. Rstp. 1084. Cf. Mnoho-
vlas, Mllr. 82.

Mnohovlásek, sku, m. = mnohovlasec.
Šm.

Mnohovodý, wasserreich. Šm.

Mnohovouska, y, f. Slb. 173.

Mnohovrstevný, vielschichtig. NA. V.
od. II. 25.

Mnohovýkladný, vieldeutig. Dch.

Mnohovýznačný, bedeutungsvoll. M. vý-
stup, Šmb. S. II. 110., šepot. Světz. 1875.

Mnohovýznamnosť, i, f., die Vieldeutig-
keit. M. slov. Dch., Šf. III. 621.

Mnohovýznamný. M. slova. Cf. Hš.
Dod. II. 3.

Mnohovzacný. M-né moudrosti páui. NB.
Tč. 221., 268.

Mnohoznačnost, i, f., die Vieldeutig-
keit. Sté. Alg. 49., SP. II. 290.

Mnohoznačný. Dk. Aesth. 430., Dch.
M. název, SP. IL 289., slovo, Dk., funkce.
Stč. Dif. 7.

Mnohozpěv. Nz.

Mnohozrakosť, i, f., polyopia. Nz. lk.
M. jednooká, p. monocularis.

Mnohozvěstný, inhaltschwer. Šm.

Mnohozvučný, vieltönig, tonreich. Lpř ,
Věk.

Mnohozvuk, u, m., das Vielgetöne Dch.

Mnohozvuký = mnohozvučný. Lpř.

Mnohožebrý, gerippt. Vz Rst. 443.

Mnohoženný, vielweibig. Rst. 443.

Mnohoženství u starých Slovanů bylo
obmezené. Vz Šf. Strž. I. 587.

Mnohožití, n., langes Leben. Č. Rž. LXVI.

Mnohoživný, vielnährend. M. země. Exc,
Lpř.

Mnohúcno = velmi mnoho. Mor. Brt. D.

Mnohý, cf. Mkl. Etym. 207. Po mnohém
domlouvání. Us. Pdl. Na nejmnožších obra-
zech. Koll. III. 109. Mnohá milosť vám dána.
Výb. II. 17. Neb jest ukřižován po mnohém
bití. Št. Kn. š. 20. Cf. Ž. wit. 230.

Mnohýkrát. Koll.

Mnou = miau, das Schreien der Katze.
Šm. — M. = kočka (v dětské řeči). BPr.

1013

Mnouček

Vád. nar. (Vnouček), čka, m. M. Pav.
vlastenec. Vz Rk. Sl. měšťan, sládek a

Mňouček, čka, m., mňouče, ete, n.,
a, m. = vnuk, vnouče. Us. Rgl.

Mňoukati, vz Mňankati, Mňačeti.

Mňourati mezi lidmi, fühlen. U Uher.
Hrad. Tč.

Mnouti, cf. Mkl. Etym. 188. — si co
proč. M. si radostí ruce. Arb., Rgl. — co
odkud. M. si z očí spánek. Vrch., Sá.

Mnoz. Tohoto slova není, nybrž v mnozi
je heteroklise m. mnozě. Vz Prk. Př. 10.
Pozn.

Množ, i, f., die Menge, Rk.; množení. Bern.
Množba, y, f. = multiplikace. Slov. D.
Šk. II. 294.

Množení buněk; m. pohlavní, vegeta-
tivní. Vz Rosc. 24.-26., 46.

Množicí (opakovací) kruh, der Multipli-
kationskreis Nz.

Množihled, u, m., Polyopter, ein Ver-
vielfältigungsglas. Šm.

Množina, y, f. = mnohost, množství, die
Menge. Slov. a srb. Šd. Ztratil se medzi
m-nou. Ntr. V. 243.

Množírna, y, f. = skleník parou vytá-
pěný, v Němž rozmnožují se exotické rost-
liny. Dlj. 8, Dch.

Množitel elektrický, multiplicirendes Gal-
vanometer, rozdílojevný, Differentialmulti-
plikator. Nz.

Množitelnosť, i, f., die Vermehrlichkeit.
Bern.

Množitelný, vermehrlich. Bern.

Množiti. — co: obilí = síti. Laš. Brt.
Slov. Rr. Sb. — co kde: obilí na poli =
síti. anbauen. Laš. a slov. Tč. —- se jak:
přílišně: Lidstvo se množí postupem zdvoj-
násobování. Os. I. 521., 520.

Množivosť, i, f., die Vermehrungsfähig-
keit. Neomezená m. organismů. Stč. Zem.
805.

Množivý, multiplikativ. M. čísla. K. Ml. 31.

Množník, a, m. = množné číslo, pluralis
(numerus), die Mehrzahl. Proch. Čas. Kat.
d. 1886. 148., Nz. Slova toho málo se užívá.

Množnosť, i, f., pluralitas, VV. 14.;
úrodnosť, die Fruchtbarkeit. Slov. Bern.

Množný. M. číslo. Brt. S. 3. vd. 190.
Zákon množných poměrů, das Gesetz der
Vielfachen. Mj. 25., Rm. 5. — M. = úrodný,
fruchtbar. Slov. Bern.

Množství. A ve m. chvály ssadii si pro-
tivníky mé. Anth. II. 3. vd. 6. Množstvo
lidí život skona. Alx. M. v. 74. (HP. 92.).
Milosť přikrývá mnostvie hřiechóv. Št. Kn.
š. 34. Ve množstvu. Ž. wit. 68. 14.

Množstvíkrát. Sá., Šf. III. 352., Koll.
St. 483. M. nemáme 5 kop čes. 1600. M.
něco opakovati. Šf. Strž. II. 81.

Množstvo, a, n. = množství.

Mňuk, vz Mňouček.

Mnum = mnou, instr. Us. místy na Mor.
Brt. D.

Mo-, suffix: mo-trehati, mo-trcha. List.
fil. X. 330.

-mo. Cf. Bž. 217.

Mobilnost', i, f, z lat., die Beweglichkeit.
M. úvěru. Kaizl. 217.



	Mnohoúhelník. JdJ Geom. I. 22. M. složek, das Kräftepolygon, výslednic, vz Pcl. 31., Zpr. arch. VIII. 11., Pek. 10., 11., NA. V. 134. Mnohoúhelníkový. M. stavba, ein Bau in Vielecken. Zpr. arch. Mnohoúhlý, vielwinkelig. Šm. Mnohovec, vce, m., der Polymignit. Šm. Mnohověd germanský. Šf. III. 99. Mnohověký. M. útrapy. Kos., zápasy. Pal. Rdh. III. 168. Mnohoveslý, vielruderig. M. loď. Lpř. Mnohovětí, n., zusammengesetzter Satz. Dk. Poët. 253. Mnohovětvý, vielästig. Mnohověžatý, vielthürmig. M. Praha. Us. Kutn. Mnohovitosť, i, f = mnohotnosť. Slov. Bern. Mnohovitý = mnohotný. Slov. Bern. Mnohovládí, n. = mnohovláda. Lpř. Mnohovládství, n = mnohovláda. Lpř. Sl. 4. Mnohovlasec, sce, m. = ploník pospo- litý, polytrichum. Rstp. 1084. Cf. Mnoho- vlas, Mllr. 82. Mnohovlásek, sku, m. = mnohovlasec. Šm. Mnohovodý, wasserreich. Šm. Mnohovouska, y, f. Slb. 173. Mnohovrstevný, vielschichtig. NA. V. od. II. 25. Mnohovýkladný, vieldeutig. Dch. Mnohovýznačný, bedeutungsvoll. M. vý- stup, Šmb. S. II. 110., šepot. Světz. 1875. Mnohovýznamnosť, i, f., die Vieldeutig- keit. M. slov. Dch., Šf. III. 621. Mnohovýznamný. M. slova. Cf. Hš. Dod. II. 3. Mnohovzacný. M-né moudrosti páui. NB. Tč. 221., 268. Mnohoznačnost, i, f., die Vieldeutig- keit. Sté. Alg. 49., SP. II. 290. Mnohoznačný. Dk. Aesth. 430., Dch. M. název, SP. IL 289., slovo, Dk., funkce. Stč. Dif. 7. Mnohozpěv. Nz. Mnohozrakosť, i, f., polyopia. Nz. lk. M. jednooká, p. monocularis. Mnohozvěstný, inhaltschwer. Šm. Mnohozvučný, vieltönig, tonreich. Lpř , Věk. Mnohozvuk, u, m., das Vielgetöne Dch. Mnohozvuký = mnohozvučný. Lpř. Mnohožebrý, gerippt. Vz Rst. 443. Mnohoženný, vielweibig. Rst. 443. Mnohoženství u starých Slovanů bylo obmezené. Vz Šf. Strž. I. 587. Mnohožití, n., langes Leben. Č. Rž. LXVI. Mnohoživný, vielnährend. M. země. Exc, Lpř. Mnohúcno = velmi mnoho. Mor. Brt. D. Mnohý, cf. Mkl. Etym. 207. Po mnohém domlouvání. Us. Pdl. Na nejmnožších obra- zech. Koll. III. 109. Mnohá milosť vám dána. Výb. II. 17. Neb jest ukřižován po mnohém bití. Št. Kn. š. 20. Cf. Ž. wit. 230. Mnohýkrát. Koll. Mnou = miau, das Schreien der Katze. Šm. — M. = kočka (v dětské řeči). BPr.	1013 Mnouček Vád. nar. (Vnouček), čka, m. M. Pav. vlastenec. Vz Rk. Sl. měšťan, sládek a Mňouček, čka, m., mňouče, ete, n., a, m. = vnuk, vnouče. Us. Rgl. Mňoukati, vz Mňankati, Mňačeti. Mňourati mezi lidmi, fühlen. U Uher. Hrad. Tč. Mnouti, cf. Mkl. Etym. 188. — si co proč. M. si radostí ruce. Arb., Rgl. — co odkud. M. si z očí spánek. Vrch., Sá. Mnoz. Tohoto slova není, nybrž v mnozi je heteroklise m. mnozě. Vz Prk. Př. 10. Pozn. Množ, i, f., die Menge, Rk.; množení. Bern. Množba, y, f. = multiplikace. Slov. D. Šk. II. 294. Množení buněk; m. pohlavní, vegeta- tivní. Vz Rosc. 24.-26., 46. Množicí (opakovací) kruh, der Multipli- kationskreis Nz. Množihled, u, m., Polyopter, ein Ver- vielfältigungsglas. Šm. Množina, y, f. = mnohost, množství, die Menge. Slov. a srb. Šd. Ztratil se medzi m-nou. Ntr. V. 243. Množírna, y, f. = skleník parou vytá- pěný, v Němž rozmnožují se exotické rost- liny. Dlj. 8, Dch. Množitel elektrický, multiplicirendes Gal- vanometer, rozdílojevný, Differentialmulti- plikator. Nz. Množitelnosť, i, f., die Vermehrlichkeit. Bern. Množitelný, vermehrlich. Bern. Množiti. — co: obilí = síti. Laš. Brt. Slov. Rr. Sb. — co kde: obilí na poli = síti. anbauen. Laš. a slov. Tč. —- se jak: přílišně: Lidstvo se množí postupem zdvoj- násobování. Os. I. 521., 520. Množivosť, i, f., die Vermehrungsfähig- keit. Neomezená m. organismů. Stč. Zem. 805. Množivý, multiplikativ. M. čísla. K. Ml. 31. Množník, a, m. = množné číslo, pluralis (numerus), die Mehrzahl. Proch. Čas. Kat. d. 1886. 148., Nz. Slova toho málo se užívá. Množnosť, i, f., pluralitas, VV. 14.; úrodnosť, die Fruchtbarkeit. Slov. Bern. Množný. M. číslo. Brt. S. 3. vd. 190. Zákon množných poměrů, das Gesetz der Vielfachen. Mj. 25., Rm. 5. — M. = úrodný, fruchtbar. Slov. Bern. Množství. A ve m. chvály ssadii si pro- tivníky mé. Anth. II. 3. vd. 6. Množstvo lidí život skona. Alx. M. v. 74. (HP. 92.). Milosť přikrývá mnostvie hřiechóv. Št. Kn. š. 34. Ve množstvu. Ž. wit. 68. 14. Množstvíkrát. Sá., Šf. III. 352., Koll. St. 483. M. nemáme 5 kop čes. 1600. M. něco opakovati. Šf. Strž. II. 81. Množstvo, a, n. = množství. Mňuk, vz Mňouček. Mnum = mnou, instr. Us. místy na Mor. Brt. D. Mo-, suffix: mo-trehati, mo-trcha. List. fil. X. 330. -mo. Cf. Bž. 217. Mobilnost', i, f, z lat., die Beweglichkeit. M. úvěru. Kaizl. 217.