1019

Modřín. Cf. Slb. 284., Schd. II. 273.,
Čl. Kv. 82., Rstp. 1440., Rk. Sl., Chdt 68.,
Mllr. 79., Rosc. 101, Břem, Švrk., Mkl.
Etym. 199.

Modřina, y, f. = modřeniště. Slov. Cf.
Mkl. Etym. 199. Zahnal vetrík mraky z m-ny.
Tat. a m. Vaj. 18. — M., der blaue Färbe-
stoff. Rst. 443.

Modřinka sýkora. Cf. Brm. II. 2. 583. —
M. = jedlá houba. Včk. — M. = mšice
modřínová, chermes laricis, die Lerchen-
laus. Sl. les.

Modřínovina, y, f., der Leichenbestand.
Sl. les.

Modřínový. M. dříví, manna, S. N. V.
399., alej, Vlč., tříslo, semeno, šiška, mšice
(vz Modřinka), obaleč, grapholitha zebeana,
der Lerchenrindenwickler, zavináč, tinea
laricinella, die Lerchenmotte. Sl. les.

Modřišice, dle Budějovice, Modřitz, ves
u Turnova. Blk. Kfsk. 604., 802., Rk. Šl.

Modřišov, a, m. Na M-vě = pole u Mě
kynce na Vodň. BPr.

Modro hor. Hlk. Do modra střílel. Us.
Světz. Bylo jich tam až m. (mnoho). Brt.
Vlaštovka křídla v modru koupá. Osv. VI.
596. Nejblíž se m. k břehu vine; Veslo
v modru se koupá. Mcha. Slibovati někomu
m. s nebe (něco nemožného). Němc.

Modrobarvíř, e, m., der Blauíärber. Šm.

Modrobílý, blauweiss. Stn. I. 19.

Modrobobulný. M. réva. Kv. 1869 131.

Modročeluý, xvavÓ7r^o>(joc;, blauschnäbe-
lig. M. loď. Lpř. — M., blaustirnig. M. pa-
poušek. Dch.

Modročerný, blauschwarz. Šp.

Modročervený, blauroth. Ntr. V. 216.

Modrofialový, feilcbenblau. Osv. V. 9.

Modrohlávek ovocný, episema coeruleo-
cephala, motýl. Kk. Mot. 178., Šír, Brm. IV.
431.

Modrohlavý, blauköpfig. M. kvítky. Č.
Kn. š. 380.

Modrohnát, a, m. M-ti= Chlumští u Tře-
boně, poněvadž nosili modré vlněné pun-
čochy, od nichž jim nohy zmodraly. Vz
Sbtk. Krat h. 42.

Modrohřbetnice, e, f., cyata annulus,
der Blaurücken. Šm.

Modrojas, u, m., die bläuliche Helle M.
studánky. Čch. Sl. 23. — Čch. Petr. 44., Šml.

Modrojasno, a, n. = modrojas. Pl. I. 257.

Modrojasný, blauhell. M. oči, Lpř., Č.
Kn. š. 221., plamýnek, ib. 242., Nebesa. Čch.
Bs. 157.

Modrojiskřivý, blaufunkelnd. M. vlna.
Čch. Petrkl. 31.

Modrokabátník, a, m. = kdo nosí modrý
kabát. Tbz.

Modrokalený, blauangelaufen. Šm.

Modrokřídlý, blaue Fittige, Flügel Ha-
bend, blauflügeiig. Dch.

Modrokrovečník, a, m., cyaniris, brouk.
M. obecný, c. cyanea, úškovaný, c. aurita,
příbuzný, c. affinis. Kk. Br. 369., 370.

Modroň, ě, m., Blauschimmel. Čsk.

Modrookean, u, m., das blaue Meer.
Kamar.

Modrookosť, i, f., die Blauäugigkeit. Šm.

Modropina, y, f., das Narzeio. Šm.

Modropřídý, xv«tvd-r^ö>_too?, vz Modro-
čelný. Lpř.

Modropunčocháč, e, m., der Blau-
strümpfler. Šm.

Modropunčoška, y, f., ein Blaustrumpf
(gelehrtthuende Dame). Šm.

Modrosivý, blaugrau. M. nebe. Šml.

Modroskvělý, blauglänzend. Tyl.

Modroskvrnáč, e, m., diachromus, brouk.
M obecný, d. germanus. Kk. Br. 44.

Modrosvit, u, m., der blaue Lichtschein.
Kká. K sl. j 142.

Modrošedý, hechtenblau. Rst. 443.

Modrošerý sad. Č. Kn. s. 250.

Modrota. Pl.

Modrotiný. M. moře. Kká. Td. 100.

Modrotmavý, blaudunkel. M. les. Pl. 1.
99.

Modroučký, hübsch blau. Nrd. Blld. 22.

Modrovec, vce, m., der Lasurmalacbit.
Hř.

Modřovice, dle Budějovice, vz Modře-
jovice.

Modrovlasák, a, m., miavo^alza. Vký.

Modrovoký = modrooký. Us. Chodívali
k nám m-cí chlapci, už k nám nechodijó,
už só z nich vojáci. Sš. P. 592.

Modrovousý, blaubärtig. Dch.

Modrozelavý, blaugrüulich. M. hladina
mořská. Némc. V. 117.

Modrozelený, blaugrün. Kk. Br. 18., 35.,
Stn. I. 18., Dk. M. barva. Stč. Zem. 41.

Modrozvonek, nku, m., campanula, květ.
Pl. I. 102.

Modrý, cf. Mkl. Etym. 200. M. mléko,
mák, Šp., výšiny, Vrch., čedič (melafyr),
Zpr. arch. VIII. 113., zemina, Bř. N. 147,
165., hory. Hlk. M. pondělek. VzKram. Slov.,
Nár. listy 1884. Přílohu k č. 223. str. 1
M. bez, fiala, chrpa. Mllr. 30., 103., 111
Modré s nebes bych ti snesl. Us. Dbv.
Ťažko sa lúči orel s modrým letom. Kyt
1876. 29. Barva modrá neb violová zna-
mená ponížení, skroušenosť a kající smutek.
Sb. uč. Cf. Sbtk. Rostl. 47. Podajte mi
praporce modrého, tať barva znamenává
ustavičnost muže šlechetného. Výb. II. 45
— jak: zelanavě, leskle, ocelové, fialově,
černavé m. Kk. Br. 18., 21., 23., 26. M.
rozhod. Vz Slb. 383. — M, hájovna u Še-
vetína. M. Hvězda. Blauenstern, hospodu
u Konic. M Ves, Lichtblaudorr, ves u Sví".

Modryuě, é, í. = modrina. Št. (Jir. exc.)

Modský = modní. Rk.

Modul, u, m. = číslo, jímž násobíme lo
garithmy čísel z jedné soustavy, abychom
dostali logarithmy týchž čísel v soustavě
jiné. Hra. M. logarithmické soustavy. Šm
159. — M. pevnosti (měřítko), Festigkeits-
modul. Sl. les., Pel. 5., ZČ. 1. 238., pruž-
nosti. Mj. 15, Zpr. arch. VIII. 54., ZČ.
207., Pel. 6., affinných obrazců, Šln. 1. 12.,
průřezu. Pek. 41.

Modulace mluvy. Dk.

Modulovaný hlas, modulirt. Jir. Anth.
I. 3. vd. 10.

Modzog, u, m. = mozek? Slov.

Muffetty = výdechy kyseliny uhličité
z hlubokých skulin zemských jsou výjevem
velmi obyčejným zvl. v sopečných krajinách,