1020

kde bývá plyn uhličitý smíšený s plynem
sirovodíkovým a s dusíkem. Krč. G. 109.,
Stč. Zem. 783, Šfk. Poč. 154.

Mogodiáš, e, m., os. jm. NB. Tč.

Mogoň, ě, m. = vepřový žaludek na-
plněny nádivkou jaterničnou. Nenie väčšej
radosti jako m. v peci, keď sa nám on
pečie, najiema sa všetci. Dětská pís. slov.
Rr. Sb. — M. = nejapný člověk. Na mor.
Slov. Brt. D. 231.

Mogul, a, m., z Mongol = panovník. Vz
Rk. Sl.

Moháč, e, m., mad. Mohacs, mě. v Uhřích.
Rk. Sl.

Mohad, u, m., turia, rostl. M. obecný,
t. moghadd. Rstp. 620.

Mohamedan, a, m., der Mohamedaner.

Mohar, a, m. = Hermagor. Pyp. K. 1.
244. —- M., u, m., das Fuchsschwanzgras.
Slov. Ssk.

Mohatlový. M. keře. Hlb. 1. 356.

Mohavý = mocný, vermögend, stark
Ukázal tým, že nebude sedeť nemohavý na
prestolu trupel. Lipa 111. 145.

Mohejlík, a, m., vršík u Hořic. Řvn.
463.

Mohela, y, f.= několik domkův u Frýdka.

Mohelka, y, f., ves u Hodkoyic; sam.
u Mnich. Hradiště; potok. PL,, Řvn. 543.,
Rk. Sl.

Mohelnice, Mohelnitz, vsi u Mnich. Hra-
diště, u Čechtic, u Nepomuk; několik dom-
kův u Frýdka; M. Horní, Ober-Mohelnitz,
sam. u Mnich. Hradiště. PL. Cf. Tk. IV.
312., V. 183., VII. 231., Blk. Kfsk 1367.,
Sbn. 588., Rk. M. M. = údolí ve Frýdecku.
Škd. Co zpívali mohelničtí Němci putujíce
na sv. kopeček u Olom.? Vz Sbtk. Krat.
h. 187.

Mohelno, a, n., městečko u Náměště;
Mügeln, mě. v Magdebursku. Pal. Děj. I.
259., Sdl. Hr. II. 12.

Moher, u, m. = látka na ženské šaty.

Us.

Moherový. M. šaty. Us.

Mohikani = indianský kmen. Vz Rk Sl.

Mohla, y, f., Mahle, dvůr u Krnova.

Mohlno, a, m., na Mor. Arch. VII. 577.

Mohlý = mohoucí, silný. Nemohlý člověk.
Hus 1. 84.

Mohola, y, ť. = homole, zaokrouhlený
vrch sam o sobě stojící. Vz Moholica. Slov.
Hdž. Čít. 160.

Moholica, e, f., vz Mohola. Hdž. Čít. 160.

Moholnica, e, f. = říčka v karpat. pohoří.
Škd.

Mohovitě, beweglich. Bern.

Mohoucnosť = majetnost, jmění. U Ro-
nova. Rgl.

Mohovitý = zámožný. Vz Dostálý. —
M, = movitý. M. věc. NB. Tč. 89. Vz Grun- |
tovní, Poletný.

Mohucenství, n. = possibilitas. VV. 125.

Mokuč. Tk. IV. 490., V. 226., VI. 352.

Mohuřice, dle Budějovice, Mayritz, ves
u Svín. Sdl. Hr. III. 282., Arch. VIII. 533.

Mohuta, y, f. (šp. m. : síla). Vký.

Mohutně, mächtig, stark. M. něčím otřá-
sati. Šml. I. 10. Jeho hlas zněl m. Vrch.
Příroda k němu m. mluvila. Pká.

Mohutnění, n. M. těla, hlasu. Us. Pdl.
Vz Mohutněti.

Mohutněti. Spolek m-tní. Dk., Dch.
Mezitím říše Fridrichova den ke dni m-la.
Ddk. V. 58.

Mohutník, a, m. = mohutná bytosť. Kodym.

Mohutnosť horstva, Osv. I. 636., zemské
magnetičnosti. Stč. Zem. 673. Neb ačby byl
mohl podlé své m-sti i z nečisté tělo vzieti.
Št. Kn. š. 294. Individualní optická síla n.
mohutnosť čočky. ZČ. III. 170. — M. v log.
M. volicí (liberum arbitrium), žádací, po-
znávací (intellectus possibilis), Hlv., Psp.,
umová, fac. intellectiva. VV. 25. Cf. Dk. P.
145.

Mohutný. Dle Prk. rozhodují o mohutný
atd. prvotnější tvary mohutý atd., o jichž
zajímavé povaze mluvil v Arch. für slav.
Philoi. II. (?) 698. pozn. 2. M. = mocný.
M. horstvo, Kká., Lpř. Dj. I. 14., strom,
těleso, hlas, sloup, pilíř, Us. Pdl., bašta,
valy, Sdl., protiva. Osv. I. 59. — čím:
silon. Šf. Strž. II. 14.

Mohutý = bohatý. Lepí m. sedlák než
vládyka chudý. Št. Kn. š. 176.

Mohvitosť, i, f. = movitost. Šf. III. 157.

Mohvitý, totiž ohybitý. Šf. III. 154.

Mohyla. Cf. Ukaž. 45, Mkl. Etym. 199.

Mohylka, y, f. = malá mohyla. Dch.,
Světz.

Mohylna, y, f.. Gross-Mugl, místo v Ra-
kousích. Šb. Dj. ř. I. 27.

Mohylník, u, m. = náhrobní kámen.
Hnoj., Kaln. 203.

Mohylôčka, y, f., zdrobn. mohyla. Ntr.
V. 83., Phľd. IV. 479. Žiadala bych ši smrť,
ale načo hrob chváliť? Keď nad mojou
m-kou nemá kto požialiť. Sl. sp. 102.

Mochanice, e, f. = několik hrodků ve
zvláštním pořádku kopaných k bramborám,
aby na suchých místech dešťová voda déle
se mezi hrodky zadržela. Sázeti brambory
na m-ci, na přerůvku. U Jindř. Hradce. Lg.

Mochar, a, m. = Hermagoras (světec).
Vz Sbor. velehr. I. 139.

Mochatý = mechovitý. Slov., Ntr. II. 139.

Mochna husí (husí mýdlo), die Feld-
blume, das Gänsekraut, der Grensing, lesní,
p. sylvestris, die Birkenwurz, -wurzel (ná-
tržník, tržené koření), lezavá a stříbrná, p.
reptans et argentea, das Fünfblatt. Sl. les.
Cf. Čl. Kv. 364., Slb. 501., Rstp. 499., Rosc.
164, Mllr. 82., Rk. Sl.

Mochňanka = meruzalka srstka, chlu-
patka, angrešt, měchounka. Vz Rstp. 686.

Mochnatý = mechnatý. mosig. M. cha-
lupa. Slov. Šldk. 338.

Mochnovitý. M. rostliny: kuklík, ma-
linník. jahodník, zábělník, mochna. Vz Rstp.
491., Slb. 498.

Mochnový, Potentillen-. Šm.

Mochodrž. Na m. s ním hráli. Hus II.
79.

Mochononový. M. stromy. Hlb. II. 112.

Mochov, Mochau, ves u Sušice; Mochow,
městečko u Čes. Brodu; sam. u Semil. Cf.
Tk. IV. 144., V. 250., Blk. Kfsk. 704., Sdl.
Hr. 82., IV. 372.; Rk. Sl.

Mochovatěť = mechovatěti. Slov. Bern.

Mochovatý = mechovatý. Slov. Ssk.