1025

Morany, dle Dolany, sam. u Středokluk ;
Moran, ves u Uhlíř. Janovic a u Mníška.
Rk. Sl.

Moras, u, m. = nápoj z vína a moruší.
Bhmr. Cf. List. fil. X. 332., Mkl. Etym. 201.

Morásatý, schwarzgestreift. Šm.

Morásek, sku, m. Na M-sku = místo
u Třemošina. Krč.

Morasice, dle Budějovice = Moratice,
Moratitz, ves u Miroslavě.

Morasice, dle Budějovice, Morascbitz,
vsi u Heřmanova Městce, u Čáslavě a u Li-
tomyšle. Cf. Sdl. Hr. I. 256., II. 278., Rk.
Sl.

Morašov, a, m., Hochberg. Sdl. Hr. III.
305., Rk. Sl.

Moratice, vz Morasice.

Moratorium, vz Příročí.

Morava = místo mokré travnaté, louka,
pol. murava (morava), rus. murava i morava,
bulh. morava = louka. Chlpk. Sp. 193. Poniže
Jelšavy zeľenye moravy a na tých m-vách
vejú dve zástavy. Ib. 55. — M. = země.
Obyvatelé vých Mor. jmenují Moravou kra-
jinu podél řeky Moravy, moravskou rovinu
zvl. tak řečenou Hanou. Brt. v Osv. 1884. 29.
M. horní či Svatoplukova a bulharská. Šf.
Strž. II. 712. Vyšní M. na obou stranách
Dunaje (Mor. a Slovensko), lb. II. 469. M.
pannonská na pravém břehu Dunaje, také
zadunajská. Ib. 481., 482. M. předdunajská.
486. M. bulharská či nižní na jihu v poled-
ních Uhrách a ve dnešním Srbsku. 508., 227.
Veliká M. či předdunajská či vyšní, Vz ib.
508., 509. Cf. ib. 656. — M., Mohrau, říčka,
vzniká u Sněžníku, Krč. — M., Margus,
řeka sRbská, padá do Dunaje. Šf. Strž. II.
228., 231. — M. Horní a Dolní, Ober-,
Nieder-Morau (Mohrau), vsi u Krulicha (u Krá-
lík); M. Hrubá, Gross-Mohrau, ves u Star.
Města v Olom.; M. Malá, Klein-Mohrau,
ves u BRuntálu a u St. Města; M. Vrchní,
Ober-Mobrau, u Star. Města v Olom. PL.,
Tk. IV. 734., Blk. Kfsk. 160., Sdl. Hr. II.
278., IV. 355., Rk. Sl. Na M-vě = pozemky
u Koturova; Na Malé a Velké M-vě = pole
u Husince. BPr. — M. země. Tk. VI. 352.,
VIL 416., Ukaž. 56. — Kram. Slov., Mkl.
Etym. 201 , Rk. Sl., Arch. VII. 714., VIII.
597. - M. řeka. Tk. VII. 416., Výb. II.
1564.

Moravané, vz Šf. Strž. II. 468. a. n.,
Arch. VIII. 597.

Moravanky, pl., f., Sehndorf, ves u Par-
dubic. Rk. Sl.

Moravany, dle Dolany, Morawan, ves
u Čáslavě, u Pardubic a u Kyjova. Tov.
130.; Morbes, ves u Brna. — Tk. V. 207.,
Blk. Kfsk. 462., 699., Sdl. Hr. 1. 256., V.
308., fík. Sl.

Moravce, Morawetz, ves u Sudoměřic;
několik domkův u Sušice. Rk. Sl.

Moravčan, vz Moravan.

Moravčice, dle Budějovice, Morawtschitz,
ves u Jičína. Blk. Kfsk. 1368., Sdl. Hr. V.
363., Rk. Sl.

Moravčík, a, m., vz Moravan. Arch. VII.
106., Arch. IV. 145. — 31. Tak říkají Ko-
paničáři na Mor. ostatním Moravanům. Osv.
1884. 47. Brt.

Moravec, vce, m. = mravenec. Na jiho-

záp. Mor. Brt. — IM., vz Moravan. — M.,

os. jm. Tk. V. 146., Blk. Kfsk. 1368. —

j M. Jan (Moravus), farář. Šb. D. řeč. 270.,

i Jir. Ruk. II. 45., Sbn. 596. — M., Mora-

í wetz, ves u Horní Bobrové; sam. u Budě-

jovic, u Svín, u Milevska a u Roudné. PL.,

Rk. Sl.

Moravec, vče, m., Morawetsch, ves u Pel-
hřimova a u Ml. Vožice. Sdl. Hr. IV. 372.,
Rk. Sl.

Morávek, vka, m., os. jm. Tk. VII. 22.,
Blk. Kfsk. 1147. — M. M. Vikt., správce
školy 1620. — M. Ondř., nar. 1745, quar-
dian. Vz Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 45.

Moravěné = Moravané. Dal. 190.

Moravěves, vsi, f., Morawes, ves u Mostu.
Blk. Kfsk. 1149., Rk. Sl.

Moravia, e, f. = Morava. Slov.

Moravica, e, f., řeka ve Slez Laš. Tč.,
S. N. V. 1068.

Moravice, dle Budějovice, Morawitz, ves
u Dešné; M. Dolní a Horní, Unter-, Ober-
Mohrau, vsi u Rymařova.

Moravičanský = Frant. Pluskal.

Moravičany, dle Dolany, Morawitschan,
ves u Mohelnice.

Moravism-us, u, m. = slovo pouze
v nářečí moravském užívané. Vor. St. 19.

Moravka, y, f., vz Moravan. M. chodí
přímo jak svíce, každá má k chlapcům
upřímné srdce. Sš. P. 317. — M. = dunaj
voda. Po velkém lijavci tečou m-ky a du-
najky po pastviskách. Slez. Tč. — M. Alž-
běta. D. ol. II. 6. — M., Morawka, ves
n Frýdka. — M., řeka na Mor. u Uh. Hrad.

Moravní most = most přes řeku Mo-
ravu. Pk. Npj. 165

Moravnice, e, f. = potok u Husince.
BPr.

Moravsko, a, n., Morawsko, ves u Be-
nešova a u Kostelce n. O. Blk. Kfsk. 23.,
Sdl. Hr. II. 34 , Rk. Sl.

Moravskoslovenský. M. nářečí. Mus.
1880. 462.

Moravský. M. biskup, kníže, kronika,
Dal. 85, 190., 41., jablko. Brt. M. pole,
Matchfeld, rovina v Dolních Rakousích mezi
Dunajem a Moravou. Vz S. N., Rk. Sl. —
M. Pfleger, vz Pfleger.

Moravstvo, a, n., die Mährer. Šm.

Moravština, y, f. = moravská řeč. Kos.
Ol. I. 98.

Moravy, vz Morava.

Morbilita, y, f, z lat.

Morbilli = spalničky.

Morcký z mordský = silný, statný. Ří-
kají zvl. o ženských. To je m. žena. Us.
Vck.

Morčacina, y, f = pečeně z morčat,
z morek, z moráků. Slov. Hdž. Šlb. 86.,
Ssk.

Morčák = potápka, der Tauchvogel. Sl.
les. Cf. Schd. II. 477.

Morče. Cf. Kúša, Kúška, Poušenec, Schd.
II. 417., Brm. I. 2. 442., Kram. Sl. Mor-
čata chovají se v domě proti nátce. Us.

Morčenec, nce, m. = mladá morka. Mladá
zelina posekaná dává se m-com. Slov. Let.
Mt. S. X. 1. 44.

432