1017

Modlebna. BO.

Modlebný. M. chrám, delubrum, BO.,
miesto, locus idolorum, lesy. BO. Vyhnal
m-bnú kněži z země. Bj.

Modlek, u, m., der Agalmatholith. Šm.

Modlekání, n. Když kollektu, to jest
jakés m. v kostele hlasem vysokým zpie-
vají. Krnd. 147.

Modlena, y, f., die Betschwester. Ua.
Brt. Cf. Modlička, Modlilka.

Modlení. Pravé m. jest mysli k Bohu
povýšenie. Hus II. 315. — M. = ctění. Že
by byli zklamáni v m. svých bohuov. Výb

II. 548.

Modlenice, Modlenitz, ves u Vimberka.
Rk. Sl.

Modlenka = klekátko. Laš. Kál.

Modlešovice, dle Budějovice, Modle-
schowitz, ves u Strakonic. Rk. Sl.

Modletice, dle Budějovice, Modletitz,
ves u Jesenic. v Říčan. Blk. Kfsk. 951.,
Rk. Sl.

Modletín, a, m., ves u Chotěbořo. S. N.
XI. 524., Blk. Kfsk. 313., Sdl. Hr. L 256.,
V. 351., Rk. Sl.

Modliboh, a, m. = kdo se modlí Bohu.
Slez. Pk. — M., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Phľd. 11. 107., Šb. D. ř. I. 54.

Modlibohov, Modlibov, a, m., ves u Čes.
Duhu.

Modlice = Modlín.

Modlička, Betschwester. Šml. Cf. Mo-
dlena, Modlilka.

Modlidba, vz Modlitba.

Modlibov, a, m., Modlibow, ves u Čes.
Dubu. Rk. Sl.

Modlikánie, n. = prošení. Slov. Na veľa
m. nehaly ho tam. Dbš. Sl. pov. I. 84.

Modlikati. Koll. Sl. dc. I. 54., Mt. S. I.
108.

Modlikov, a, m., Modlikau, ves u Pŕi-
bislavé; Modlikow, ves u Nadějkova. Arch.
V. 568., Blk. Kfsk. 933.

Modlílek, lka, m., vz Modril. Us. Dvd.

Modlilka, y, f., die Betschwester. Šm.

Modlín, a, m., ves u N. Kdyně. Rk. Sl.

Modliš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Modliště, ě, n. = oratoř. Hnoj.

Modlitba, oratio. Ž. wit. 4. 2., bělosobotni,
děkovací, duchová (vnitřní), jitřní, mešní,
noční, obecná, odpolední, po přijímání (po-
přijímací, Hnoj.), povzdechová, před při-
jímáním (předpřijímací, Hnoj.), předvečerní,
sborná, soukromá, společná, stolní (před
jídlem a po něm), stupňová (u oltáře),
tajemná či tichá, úhrnná či hlavní, ustavičná,
vánoční, večerní, velkopáteční, veřejná,
vnitřní, zaklínací, za úvodnici atd. Hnoj.,
Hrudička Lit. 62., 67., Dch, Stárek Chrys.
238., 286., 279., 280., Pdl. M. římské. Vz
Vlšk. 502. Marná jest m., když křivý jest
skutek. Výb. II. 648. Nepotřebuju už než
tvé m-by (umíraje), U Žamb. Dbv. S m-bou
práci svou konej. Us. Bž. M bami na ně-
koho pamatovati. Pdl. Pomodli se, Janíčku,
jednu modlitbičku za její dušičku. Sš. P.

111. Když byl na m-bácb. Pass. mus. 392.
Hospodin m-bu mú prijal. Ž. wit. Na mbu
se vydala. Sv. ruk. 336. M. jeho buď s hřie-
chem; M. jest řečenie neb činenie, kterýmž

mysl člověka v Boha neb k Bohu nábožně
se povzdvíhá; M-bu složiti. Hus I. 402.,
291., 313 M. hlasitá vzácna nenie, když sě
s modlitbú srdce nesjedná. Ib. I. 373. Strom
nově zasazený nemůže se pokládati za ne-
úrodný: tak m., byť nebyla hned vyslyšena,
nebude bez prospěchu. Hkš. M. jest jako
pára, která vzhůru vystupuje a zase jako
úrodný déšť k zemi se spouští. Hkš., Sb.
uč. Modlitbičky vz Čes. mor. ps. 7.—-10.
M-teb českých (sbírky nejstarší). Vz Jir.
Ruk. II. 42., Sbn. 752., 387., Jg. H. 1. 708.,
Hš. Dod. I. 31. Cf. Modtlitva.

Modlitbička, vz Modlitba. M. dětské.
Vz Brt. Dt. 17.

Modlitbičkář, e, m. = kdo skládá nebo
prodává modlitby. Šd.

Modlitby, vz Modlitba.

Modlitebna, Bj. Pasa. mus. 331.

Modlitebně. Za to m. pro Boha a jeho
věčnou odplatu prosím. Črn. Zuz. 52.

Modlitebník. Výb. I. 216., Krnd. 46.
Věrni m-ci budú se klaněti v dušě i u pravdě.
ZN. Čehož příklad při onom m-ku v chrámě.
BR. II. 21. a. (II. 26.). A jakož ve mlýně
žernov hřmí: tr, tr, tr, tr!, též taký m.;
Modlitba zaneprázdní m-ka, aby od zlého
se odchýlil. Hus I. 307., 308. (334.). — M.,
u, m. = modlící kniha. Němc. IV. 14.

Modlitebný. M. kniha, Šf. III. 265., po-
kojík, Krist. 5. a., Vyb. I. 353., slova, Výb.
II. 1454. (Bl.), obraz (jemuž se klaněti bylo),
Pass. 817.. dóm. Hus I. 131.

Modlitelka, y, f., die Beterin. Tbz.

Modlitelný, anbetungswürdig. Šm.

Modlitevník, a, m. = modlitebník. Výb.

I. 216., Zrcd. 1., Hr. ruk. 381. Věrný m-ci
následovati budú otcě (adorabunt). Ev. víd.
19.

Modlitevný = modlitebný. M. pokojík.
Pass. mus. 373.

Modliti od meld, stupňováním mold, od-
tud molditi a metathesí modliti. Mkl. aL.
226. Cf. List. fil. 1886. 292., Mkl. Etym. 199.
— koho = prositi. U Počát. Kš. — se co:
breviár. Osv. I. 86. — se kde. Modlil jsem
se před Bohem. Výb. II. 490. V chrámě
se chceš m. ? Hus. I. 304. Modlí se před
kaplí a čert mu sedí v kápi. Pk — kdy.
V nižto hodinu starosta sě modléše Bohu,
tehda. BO. M-li se ve dni slavném. Olom. —
jak. Hlasně po latinsku se modlí. Kká. Td.
M. se nedbale, roztržitě, Us. Pdl., kleče,
Mž. 22., s zavitú hlavú, ZN., s slzami, Leg.,
podlé něčí vůle. BR. II. 504. a. V sobě se
m.; M-la sě srdcem. Hus I. 304. Kdo se
dobře modlívá, síly k ctnosti nabývá, Sb.
uč. — ke komu. Pass., Ž. kl. 25. b. V němž
(chrámě) sup letem svým, lavina pádem,
propasť mlčením k Bohu modlí se. Vrch.
Luza, jež se modlí k zlatu. Osv. I. 593. Za
živé i za mrtvé k Bohu se m. Mž. 18. —
se komu. M. se Bohu, BO., Ev. vid. 3.,
314., 151, Ž. kl. 28. 2., Lg. Kr. v. 59, Výb.

II. 4, Krist. 5. b., Hus II. 42., Žžk. 10,
Pass., St. Kn. š. 14, obrazóm, Hus I. 69,
76., modlám, Dr. v. 69., zlaté soše, BO., ry-
tinám. Ž. wit. 96. 7. (36. 7.). Duch jest Bóh
a ti, kteříž se mu modlé, v duchu a v pravdě
musejí se m.; Mnoho se m. jest toho, jemuž



	1017

	Modlebna. BO. Modlebný. M. chrám, delubrum, BO., miesto, locus idolorum, lesy. BO. Vyhnal m-bnú kněži z země. Bj. Modlek, u, m., der Agalmatholith. Šm. Modlekání, n. Když kollektu, to jest jakés m. v kostele hlasem vysokým zpie- vají. Krnd. 147. Modlena, y, f., die Betschwester. Ua. Brt. Cf. Modlička, Modlilka. Modlení. Pravé m. jest mysli k Bohu povýšenie. Hus II. 315. — M. = ctění. Že by byli zklamáni v m. svých bohuov. Výb II. 548. Modlenice, Modlenitz, ves u Vimberka. Rk. Sl. Modlenka = klekátko. Laš. Kál. Modlešovice, dle Budějovice, Modle- schowitz, ves u Strakonic. Rk. Sl. Modletice, dle Budějovice, Modletitz, ves u Jesenic. v Říčan. Blk. Kfsk. 951., Rk. Sl. Modletín, a, m., ves u Chotěbořo. S. N. XI. 524., Blk. Kfsk. 313., Sdl. Hr. L 256., V. 351., Rk. Sl. Modliboh, a, m. = kdo se modlí Bohu. Slez. Pk. — M., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Phľd. 11. 107., Šb. D. ř. I. 54. Modlibohov, Modlibov, a, m., ves u Čes. Duhu. Modlice = Modlín. Modlička, Betschwester. Šml. Cf. Mo- dlena, Modlilka. Modlidba, vz Modlitba. Modlibov, a, m., Modlibow, ves u Čes. Dubu. Rk. Sl. Modlikánie, n. = prošení. Slov. Na veľa m. nehaly ho tam. Dbš. Sl. pov. I. 84. Modlikati. Koll. Sl. dc. I. 54., Mt. S. I. 108. Modlikov, a, m., Modlikau, ves u Pŕi- bislavé; Modlikow, ves u Nadějkova. Arch. V. 568., Blk. Kfsk. 933. Modlílek, lka, m., vz Modril. Us. Dvd. Modlilka, y, f., die Betschwester. Šm. Modlín, a, m., ves u N. Kdyně. Rk. Sl. Modliš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Modliště, ě, n. = oratoř. Hnoj. Modlitba, oratio. Ž. wit. 4. 2., bělosobotni, děkovací, duchová (vnitřní), jitřní, mešní, noční, obecná, odpolední, po přijímání (po- přijímací, Hnoj.), povzdechová, před při- jímáním (předpřijímací, Hnoj.), předvečerní, sborná, soukromá, společná, stolní (před jídlem a po něm), stupňová (u oltáře), tajemná či tichá, úhrnná či hlavní, ustavičná, vánoční, večerní, velkopáteční, veřejná, vnitřní, zaklínací, za úvodnici atd. Hnoj., Hrudička Lit. 62., 67., Dch, Stárek Chrys. 238., 286., 279., 280., Pdl. M. římské. Vz Vlšk. 502. Marná jest m., když křivý jest skutek. Výb. II. 648. Nepotřebuju už než tvé m-by (umíraje), U Žamb. Dbv. S m-bou práci svou konej. Us. Bž. M bami na ně- koho pamatovati. Pdl. Pomodli se, Janíčku, jednu modlitbičku za její dušičku. Sš. P. 111. Když byl na m-bácb. Pass. mus. 392. Hospodin m-bu mú prijal. Ž. wit. Na mbu se vydala. Sv. ruk. 336. M. jeho buď s hřie- chem; M. jest řečenie neb činenie, kterýmž	mysl člověka v Boha neb k Bohu nábožně se povzdvíhá; M-bu složiti. Hus I. 402., 291., 313 M. hlasitá vzácna nenie, když sě s modlitbú srdce nesjedná. Ib. I. 373. Strom nově zasazený nemůže se pokládati za ne- úrodný: tak m., byť nebyla hned vyslyšena, nebude bez prospěchu. Hkš. M. jest jako pára, která vzhůru vystupuje a zase jako úrodný déšť k zemi se spouští. Hkš., Sb. uč. Modlitbičky vz Čes. mor. ps. 7.—-10. M-teb českých (sbírky nejstarší). Vz Jir. Ruk. II. 42., Sbn. 752., 387., Jg. H. 1. 708., Hš. Dod. I. 31. Cf. Modtlitva. Modlitbička, vz Modlitba. M. dětské. Vz Brt. Dt. 17. Modlitbičkář, e, m. = kdo skládá nebo prodává modlitby. Šd. Modlitby, vz Modlitba. Modlitebna, Bj. Pasa. mus. 331. Modlitebně. Za to m. pro Boha a jeho věčnou odplatu prosím. Črn. Zuz. 52. Modlitebník. Výb. I. 216., Krnd. 46. Věrni m-ci budú se klaněti v dušě i u pravdě. ZN. Čehož příklad při onom m-ku v chrámě. BR. II. 21. a. (II. 26.). A jakož ve mlýně žernov hřmí: tr, tr, tr, tr!, též taký m.; Modlitba zaneprázdní m-ka, aby od zlého se odchýlil. Hus I. 307., 308. (334.). — M., u, m. = modlící kniha. Němc. IV. 14. Modlitebný. M. kniha, Šf. III. 265., po- kojík, Krist. 5. a., Vyb. I. 353., slova, Výb. II. 1454. (Bl.), obraz (jemuž se klaněti bylo), Pass. 817.. dóm. Hus I. 131. Modlitelka, y, f., die Beterin. Tbz. Modlitelný, anbetungswürdig. Šm. Modlitevník, a, m. = modlitebník. Výb. I. 216., Zrcd. 1., Hr. ruk. 381. Věrný m-ci následovati budú otcě (adorabunt). Ev. víd. 19. Modlitevný = modlitebný. M. pokojík. Pass. mus. 373. Modliti od meld, stupňováním mold, od- tud molditi a metathesí modliti. Mkl. aL. 226. Cf. List. fil. 1886. 292., Mkl. Etym. 199. — koho = prositi. U Počát. Kš. — se co: breviár. Osv. I. 86. — se kde. Modlil jsem se před Bohem. Výb. II. 490. V chrámě se chceš m. ? Hus. I. 304. Modlí se před kaplí a čert mu sedí v kápi. Pk — kdy. V nižto hodinu starosta sě modléše Bohu, tehda. BO. M-li se ve dni slavném. Olom. — jak. Hlasně po latinsku se modlí. Kká. Td. M. se nedbale, roztržitě, Us. Pdl., kleče, Mž. 22., s zavitú hlavú, ZN., s slzami, Leg., podlé něčí vůle. BR. II. 504. a. V sobě se m.; M-la sě srdcem. Hus I. 304. Kdo se dobře modlívá, síly k ctnosti nabývá, Sb. uč. — ke komu. Pass., Ž. kl. 25. b. V němž (chrámě) sup letem svým, lavina pádem, propasť mlčením k Bohu modlí se. Vrch. Luza, jež se modlí k zlatu. Osv. I. 593. Za živé i za mrtvé k Bohu se m. Mž. 18. — se komu. M. se Bohu, BO., Ev. vid. 3., 314., 151, Ž. kl. 28. 2., Lg. Kr. v. 59, Výb. II. 4, Krist. 5. b., Hus II. 42., Žžk. 10, Pass., St. Kn. š. 14, obrazóm, Hus I. 69, 76., modlám, Dr. v. 69., zlaté soše, BO., ry- tinám. Ž. wit. 96. 7. (36. 7.). Duch jest Bóh a ti, kteříž se mu modlé, v duchu a v pravdě musejí se m.; Mnoho se m. jest toho, jemuž