1016

Močihub = pijan. BR. II. 397. a., Koll.

III. 176. Vz Močhuba. — M., os. jm. Tk.

IV. 410., VI. 352., Sdl. Hr. IV. 372., Arch.
VII. 714., 206., VIII. 597.

Močillo, a, n. = močidlo. Slov. Rr. Sb.

Močinka. y, f., kleiner Brotschnitt in
der Suppe. Mor. Šd.

Močírna, y, f. = stírka v chlévě, koryto
na máčeni řezanky. Prk. Př. 25., Otm.

Močiště, das Pissoir. Šp.

Močiti, vz Šrc. 153., 180., 269., Mkl.
Etym. 200. — co: semeno. Us. — kam.
Do vody m. za hřích se pokládá. Us. —
co na koho jak dlouho. Už sem se já
naučila, jak mám muža trestat, tři dni nu
ňé provaz močiť a štvrté deň jé mrskat. Sš.
P. 480.

Močivod, u, m., die Flossfeder. Šm.

Močhuba, y, m. -pijan. Us. Cf. Močihub.

Močka = mačka, die Sauce. Laš. Tč.

Močkař, e, m. = převzdívka Místečanům,
poněvadž vyslovujíce dlouhé české á jako
o za máčka říkají močka. Brt. v Osv. 1884.
31., Sbtk.

Močky, pl., f., pole a louky u Klenče.
BPr.

Moční trubice, die Harnröhre. S. N. V.
218.

Močník, a, m., os. jm. Bačk. Pŕ. 165.
Cf. S. N., Rk. Sl.

Mocný rok = mokrý. V Podluží, ve Val.
Brt. D. 281.

Močohnavý = močopudný. Rk.

Močojem, n, m., das Nierenbecken. Nz.
lk., S N. V. 396., Čs. lk.

Močokam, n, m., der Harnstein. Šm.

Močokrevnosť, vz Slov. zdrav., Čs. lk.
Průjem při m-sti, urämischer Durchfall.

Močokrevný, urämisch. Č Oblak m-ný,
amauroeis uraemica. Schb. M. dušnosť, urä-
mische Dyspnoe, božec, eclampsi uraemica.

Močolin, u, m = močotok. Šm.

Močoplemenidelný, vz Močeplemeni-
delný. Nz. lk. M. hráz, der Urogenitalwall.
Ib.

Močoplemenidla, vz Slov. zdrav.
Močoplodný, uropoëtisch. Nz. lk.

Močopohlavní soustava. S. N. V. 436.

Močopudný, harntreibend. Sm. M lék.

Močorka, y, f. = močár. Mor. Brt. D.
231.

Močovice, dle Budějovice. Motschowitz,
ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 1367., Rk. Sl.

Močovina, y. f. Vz Šik. Poč. 407., 473.,
Schd. 1. 394., Čs lk., Rtu. I. 140.

Močovitý, harnähnlich. Šm.

Močovka, y, f. = hnojnice (voda). U Kras-
kova. Brnt. U Kralové Městce. Psčk.

Močovnice, e, f., die Harnröhre. Rk.

Močovod, vz Slov. zdrav, Čs., lk.

Močovodopochvový. M. pištěl, Harn-
leirersclieidenfistel, f. Nz. lk.

Močový. M. kámen (morušovitý), der
Maulbeerstein. barvivo. Harnfarbstoff, in-
filtrace, nádržka, -recipient, kyselina (Rm.
1. 593), pot, kámen. Nz. lk. M. ústroje. Cf.
S. N. IX. 1199. M. mázdra, allantois. Vz
Ott. I. 906.

Močůvka, y, f. = močovka. Na již Mor.
Sd. Také v Čech. Čes. hos. 1884. 52. —

M., der Harnstoff. Vz Močovina. Pr. hosp.
nov.

Moda. Bylo to po modě. Us. Vk. U nás
m. neveriť nikomu. Ht. Sl. ml. 239. Kdo
chce bejt po modě živ, musí bejť čertů mu-
čedník. V Kunv. Msk.

Modař, e, m., der Modesüchtige. Šm.

Modařka, y, f., die Modesüchtige. Šm.

Modaŕství, n., die Modesucht. Mj.

Modeka, y, f., modecca, rostl. M. dlanitá,
m. palmata. Rstp. 639.

Model krystallografický, Us., číslové
shody. Šim. 107.

Modelárna, y, f., die Modelltischlerei. Hř.

Modelovati co čím. Osv. I 191.

Modelovna, y, f., die Modellkammer. Hř.

Moderace, e, f., z lat. = mírnění, die
Mäasigung, Einschränkung. Kh.

Moderateurní lampa. NA. IV. 9.

Moderně, modern. M. oblečený. Hrts.

Moderněti, ěl, ění, modern werden. Osv. I.
373.

Moderní věda, lučba atd.

Modernosť, i, f., die Modernheit. Dk.,
S. N. V. 397.

Moderovati, z lat. = mírniti.

Modestin Ondř., + 14/12 1602., jesuita.
Cf Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 42, Mus.
1885 403.

Modistství, n. Stat. kn. 1876.

Moditi, il, ěn, ění = ozdobovati, fintiti.
Co to zase modíš? U Kr. Hrad. Kšť. —
se. Hus I. 313.

Modka, y, f., les na Táborsku. Blk. Kfsk.
1222.

Modla k měření tloušťky drátu a plechu,
die Draht-, Blecblehre (kulatá nebo po-
dlouhlá deska, opatřená žlábky určité svět-
losti). Šand. II. 25. M. posuvná, neposuvná
k měření rozměrů. Ib.= M., der Hobel
der Zimmerleute, mit welchem die Höhlungen
im Holze ausgehobelt werden. Ssk. — M.=
bůžek. Cf. Mkl. Etym. 199. M. pohanská.
Šr., Pass., Ž. wit. 113. 4. Služebník modly.
ZN. M. nic na světě není. ZN. Mnoho jest
v tomto městě klášterů, v nichžto mnoho
modl následují (adorant). Mill. 37. — M. =
chrám, modlitebna. Dvéře u jeho modly
byly vždy zavřené. Výb. I. 1161. První
stolice v modlách; Bieše v modle; Starosta
tej modly (archisynagogus). Ev. vid. 12., 66.
Vešli sú do modly, fanum. BO. Vz Přisvětiti.
— M. — modlitba. Jir. Anth. I. 41. Poděmy
u modlu, venite adoremus. Ž. wit. 94. b., 6.
Slúžiti (Bohu) postem, modlú slíčnú. Kat.
1103. — M. = hora u Buchlova. Tč. —
M , y, m. os. jm. Blk. Kfsk. 1038.

Modla, é, f. = potok. Rvn. 169.

Modlač, e, m. = modlář. Bern.

Modlany, ves n Teplice. Pal. Rdh. II.
408., Blk. Kfsk. 257., Rk. Sl.

Modlařený; -en, a, o, vergöttert. Příliš
m. umělec. Koll. III. 116.

Modlařiti, Götzen dienen. Ntr. VI. 250.

Modlářovy = modlářský. M. chrámy,
knězi. Bj., BO.

Modlářský kněz. Výb. II. 1642.

Modlata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 123.

Modlava, y, f., Mudläu, ves v Dačicku.

Modlba. Hr. ruk. 459.