1018

se modlí kto, ustavičné z srdce napomínati.
Hus. I. 305., 306. Cf. Brt. S. 3. vd. 190. —
se komu z čeho = prositi ho oč. Nedávej
cizím vladařství svého, aby se potom z toho
jim nemodlil; Mnohé dítky jakž dostanou
peněz a statku, rodičů sobě za nic neváží,
že se jim nebozí rodičové potomně z svého
vlastního m. musejí. Pož. 136. — za koho.
A já sem byla v kostele, m-la sem se za
tebe. Sš. P. 151. Modli se za ně ve dne
v noci. Št. Kn. š. 119. Za to Bohu se modlil.
Pass. mus. 404. Krátce a dobře sě za hřiechy
modlil; Pilně se za lid Bohu. m. Hus II.
315., I. 405. — se proč. Šalomún se pro ně
(ženiny) modlil. Hus I. 382. — se oč:
o vzdálení pokuseb. Sš. Mt. 348. — se také:
hráti v karty. Us. Rč.

Modlitva, oratio. Ž. wit. 42. Uslyš m-vu.
BO. Dal se na m-vy. Pass. mus. 370. M.
uzdraví nemocného. ZN. Na m-vé bieše.
Hr. ruk. 177. Na m-vě se položi. Výb. II.
1. Pobyti na m-vách; Na m-vy v noci stá-
vati. Št. Kn. š. 6., 177.

Modlný. Jenž (Ježíš) spolu m. jest i spolu
slavný. Hus I. 46., 49.
Modloborný = modly bořící. Rámě m.
Cch. Dg.

Modlosluha. M, ZN., Hus I. 66.. 373.
Lidé všichni jsú m-hy. Mill. 74. Každý m.
muož míti žen 30. Ib. 3V.

Modloslužebeuství. Šf., Hus 111. 37.

Modloslužebnosť, vz Pocta (stran de-
finice).

Modloslúženie. Hus I. 53., III. 95.

Modloslužka, y, f., die Götzendienerin.
Sm.
V Modlov, a, m., míst. jm. Tk. IV. 404.

Modlový, Götzen-, M. účestník, particeps
idolorum. Ol. 4. 18.

Modltva, vz Modlitba.

Modluše, e, f. = modlena. Us. Pngr., Rgl.

Modř. Bž. 226. Cf. Šfk. Poč. 614., Schd.
I. 346., KP. IV. 720—721., Rm. 1. 123. M.
alkalická či Nichelsonova. Vz Ott. I. 884.

Modrá, é, f., Neudorť, ves u Uher. Hra-
diště. M. Hvězda a Ves, vz Modrý, Tk. IV.
399., Rk. Sl.

Modráček, cyanecula. Brm. II. 2. 128. až
129. - M.= síkora. Mor. Brt. — M , čku,
m. = houba = špičník, boletus scaber, der
Kapuzinerpilz (nakrojí-li se, zmodrá). U Po-
čat. Jdr. — M. = druh bramborů. Us. Tč.
— M., květina. Vz Č. Kn. š. 258. — M.
M-ky = beránky na obloze. U Kr. Hrad.
Kšť.; modré oči. Jrs.

Modračka = modrá sukně. Jrs.

Modráčkový, vz ModRáček. M. barva.
U Chodů. Rnd. 164. M. oči se na mne smály.
Č. Kn. š. 142.

Modrák, Jusciola cyanecula, das Blau-
kehlchen. Vz Modráček. — M. = chrpa.
Roste koukol a metlice, bude chleba po
hromnice; m. a zvonec (svlačec), chlebu
konec. Bž. exc. Cf. Schd. II. 258., Slb. 407.,
Rstp. 930., Čl. Kv. 204., Mllr. 30. — M. =
houba. Cf. Rstp. 1913., Osv. 1884. 51.

Modřany. V M-nech není radno poru-
čiti si v hostinci sysla. Vz Sbtk. Krat. h.
74. — Cf. Tk. IV. 365., 428., V. 150., Blk.
Kfsk. 945., 950., Rk. Sl., Arch. VII. 642.

Modrásek, lycaena, der Bläuling. M.
černoskvrnný, I. Arion, jehlicový, 1. Icarus,
vikvicový, 1. Corydon, jetelový, 1. Bellargus,
rozchodníkový, 1. Battus, černočárný, 1.
Hylas, štírovníkový, 1. Tiresias, ligrusový,
1. Damon, stříbroskvrnný, 1. Optilete, čili-
mníkový, 1. Aegon, m. obecný, 1. Argus,
tmavohnědý, 1. Medon, komonicový, 1. Do-
rylas, kozincový, 1. Cyllarus, krušinový,
1. Argiolus, nejmenší, 1. minima, měchýřní-
kový, 1. Jolas, hnědoskvrnný, 1. Daphnis,
lemovaný, 1. Diomedes, očkovaný, 1. Eu-
phemus, lesní, 1. semiargus, bahní, 1. Areas.
Stn. I. 27.—30. Cf. Brm. IV. 394.-395.,
Schd. II. 515.

Modraska, y, f. = modrásek, modrák,
druh sýkor ve vých. Čech. Všk.

Modrastý = modravý. Mor. a slov. Brt.
D., N Hlsk. XIV. 53., Phl'd. III. 1. 2.

Modrati se čím. Paluba turecké lodi
m-la se kazajkami. Osv. I. 87.

Modravka, y, f., coerulosis.

Modravo, a, n. = modravá barva. M. vln.
Vrch.

Modravočelný, stahlblauschnäbelig. Lpř.
Sl. 1. 484. Vz Modročelný.

Modravopřídý, xvavón^(,)^o?. M. loď. Lpř.

Modravošedý, bläulichgrau. Us. Pdl.

Modravý. M. mlha, hory, Vlč., páry,
Mcha., dál. Vlč.

Modřec, Riegersdorf, ves u Poličky. Vz
Modříce. — M. asi = lazurit. Rozk.

Modřejovice, dle Budějovice, ves u Mi-
lína. Vz Modřovice. Tk. V. 250., Blk. Kfsk.
127., 409., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 277.

Modřelice, zašlá ves. Pk. MP. 69., Pk.
Npj. 64.

Modřen, ě, f., blaue Farbe. Ssk.

Modřenec Cf. Slb. 202., Čl. Kv. 126.,
Schd. II. 270., Rosc. 110.

Modření ultramarinem. KP. IV. 710.

Modrenice, e, f. = modravka.

Modřenina, y, f. = modré nebe, blankyt.
Pl. I. 17., 44. Cf. Modřeniště. M. Nebes. Pl.
I. 71.

Modřenitka, y, f., cyanella, der Bläu-
ling. Šm.

Modřenka, y, f. = modrák, modráček,
chrpa. Upletla věnec z m-ky. U Sadské. Kšť.

Modŕev, u, m. nebo: i, f. = jedle modřín.
Rstp. 1440.

Modrchanina,y, f. = zapletená věc. Us.

Modrchati, cf. Mkl. Etym. 203.

Modříce, Riegersdorf, vz Modřec; Möd-
ritz, městečko u Brna. Kdo má zlou ženu,
veď ji na pouť do Modřic (vybij jí, až je
modrá). US Cf. Blk. Kfsk. 1191., Sdl. Hr.
III. 135., Rk. Sl.

Modřický, ého, m., os. jm. — Eduard
rytíř M., nyní dělostř. generálmajor ve výsl,

Modříč, e, m., vrch u Třeboně. BPr.

Modŕičina, y, f., Cyanwasserstoffsäure.
Hrvát. Šd.

Modřidlo indichové, meďnaté, pařížské.
Ktzr. Cf. Schd. I. 348.

Modřidlový, Waschblau-. M. papír. St.
př. k. 1872. 52.

Modřil. Cf. Rstp. 367., Schd. II. 311.

Modřimačka, y, í. = rojovník, melissa
officinalis. Let. Mt. S. X. 1. 46., Rr. Sb.