Předchozí (1019)  Strana:1020  Další (1021) |
|
|||
1020
|
|||
|
|||
kde bývá plyn uhličitý smíšený s plynem
sirovodíkovým a s dusíkem. Krč. G. 109., Stč. Zem. 783, Šfk. Poč. 154. Mogodiáš, e, m., os. jm. NB. Tč.
Mogoň, ě, m. = vepřový žaludek na-
plněny nádivkou jaterničnou. Nenie väčšej radosti jako m. v peci, keď sa nám on pečie, najiema sa všetci. Dětská pís. slov. Rr. Sb. — M. = nejapný člověk. Na mor. Slov. Brt. D. 231. Mogul, a, m., z Mongol = panovník. Vz
Rk. Sl. Moháč, e, m., mad. Mohacs, mě. v Uhřích.
Rk. Sl. Mohad, u, m., turia, rostl. M. obecný,
t. moghadd. Rstp. 620. Mohamedan, a, m., der Mohamedaner.
Mohar, a, m. = Hermagor. Pyp. K. 1.
244. —- M., u, m., das Fuchsschwanzgras. Slov. Ssk. Mohatlový. M. keře. Hlb. 1. 356.
Mohavý = mocný, vermögend, stark
Ukázal tým, že nebude sedeť nemohavý na prestolu trupel. Lipa 111. 145. Mohejlík, a, m., vršík u Hořic. Řvn.
463. Mohela, y, f.= několik domkův u Frýdka.
Mohelka, y, f., ves u Hodkoyic; sam.
u Mnich. Hradiště; potok. PL,, Řvn. 543., Rk. Sl. Mohelnice, Mohelnitz, vsi u Mnich. Hra-
diště, u Čechtic, u Nepomuk; několik dom- kův u Frýdka; M. Horní, Ober-Mohelnitz, sam. u Mnich. Hradiště. PL. Cf. Tk. IV. 312., V. 183., VII. 231., Blk. Kfsk 1367., Sbn. 588., Rk. M. M. = údolí ve Frýdecku. Škd. Co zpívali mohelničtí Němci putujíce na sv. kopeček u Olom.? Vz Sbtk. Krat. h. 187. Mohelno, a, n., městečko u Náměště;
Mügeln, mě. v Magdebursku. Pal. Děj. I. 259., Sdl. Hr. II. 12. Moher, u, m. = látka na ženské šaty.
Us.
Moherový. M. šaty. Us.
Mohikani = indianský kmen. Vz Rk Sl.
Mohla, y, f., Mahle, dvůr u Krnova.
Mohlno, a, m., na Mor. Arch. VII. 577.
Mohlý = mohoucí, silný. Nemohlý člověk.
Hus 1. 84. Mohola, y, ť. = homole, zaokrouhlený
vrch sam o sobě stojící. Vz Moholica. Slov. Hdž. Čít. 160. Moholica, e, f., vz Mohola. Hdž. Čít. 160.
Moholnica, e, f. = říčka v karpat. pohoří.
Škd. Mohovitě, beweglich. Bern.
Mohoucnosť = majetnost, jmění. U Ro-
nova. Rgl. Mohovitý = zámožný. Vz Dostálý. —
M, = movitý. M. věc. NB. Tč. 89. Vz Grun- | tovní, Poletný. Mohucenství, n. = possibilitas. VV. 125.
Mokuč. Tk. IV. 490., V. 226., VI. 352.
Mohuřice, dle Budějovice, Mayritz, ves
u Svín. Sdl. Hr. III. 282., Arch. VIII. 533. Mohuta, y, f. (šp. m. : síla). Vký.
Mohutně, mächtig, stark. M. něčím otřá-
sati. Šml. I. 10. Jeho hlas zněl m. Vrch. Příroda k němu m. mluvila. Pká. |
Mohutnění, n. M. těla, hlasu. Us. Pdl.
Vz Mohutněti. Mohutněti. Spolek m-tní. Dk., Dch.
Mezitím říše Fridrichova den ke dni m-la. Ddk. V. 58. Mohutník, a, m. = mohutná bytosť. Kodym.
Mohutnosť horstva, Osv. I. 636., zemské
magnetičnosti. Stč. Zem. 673. Neb ačby byl mohl podlé své m-sti i z nečisté tělo vzieti. Št. Kn. š. 294. Individualní optická síla n. mohutnosť čočky. ZČ. III. 170. — M. v log. M. volicí (liberum arbitrium), žádací, po- znávací (intellectus possibilis), Hlv., Psp., umová, fac. intellectiva. VV. 25. Cf. Dk. P. 145. Mohutný. Dle Prk. rozhodují o mohutný
atd. prvotnější tvary mohutý atd., o jichž zajímavé povaze mluvil v Arch. für slav. Philoi. II. (?) 698. pozn. 2. M. = mocný. M. horstvo, Kká., Lpř. Dj. I. 14., strom, těleso, hlas, sloup, pilíř, Us. Pdl., bašta, valy, Sdl., protiva. Osv. I. 59. — čím: silon. Šf. Strž. II. 14. Mohutý = bohatý. Lepí m. sedlák než
vládyka chudý. Št. Kn. š. 176. Mohvitosť, i, f. = movitost. Šf. III. 157.
Mohvitý, totiž ohybitý. Šf. III. 154.
Mohyla. Cf. Ukaž. 45, Mkl. Etym. 199.
Mohylka, y, f. = malá mohyla. Dch.,
Světz. Mohylna, y, f.. Gross-Mugl, místo v Ra-
kousích. Šb. Dj. ř. I. 27. Mohylník, u, m. = náhrobní kámen.
Hnoj., Kaln. 203. Mohylôčka, y, f., zdrobn. mohyla. Ntr.
V. 83., Phľd. IV. 479. Žiadala bych ši smrť, ale načo hrob chváliť? Keď nad mojou m-kou nemá kto požialiť. Sl. sp. 102. Mochanice, e, f. = několik hrodků ve
zvláštním pořádku kopaných k bramborám, aby na suchých místech dešťová voda déle se mezi hrodky zadržela. Sázeti brambory na m-ci, na přerůvku. U Jindř. Hradce. Lg. Mochar, a, m. = Hermagoras (světec).
Vz Sbor. velehr. I. 139. Mochatý = mechovitý. Slov., Ntr. II. 139.
Mochna husí (husí mýdlo), die Feld-
blume, das Gänsekraut, der Grensing, lesní, p. sylvestris, die Birkenwurz, -wurzel (ná- tržník, tržené koření), lezavá a stříbrná, p. reptans et argentea, das Fünfblatt. Sl. les. Cf. Čl. Kv. 364., Slb. 501., Rstp. 499., Rosc. 164, Mllr. 82., Rk. Sl. Mochňanka = meruzalka srstka, chlu-
patka, angrešt, měchounka. Vz Rstp. 686. Mochnatý = mechnatý. mosig. M. cha-
lupa. Slov. Šldk. 338. Mochnovitý. M. rostliny: kuklík, ma-
linník. jahodník, zábělník, mochna. Vz Rstp. 491., Slb. 498. Mochnový, Potentillen-. Šm.
Mochodrž. Na m. s ním hráli. Hus II.
79. Mochononový. M. stromy. Hlb. II. 112.
Mochov, Mochau, ves u Sušice; Mochow,
městečko u Čes. Brodu; sam. u Semil. Cf. Tk. IV. 144., V. 250., Blk. Kfsk. 704., Sdl. Hr. 82., IV. 372.; Rk. Sl. Mochovatěť = mechovatěti. Slov. Bern.
Mochovatý = mechovatý. Slov. Ssk.
|
||
|
|||
Předchozí (1019)  Strana:1020  Další (1021) |