1021

Mochovee, vce, m., Mochow, myslivna
u Třebechovic.

Mochový = mechový. Slov. Bern.

Mochtín, a, m., ves u Klatov. Čechy I.
68, Rk. 81.

Mochůrka = měchůrka. Us. místy.

Mochyně, die Schlutte. M. boborolka,
p. Alkekengi, pýřitá, p. pubescens, sno-
dárná, p. somnitera. Vz Rstp. 1126. Čf. Čl.
Kv. 232., Slb. 357., Odb. path. III. 830.,
Mllr. 79.

Mochyňovitý, judehkirschartig. Šm.

Moir (fr., moar) = látka hedvábná, polo-
hedvábná, hustá s lesknoucími se pruhy a
oblouky. Vz Rk. Sl.

Mój. Ž. wit. 231. Cf. Můj.

Mojaď, i, f., die Meinigen. Slov. Phľd.
VIL 105. Ilonka umrela, m. ju zmárnila.
Chlpk. Sp. 28.

Mojek, jka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123,
D. ol. X. 430.

Mojemír, a, m. = Mojmír. Pal. Rdh. I.
123.

Mojkov, a, m., vz Mejkov, Rk. Sl.

Mojkový =? Slov. Tomu ty na príčine,
m. matko. Zbr. Hry 63.

Mojmír, a. m. = Mojemír. Šd. Cf. Rk.
Sl., Vc Lab. 170., 262.

Mojné, ého, n., Mogne, ves u Velešína.
Sdl. Hr. III. 232., Rk. Sl.

Mojslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Tk. C. 18., S. N. V. 409.

Mojžíř, e, m. či f. ?, Mosern, ves u Ne-
štěnic. Pal. Rdh. II. 410., Rk. Sl.

Mojžíš n. Mojžieš. 1417. Cf. S. N., Rk.
Sl. Škrobený JV1., steifleinener Gesell. Dch.
Keď dal Bôh Mojžiša, dá i spasítěla. Slov.
Pokr. Pot. II. 208. Kdy pak sázíte bram-
bory, na kterou planetu? Na Mojžíše (když
můžeme a máme k tomu peníze). U Rychn.
Us. — M. Jan, letopisec lounský 1784. Vz
Jir. Ruk. II. 43.

Mojžíšovič, e, m. M. Jan, kazatel 1804.
Jg. H. 1. 601.

Mojžíšský = iaraelský, židovský, mo-
saisch. M. Náboženství. Sv.

Mok vodnatý v oku, humor aqueus,
wäsarige Augenflüssigkeit. Šv. 62. Opona
tmavá moků = mračna. Pl. Semenní mok,
Samensaft, m. Sl. les.

Mokev, kve, f., Presseming (getheertes
Segeltuch). Šm.

Mokevnice, e, f., Stalagmites, wahrer
Guttabaum. Šm.

Mokkavín, u, m., der Mokkastein. Šm.

Moklavka, y, f. = louka u Star. Tá-
bora. BPr.

Mokleč, e, f. = tryšla, řečík, pistacia
lentiscus. Vz Rstp. 326.

Moklín, a, m., ves u Benešova v Buděj.
Rk. Sl.

Moklý. Plodu nedá moklé pole. Alx. V.
v. 291. (HP. 7.).

Dlokmoko, a, n., kořen. Čs. lk.

Moknouti, cf Mkl. Etym. 200. Na ko-
níčka dežd padá a já moknem všecek sám.
Sl. ps. Šf. II. 52. Naliv vody v medenici,
aby palmy mokly (se namočily). Žvt. otc.
60. a. Mé oči při tom v slzách mokly. Hdk.
Dřev.

Mokoměrství, n., die Hydrostatik. Rk.,
Loos.

Mokosla, y, f. = bohyně deště. Slov.
Hol. 185.

Mokoš, e, m. = bůh vláhy. Tóth. Báj.
I. 105.

Mokošín, a, m. = Makušín, Mokoschin,
ves u Přelouče. Sdl. Hr. I. 256.

Mokošny, ves. Arch. I. 527.

Mokov, a, m., Mukow, ves u Bíliny. Rk.
Sl.

Mokovaň, mokovoň, ě, f., liquidambar,
der Liquidambar. Šm.

Mokr (Mocker), a, m. — M. Jos., český
architekt, nar. 1835. Vz S. N., Rk. Sl.

Mokř, i,f. = mokřina. Vck. — M., e,
m.= moč. Šm. — M., sam. u Lipníka.

Mokrá, é, f., Mokrau, ves u Brna; Mo-
kry, ves u Mnich. Hradiště; Mugrau, ves
u Plané (Čechy I. 253); Muckerau bei Klo-
sternenburg (Šb. D. ř. 1. 41.). Cf. Blk. Kfsk.
1368., Rk. Sl.

Mokraď, i, f. = mokřina. Rst. 443. Slov.
Koll. St. 196.Dlážka pokrytá bola rn-ďou.
Orl. XI. 98. Šaší je zrostlina v m-dích ro-
stoucí. Koll. St. 355. — Sš. Bs. 176.

Mokradina, v, f. = mokřina. Němc. IV.
410.

Mokřadní = na mokřadi rostoucí. Rst.
443.

Mokradz = mokraď. Sldk. 131.

Mokrá Hora, ves u Brna.

Mokrány, dle Dolany, Mokřan, vsi u Se-
dlce, u Votic a u Dnespek. Čechy I. 137.,
Blk. Kfsk. 21., 379., Rk. Sl.

Mokřavina, y, f., die Wassergalle. Obz,
1879.

Mokré, ého, n., Gauerndorf, ves u Bu-
dějovic; Mokrau, ves u Lubence; Mokrey,
ves u Třebechovic; Mokry, ves u Sobě-
slavě. Blk. Kfsk. 1368., Sdl. Hr. III. 225.,
164., 201., IV. 86., Rk. Sl.

Mokřec, křce, m., Mokřitz, ves u Sedl- ,
čan. Rk. Sl.

Mokří, n. = les u Boskovic. BPr.

Mokříce, e, f. = hadr na utírání mo-
krých věcí. U Chrud. Mš. U Litomš. Ndrf.
U Vamb. Dbv. — M. = zašlá ves v Byd-
žovsku. Sdl. Hr. I. 207., Rk. Sl. — Za Mo-
křící — rybník u Drahkova (u Blovic). Blk.
Kfsk. 873.

Mokřidlo, a, n., ein Harnmittel, harn-
treibendes Mittel. Hrvát. Šd.

Mokřinský, ého, m., sam. u Křelovic.

Mokřiny, pl., f., das Weichland. — M.,
Mokřin, ves u Turnova ; sam. u Náchoda.
Rk. Sl.

Mokřko, a, n., Mokrsko, ves u Dobříše.

Mokro. Zkoušení nerostů provádí se za
sucha a za mokra. NA. V. 476. Víno pro
mokra nedozrálo. Bž. 59.

Mokroba, y, f. = mokrost. Mor. Brt. D.

Mokrolasce Staré a Nové, Alt-, Neu-
Mokrolasetz, vsi u Opavy.

Mokropsy, dle Dolany, Mokropetz. M.
Hořejší a Dolejší, vsi u Zbraslavě. S. N.
XI. 526., Blk. Kfsk. 43., 555., Rk. Sl., Sdl.
Hr. VI. 86., 103.

Mokrosice, dle Budějovice, Mokrosuk,
ves u Sušice.