Předchozí (1024)  Strana:1025  Další (1026) |
|
|||
1025
|
|||
|
|||
Morany, dle Dolany, sam. u Středokluk ;
Moran, ves u Uhlíř. Janovic a u Mníška. Rk. Sl. Moras, u, m. = nápoj z vína a moruší.
Bhmr. Cf. List. fil. X. 332., Mkl. Etym. 201. Morásatý, schwarzgestreift. Šm.
Morásek, sku, m. Na M-sku = místo
u Třemošina. Krč. Morasice, dle Budějovice = Moratice,
Moratitz, ves u Miroslavě. Morasice, dle Budějovice, Morascbitz,
vsi u Heřmanova Městce, u Čáslavě a u Li- tomyšle. Cf. Sdl. Hr. I. 256., II. 278., Rk. Sl. Morašov, a, m., Hochberg. Sdl. Hr. III.
305., Rk. Sl. Moratice, vz Morasice.
Moratorium, vz Příročí.
Morava = místo mokré travnaté, louka,
pol. murava (morava), rus. murava i morava, bulh. morava = louka. Chlpk. Sp. 193. Poniže Jelšavy zeľenye moravy a na tých m-vách vejú dve zástavy. Ib. 55. — M. = země. Obyvatelé vých Mor. jmenují Moravou kra- jinu podél řeky Moravy, moravskou rovinu zvl. tak řečenou Hanou. Brt. v Osv. 1884. 29. M. horní či Svatoplukova a bulharská. Šf. Strž. II. 712. Vyšní M. na obou stranách Dunaje (Mor. a Slovensko), lb. II. 469. M. pannonská na pravém břehu Dunaje, také zadunajská. Ib. 481., 482. M. předdunajská. 486. M. bulharská či nižní na jihu v poled- ních Uhrách a ve dnešním Srbsku. 508., 227. Veliká M. či předdunajská či vyšní, Vz ib. 508., 509. Cf. ib. 656. — M., Mohrau, říčka, vzniká u Sněžníku, Krč. — M., Margus, řeka sRbská, padá do Dunaje. Šf. Strž. II. 228., 231. — M. Horní a Dolní, Ober-, Nieder-Morau (Mohrau), vsi u Krulicha (u Krá- lík); M. Hrubá, Gross-Mohrau, ves u Star. Města v Olom.; M. Malá, Klein-Mohrau, ves u BRuntálu a u St. Města; M. Vrchní, Ober-Mobrau, u Star. Města v Olom. PL., Tk. IV. 734., Blk. Kfsk. 160., Sdl. Hr. II. 278., IV. 355., Rk. Sl. Na M-vě = pozemky u Koturova; Na Malé a Velké M-vě = pole u Husince. BPr. — M. země. Tk. VI. 352., VIL 416., Ukaž. 56. — Kram. Slov., Mkl. Etym. 201 , Rk. Sl., Arch. VII. 714., VIII. 597. - M. řeka. Tk. VII. 416., Výb. II. 1564. Moravané, vz Šf. Strž. II. 468. a. n.,
Arch. VIII. 597. Moravanky, pl., f., Sehndorf, ves u Par-
dubic. Rk. Sl. Moravany, dle Dolany, Morawan, ves
u Čáslavě, u Pardubic a u Kyjova. Tov. 130.; Morbes, ves u Brna. — Tk. V. 207., Blk. Kfsk. 462., 699., Sdl. Hr. 1. 256., V. 308., fík. Sl. Moravce, Morawetz, ves u Sudoměřic;
několik domkův u Sušice. Rk. Sl. Moravčan, vz Moravan.
Moravčice, dle Budějovice, Morawtschitz,
ves u Jičína. Blk. Kfsk. 1368., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl. Moravčík, a, m., vz Moravan. Arch. VII.
106., Arch. IV. 145. — 31. Tak říkají Ko- paničáři na Mor. ostatním Moravanům. Osv. 1884. 47. Brt. |
Moravec, vce, m. = mravenec. Na jiho-
záp. Mor. Brt. — IM., vz Moravan. — M.,
os. jm. Tk. V. 146., Blk. Kfsk. 1368. —
j M. Jan (Moravus), farář. Šb. D. řeč. 270.,
i Jir. Ruk. II. 45., Sbn. 596. — M., Mora-
í wetz, ves u Horní Bobrové; sam. u Budě-
jovic, u Svín, u Milevska a u Roudné. PL.,
Rk. Sl.
Moravec, vče, m., Morawetsch, ves u Pel-
hřimova a u Ml. Vožice. Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl. Morávek, vka, m., os. jm. Tk. VII. 22.,
Blk. Kfsk. 1147. — M. M. Vikt., správce školy 1620. — M. Ondř., nar. 1745, quar- dian. Vz Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 45. Moravěné = Moravané. Dal. 190.
Moravěves, vsi, f., Morawes, ves u Mostu.
Blk. Kfsk. 1149., Rk. Sl. Moravia, e, f. = Morava. Slov.
Moravica, e, f., řeka ve Slez Laš. Tč.,
S. N. V. 1068. Moravice, dle Budějovice, Morawitz, ves
u Dešné; M. Dolní a Horní, Unter-, Ober- Mohrau, vsi u Rymařova. Moravičanský = Frant. Pluskal.
Moravičany, dle Dolany, Morawitschan,
ves u Mohelnice. Moravism-us, u, m. = slovo pouze
v nářečí moravském užívané. Vor. St. 19. Moravka, y, f., vz Moravan. M. chodí
přímo jak svíce, každá má k chlapcům upřímné srdce. Sš. P. 317. — M. = dunaj voda. Po velkém lijavci tečou m-ky a du- najky po pastviskách. Slez. Tč. — M. Alž- běta. D. ol. II. 6. — M., Morawka, ves n Frýdka. — M., řeka na Mor. u Uh. Hrad. Moravní most = most přes řeku Mo-
ravu. Pk. Npj. 165 Moravnice, e, f. = potok u Husince.
BPr. Moravsko, a, n., Morawsko, ves u Be-
nešova a u Kostelce n. O. Blk. Kfsk. 23., Sdl. Hr. II. 34 , Rk. Sl. Moravskoslovenský. M. nářečí. Mus.
1880. 462. Moravský. M. biskup, kníže, kronika,
Dal. 85, 190., 41., jablko. Brt. M. pole, Matchfeld, rovina v Dolních Rakousích mezi Dunajem a Moravou. Vz S. N., Rk. Sl. — M. Pfleger, vz Pfleger. Moravstvo, a, n., die Mährer. Šm.
Moravština, y, f. = moravská řeč. Kos.
Ol. I. 98. Moravy, vz Morava.
Morbilita, y, f, z lat.
Morbilli = spalničky.
Morcký z mordský = silný, statný. Ří-
kají zvl. o ženských. To je m. žena. Us. Vck. Morčacina, y, f = pečeně z morčat,
z morek, z moráků. Slov. Hdž. Šlb. 86., Ssk. Morčák = potápka, der Tauchvogel. Sl.
les. Cf. Schd. II. 477. Morče. Cf. Kúša, Kúška, Poušenec, Schd.
II. 417., Brm. I. 2. 442., Kram. Sl. Mor- čata chovají se v domě proti nátce. Us. Morčenec, nce, m. = mladá morka. Mladá
zelina posekaná dává se m-com. Slov. Let. Mt. S. X. 1. 44. 432
|
||
|
|||
Předchozí (1024)  Strana:1025  Další (1026) |